Databáze českého amatérského divadla

Texty: PRŮŠA Radomír: Soubor informací o amatérských divadelních souborech v okrese Praha-východ.

PRŮŠA Radomír: Soubor informací o amatérských divadelních souborech v okrese Praha-východ.Rkp. pro MČAD 1998.

BRANDÝS nad Labem o.Praha-východ
1785 - počátek českého ochot. divadla v B./L. - kroužek čes. vlastenců sehrál (na náměstí) hru
„Zavraždění sv. Václava“ (v hl. rolích Prokop Šedivý a dr. Thám)
1851 - ochotníci sehráli Raupachovy „Pašery“; následovaly další kusy
1859 - 1860 - loutková představení kočovných divadelních rodin Třísků a Rochlů
1864 - ofic. povolen „Český ochotnický spolek“ (ČOS), hraje se např. Čech a Němec, Divotvorný klobouk ap.; téhož roku vzniká i pěvecký spolek Bojan - úzká spolupráce mezi nimi vede k tomu, že v repertoáru divadla převažují hry se zpěvy
1865 - první studentské představení
1867 - Kneislův Chudý písničkář - doklad, že vedle běžných frašek se objevují i sociální náměty
1881 - ochotnické představení V studni, Jedenácté přikázání.
1882 - vrchol ochot. snah: uvedení Prodané nevěsty (s požehnáním samotného Bedřicha Smetany) opět propojením Bojanu a ČOS; téhož roku provedeny Baluckého „Těžké ryby“ v rámci série polských her (přel. Arnošt Schwab-Polabský), uváděných po celá osmdesátá léta
90. léta - ochotnický soubor neboli „dramatický odbor“ čtenářské jednoty Budivoj dělnictva Melicharovy továrny
1900 - představení Hvězdy betlémské sehráno „Komitétem dam pro podělování chudé školní mládeže“ spolu se „Sv. Josefskou jednotou katolických jinochů a mužů“
1901 - počátek divadelní spolkové tradice brandýských baráčníků
1912 - počátky div. činnosti brandýského Sokola
V období do 1. sv. války převažuje v repertoáru brand. ochotníků jako vzor nejprve Národní divadlo a později pražská lidová scéna Urania; celkově se uvádí za doby Rakouska jako nejvyšší počet souborů ve městě věnujících se pravidelně nebo příležitostně divadlu 10 souborů;
1914 - 1918 - přerušení činnosti, ochot. divadlo se hraje pouze příležitostně pod hlavičkou Sokola
1921 - obnovení spolkové divadelní činnosti
1924 - loutkářský odbor TJ Sokola
do 1939 - v době první republiky stoupl počet souborů postupně až na několik desítek; nejvýraznější divadelní činnost za první republiky provozují: FDTJ, Baráčníci, Sokol, Spolek divadelních ochotníků, Jednota orla; repertoáru dominují hry francouzských a anglo-amerických autorů, vzorem je Vinohradské divadlo
1939 - 1945 - ochot. činnost nepřerušena
1947 - úspěšné představení Molierova Lakomce v Sokole
1959 - dramatický kroužek Jedenáctiletky uvedl Aškenazyho Ukradený měsíc (režie Ladislav Smoljak!) (Průša)
Brandýs n. L. - Stará Boleslav (sloučení v roce 1960) o.Praha-východ
1964 - 100. let ochotnického divadla
2. pol. 60. let - faktický zánik dospělého ochotnického divadla, od té doby pouze nárazové pokusy o jeho oživení a příležitostná představení DS Tyl; tradice stálého ochot. života již neobnovena (1979 - Tajovský: Ženský zákon, 1980 - Makarius: Smrt obchází Dianu)
1994 - založeno divadelní studio Větrník při základní škole
Přehlídky:
1. cena Thámova okrsku z r. 1935 pro Sokol (Světa pán v županu)
1947 - soubor Sokola získal 2. cenu v celostátní soutěži sokolských souborů s Molierovým Lakomcem
FEMAD 1973: DS Tyl: Bajdžijev: Duel
Krajská přehlídka divadelní klasiky, Žebrák 1976: DS Tyl: Gazdina roba (Průša)
Materiály: archiv Okresního muzea Praha - východ v Brandýse (archiv spolku Tyl, archiv pěv. spolku Bojan aj.); publikace: 1864 - 1964 Sto let českého ochotnického divadla v Brandýse n.L. - Staré Boleslavi, Brandýs 1964

Brázdim o.Praha-východ
1. pol. 20. stol. - krátkodobá existence ochot. divadla: pozdější poslanec a školní inspektor Vojta Beneš (1878 - 1951) zde za dob své učitelské praxe založil a vedl ochotnický spolek (Průša)

Čakovičky o.Praha-východ
1867 - založen Čtenářsko - zábavní spolek Osvěta, pořádající též divadelní ochotnická představení (nejprve se hrávalo ve školní budově, později v hostinci u Hadrbolců)
1905 - spolek přejmenován na Čtenářsko - ochotnickou besedu, akcelerace činnosti; vybudováno nové jeviště, zřízeny odbory pěvecký, tamburašský a divadelní
1937 - oslava 70. let ochotnické činnosti v obci (mj. uspořádána výstavka starých divadelních plakátů a různých jiných dokladů)
1943 - soubor má 110 členů; k tomuto datu sehráno celkem 214 her (význ. inscenace: Havlíček, Tyl, Mrštíkové - Maryša, dále Exulanti, Třetí zvonění, Václav Hrobčický z Hrobčic, Paličova dcera, Prohraný život) (Průša)
Archiv spolku: staré divadelní plakáty od r. 1867, různé fotografie z činnosti spolku

Čelákovice o.Praha-východ
1868 - založen ochotnický spolek, jehož repertoár se skládal z veseloher a frašek
1884 - založena tzv. Řemeslnická beseda (ŘB), vyvíjející divadelní činnost
1889 - první představení ŘB
1892 - založen divadelní spolek místního Sokola
Přelom 19. a 20. st. - vznik divadelních spolků Sboru hasičů, Obce baráčníků, vzdělávací besedy Stankovský, Občanské besedy a dětského divadelního souboru s obvyklým soudobým repertoárem
1905 - uvedena Eckermannova hra „Tvrdohlavci“, jejíž výtěžek byl věnován obětem policejních zákroků při demonstracích za všeobecné hlasovací právo v Praze - jeden z dokladů široké aktivity místního ochotnického divadla, které mělo značný vliv na vlastenecké i sociální cítění lidí
1914-18 - přerušení ochotnické činnosti (v roce 1914 zastavena činnost Občanské besedy, jediné divadelní představení za války bylo sehráno v roce 1917 mládežnickým divadelním souborem)
1918 - obnovení a rozmach ochotnické činnosti: obnovení činnosti Občanské besedy, vznik Kroužku akademiků a studujících, Kroužku socialistické mládeže a řady dalších spolků a organizací, které tehdy provozovaly ochotnickou činnost, ať už staronových či zcela nově vzniklých; repertoár těžil hl. z české klasiky, ale hrál i soudobou domácí tvorbu a zahraniční autory (např. Maeterlincka)
1929 - vznik Občanského klubu, navazujícího na činnost mezitím zaniklé Občanské besedy
30. léta - neúspěšná snaha o sjednocení všech ochotnických souborů
1939 - omezování činnosti českých divadel, ochotnická aktivita ve městě ale zcela neutichá
1940 - počátky činnosti skupiny ochotníků, sdružené později do „Spolku divadelních ochotníků firmy F.J.Volman“
1941 - zákaz Sokola;
- sjednocení všech souborů v dramatickém odboru Pěveckého spolku J.K.Tyl
1942-43 - vítězství „Spolku divadelních ochotníků firmy F.J.Volman“ (SDOFV) v oblastní soutěži s hrou Život není sen od Tetauera (z dalšího repertoáru: Její pastorkyňa, Palackého třída 27 aj.; celkem nastudoval soubor jen za prvé dva roky existence třináct her)
1943 - ustavení Dramatického sdružení Tyl (DsT); repertoár výhradně z českých autorů;
- SDOFV dosáhl stavu dvaaosmdesáti členů
1945 - DsT zahájilo oslavy osvobození provedením Stroupežnického Zvíkovského raráška
1954 - počet titulů provedených DsT dosáhl počtu třicet šest (padesát osm repríz)
1957 - účast DsT na Jiráskově Hronově
1971 - oslavy třiceti let DsT, k tomuto roku dosáhl počet premiér čísla sedmdesát pět (167 repríz); se souborem pohostinsky vystoupili L. Pešek, S. Beneš, V. Voska a E. Cupák.
Z významných inscenací 50. až 80. let: Jirásek: Vojnarka, Gogol: Ženitba, Kolací - Šíma: Velbloud, Hubač: Ikarův pád, bří. Mrštíkové: Maryša, Rachmanov: Neklidné stáří.
Z významných současných titulů čelákovických souborů: Trojská válka, Princezna se zlatou hvězdou, Co chcete - jsme jen lidé, Čert a Káča
1995 - založen divadelní soubor při gymnáziu Čelákovice
1998 - DsT je činný dodnes a pravidelně se schází v Kulturním domě (Sady 17. listopadu, Čelákovice); vedoucím souboru, který má dnes 20 členů (z toho 5 z řad mládeže), je p. Dragoun;
Soubor gymnázia měl v tomto roce 16 členů, vedoucí byla pí. učitelka Špíglová. (Průša)
Vlasák Emanuel: Třicet let Dramatického sdružení Tyl v Čelákovicích. 1941-1971.Čelákovice.
Archiv: Městské muzeum Čelákovice

Dřevčice – o.Praha-východ
20. léta 20. stol. - dramatický soubor FDTJ o.Praha-východ (Průša)

Horoušany - o.Praha-východ
1919 založen divadelní kroužek. (Průša)

Jirny - o.Praha-východ v obci neexistuje divadelní ochotnický soubor od roku 1990 (informace z r. 1998) (Průša)

Kamenice - 1998 bez ochotnického souboru *

Klecany
V minulosti existoval v obci zřejmě poměrně významný ochot. soubor, bližší informace se k tomuto datu nepodařilo zjistit, toliko jméno jednoho z bývalých členů, Otakara Snopka ze Zdib;
1990 - vznik loutkového divadla Klecánek, které hraje - byť nepravidelně - v zimní sezóně (od prosince do dubna) každou třetí neděli v městské knihovně pohádky pro děti; návštěvnost 30 - 40 dětí z obce i okolí
1996 - od této doby hraje divadlo pravidelně; soubor není nikde registrován, má tři pravidelně a dvě až tři nepravidelně hrající osoby; plakátování se děje svépomocí, vstup je dobrovolný a vybrané peníze se posílají výhradně na dobročinné účely (Fond ohrožených dětí ap.). (Průša)

Kojetice
1913 - první doklady o existenci amatérského divadla, Kroužek divadelních ochotníků v Kojeticích (KDOK) sehrává první představení (Bartoň, Šamberk ap.)
1920 - založen Čtenářsko - ochotnický spolek , který navazuje na KDOK, hraje se průměrně pět her ročně
20. - 30. léta - v Kojeticích sehrály několik divadelních her rovněž Sbor dobrovolných hasičů, Spolek katolické mládeže, Sokol a děti z místní školy
30. - 40. léta - součástí ochotnického spolku je i hudební kroužek - sehráno též několik moderních operet (Nezapomeň, Děvče z Obřího dolu, Liduška z pastoušky, Myslivci, mládenci ze zlata aj.)
1943 - sehráno už 15 představení za rok (celkem 130), mezi nimi i hodnotné kusy (Její pastorkyňa, Vojnarka, Naši furianti, Maryša, Lucerna, Čekanky, Strakonický dudák, Jiříkovo vidění, Mistr ostrého meče, Souboj talárů), spolek míval až sedmdesát členů;
1945 - zánik ochot. divadla v Kojeticích. (Průša)
Archiv: Spolková knihovna (zal. 1920, 1941 předána do péče Obecnímu úřadu)
Kunice
po 1918 - založen zvelebovací a okrašlovací spolek Vlast, hrající příležitostně i ochotnické divadlo
1925 - založen divadelní odbor při Spolku dobrovolných hasičů (6 - 8 her ročně)
po 1945 - osamostatnění souboru na hasičích, změna názvu na „Divadelní ochotnický spolek K. H. Mácha v Kunicích“
50. léta - začlenění do Osvětové besedy
konec 50. a zač. 60. let - zánik ochotnické činnosti, která již nebyla nikdy obnovena
Výraznější počiny: 1942 inscenace Noci na Karlštejně s výrazným vlasteneckým podtónem;
hra Pražský žid za války zakázána, uvedena až po válce; poválečný repertoár: Preisová, Piskáček, Tyl, Nižkovský (Bouchačka 1947); Shakespeare, Moliere, Goldoni aj. (Průša)
Archiválie: soukromý archiv rodiny Baldových (plakáty, seznamy her a divadelních knih, fotografie)
Lázně Toušeň - amatérské ochotnické divadlo při TJ Sokol má v obci stodvacetiletou tradici.
1877 - nejstarší dochované zprávy: v tomto roce byla odehrána celkem tři (blíže neidentifikovaná) ochotnická představení ve prospěch místní školní knihovny.
1878 - hrálo se dětské divadlo v místní škole.
1879 - záznam o aktivitě ochotnického divadla u příležitosti slavnosti, spojené se zakládáním hřbitova v květnu tohoto roku v hostinci U Salačů.
1889 - první známý titul: „Prstýnek“, dáván v zimě v lázeňské jídelně ve prospěch sbírky na zakoupení varhan pro právě budovaný kostel.
Přelom 19. a 20. století - zprávy o tom, že s místními ochotníky hrál mladý malíř Čenek Choděra, v době mezi svými pobyty v Paříži.
1. pol. 20. století - místní Sbor dobrovolných hasičů poskytl toušeňským ochotníkům nejstarší známé stálé jeviště; Dramatický odbor Sokola otevřel představením „Lešetínského kováře“ od Sv. Čecha novou scénu v místní sokolovně - Sokol se ukázal jako nejtrvalejší záštita souboru a na jeho prknech se odehrály desítky premiér, zejména v době první republiky pod vedením režiséra Václava Kouby; v meziválečném období působila v Toušeni i Dělnická tělocvičná jednota, která hrála v původním sále, nazývaném nyní nově U Wallianů.
V tomto období začali s místními herci aktivně spolupracovat i někteří umělci, kteří pobývali v místních lázních, např. herec a režisér Karel Želenský, ředitel divadelních společností Richard Branald, jeho syn spisovatel Adolf Branald (dodnes čestným členem toušeňského souboru) nebo operní tenorista Valentin Šindler. Jako divák se toušeňských divadelních představení svých her účastnil i Karel Čapek. Soubežně s divadlem se rozvíjela i tradice studentských akademií, pořádaných za první světové války v lázeňské jídelně, a rovněž vznikla tradice loutkového divadla.
1945 - 1960 - po válce dochází krátkodobě k novému rozkvětu ochotnického souboru pod vedením Josefa Berana
1961 - zánik ochotnického souboru, který je postupně likvidován z ideologických důvodů.
1987 - obnovení souboru; během deseti let obnovené činnosti nastudováno v režii Václava Shrbeného celkem deset her:
12. 12. 1987: Jan Jílek: Kašpárek, Honza a zakletá princezna (5x)
18. 6. 1988: Jiří Pálka: Jak byla čertům v pekle zima (3x)
24. 6. 1989: Pavel Grym: Šíleně prolhaná princezna (4x)
21. 4. 1990: Zdeněk Kozák: O ševci Ondrovi a komtesce Julince (6x)
1. 12. 1990: Václav Dragoun: Toušeňská růže (14x)
1. 6. 1991: Zdeněk Kozák: O bojácném Floriánkovi (4x)
13. 6. 1992: Jan Drda: Dalskabáty, hříšná ves (5x)
12. 6. 1993: Václav Dragoun: Rudolfinské nokturno (16x)
10. 12. 1994: Milan Pavlík: Čertovo kvítko (8x)
26. 12. 1995: Václav Dragoun: Voda pro mé růže (8x)
1.2. 1998: Daniela Vostřáková: Nezbedná pohádka
Celkový počet představení dosáhl výše 73 (bez Nezbedné pohádky, která se hraje v současnosti), přičemž nejúspěšnějším titulem se stalo Rudolfinské nokturno s nejvyšším počtem repríz. Počet literárních večerů (např. pořady z místních pamětí a kronik: Rybkova kronika, Paměti Alžběty Bešťákové, Paměti rodu Skrbků, Paměti Čeňka Choděry) dosáhl čísla 42. Paralelně s vystupováním souboru hostovaly v Lázních Toušeni soubory z Čelákovic, Kralup, Mělníka a Neratovic. Toušeňský soubor vystupoval zase na oplátku v Novém Vestci, Mělníce, Čelákovicích, Kolodějích, Týnci nad Sázavou, v Praze (divadlo Gong v Praze-Libni), Brandýse nad Labem (u příležitosti velké výstavy o Rudolfu II. - celkem tři představení).
Umělecké počiny:
po 1. sv. válce: Ocún 1922, Stréček Křópal poslancem 1935, Z českých mlýnů 1935, Lanař Rejtura 1936, inscenace her A. Averčenka, K. Čapka a O. Scheinpflugové;
po 2. sv. válce: Kat a blázen 1956, Chvost 1957 (premiéra hry slovenského autora Kazika ve vlastním překladu), Dalskabáty hříšná ves 1960
profilové (nejúspěšnější) inscenace: Ať vás nevykradou 1931 a 1947, Otec 1946 a 1951, Hrátky s čertem 1950, Jak je důležité míti Filipa 1950 a 1956, Na lesním bytě 1951, Ženichové 1952, Paní Mariánka, matka pluku 1952, Tartuffe 1953, Paličova dcera 1953, Maloměstské klepny, Dům u doktorů 1955, Třetí zvonění 1955 a 1959, Chvost 1957, Dobrou noc, Patricie 1959, Dalskabáty hříšná ves 1960 a 1992, Toušeňská růže 1990 a 1998, Rudolfinské nokturno 1993 a 1997
specializace souboru: po 1. sv. válce komedie; po 2. sv. válce klasika; po obnově 1987 pohádky
úspěchy na přehlídkách:
po 2. sv. válce pouze účast v širším výběru (přítomností poroty) hrami Dům doktorů 1955, Chvost 1957, Dobrou noc, Patricie 1959 - obvyklé diplomy;
po obnově 1987 účast na festivalu Dětského divadla v Mělníce s hrami Dalskabáty, hříšná ves 1993 a Čertovo kvítko 1995 a znovu tamtéž i v rámci Pražské divadelní přehlídky pohádkami Voda pro mé růže 1995 a Nezbedná pohádka 1998;
Čestné uznání za provedení pohádky Voda pro mé růže v městském kole Pražské divadelní přehlídky ´96;
Čestné uznání členovi souboru Richardu Růžičkovi za výkon v roli Zahradníka Jana v této pohádce na téže přehlídce 1996;
další soubory:
po 1. sv. válce: V Toušeni hrály dva nezávislé soubory: starší pod Sokolem, nový krátce pod DTJ (asi 1923-1936); po osvobození herci obou souborů opět splynuli v soubor TJ Sokol . (Průša)
bibliografie:
A. Branald: Vzpomínka, in: Toušeň a divadlo, vyd. MNV v Toušeni 1983, s. 3-6
J. Králík: Toušeň a divadlo, in: Toušeň a divadlo, vyd. MNV v Toušeni 1983, s. 7-31
J. Králík: Jubileum ochotnického divadla v Lázních Toušeni, TOK VI, 1997, č. 11, s. 7;
Archiv dr. J. Králíka, vedoucího souboru
Líbeznice
70. léta 19. stol. - působí školní divadlo
1883 - považováno za oficiální počátek ochotnického divadla v obci - C. a K. hejtmanství v Karlíně povoluje studentskému spolku sehrání divadelní hry Zmatek nad zmatek a Jedenácté přikázání;
1889 - přijat název „Čtenářsko vzdělávací spolek KOS“;
před 1914 - KOS se pro nečinnost de facto rozpadá
1914 - 1918 - přerušení činnosti
1923 - zal. „Spolek divadelních ochotníků“ (SDO)
1928 - 1936 - krize SDO, současně ale působí v obci jiné ochot. kroužky: Dobromil, Vlastenecko - dobročinná obec Baráčníků, Junáci , Proletkult;
1936 - 1938 - SDO navázal na úspěšnou činnost z 20. let
1938 - 1941 - SDO nevykázal žádnou činnost
1942 - oživení činnosti, s velikým ohlasem uveden např. Zvíkovský rarášek a V panském čeledníku; úspěch těchto představení povzbudil ochotníky k další činnosti - vznik dvou skupin, činoherní a operetní
konec 40. let - likvidace spolku, všechny kulturní aktivity přebírá Osvětová beseda
1961 - vytvořen dramatický kroužek Radost při Osvětové besedě, činnost zahájena 13. května uvedením hry Příliš štědrý večer
1966 - vyhořel sál v hostinci Jednoty, v němž se ochotníci scházeli a hráli; kroužek tak přišel nejen o svůj divadelní stánek, ale i o veškeré zařízení včetně kulis
1966 - 1975 - divadelní kroužek se v obtížných nových podmínkách transformoval v „Estrádní skupinu Radost“, která nacvičovala pásma, scénky a písničky a vystupovala se svým programem v okolních obcích a městech
1975 - po devíti letech soubor opět nastudoval divadelní hru (Vzpouru na Ovocném trhu), nastává poslední krátké období vzepětí ochotnické činnosti v Líbeznicích, ale už na konci následujícího roku dochází k vnitřní destrukci souboru
1977 - ochot. divadlo v Líbeznicích fakticky přestává existovat, příprava hry Únos Sabinek zůstává již nedokončena
Významnější inscenace: F. F. Šamberk: Eva Kubánková 1890, Pan farář a jeho kostelník 1923, Kollar: Pražský žid 1923, Maryša (20. léta), J. Janovský: Je libo cigaretu ? 1963, Vzpoura na Ovocném trhu 1975
Umělecké počiny: Pohádka L. Paulů Král 3.333 (1976) a představení s prvky černého divadla Muž na talíři
Úspěchy, přehlídky: Maryša z 20. let; Jízdní hlídka (3O. léta); úspěch se hrou Ženy na Niskavoury před porotou Okresního domu osvěty; účast na IV. okresní přehlídce v roce 1965 v Horních Počernicích se hrou Obecní hrdina - 2. Místo. (Průša)
Měšice
1917 - vystoupení v té době ještě neorganizovaných ochotníků s Hlavatého „Městskou radou na námluvách“
1919 - založen kulturně vzdělávací spolek „Kolár“ jako důsledek příznivého ohlasu vystoupení v předposledním roce války;
20. - 30. léta - klasický i moderní repertoár především českých autorů; divadelní aktivita místních ochotníků nabývá pozvolna masového charakteru, měšický soubor je centrem ochotnického dění v oblasti
1943 - k tomuto roku bylo nastudováno celkem 91 her, spolek měl 108 členů (z toho 102 činných). (Průša)
Mirošovice
1928 - založen divadelní kroužek ochotníků „Vojan“
1930-1933 - činnost spolku přerušena
1934 - znovuobnovení činnosti
1943 - k tomuto datu nastudováno 31 her, např. Jakubův dvůr nebo Pasekáři, spolek měl dvacetsedm členů, z toho patnáct činných. (Průša)
Mochov - 1. pol. 20. stol. - existence kulturně-vzdělávací besedy; po spojení Zábavního výboru besedy s dalšími spolky vznikl divadelní soubor . (Průša)
Mratín
20. léta 20. stol. - Divadelní sdružení Mratín a ochotnický spolek „Havlíček“
1998 - bez ochot. divadla . (Průša)
Nehvizdy - 1998 bez ochot. divadla
Nový Vestec - 1998 bez ochot. divadla
Odolena Voda
1953 - založen Divadelní soubor Aero
1974 - vznik Dětského divadelního souboru Aero
1989 - spojení obou souborů
1991 - soubor přešel pod Kulturní komisi Obecního úřadu
1997 - přijat nový název Divadelní soubor Pegas, vedle souboru dospělých působí rovněž soubor dětský; v současnosti má soubor celkem 28 členů (nejstarší má 48, nejmladší 5 let)
1998 - premiéra pohádky Radoslava Lošťáka „Poněkud ztracená princezna“
- v obci působí rovněž loutkový divadelní soubor Aeráček. (Průša)
Ondřejov
1908 - první zmínka o ochotnické činnosti v kronice městečka, sehráno první představení
1913 - založen první divadelní ochotnický spolek;
Postupně se rozvíjí bohatá ochotnická činnost, na níž se postupně podílely tyto spolky: Obec baráčníků (1932-1937), Naše scéna, Osvětová beseda (1954-1961), Spolek rodáků a přátel městečka Ondřejova (1948-), Dramatický odbor TJ Sokol, později D.O. Sokol (1963-)
1954 - sehrán největší počet her v jediném roce: 7
1968 - 1976 - přerušení činnosti
1977 - obnovení činnosti
80. léta - období zvýšené aktivity místních ochotníků
1991 - sehráno poslední představení, zánik veškeré divadelní činnosti
Nejvýraznější počiny: Strakonický dudák (22x), Podskalák, Muziky, muziky, Limonádový Joe (8x, hrál se mj. i v Praze na Ořechovce);
Přehlídky: účast na soutěži v Říčanech s hrou Trojané. (Průša)
Podolanka - 1998 bez ochot. divadla
Přezletice - 1998 bez ochot. divadla
Radošovice - viz Říčany
Říčany
1850 - první zmínka o činnosti říčanského divadelního spolku
1856 - hrávalo se ochotnické divadlo v hostinci Na růžku (Proces, Před bálem, Pan domácí, také Nestroy, Tyl, Kolár aj.)
1870 - sloučení všech amatérů ve Čtenářské besedě; dosavadní soubor s názvem Ochotnické divadlo se mění v Besední ochotnické divadlo
1914 - 1918 - činnost nepřerušena; repertoár: do poloviny války převažovaly aktovky, potom se složení repertoáru stává pestřejší (Jeřábek, Hilbert, Tyl, Šamberk)
1922 - založen DS Tyl
1926 - vnitřní krize spolku, po jejím překonání navázáno koncepčně na tradici z roku 1856
1936 - vzniká recitační odbor Studentského sportovního klubu, který se věnuje divadelní činnosti; ještě v témže roce se spojuje se spolkem Tyl pod společným názvem Tyl
1938 - k Tylu se připojil radošovický soubor Dramatika (v původně samostatné obci existoval soubor už od roku 1889, tehdy pod názvem Kroužek divadelních ochotníků, název Dramatika přijat v roce 1933); v této době hrály divadlo též všechny říčanské školy
1939 - 1944 - zánik všech spolků kromě Tyla; repertoár: Gotz, Kvapil, Werner, operety Děti venkova, Na tý louce zelený aj.
1944 - zákaz činnosti i pro spolek Tyl, který ale i přesto hrál ilegálně dětská představení v klubovně sportovního stadionu
1945 - obnovení činnosti premiérou Jiráskovy Filosofské historie, od tohoto data patrný trvalý vzrůst umělecké úrovně i nscenací
1950 - sloučení všech souborů v jeden kolektiv Závodního klubu sdružených skupin ROH, od této doby je Tyl jediným souborem ve městě
1956 - novým zřizovatelem souboru se stává Okresní dům osvěty
1959 - soubor členem Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ s hrou Jegor Bulyčov; soubor iniciuje divadelní festival Žeň Říčanska a stojí u zrodu černokosteleckých Podlipanských her, kterých se sám účastní Stehlíkovou Mordovou roklí - ta se stává nejúspěšnější hrou souboru s celkovým počtem 35 repríz
1960 - zřizovatelem Osvětová beseda, soubor působí znovu pod názvem Tyl
1962 - soubor zakládá tradici okresních divadelních přehlídek; stává se vítězem I. soutěže aktivity, vyhlášené středočeským KK
S a KV SČDO; v témže roce se soubor Maják účastní WP
1963 - soubor Maják se opět zúčastnil WP
1967 - Tyl poprvé účasten Jiráskova Hronova
1973 - DS Tyl se účastní FEMAD s Gogolovým Revizorem
1976 - účast na JH s Arbuzovovou Romancí ve třech
1978 - účast na JH s Hubálkovou Hodinou Antigony
1979 - účast na FEMAD se Zoščenkovou Svatbou a Longenovou Už mou milou...
1982 - účast Divadla na kahánku na FEMAD s hrou Richtera - Šotoly: Hanýsek čili člověk (režie L. Richter); v témže roce se recitační kroužek gymnázia zúčastnil WP
80. léta - soubor patřil mezi přední soubory v kraji, s kvalitní dramaturgií a dobrou prací s herci; zúčastnil se mnoha ochotnických festivalů v Čechách; členové souboru pracovali v orgánech SČDO, v poradních sborech ZUČ a v různých organizacích NF; z úspěšných inscenací tohoto období: Drahomíra, Než kohout zazpívá, Ryba ve čtyřech;
90. léta - inscenace José Triany Noc Vrahů se kterou se soubor zúčastnil divadelní přehlídky v německém Lorrachu; na krajské přehlídce v Rakovníku získal režisér Karel Purkart za režii této hry cenu
1991 - účast DS Tyl MKS na JH s hrou: Kohlhaasse - Zimmerová: Čert nikdy nespí
1995 - na krajské přehlídce v Rakovníku získal soubor dvě ocenění za herecké výkony ve hře Jana Tettera Zeď; v tomto roce uvedena též hra V tomto domě spal Bůh
1997 - nastudována pohádka Moudrá Ševcová; Daňkova Zdaleka ne tak ošklivá, jak se původně zdálo - hře udělena cena za herecký výkon v Rakovníku; v současné době má spolek třicet členů a řadu zájemců z řad mládeže; budoucnost souboru se jeví optimisticky . (Průša)
„Říčany. Besedník 1872“, r. 1, č. 1
Purkar Karel: „Slovo o souboru v Říčanech“. Amatérská scéna 1991, r. 28, č. 7
Senohraby
poč. 20 stol. - první představení, později založen Divadelní kroužek železničních zaměstnanců, hrají i hasiči a Baráčníci
20. léta - letní hosté hrají loutkové divadlo
30. léta - zal. loutkový soubor TJ Sokol
poč. 40. let - založen DO Sportovního klubu, později TJ Sokol
1947 - zánik loutkového souboru TJ Sokol
1951 - zal. DO OB
1960 - inscenace Vlastenci (F. Wolf)
1961 - scénické pásmo Kytice (K.J.Erben), faktický zánik souboru
80. léta - OB organizovala srazy souborů na různá témata: Papírový svět, Radovánky s písničkou, Senohrabská strašidla, Senohrabské buchty; audiovizuální program Senohrabské nápady získal cenu v celostátní soutěži
90. léta - vyvíjela činnost loutkářská skupina pod vedením manželů Bláhových - bývalých členů profes. loutkářských souborů. (Průša)
Valentová Jarmila (pseud. Jiří Valenta): Zkušenosti z okurkové sezony. Metody práce místního kulturního zařízení (OB Senohraby), Praha, Středočeské krajské kulturní středisko 1989
Senohrabská hláska, k 550. výročí vzniku obce. OÚ Senohraby 1994
Archiv Jiřího Valenty


Sluhy
1928 - zal. Dramatické sdružení, rychle dosažena výrazná umělecká úroveň (Hauptmann, Sofokles, Ibsen, Vrchlický)
1937 - 1939 - pokles činnosti
40. léta - omlazení souboru, obnovení někdejšího významu - spolupráce s profesionálními scénami, zvány významné osobnosti (E. Kohout ve Zpovědníku, Pixová ve Velké akademii, J. Blažíček)
1942 - zájezd do Prahy s hrou Potopený zvon u příležitosti 80. narozenin autora G. Hauptmanna
1943 - provedení Gazdiny roby za přítomnosti autorky; soubor měl 40 členů; kolem 150 představení. (Průša)
Archiv (např. korespondence s I. Herrmannem a G. Preissovou)
Stará Boleslav
1. pol. 19.st.- počátky ochotnického divadla ve Staré Boleslavi jako ohlas působení kočovné divadelní společnosti J.K.Tyla po Čechách
90. léta 19. st. - v rámci snah o kulturní osamostatnění Staré Boleslavi na Brandýse vznikají herecké soubory Občanské besedy a místních baráčníků; vzniká pěvecký spolek Václav
1907 - Sokol staroboleslavský zahájil divadelní činnost
1922 - TJ Sokol dál vyvíjí divadelní činnost; pravidelná představení pořádají též odbory Severočeské jednoty a Ústřední matice školské
1927 - ustavena Jednota divadelních ochotníků „Tyl“, programově navazující na své předchůdce z minulého století; zahajovací představení Štolbova Mořská panna
30. léta - pořádána i dětská představení, která se časem stávají pravidelnými a v rámci souboru je proto zřízeno i divadlo mládeže
1943 - k tomuto roku měla Jednota 137 členů, z toho devadesát šest činných; k tomuto roku bylo provedeno 140 her a s Pánkovou hrou Stavíme město získáno i první místo v soutěži (z významných her v repertoáru: Mořská panna, Paní Marjánka matka pluku, Maryša (pohostinsky V. Fabiánová), Naši furianti, Ryba na suchu (pohostinsky G. Hilmar), Valdštýn, Lucerna ad.;
konec 40. let - hraje se jen málo (1945 Šamberkův J. K. Tyl, 1947 Fidlovačka, 1948 Vojnarka,
1949 bez představení)
50. léta - Jednota hraje jako dramatický odbor místní obce baráčníků 4 - 5 her ročně (Tetauer: Úsměvy a kordy, Morálka paní Dulské, Lucerna a zvlášť zdařilá hra „Dódy“ B. Dávidové); později dochází ke sloučení souboru se skupinou Červeného kříže z Brandýsa pod společnou hlavičkou „Osvětová beseda, dramatický soubor Tyl“ (soubor sehrál několik úspěšných představení, jako Devět malých černoušků, Ostrov Afrodity a Dva andělé vystupují) - dále viz heslo Brandýs n.L. - Stará Boleslav . (Průša)
Strančice
1964 - DS TJ Dynamo, účast na JH s: Masters: Spoonriverská antologie a Nash: Hrst ohně . (Průša)
1998 - bez ochotnického divadla (školská, sociální ani kulturní komise žádný soubor v obci ani v okolí nezjistila)
Šestajovice - 1998 bez ochotnického divadla
Úvaly
1922 - zprávy o existenci Kroužku divadelních ochotníků, Dramatického kroužku válečných poškozenců a místní pobočky Federace dělnických tělovýchovných jednot, vyvíjející rovněž i divadelní činnost
1928 - založen Spolek divadelních ochotníků „J.K.Tyl“
1942 - do spolku Tyl sloučeny všechny ostatní stávající soubory v obci
1943 - nastudováno kolem sedmdesáti her (Jan Výrava, Její pastorkyňa, Pražský žid, Směry života) zejména z českého repertoáru; zváni hosté z NM v Praze (F. Roland, R. Deyl st., J. Steimar, F. X. Svoboda); celkový počet členů v tomto roce činil čtyřicet činných (celkem 90)
90. léta - v současnosti též dětský amatérský soubor při Domu dětí a mládeže
Nález hry F. P. Libohra z historie Josefa Egyptského z r. 1816 . (Průša)
JH 1957: DS J. K. Tyla OB: Prachař: Domov je u nás
Archiv spolku: např. korespondence F. X. Svobody, častého hosta spolku
Veleň-Mírovice
1910 - zal. Obec Baráčníků Mírovice
1911 - zahájena divadelní představení místních Baráčníků v hostinci U Černých
1938 - k tomuto datu sehráno celkem 34 her převážně z vesnického prostředí (Naši furianti, Z českých mlýnů, České děvče - srdce zlaté, Náš pan Franc, Vítězství fořta Meruzalky, Quasimodo z české vesnice, Dražba na nevěstu - poslední předválečné představení)
1939 - 1945 - ochotnická činnost nevyvíjena
po 1945 - obnovena činnost (např. Drdovy Hrátky s čertem)
1949 - poslední představení v obci (členové mládežnického souboru uvedli veselohru Vítězství fořta Meruzalky), od té doby již vlastní ochot. činnost neobnovena
1955 - František Drexler vybudoval ve škole ve Veleni velké loutkové divadlo (hrály se hlavně pohádky pro děti)
1962 - loutk. divadlo zrušeno z prostorových důvodů. (Průša)
(Pozn. - v roce 1833 se v Mírovicích narodil významný herec a divadelník éry obrození František Pokorný)
Velké Popovice
1977 - zal. divadelní soubor ZO SSM pivovaru Velké Popovice; první nastudovaná hra: Honorace z pastoušky (premiéra 18. 6. 1977); soubor hrával většinou při příležitosti různých svátků a výročí
1990 - sehráno poslední zjistitelné představení (23. 6. Pohádky z Krakonošovy zahrádky) - faktický zánik ochot. divadla; dnes existuje v obci již jen loutkové divadlo (vedoucí Jan Vinš, č.p. 379)
Významnější počiny: Jiří Korbel: Sběratelé (1978), Alexander Fredro: Dámy a husaři (1981), Jan Makarius: Smrt obchází Dianu (1985), Miroslav Stoniš: Maškaráda za plotem (1987), Moliére: Chudák manžel (1988), Helena Lisická a Jos. Miroslav Bourek: Ženich pro čertici (1988), Jiří Tibitanzl: Pohádky z Krakonošovy zahrádky (1990);
Specializace: komedie (ze současnosti, pohádkové, kriminální apod.)
Úspěchy, účast na přehlídkách: 20. 5. 1978 vystoupil soubor na XV. přehlídce amatérských divadelních souborů okresu Praha - východ se hrou J. Korbela Sběratelé (tato účast byla asi největším úspěchem souboru); snad největšího ohlasu později dosáhl soubor představením pohádkové komedie Ženich pro čertici v roce 1988, hlavně u dětských diváků;
Archiv: osobní archivy bývalých herců, hlavně pozůstalost po Jiřím Venclovi, někdejším vedoucím souboru, který byl duší místního ochotnického divadla. (Průša)
Veltěž (dnes souč. Zdib)
1907 - Lidové divadlo Veltěž (LdV); hrál rovněž ochot. soubor při místním Sokole, ale neznámo přesně od kdy
1914 - 1918 - činnost Sokola i jejich ochotníků zakázána; LdV mohlo hrát i za války
1942 - 35 let ochot. spolku v obci; v rámci oslav ve Veltěži hostoval i Jaroslav Vojta (Pasekáři, Vojnarka)
1945 - za ilegální činnost zatčen a popraven i s manželkou učitel Liška, který vedl školní divadelní soubor (datum vzniku neznámo, sehrál např. hru Pro matičku)
konec 40. let - doznívání ochot. činnosti, která pak již nikdy nebyla obnovena
Reperoár: kromě běžného repertoáru též tři původní hry od režiséra J. Pokorného (Kouzelná flinta, Zelený mládeneček, Půlnoční vlak). (Průša)
Archiv.: knížka E. Malcová: Vlašťovička (vlast. pí Turecké); soukromý archiv manželů Snopkových (pozvánky, plakáty, fota)
Větrušice
1919 - zal. DTJ
1921 - zal. FDTJ (pozdější Jednota proletářské tělovýchovy)
1931 - na ochot. činnosti se spolupodílí i Sportovní klub Větrušice
1937 - do divadelního života se zapojuje i Sbor dobrovolných hasičů
1939 - pod vlivem válečných událostí divadelní činnost dočasně utichá
1943 - obnovení činnosti; místní ochotníci dosahují velkých úspěchů, na divadlo do Větrušic chodí lidé z celého okolí (Odolena Voda, Panenské Břežany, Dolany, Tursko aj.)
1946 - v ochot. činnosti pokračuje Místní rada osvětová
1947 - 1948 - pokles ochotnické činnosti (z obce se vystěhovala téměř polovina jejích obyvatel do pohraničí)
1948 - zánik ochotnického divadla ve Větrušicích
Z reperoáru: 1943: B. Fallys: Veronika (pohostinsky Jiří Dohnal z ND v Praze); hra Naše posvícení hrána dvanáctkrát (vybráno na padesát tisíc korun). (Průša)
Vrábí (dnes součást města Brandýsa)
1907 - vznik ochotnické skupiny
30. léta - nevýrazná divadelní činnost baráčníků. (Průša)
Zápy
2. pol. 19. stol. - počátky ochotnického divadla ve Čtenářské jednotě, kde je prozatím toliko vedlejší náplní činnosti spolku
1881 - založen Spolek divadelních ochotníků
1888 - konec činnosti, byť formálně existuje spolek dál
1912 - obnovení pravidelné divadelní práce
1943 - k tomuto datu nastudováno více než 160 her; repertoár složen převážně z aktovek, sylvestriád, ale i z klasických i soudobých českých her; v tomto roce měl soubor 76 členů, z toho 36 činných; zápský ochotnický soubor se i významnou měrou zasloužil o popularizaci ochotnického divadla na brandýském okrese. (Průša)
Zdiby - viz Veltěž
Zeleneč
1939 - založena Ochotnická scéna jednak ze zaniklého dramatického odboru místního SK, jednak připojením některých dalších spolků vyvíjejících příležitostně divadelní činnost
1943 - k tomuto datu provedeno na 33 her převážně soudobého českého repertoáru (Muzikantská Liduška, Život není sen, Královna Dagmar, Rybníkář Kuba); spolek měl dohromady 49 činných členů. (Průša)



__________________________________________________________________________

* typ údaje, kdy z obce došla pouze informace o současné situaci bez udání stavu v minulosti
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':