Databáze českého amatérského divadla

Texty: Rozhovor s Janem Leflíkem. Zpravodaj JH 2005.

3x PRO Jana Leflíka,
režiséra inscenace
Pelikáni v pustině

Jak jste se vůbec dostali k těmto třem
aktovkám?

Od roku 1975 jsem byl Na provázku
v dětském studiu, hrál jsem tam a znal
všechny věci, které dělali Peter Scherhaufer,
Eva Tálská a Zdeněk Pospíšil. No a tahle
věc měla premiéru v pětaosmdesátém roce
na scénickém čtení ruské literatury. Když jsme
s Petrem Nýdrlem přemýšleli, co zvolit,
vybrali jsme právě „Pelikány“, protože se hodily
do dramaturgie sezóny. Tři hry v jedné
s výborným textem a tématem, které je hodně
drsné a váže se k dnešku.

Myslíte si, že na každého z nás čeká
na světě „ten pravý“, „ten jediný“?

Určitě. Jde o to, že se nemusejí setkat,
ale stačí se cítit, vědět o sobě. Já na tyhle
věci věřím. Myslím, že někdo může být
celý život sám, ale toho druhého cítí i přes
kontinenty, i když ho nevidí. Je spokojený
a dotovaný energií i na velkou vzdálenost.
A tu energii pak vráží do jiných lidí, kteří
potřebují pomoc. Každý má toho svého.
Někdo například ve víře, v divadle, v hudbě,
nemusí to být přímo osoba. Nejdůležitější je
potřebnost, v naší hře jedna z postav říká:
“chci být někomu potřebný“. Každý člověk
na celém světě chce být někomu potřebný.

Váš soubor se snaží hrát také pro nej-
menší. Co?

Pohádky... Zahrada, Amina. Ale hrajeme
i pohádky pro dospělé.
len
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':