Databáze českého amatérského divadla

Texty: Libuše Zbořilová, texty pro MČAD 1998

BRNO o. Brno-město
Ve 14. stol. byly v Brně provozovány při slavnostech latinské nábož. hry. R. 1572 přišli jezuité, hráli nákladné nábož. i svět. hry R. 1732 postavilo město na Zelném trhu Měst. operu, základ. bud. profes. divadla. V. 1871 se ustavil spolek katol. tovaryšů s cílem péče o tovaryše různých řemesel (Češi a Němci pohromadě), hraní div. střídali v češtině i něm., měli jednoduchou scénu v pronájmu, od r.1935 vlastní ve vybudovaném domě. Hráli populární hry, později nároč. dramaturgie (Tyl, Zeyer). Kroužek div. ochot. Tyl byl zal. v 80. letech min. stol., od r.1897 se jmenoval jednota div. ochot. Tyl. Spolek hrával v hostincích, 1903-1906 měl vlastní jeviště v kavárně Union na Pekařské ul. V 80. letech 19. stol. se začal rozvíjet div život i v městských částech Brna (viz. Brno-Husovice, Jundrov, Královo Pole, Žabovřesky, Židenice). Za války (1941) vznikla Rampa, spolek pro divadlo, literaturu, hudbu a výtvar. umění sdružující Mladé umělce a Menší scénu. V div. prosadili odklon od naturalismu, podněcovali fantazü. Za dva roky sehráli 15 titulů, uvedli 14 liter. večerů. Hráli v Besedním domě. Těsně po válce se začalo hrát ochot. divadlo v sále Typosu, kde nyní sídlí brněnské studio České televize. Z poválečných souborů se nejvýrazněji prosadilo Divadelní studio Josefa Skřivana. Vzniklo 1954 u Kult. klubu B. Václavka, Leninova ul., změnilo zřizovatele RK ROH Univ. knihovny, ZK ROH ZKL, 1970 u OKVS Brno IV, Komárov- Filipínského 1. Jako režiséři vynikli Frant. Palčík a Leonard Walletzký, prof. scénograf Antonín Vorel. S řadou titulů (Hadrián z Římsů, C. k. polní maršálek, Večer tříkrálový, Truchlící pozůstalí, hry Čechova, V+W aj.) reprezentovali na JH, v Monte Carlu a jinde. V r. 1959 vzniká u DPM v Lužánkách Divadlo X Radima Vašinky. Později hrálo na Rooseveltově ul., skončilo u MKS Radnická 4. Vůdčí osobností Zdeněk Turba (Čecháček). Taktéž reprezentace na JH a dalších fest. V r. 1965 se z X na dva roky vydělila skupina a založila Index (Uhde, Suchomel, Hana Pražanová, Alfréd Strejček). Inscenovali poezü. V r. 1960 vzniká Divadlo pantomim založené prof. JAMU Jiřinou Ryšánkovou. R. 1963 na Hronově s Lidmi kolem Davida. Na něj volně navázala Pantomima SI v 80. letech. V 60. letech vzniká Divadélko Monokl na Vranovské ul. jako satir. divadlo malých forem. Ved. osobnost Milan Ferebauer. Dalším byl DIZAROL (Divadlo za roletou) v justičním paláci. Hraje satir. hry, ved. osobnost Pavel Stoklásek. Obě zanikají odchodem ved. osobností na konci 60. let. V letech 1978-1983 inscenuje poezü M-dílna OKVS Brno I na Leitnerově ul. Ved. osobnost Zbyněk Vrba (pseudonym Zb. Srby, nyn. šéfa činohry NDB). 1985-1991 hraje na Šelepově ul. Ochotnický kroužek s režisérem J. A. Pitínským a dramaturgem Petrem Osolsobě. Při vojenském klubu v Brně hrával soubor Mládí (1958 a 1960 na JH), posléze vznikl (1985) divadelní soubor Dráček, který do 90. roku hrál ve voj. klubu na Šumavské ul. především pohádky pro děti. V 80. letech hrají kolektivy malých forem: Malé divadýlko, Vadidlo, C divadlo. R. 1987 volně na Skřivany navazuje divadlo Prol00r s rež. Akramem Staňkem. Nejúspěšnější Rousseu: Pomsta ruské siroty (1997 ve Venezuele). Dosud hraje ve sklepních prostorách Divadla Husa na provázku. Poloprof. Studio Dům pracuje při DHnp, režisérka Eva Tálská. Loutkové divadlo
Loutkové divadlo v Brně čítalo na tři desítky kolektivů, v historických materiálech se uvádí, že se hrálo téměř v každé druhé ulici města. Na základech loutkového divadla rodinného typu (1924 ) se konstituovala brněnská Jitřenka, pod tímto názvem se soubor jako jeden z mála přeživších datuje od r. 1930. Po vzniku závodních klubů je zařazena pod ZK ROH Zbrojovky Brno, má vlastní divadlo na Tučkově ul. Od r. 1997 existuje jako Divadelní společnost Jitřenka. Reprezentativní soubor se stálou činností. Vůdčí osobnost František Písek, režisér a dramaturg, nyní jeho dcera Pavla Foralová. Jitřenka hraje náročnější loutkové hry.
Dětské divadlo
Nejstarším a nejznámějším dětským divadelním kolektivem je PIRKO (Pionýrský rozhlasový kolektiv). Takto vznikl při DPM v Lužánkách po Dismanově vzoru v Brně díky Vladimíru Simonovovi a Mir. Nejezchlebovi v r. 1949. Postupně se Pirko vypracovalo pod vedením Jindry Delongové a v souvislosti s rozvíjením zásad dramatické výchovy dětí do několika kolektivů vymezených podle věku. Jako první český soubor navštívil Arménii(70. leta), reprezentoval na JH a řadě zahr. festivalů (1981 H. Ch. Andersena v dánském Odense apod.). Vyrostla v něm řada budoucích profes. herců. Od r. 1996 pracuje při ZŠ Horníkova, Brno-Líšeň dět. divadelní soubor vedený Jiřím Postráneckým, býv. protagonistou Dělnického divadla v Semilasse. (Zbořilová)

BRNO - HUSOVICE o. Brno-město
Počátky divadla v Brně-Husovicích jsou spojeny s Občanskou besedou Svatoboj. Od r. 1871 půjčovala knihy, v r. 1879 u ní začal působit pěvecký a zábavní odbor, od r. 1883 samostatný divadelní, od r.1884 jako Divadelní družstvo Svatoboj. Za deset let byla činnost na čtyři roky pozastavena, družstvo ztratilo div. sál. 1998 opět zahájilo, hostovalo (1904) i na scéně brněnského ND (Borovský: Šamberk). Po r.1918 činnost opět ožila, družstvo postavilo vlastní divadlo s restaurací na Cacovické ul. (1925). Uvádělo i opery (Blodek: V studni, hrálo se pravidelně 2-3x týdně. Hudební komedie se střídaly s klasickými hrami (soubor měl v r. 1943 285 členů). Po vzniku ZK přešel Svatoboj ke Zbrojovce. Z jeho početných řad vzešla řada profesionálních herců, zejména v operetě). Svatoboj patřil k vyspělým souborům, reprezentoval i na JH. V 80. letech oživili dramaturgü mladí a studenti JAMU. V 90. letech činnost ustala, budova neslouží kultuře. Za první republiky si sociální demokraté postavili Lidový dům (Musilova 2), kde hrálo Lidové divadlo. Nejznámějším divadlem poezie patřícím do Husovic byl Triangl při OKVS Brno-Husovice, vznikl v 70. letech. Triangl pracoval a vystupoval v novém sálku Horizont na sídlišti Lesná. Ved. osobnost Ladislav Kozlovský, v 90. letech kolektiv končí. (Zbořilová)

BRNO – JUNDROV o. Brno-město
Ochotnické divadlo za první republiky neslo v Jundrově název Černobílá scéna. Tvořili je především členové Sokola. Hrávalo se v sokolovně a v restauracích Beseda (už zbouraná) a U Putnů. Vedoucí osobností byl Viktor Hanuš. V r. 1939 byl ze členů jiných brněnských likvidujících souborů založen Spolek divadelních ochotníků. Repertoár zahrnoval hry tradiční (Kříž u potoka) i náročnější kusy (Mirandolina). V r.1943 měl Spolek 58 členů, deset bylo činných. (Zbořilová)

BRNO-KRÁLOVO POLE o. Brno-město
V r. 1900 vzniklo divadlo Bratrství, které hrálo v host. U Černých, U Jiřičků, od r. 1911 mělo stálé jeviště. Z výtěžku podporovalo sociálně slabé, přispívalo na dělnický podpůrný fond a část odkládalo na stavbu Dělnického domu, dnešního Semilassa. R. 1913 z něho odešla část členů, kteří založili hudební kroužek Dalibor a Ochotnický kroužek Klicpera. V r. 1921 se k Bratrství přičlenila ochotnická jednota Bojmír a TJ Lassale. Týž rok začal hrát i dětský soubor, jako host režíroval Otto Čermák z brněnského ND. V Bratrství vyrostla řada pozdějších profesionálních herců - Karel Höger (ND Praha), Vilém Lamparter (DBM Brno), Vladimír Švabík (někd. ředitel Severomor. div. Šumperk). V r. 1925 přešla část členů do Intimního divadla a do div. Rozkvět. Z pohostinských režisérů se uvádí O. Čermák a Jaroslav Vojta. V r. 1935 skončila činnost v sále U Kulíšků, činnost se stěhuje do Semilassa. Do r. 1943 bylo odehráno 804 předst., úroveň byla srovnatelná s prof. scénami. V r. 1945 obnovena činnost, od r. 1951 nese královopolský soubor název Dělnické divadlo, zřizovatel ZK ROH Královopolská strojírna od dubna 1974 zřizovatel OKVS Brno V. DD se stává reprezentativní souborem (1956 hraje ve Vídni)., od r. 1948 na Jiráskových Hronovech. Od r. 1975 s ním spolupracuje režisér DBM Pavel Rímský, který nastuduje řadu inscenací (Bukovčan-Sníh nad limbou, Radičkov-Sníh se smál až padal, Daněk-Dva na koni, jeden na oslu, Tajovský-Ženský zákon,Druce-Zákon nejsvětější, Tolstoj-Příběh koně), řada z nich na JH. R.1990 činnost zastavena, Semilasso slouží komerčním účelům. (Zbořilová)

BRNO - ŽABOVŘESKY o. Brno-město
1895 založen Hospodářsko.-čtenářský spolek, přejmenovaný 1898 na Hosp.-dělnický spolek Vlastimil. Hrávalo se na improviz. jevištích hospod. R. 1904 zaniká, vystřídala ho Národní jednota. Hrála v host. U Kozáků, od r. 1918 se Svazem dobrov. hasičů U Ševčíků. R. 1897 založen na popud uč. A. Langa tzv. Krejcarový spolek pro vydržování mateřské školy. R. 1912 vzniká spolek Mošna, spolupracují s ním profesionálové - manž. Emma a Lad. Pechovi, Marie a Václav Balounovi, Karel Noll. Loutkové divadlo hraje v host. U Slabých, od r. 1913 pod hlavičkou spolku Sirotčí. R. 1919 založen DS Bozděch v kině Lucerna. Sloučil se s Mošnou, vznikla Beseda. R.1929 splynula Beseda s div TJ Sokol s názvem Nová scéna. Ta uvedla 120x Prodanou nevěstu, 35x Hubičku a Radúze a Mahulenu. Hrála i za okupace. Soubor měl 150 členů, orchestr řídil pozdější dirigent FISYO Frant. Belfín. Recitační kroužek Nové scény vedl Milan Pásek, pozd. ředitel Div. bří Mrštíků. Dramat. kroužek Dagmar vznikl v r. 1926 při radě starších církve čs. husitské. Hráli v Lucerně, potom v rest. u hanušů na Burianově nám. Podporovali dět. domov stej ného názvu. Po válce se spojily Nová scéna, Dagmar a Div. hasičů ve Spojené divadlo (do pol. r. 1948). R. 1951 ex. Divadlo Dagmar při ZK ROH Kraj. správy spojů. V 60. letech hrálo U Ševčíků Divadlo železničářů orientované na komedie i současné hry. Nikoli v historické linü vzniklo při ZUŠ na Veveří 133 v r.1995 Studio V jako poloprofesionální scéna složená z učitelů školy a ochotníků. Je jediné v Brně-Žabovřeskách. (Zbořilová)

BRNO – ŽIDENICE o. Brno-město
1899 vzniklo Dělnické divadlo. Za svou existenci prošlo různými ideově uměleckými peripetiemi. K nejsvětlejším stránkám jeho historie patřila spolupráce Kolektivního divadla (tak se posléze jmenovalo) s Osvobozeným divadlem a Déčkem E. F. Buriana. Když Osvobozené hostovalo v Brně, členové KD vystupovali v menších rolích. Sami uváděli hry V+W (1937 Osel a stín, Kat a blázen, po válce aktualizovanou Pěst na oko a Goléma). Osobností KD byl J. L. Krejčí. Od 60. let hraje na Kosmákově ul. i Komorní scéna ZK ROH MEZ-vývoj Brno-Židenice orientovaná na inscenování pohádek. Ved. osobnost ing. Dušan Přidal. Činnost končí zánikem ZK. (Zbořilová)
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':