Databáze českého amatérského divadla

Texty: FAKTOGRAFIE 75. JIRÁSKOVA HRONOVA 2005

FAKTOGRAFIE 75. JIRÁSKOVA HRONOVA 2005


75. Jiráskův Hronov (dále jen JH), celostátní mezidruhová přehlídka amatérského divadla se zahraniční účastí se uskutečnila ve dnech 5. – 13. srpna 2005. Většina seminaristů Klubu (nejen) mladých divadelníků JH dorazila však do Hronova již o den dříve. Posluchači loňského semináře R (jako Režie – Herectví – Dramaturgie), kteří se podíleli na přípravě inscenace Gogolovy Ženitby, byli v Hronově již od soboty 30. července, tedy týden před oficiálním zahájením festivalu. Již popatnácté JH pořádaly NIPOS-ARTAMA a město Hronov z pověření a za finančního přispění Ministerstva kultury. Hlavním pořadatelem v místě bylo Kulturní a informační středisko v Hronově v čele se svou ředitelkou Marcelou Kollertovou. Spolupořadateli JH byly Amatérská divadelní asociace, Česká sekce UNIMA, České středisko AITA/IATA, Klub přátel umění v ČR, Krajský úřad Královéhradeckého kraje Hradec Králové, Občanské sdružení Kruh Hronov, Sdružení pro tvořivou dramatiku, Společnost Amatérské divadlo a svět, Svaz českých divadelních ochotníků a Volné sdružení východočeských divadelníků. Odborným garantem přehlídky byl jako každoročně NIPOS-ARTAMA Praha. Vedoucí Artamy Mgr. Lenka Lázňovská je současně předsedkyní Festivalového výboru, který je vrcholovým orgánem JH.

Šestapůltisícové východočeské městečko Hronov se po dobu trvání přehlídky rozrostlo řádově o dva tisíce obyvatel. Z nich bylo 1124 aktivně zapojeno do festivalového dění (304 členů souborů hrajících v základním programu JH, 59 členů souborů hrajících v otevřeném programu nazvaném HronOff, 388 účinkujících v doplňkovém programu a 373 účastníků vzdělávacích akcí, včetně lektorů a organizátorů) a cca dalších 900 milovníků Thálie přijelo, aby se seznámilo s obrazem současného amatérského divadla a sešlo se s přáteli, s nimiž sdílí společný zájem o divadlo. Údaj o 900 návštěvnících JH je však pouze odhadem, vycházejícím z počtu osob ubytovaných prostřednictvím Informačního střediska JH (357), ze sumy prodaných či vydaných vstupenek (11920) a dalších exaktně neověřitelných údajů. V tomto počtu nejsou zahrnuty návštěvníci z místa a blízkého okolí.

ZÁKLADNÍ PROGRAM + HronOff

Program 75. Jiráskova Hronova (dále jen JH) čerpal z 5 základních oblastí výběru. Za prvé a především ze 7 klíčových celostátních druhových přehlídek amatérského divadla. Za druhé z dalších 6 celostátních druhových přehlídek. Za třetí z návrhů Českého střediska mezinárodní nevládní organizace AITA/IATA. Za čtvrté z návrhů občanských sdružení, zabývajících se amatérským divadlem s celostátní působností. Za páté z rezervoáru, který představovaly inscenace vybrané programovou radou JH 2004, ale nebyly na JH realizovány.

Programová rada letošního ročníku JH zasedla k výběru inscenací až po skončení všech celostátních druhových přehlídek s výjimkou Loutkářské Chrudimi (koná se až počátkem července). Zasedala 25.6.2005 po skončení Wolkrova Prostějova ve složení Simona Bezoušková (tisková mluvčí JH, mj. zastupovala přehlídku seniorského divadla ve Znojmě), Mgr. Štěpán Filcík (zastupoval Loutkářskou Chrudim), Vladimír Hulec (Šrámkův Písek), Marcela Kollertová (ředitelka KIS Hronov), prof. Mgr. František Laurin (KDP Vysoké n. J.), Mgr. Lenka Lázňovská (AITA/IATA, Otevřeno Kolín), Mgr. Milan Schejbal (FEMAD Poděbrady / Divadelní Třebíč), PhDr. Milan Strotzer (programový ředitel JH, zástupce NIPOS-ARTAMA), Jan Šotkovský (Popelka Rakovník), Jana Štefánková (Wolkrův Prostějov), Karel Tomas (Náchodská prima sezóna) a ing. Dušan Zakopal (přehlídka divadla jednoho herce v Kaznějově a Pohárek SČDO ve Velké Bystřici). Jednání se nezúčastnil toliko zástupce Dětské scény v Trutnově.

Úkolem programové rady bylo seznámit se s nominacemi a porovnat v jejich kontextu inscenace doporučené (s možností některé z nich do programu JH nepřijmout) a rozhodnout o pořadí, v jakém mají přijaté inscenace vstoupit do programu JH. Koncepcí JH 2005 bylo přitom stanoveno uvedení 16, při výjimečné „úrodě“ maximálně 20 inscenací, respektive programových bloků sestavených z kratších scénických útvarů, v základním programu JH. Byl stanoven i limit maximálně 5 zahraničních inscenací (z oněch 16 – 20). Dále koncepce stanovila možnost uvedení 6 inscenací v tzv. HronOff programu s tím, že půjde o inscenace, které umožňují inspiraci či poznání neobvyklých divadelních kultur a postupů, popřípadě o uvedení výsledků práce divadelních dílen a dlouhodobějších vzdělávacích projektů.

Programová rada neodmítla pro JH 2005 žádnou doporučovanou inscenaci k zařazení do základního programu s výjimkou inscenace Staré pověsti české Studia Dům Brno navrženou OS Klub přátel umění ČR. Musela v tomto případě respektovat rozhodnutí Festivalového výboru JH o tom, že nelze zařazovat inscenace, které se soutěžně zúčastnily krajských či celostátních postupových přehlídek a nebyly příslušnou odbornou porotou doporučeny, a to ani jako inscenace inspirativní např. do HronOff programu. Programová rada pověřila skupinu svých členů a prof. PhDr. Jana Císaře, CSc., aby po skončení Loutkářské Chrudimi na místě, na základě rozhodnutí chrudimské poroty o doporučení inscenací na JH, tyto komparovala s ostatními doporučenými inscenacemi a včlenila je do již stanoveného pořadí. Tohoto úkolu se ujali vedle již jmenovaného prof. Císaře Mgr. Štěpán Filcík, Mgr. Lenka Lázňovská a PhDr. Milan Strotzer.

74. ročník JH, vymezený jako mezidruhová přehlídka, přinesl pestrou paletu divadelních druhů, žánrů, stylů a poetik. Jeho účastníci měli možnost zhlédnout inscenace souborů dospělých, mládeže i dětí. Rozmanité bylo také složení souborů z hlediska demografického. Stejně otevřenou byla i divácká adresa, od dětí až po seniory.

V základním programu JH bylo uvedeno 21 inscenací, z toho z hlediska druhového 7 inscenací činoherního (hereckého) divadla, 4 inscenace loutkového divadla, po jedné inscenaci divadla poezie, hudebního divadla pro děti, pantomimy, klauniády a kabaretu. Z hlediska dramaturgického 7 vlastních dramatizací literárních předloh, 7 původních autorských her či scénářů, 4 hry ze světové klasiky, jejichž inscenace prokazovaly značný autorský podíl inscenátorů a po jedné hře z české klasiky, české současné dramatiky a současné ruské dramatiky.

Podruhé byl realizován tzv. HronOff program. Byl koncipován jako záměrně vybraná a do základního programu začleněná suma inscenací, které měly inspirativní či poznávací charakter, nebo byly prezentací výsledků práce hronovských divadelních dílen, případně obdobných vzdělávacích projektů. V HronOff programu bylo uvedeno 6 inscenací, z toho z hlediska druhového 3 inscenace činoherního (hereckého) divadla, 2 produkce pouličního divadla a 1 inscenace vycházející z loutkářských principů. Z hlediska dramaturgického 3 původní autorské hry či scénáře, 2 hry světové klasiky a 1 hra současné rakouské autorky.

V popisované základní části programu JH bylo uvedeno celkem 21 inscenací od 21 souborů v 52 představeních. V programu HronOff bylo uvedeno dalších 6 inscenací od 6 souborů v 18 představeních. Celkem bylo v základním a HronOff programu uvedeno 27 inscenací od 27 souborů v 60 představeních. Pokud bychom připočetli divadelní představení doplňkového programu – viz dále, došli bychom k celkové sumě 40 inscenací a vystoupení od 35 divadelních kolektivů (soubor Vosto5 hrál několik inscenací) v 87 představeních.

75. JH jako mezidruhová přehlídka byl především příležitostí k poučení a inspiraci, ale také k seznámení se se stavem českého amatérského divadla jako celku, přesněji s jeho „předvojem“ označeným celostátními druhovými přehlídkami jako divadelní počiny reprezentující příslušný druh či oblast divadla v jejich kvalitě a směřování. Letošní ročník opětovně potvrdil správnost koncipování Jiráskova Hronova jako mezidruhové přehlídky. Zájem zúčastnit se této výjimečné divadelní přehlídky je neutuchající.

75. JH se svou programovou skladbou, odrážející realitu českého divadla, se svými cca 2000 převážně velice mladými divadelníky, v tom s 241 seminaristy Klubu (nejen) mladých divadelníků, 35 účastníky dalších samostatně organizovaných seminářů, s průměrně 93 účastníky Problémového clubu (PC), byl mezidruhovou přehlídkou nejen programově, ale také fakticky. Promítlo se to v setrvalém zájmu amatérských divadelníků, orientovaných na různé druhy a oblasti amatérského divadla, v trvajícím zájmu o vzdělávací část JH, ale také v širokém rozpětí dramaturgie festivalu, kterou obohatily v rámci doplňkového programu další divadelní produkce v parku A. Jiráska, divadelní stan souboru Vosto5 s každodenním programem, ale také prezentace výsledků práce hronovských seminářů a dílen.

Inscenační výsledky, které letos na JH soubory předvedly, byly vesměs na velice dobré úrovni. Oprávněně se letos se dá hovořit o tom, že se na JH objevily výjimečné špičkové inscenace. Byly nejméně dvě: insenace hry Martina Františáka Doma Divadelního souboru Jana Honsy z Karolinky a klauniáda Christiana Seyra a divadla Perpetuum mobile Bruneck z italských Jižních Tyrol nazvaná Veliká stolice (Stuhl – Gang). Objevilo se nejméně dalších devět inscenací, v nichž lze spatřovat životadárné těžiště amatérského divadla, a sice schopnost vyjadřovat se prostředky divadla k přítomnosti, ale také výsostnou schopnost navazovat prostředky divadla komunikaci, ať již s diváky dospělými, či dětskými. Na vrcholu těchto snah stanuly soubory Poslední mravenec ZUŠ Žamberk – Johana Vaňousová se svým představením Vojna s Turkem, Loutkové divadlo Střípek Plzeň s inscenací Ivany Faitlové podle Jamese Thurbera Třináctery hodiny, V.A.D. Kladno s vlastní dramatizací Vančurova Rozmarného léta, Divadlo Kámen z Prahy s původní hrou Petra Macháčka Mlejnek, Bílé divadlo Ostrava s kolektivní akcí nazvanou Z tohoto obrazu už nikdy neodejdu, dDDD ZUŠ Děčín s jevištní loutkově-hudební adaptací arménské pohádky O líné a lakomém, Ty-já-tr Praha s inscenací Shakespearovy komedie Mnoho povyku pro nic, Malé divadlo kjógenu s japonskými fraškami Mnich, kostra a její obal / Zloděj tomelů / Papouškování a Tyl Rakovník s hrou Jiřího Kroce podle Marka Twaina Princ a chuďas.

Vedle těchto inscenací je možné jmenovat i další, které byly z různých pohledů cennými příspěvky do programu JH nebo do diskuze o současném hledání smyslu amatérské divadelní činnosti. Platí to zejména o Divadle Commedia z Popradu ze Slovenské republiky a jeho inscenaci hry Malka podle předlohy Františka Švantnera, o souboru OS DRH a jeho nastudování Gogolovy hry Ženitba, souboru ÚstaF z Brna se scénickým voicebandovým provedením básně Jakuba Kostelníka Brna a o divadle jednoho herce, kterým se představilo Divadlo Apron z německé Halle v inscenaci nazvané Otci podle Franze Kafky. V programu 75. JH se objevila i taková představení, u nichž lze mít oprávněné výhrady (zejména Malá večerní snítka Aničky Duchaňové, Pod Tatrou se blýská Pantomimické jednotky Řeč z Prahy a Camisutra DS Š.O.K. Gymnázia Jana Keplera z Prahy), nicméně i tato se stala látkou k úvahám o možnostech a nejvlastnějších cestách amatérského divadla v současnosti.

Lze konstatovat, že se 75. ročník JH bezesporu přiřadil k těm nejzdařilejším v období po listopadu 1989. Podle ohlasu samotných návštěvníků festivalu náležely k jeho největším pozitivům dobrá programová skladba a rozsáhlá a kvalitní vzdělávací část. Takto byl JH reflektován i v médiích (zvláště v tisku).

JIRÁSKŮV HRONOV JAKO VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE

Klub (nejen) mladých divadelníků, vzdělávací instituce JH, po léta účinně rozmnožující řady poučených divadelníků – juniorů, byla i tentokráte otevřena všem bez ohledu na věk. Zájem o tuto vzdělávací část JH je setrvale značný. Přihlásilo se 298 zájemců, v Klubu jich pak pracovalo 241 ve třinácti tematických seminářích a dílnách, z nichž Kurz praktické režie byl součástí dlouhodobého vzdělávacího projektu.

Někteří posluchači K(n)MD se do hronovských dílen a seminářů vrací, mnoho jich však přijíždí poprvé. Na 74. Jiráskově Hronově nepatrně převážili v minulosti již zúčastnění seminaristé nad nováčky (5:4). Nejpočetněji byli zastoupeni sedmnáctiletí až třiadvacetiletí, bylo jich téměř tři pětiny z celkového počtu. Z toho byla plná třetina posluchačů ve věku od 17 do 20 let. Více jak čtvrtina účastníků byla ve věku 24 až 33 let. Desetina posluchačů byla starších 33 let, přičemž nejstaršímu účastníku bylo 69 let. Dvacetina přihlášených byla ve věku od 15 do 16 let. Skóre mužů a žen bylo 2:3. Většina seminaristů se hlásí k členství v některém divadelním souboru, cca pětina příslušnost k souboru neuvedla.

Propozice K(n)MD nabízely možnost práce v některém z 13 seminářů a dílen či být kmenovým posluchačem Problémového clubu. Některé ze vzdělávacích příležitostí se konaly opakovaně, dílem včetně lektorského obsazení, některé byly koncipovány nově.

Mezi opakované semináře a dílny patřily tyto: Základní abeceda divadla s lektorem prof. Mgr. Františkem Laurinem, seminář určený především začínajícím divadelníkům, Jevištní řeč s lektorkou Mgr. Reginou Szymikovou, mluvenému slovu byl i letos věnován druhý seminář s lektorem Mgr. Jaroslavem Kodešem, tentokrát nazvaný Učme se mluvit. Mezi opakované projekty, byť s jiným učebním plánem, náleželo pokračování (4. řádné soustředění) Kurzu praktické režie, vedené Mgr. Milanem Schejbalem a Mgr. Pavlínou Morávkovou. Dále seminář Nonverbální komunikace, vedený Danielou Fischerovou, dílna Pantomima a nonverbální divadlo Michala Hechta, za asistence manželů Štěpánky a Miroslava Elgrových. Své pokračování měl i v loni úspěšný režijně – herecko – dramaturgický seminář R nazvaný Od slova k jevištnímu tvaru lektorů Mgr. Vladimíra Zajíce a Mgr. Marie Kotisové. Konečně, byť poněkud proměněná v lektorském obsazení i vlastní obsahové náplni, patřila k opakovaným vzdělávacím příležitostem i dílna Divadlo mezi východem a západem, vedená doc. Václavem Martincem a jeho asistenty Vladimírem Jopkem a Petrem Pochopem.

Nově byly koncipovány tyto semináře: Cesty do příběhů doc. Mgr. Iriny Ulrychové pro ty, kdo pracují s divadelními kolektivy dětí a mláděže, dále Herecký trénink a osvojení základních prvků „systému“ K.S. Stanislavského a postupů Michaila Čechova, vedený Taťánou Ajzitulovou, režisérkou souboru So-bytije z ruského Petrohradu (namísto původně ohlášeného, leč odřeknuvšího prof. Michaila Čumašenka z Moskvy) a tlumočený z ruštiny Mgr. Jiřím Klapkou, loutkářský seminář Mgr. Štěpána Filcíka Divadlo oživlé hmoty, seminář lektorky čínského původu Mgr. Feng-jün Song, Ph.D. s názvem Odjinud nejen o zpěvu a pohybu a seminář Mgr. Aleny Zemančíkové Divadlo poezie.



Vzdělávací příležitostí nad rámec základních tematicky zaměřených seminářů a dílen, konaných v dopoledních hodinách, byl pro všechny účastníky JH odpolední Problémový club (PC). Byl nadstavbovou vzdělávací institucí Jiráskova Hronova, jakousi jeho „vysokou školou“. Měl především poznávací a inspirativní charakter. Byl realizován formou rozpravy – disputace pětičlenného lektorského týmu, složeného z předních odborníků, do níž mohli vstupovat účastníci z pléna. Odrazovým můstkem k rozpravě – disputaci byly inscenace uvedené v základním a tzv. HronOff programu. V PC nešlo o kritické hodnocení a analýzu inscenací, ani o diskuzi k nim. Materie divadelních inscenací tu byla především zdrojem impulsů k nastolení problémů a témat k rozpravě – disputaci, respektive byla využívána jako konkrétní příklad a pomůcka k ozřejmění divadelních zákonitostí a k pojmenování jevových stránek amatérské divadelní tvorby. Znamenalo to mj., že nebyly takto reflektovány všechny inscenace JH, ani důsledně využity v časové posloupnosti programu JH.

Problémový club byl jediným volně přístupným oficiálním fórem JH. Probíhal vždy v odpoledních hodinách (14:00 – 16:00) od neděle 7.8. do soboty 13.8.2005 včetně. Zájem hronovského auditoria o něj byl velký. Svou návštěvností se vyrovnal loňské rekordní účasti v tzv. Kritickém klubu. Po sedm dní se jej průměrně zúčastňovalo 93 posluchačů. Rekordní účast 120 přítomných zaznamenali v PC ve čtvrtek 11. srpna.

Vedoucím lektorem PC byl prof. PhDr. Jan Císař, Csc., divadelní vědec a pedagog, vedoucí katedry teorie a kritiky DAMU Praha. Lektory byli Mgr. Jakub Korčák, režisér, umělecký šéf činohry Národního divadla v Brně, studijní proděkan a pedagog katedry činoherního divadla DAMU Praha; Mgr. Pavel Purkrábek, scénograf, někdejší odborný asistent katedry scénografie DAMU Praha, nyní ve svobodném povolání; prof. PhDr. Vladimír Štefko, CSc., divadelní kritik, pedagog a publicista, v současnosti pedagog katedry divadelní vědy VŠMU v Bratislavě a redaktor časopisu Javisko a doc. Mgr. Ján Zavarský, scénograf, umělecký vedoucí Divadla Jána Palárika v Trnavě a pedagog VŠMU v Bratislavě. Lektorský tým PC měl svého moderátora, kterým byl Václav Špirit, povoláním sociální pedagog, režisér divadelního souboru Gut & Edel v německém Lörrachu a umělecký šéf mezinárodního divadelního festivalu tamtéž. Organizační asistentkou PC byla Miroslava Císařová.

Rozborový seminář organizovaný již tradičně Klubem režisérů SČDO, jehož lektorem byl Mgr. Rudolf Felzmann a „třídním“ JUDr. Jaromír Kejzlar, byl přístupný všem účastníkům JH. Navštěvovali jej také zástupci souborů, jejichž inscenace byly předmětem rozboru. Úvodní slovo rozpravy k té které inscenaci měli na starosti členové Klubu režisérů SČDO. I v tomto semináři byla účast proměnlivá, průměrně oscilovala kolem dvacítky zájemců.

V rámci 75. JH se uskutečnila herecká dílna Sergeje Fedotova, vedená ruským režisérem a divadelním pedagogem. Práce v dílně byla zaměřena na využití hereckých postupů Michaila Čechova. Dílnu organizačně zajišťovala Karla Dörrová ve Velkém Poříčí. Zúčastnilo se jí patnáct zájemců.

Příležitostí k poznání byla také přednáška Současné ruské divadlo a dramatika. Tříhodinová přednáška se uskutečnila v sobotu 6.8. ve foyeru sálu Jos. Čapka jako součást výuky semináře H (jako Herecký trénink), ale přístup na ni měli i další zájemci. Lektorkou byla PhDr. Ivana Ryčlová, Ph.D., která tuto tematiku přednáší na FFUK v Praze. Asi padesátičlenné auditorium se mělo možnost seznámit s novými tvůrčími osobnostmi ruského divadla, především s režiséry a jejich významnými inscenacemi, se současnou ruskou dramatikou a s činností alternativních divadelních scén.

K hronovským vzdělávacím aktivitám je třeba počítat i Soustředění posluchačů loňského semináře R (jako režie – herectví – dramaturgie). Jeho účastníci byli natolik nadšeni jeho průběhem a zaujati probíranou látkou, že si založili občanské sdružení (DRH) a na vlastní náklady po dobu celého roku připravovali inscenaci Gogolovy Ženitby, kterou uvedli na 75. JH v tzv. HronOff programu. Soustředění se uskutečnilo v týdnu před zahájením 75. JH za účelem zkoušek inscenace v hronovském hracím prostoru.

S výjimkou samostatně organizovaného rozborového semináře, dílny Sergeje Fedotova a Soustředění posluchačů loňského semináře R byl hlavním organizátorem vzdělávací části JH PhDr. Milan Strotzer. Jeho organizačními spolupracovníky byli Mgr. Marie Poesová, organizační vedoucí K(n)MD, Dana Strejcovská a Eva Kodešová.

75. JH potvrdil správnost mnohaletého usilování o to, aby se hronovský festival stal vyhledávanou, tematicky rozrůzněnou a užitými formami diferencovanou a účinnou vzdělávací institucí. Svědčí o tom nejen rozmanitá skladba seminářů, dílen a dalších vzdělávacích příležitostí a jejich lektorské obsazení, ale i počty seminaristů a jejich pozitivní reakce. V této souvislosti nelze pominout recenzní rubriku Zpravodaje JH, v níž byla každé inscenaci základního programu věnována pozornost vždy dvěma odborníky z řad lektorů JH a samostatnými recenzenty Mgr. Karolem Horváthem a Mgr. Radmilou Hrdinovou.

DOPLŇKOVÝ PROGRAM

Vedle základního programu vystoupilo v doplňkovém programu JH na 30 divadelních, hudebních a dalších kolektivů. Většina jejich vystoupení se udála v parku Aloise Jiráska, v zahradě za čajovnou Bílý drak, ve stanu pražského souboru Vosto5 umístěného ve dvoře ZŠ na náměstí ČSA a v dalších venkovních prostorách. Návštěvníci 75. JH měli možnost zhlédnout v doplňkovém programu sedmnáct divadelních představení a vystoupení (13 titulů od 8 souborů) . V předvečer oficiálního zahájení JH uvedl Divadelní soubor Jiráskova divadla v Hronově na své mateřské scéně inscenaci hry Jevana Brandona – Thomase Charleyova teta, pražský soubor Vosto5 uvedl ve svém divadelním stanu nazvaném STAND´ART sérii svých představení: Vajce, STAND´ARTní kabaret, BLB a Karavan Evropa. Tamtéž sehrál soubor DIVADLO (bez záruky) Praha hru Sergi Belbela Ramon. V parku A. Jiráska zahrály divadelní soubory Geisslers Hofcomoedianten Kuks hru – hauptakci Heinricha Rademina Atalanta aneb Pronásledování z lásky aneb Krvavá královna Tegeantů a Vladimír Mikan (DS M+M Hranice) hru Oldřicha Daňka Kulhavý mezek aneb Výbuch na Jičínském zámku jako divadlo jednoho herce. V čajovně u Bílého draka byla uvedena dvě představení Divadla Jarky Holasové věnovaná dětskému publiku: Kašpárek si domek staví a B. Němcové Sedmero krkavců. Další dvě představení v čajovně uvedlo Polehňovo divadlo POLI z Hradce Králové: Pustý les a Znáte Kačenku?

K divadelním produkcím patřil i improvizovaný večer (10.8. v ZUŠ) nazvaný Divadlo o divadle, v němž Taťána Ajzitulová slovem a obrazem přiblížila divákům svou inscenaci Dostojevského Něžné, která měla být původně hrána v základním programu JH. Nelze ani pominout tři předváděčky seminářů a dílen JH v poslední den festivalu: J (jako Jevištní řeč) Reginy Szymikové před Jiráskovým divadlem, VZ (jako Východ – Západ) Václava Martince v malém sále Jiráskova divadla a dílny M (jako Mimus) Michala Hechta v sokolovně. Seminář M předvedl v podstatě další inscenaci, která vznikla na téma románu Jacka Londona Tulák po hvězdách.

Za součást doplňkového programu JH lze považovat i dvě schůzky uskutečněné organizovaně v průběhu festivalu. Jednou z nich bylo setkání zástupců občanských sdružení věnujících se s celostátní působností amatérskému divadlu. Druhou bylo jednání Českého středisko AITA/IATA.

Hronovský program obohatily též čtyři výstavy. Ve výstavní hale Jiráskova divadla výstava s názvem Architekt Jindřich Freiwald, věnovaná tvůrci Jiráskova divadla v Hronově. V Galerii u Šafářů v ulici K Milířům výstava Krásy lidové architektury. Ve foyeru sálu Josefa Čapka byla instalována výstava dokumentující zrod inscenace Gogolovy Ženitby DS OS DRH. Ve foyeru Jiráskova divadla mohli návštěvníci zhlédnout výstavku představující amatérské divadelníky – nositele vyznamenání Zlatý odznak J.K. Tyla.

RITUÁLY – CELEBRITY – OCENĚNÍ

Tak jako v letech předchozích, stala se i na 75. JH zahajovací schůzka Klubu (nejen) mladých divadelníků ve čtvrtek večer před započetím vlastní přehlídky prvním rituálem - aktem zahájení JH jako vzdělávací instituce. Nechyběly ani další hronovské rituály: tzv. večer přátelství, v němž namísto obvyklé vatry zažehlo oheň přátelství Ohňové divadlo z polské Bielawy, vítání souborů na schodech Jiráskova divadla, a především oficiální zahájení a zakončení festivalu se závěrečným ohňostrojem.

Již posedmé se měl zhostit oficiálního zahájení JH v sobotu 6. srpna ministr kultury Pavel Dostál. Osud tomu nepřál. P. Dostál podlehl zákeřné nemoci 13 dní před zahájením festivalu. Jeho role se ujal I. náměstek ministra ing. Zdeněk Novák. Ztichlé hronovské náměstí uctilo památku P. Dostála. Poté se ujali slova hejtman Královéhradeckého kraje ing. Pavel Bradík a starostka města Hronova Hana Nedvědová. Při zahájení nechyběli ani tentokrát členové hronovského souboru, kteří mezi návštěvníky uvítali i svého Mistra Aloise Jiráska. Slavnostního zahájení se zúčastnila celá řada dalších významných hostí: senátor Petr Fejfar, poslanci Parlamentu ČR ing. Jiří Hanuš a Mgr. Zdeňka Horníková, právnička I. náměstka ministra kultury JUDr. Magdalena Hůrková, člen Rady Královéhradeckého kraje, gestor pro kulturu ing. Zdeněk Kraus, vedoucí kanceláře předsedy Senátu ČR Mgr. Milan Kupka, ředitelka odboru regionální a národnostní kultury MK PhDr. Zuzana Malcová, vedoucí odboru kultury Krajského úřadu v Hradci Králové ing. Pavel Mertlík, předsedkyně Výboru pro kulturu PaedDr. Marta Pohnerová, člen Rady Královéhradeckého kraje ing. Tomáš Šubert, člen čestného výboru JH doc. Milan Uhde a ředitel NIPOS v Praze PaedDr. František Zborník aj.

Každoročně přivítá JH i hosty ze zahraniční. Z těch, které v Hronově vídáme pravidelně to byli Franz-Josef Witting, viceprezident Německého spolkového svazu amatérského divadla (BDAT) a umělecký ředitel prestižní přehlídky v Paderbornu a Jozef Krasula, prezident Slovenského střediska AITA/IATA, Joseph Hollos z Rakouska, viceprezident CEC AITA/IATA, Peter Smith, zástupce britského centra AITA/IATA, Michael Branwell, divadelní nadšenec z Harlow ve Velké Británii se skupinou svých přátel. Podruhé byla na Jh paní Zoke Elbers z Holandska, členka výboru CEC AITA/IATA. Mezi hosty je třeba počítat i zahraniční lektory a recenzenty prof. PhDr. Vladimíra Štefka, CSc., doc. Mgr. Jána Zavarského a Mgr. Karola Horvátha ze Slovenska, režisérku Taťjánu Ajzitulovou z Ruska, Václava Špirita z Německa a svým způsobem i paní Feng-jün Song, která, byť má české občanství, pochází z Číny. Dalšími zahraničními účastníky byli vedle členů hrajících souborů z Polska, Itálie, Německa a Slovenska také seminaristé z Finska, Rakouska a Slovenska.

Ke společenské části JH náleželo přijetí oficiálních hostí starostkou města Hanou Nedvědovou na hronovské radnici, přijetí zahraničních hostí a sponzorů na témže místě.

Významnou akcí společenského charakteru bylo udělení Ceny Ministerstva kultury v oblasti neprofesionálních divadelních a slovesných oborů za zásluhy a činnost v oblasti amatérského divadla Vlastimilu Ondráčkovi z Karlových Varů. Akt se uskutečnil před odpoledním představením v den oficiálního zahájení JH na jevišti Jiráskova divadla. Cenu MK předal I. náměstek ministra kultury ing. Zdeněk Novák.

Téhož dne byly před večerním představením předány ocenění Zlatý odznak J.K. Tyla Mirce Císařové z Hradce Králové (nyní z Unhoště), Evě Dědičové z Děčína, PhDr. Emílii Dynterové z Červeného Kostelce, Rudolfu Faltejskovi z Třebechovic a Mgr. Jiřímu Hrašemu z Prahy.

Peter Smith, zástupce britského centra AITA/IATA předal starostce města Hronova Haně Nedvědové dar – plaketu, věnovanou městu a jeho festivalu, jako ocenění jedinečnosti Jiráskova Hronova, kterou představuje v oblasti amatérského divadla.

Byť nebyl osobně přítomen Z.A. Tichý, iniciátor a osnovatel udělování neoficiální, dílem recesní a dílem vážně míněné ceny Zlatý Alois, byla cena díky iniciativě Vladimíra Hulce udělena. Zdá se, že i tentokrát spíše vážně než nevážně. Získal ji soubor Jana Honsy z Karolinky za inscenaci původní hry režiséra souboru Martina Františáka Doma.

VESELÁ PROPAGACE – ZPRAVODAJ – MÉDIA

Výtvarné řešení propagace JH, bylo i v roce 2005 svěřeno renomovanému brněnskému výtvarníkovi Rostislavu Pospíšilovi. Ten zaměnil loňskou postavu všudypřítomného smějícího se klauna za originálně řešené smějící se divadelní masky na svitku papíru. Tento motiv promítnul do všech propagačních materiálů, počínaje plakáty, přes programovou brožuru, přehlídkový zpravodaj, odznaky účastníků, tašky, trička aj., až po velkoplošnou propagaci ve městě.

Přehlídkové dění mapoval Zpravodaj JH. Jeho devět čísel připravovala redakce v novém složení. Vedoucí redaktorkou byla Zuzana Vojtíšková, jejími členy byli Michal Drtina, Mgr. Jakub Hulák, Vladimír Hulec, Lenka Novotná, Mgr. Jana Soprová, výtvarník Rostislav Pospíšil a fotograf Ivo Mičkal. Zpravodaj měl velice dobrou úroveň. Lze jej označit za jeden z nejzdařilejších, jaký kdy JH měl, ne-li za nejlepší vůbec.

V den oficiálního zahájení festivalu (6.8.) se uskutečnila tisková konference JH. Zúčastnil se jí I. náměstek ministra kultury ing. Zdeněk Novák, ředitelka ORNK MK PhDr. Zuzana Malcová, hejtman Královéhradeckého kraje ing. Pavel Bradík, starostka Hronova Hana Nedvědová a další hosté a organizátoři JH. Účast žurnalistů byla obvyklého rozsahu. Jí odpovídala i pozornost médií, kterou přehlídce věnovala. Lze si jenom přát, aby tato pozornost, byť je daleko větší, než bývá obvyklé u jiných akcí neprofesionálního umění, překročila stávající rozměr. Kéž by nemalé úsilí tiskové mluvčí JH Simony Bezouškové bylo adekvátně zúročeno. Kéž by bylo více takových příležitostí k prezentaci, jakou byl například hodinový přímý přenos z Hronova při vysílání Radioklubu Českého rozhlasu l – Radiožurnálu v poslední den přehlídky, do nějž byli pozváni organizátoři, lektoři a účastníci JH.

PLUSY A MINUSY ORGANIZACE FESTIVALU

V průběhu JH se každodenně scházel k řešení aktuálních problémů organizační štáb.

Na začátku a na konci přehlídky se sešel Festivalový výbor JH. Každá akce takového rozsahu, jaký JH má, se neobejde bez problémů a jejich řešení. Neobešel se bez nich ani 75. JH. Mnohé z nich se podařilo zvládnout v průběhu festivalu (ubytování, elevace v komorním hracím prostoru hronovské ZUŠ, vybavení potřebné pro seminář M. Hechta, rušení divadelních představení souběžnými hudebními produkcemi a mnoho dalších).

Celá řada problémů zbývá k řešení při přípravě dalšího ročníku festivalu. Mezi klíčové patří princip vnitřní organizace, komponování doplňkového programu tak, aby nenarušoval divadelní produkce, zlepšení elevace hlediště v ZUŠ, zvuková izolace foyeru od sálu Jos. Čapka, přidělování vstupenek na místa se špatnou viditelností a slyšitelností na balkoně Jiráskova divadla pro účastníky seminářů, kterým jsou představení předmětem či pomůckou výuky, zlepšení poskytovaných služeb a technické vybavenosti, zajištění aktuálních internetových stránek JH aj. Je toho k řešení opravdu nemálo.

Mnoho připomínek a návrhů na zlepšení podmínek pro soubory, seminaristy a další návštěvníky JH zaznělo na závěrečných jednáních organizačního štábu a festivalového výboru JH, některé byly zachyceny ve vyžádaných reflexích posluchačů K(n)MD.

Na druhé straně je třeba konstatovat, že se organizátorům dostalo četných projevů uznání za schopnost zorganizovat tak rozsáhlý festival, který má mezi jinými nesouměřitelný počet účastníků, včetně počtu seminaristů a vystupujících souborů, a to nejen divadelních. Za výrazné pozitivum bylo označováno vytvoření komorního hracího prostoru v hronovské ZUŠ. Přes všechny vyvstalé problémy a připomínky lze konstatovat, že 75. JH byl organizačně na solidní úrovni, že nedošlo k žádným zásadním a neřešeným problémům, které by bylo možné označit jako organizační kolaps. Ano, bylo by příjemnější, kdybychom mohli na tomto místě zaznamenat, že byla organizace bezprecedentně bezchybná, a tedy výborná.

Na závěr ještě několik čísel, tentokrát v korunách. Rozpočet JH překročil v roce 2005 částku 2 miliony Kč. Tuto sumu se podařilo zajistit za pomoci finančního příspěvku Ministerstva kultury ve výši 600 tis. Kč, příspěvku Královéhradeckého kraje v částce 150 tis. Kč, město Hronov investovalo do festivalu 175 tis. Kč (z toho 100 tis. Kč formou nepeněžního plnění), 455 tis. Kč přinesly sponzorské příspěvky, zbývajících cca 640 tis. Kč pokryly vlastní příjmy přehlídky (vstupenky, účastnické poplatky seminaristů K(n)MD, prodej tiskovin a propagačních materiálů).

Milan Strotzer

Převzato z časopisu Amatérská scéna č. 5/2005

autor textu: PhDr. Milan Strotzer
publikoval(a) Alena Crhová , dne 9.11.2005
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':