Databáze českého amatérského divadla

Texty: Meziměstí, KAŠPAR, Jiří: Kronika Spolku divadelních ochotníků Tyl v Meziměstí 1919 - 2005. 1.část

ÚVOD
Tato kronika je sepisována v letech roku 2003 až 2005, proto čerpá informace z dochovaných kronik, hlavně ze školní kroniky místního řídícího učitele pana Vácslava Illicha, z kroniky a knihy zápisů Spolku divadelních ochotníků J. K. Tyl , z obecní kroniky, kroniky stanice ČD, archivu MKS Meziměstí které podědilo dokumentaci ZK-ČSD a JKP Družba Meziměstí. Čerpá i z dochovaných novinových článků, plakátů a diplomů, dostupných publikací, osobních archivů, poznámek a vzpomínek herců, režisérů a činovníků, zvláště pak paní Marie Boháčové a pánů Miloslava Hladíka, Jana Součka, Jaromíra Raby a Jiřího Kašpara . Protože jak vzpomínky, tak zápisy v kronikách jsou vždy subjektivní, je zde více objektivních suchých dat a kde je to možné, jsou uvedena stanoviska obou stran. Snahou je, aby zde byla zachycena nejen fakta, ale i život . Pokud některý z čtenářů této kroniky má o něčem přesnější údaje, nebo dokumenty, prosíme o jejich sdělení a zapůjčení, abychom mohli text opravit a historie nebyla ( tentokrát neúmyslně ) zkreslena. Shromáždění faktů, dostupných dokumentů a fotografií a písemnou formu kroniky provedl Jiří Kašpar, elektronické zpracování Jan Kašpar ©


LEGENDA POUŽITÝCH PRAMENŮ :
1)* Illichova školní kronika , Obecní kronika, kronika ČD
2)* Osobní archivy a vzpomínky herců a režisérů
3)* Podklady a zprávy závodního klubu ČSD a JKP,MKS
4)* Z. Košťál - Broumov a Broumovsko, D. Hornychová, diplom. práce „Historie ochotnického divadla v Meziměstí Gymnasium1979/80
5)* Zápisy ze schůzí ZK,JKP ,JKT a dílčí kroniky spolku JKT Meziměstí
6)* Zachované tiskoviny,letáky,plakáty , diplomy

Něco málo historie :
I když je nepochybné, že náš pohraniční kout vždy patřil ke koruně České, je rovněž nezpochybnitelným faktem, že toto území bylo kolonizováno německy mluvícími osadníky a tito zde žili v převážné většině po sedm století. Při pátrání po historii českého divadla se proto Meziměstí nemůže srovnávat s vnitrozemskými obcemi, první stopy po českém divadle se zde nechají vystopovat až po roce 1918, tj. po vzniku Československé republiky .
Podle C. k. ročenky v roce 1836 vypadalo Meziměstí takto : vesnice s 38 domy a 230 obyvateli, leží v údolí řeky Stěnavy, nedaleko zemské hranice, 2,5 hodiny SZ od Broumova, na silnici do slezského Frýdlantu. Je zde panský zámek, letní sídlo opata a velký dvůr, ve kterém sídlí panský hajný, jedno panské bělidlo plátna, jedna hospoda, dva mlýny a pila, dále několik rybníků. Hlavní obživou obyvatel je tkalcovství a přádelnictví. Starostín byla vesnice se 40 domy a 269 obyvateli, 2,5 hodiny SZ od Broumova, leží až na samých zemských hranicích, na silnici do Frýdlantu na malém návrší. Zde je C. k. hraniční celní úřad a jedna hospoda. Obživou je tkalcovství a přádelnictví. ( v té době měl Bohdašín již školu a 292 obyvatel !).
Česká minorita za Rakouska-Uherska ( roku 1894 žilo v Meziměstí 17 Čechů/1195 Němců , v roce 1910 stále jen 29 Čechů) žila asi v lepším souladu s německými spoluobčany, než po roce 1918. Po prohrané 1. světové válce se místním Němcům nechtělo být občany nové, Československé republiky a dávali to znát, jejich Deutschböhmen se zhroutil, ale nesnášenlivost stoupla. Před rokem 1918 česká menšina zde žila bez práv projevit svou národnost, natož vzdělávat se v Českém jazyce, docházelo k poněmčování . Nyní se vše měnilo, ale velmi pomalu a protože přechod moci do českých rukou byl pro německé starousedlíky těžko přijatelný, měli to Češi, kteří zde žili, i ti, kteří přicházeli do Meziměstí / Halbstadtu /, opravdu nesnadné , spíše nepředstavitelně těžké. Ještě v r. 1919 byla volební kandidátka Čechů do obecního zastupitelstva na německém tiskopise s označením „tschechischen Minoritäten Partei …“

Jak to však u menšin bývá, o to více drželi spolu a vytvářeli si vlastní okruh a vlastní subkulturu.
30. 11. 1919 se ustavil místní odbor Národní Jednoty Severočeské /dále jen NJS/, který se stal na počátku sjednocující silou a to i na poli kulturním. V prvních chvílích velmi pomohla i československá vojenská posádka, ubytovaná na zámku.
Každá kulturní událost byla událostí politickou a vlasteneckou. Mezi první aktivity patří i činnost ochotníků, kteří svými akcemi přitahovali české obyvatelstvo z okolí, divadlo hrály spolky, politické strany i zájmová sdružení a organizace, například Národní jednota severočeská, Sokol, vojáci, učitelé a děti z české školy , skupiny občanů . Hrálo se po hostincích i v přírodě, divadla přitahovala české obyvatelstvo z širokého okolí, posilovala soudržnost menšiny a dodávala sebevědomí po každé vydařené akci. S odstupem času vidíme tuto práci ochotníků pro získání českého sebevědomí jako velmi významnou a nezastupitelnou.



I . ČÁST - OBDOBÍ OD ROKU 1919 DO ROKU 1931

1919
První skutečnou, česky mluvenou divadelní hru „Černé oči“ sehrál 21. 12. 1919 dramatický kroužek složený hlavně z místních vojáků a to na scéně německého divadelního spolku u hotelu Förstr (dnešní Slavie). Dámské role musely provést slečny z Police n/M. Peníze nebyly ani na plakáty, nikdo neznal ani množství porůznu v okolí bydlících Čechů. Úspěch a návštěva předčily očekávání, po divadle byla improvizovaná tancovačka, nadšení nebralo konce. Potom byla nacvičena hra se zpěvy „Z českých mlýnů“, která musela být opakována (líbila se i Němcům), byla hrána i v Broumově. Následovala Šamberkova komedie „Jedenácté přikázání“ a 7. 3. „Karel H. Borovský“ .
Situace se zhoršila, když německý div. spolek začal vyžadovat vyšší nájemné za propůjčení jeviště - až 100,-Kč. Proto bylo rozhodnuto zřídit vlastní českou scénu. Jiné prostory nebyly než v české škole, sídlící v 1. patře na zámku. A tak se v arkýři 4x4m místnosti II. třídy školy začalo budovat. Stará prkna se zakoupila od meziministerské komise ze zajateckého tábora v Broumově Divadlo bylo slavnostně otevřeno až 28. října 1920 /sehrána aktovka „Kde domov můj“/. V této místnosti se konaly i menšinové plesy, protože v Meziměstí „nebylo jediné české místnosti, ani českého hostinského…“
V roce 1920 žilo v Meziměstí 112 Čechů a 1187 Němců. V roce následujícím 1921 se spojili ochotníci z Meziměstí s broumovskými a sehráli v obou obcích divadelní kus „Pražský žid“ (FOTO), poté ještě hráli 20. 11. veselohru „Pojď na mé srdce“ a Mikulášskou zábavu 11. 12. zpestřil dramatický kroužek aktovkou „Tenorista v nedbalkách“

1922
22. ledna 1922 byla sehrána působivá veselohra „Z ráje manželského“ a krátce potom 29. ledna představení „V tichém hnízdečku“ . Her i diváků přibývalo a těsná scéna ve školní třídě nevyhovovala.
Když byla v r. 1922 pronajata nádražní restaurace býv. českému legionáři, začaly prázdné místnosti zajímat mimo podnikatele i Národní Jednotu Severočeskou (dále jen NJS), která potom zprostředkovala pronájem čekárny 1. třídy (dnes tělocvična) pro státní školu za účelem „lidovýchovným a tělocvičným“ . Tím byly vytvořeny předpoklady pro budoucí zřízení českého jeviště. To byl počin nadmíru důležitý, neboť v té době se pozice Němců opět všude posilovaly a jejich sebevědomí stoupalo. Zřídil se komitét pro výstavbu divadla řízený p. Dubišarem, nikdo nebyl odborník, tak se konstrukce jeviště rodila velmi těžce , ale s nadšením a osobní obětavostí . Nutno vzpomenout alespoň jména Šťástek, Dubišar, Rákosník, Horák, Pátek,Sása…. NJS musela vydat Lubskrinční listinu na uhrazení dluhu vzniklého postavěním divadla. Dluhy se podařilo zaplatit a pod řízením NJS začalo pracovat české divadlo v bývalé čekárně 1 třídy na nádraží . Stavba dřevěného jeviště divadla trvala 3 měsíce, vzniklo jedno z nejlepších divadel na Broumovsku.

Křest prodělalo 30. září 1922 slavnostním uvedením „NAŠICH FURIANTŮ“ . Návštěva byla netušená, úhrnný příjem byl 1765,-Kč. Na žádost broumovských se představení opakovalo i u nich , v prospěch broumovské menšiny. K oslavě 28. října sehrál dramatický kroužek představení „Otec“ od A. Jiráska v režii p. Šťástka - divadlo se málem nekonalo, neboť jen náhodou se přišlo na to, že na rourách podpodlažního ( ! ) ústředního topení byla německými „záškodníky“ umístěna patrona s rozemletou paprikou, která ještě nestačila vybouchnout ! Potom ještě 2. prosince sehráli veselohru „Archa Noemova“ , děti k vánocům nacvičily „Pohádku v Českém srdci“ a občanský rok ukončili dospělí herci veselohrou „Vodní družstvo“.

To jsou začátky českého divadla v Meziměstí. Historie divadla německy mluvících ochotníků probíhala souběžně , je jistě pestrá a zajímavá , není však předmětem této kroniky .

Jak to již bývá, vždy, když se něco rodí s potížemi, drží lidé při sobě, váží si každého sebemenšího úspěchu a tento úspěch zaznamenají na památku. Tak vznikla původní Školní kronika, kronika spolku J. K. Tyla, tak se začala psát i divadelní kronika po roce 1945. Bohužel, všechny byly nedopsány, i když každá asi z jiného důvodu. Velmi častou příčinou bylo politikaření a rivalita spolků, která se přenášela i do osobních životů.

1923
1. května 1923 bylo sehráno představení se zpěvy „Rychtářův poklad“ , které bylo obtížné , ale dosti se povedlo i když bylo nad naše síly po stránce zpěvné . Dalším zdařilým představením bylo „Zkrocení zlé ženy“ a dětské představení „Zlatý domov“. V neděli svatodušní koncertoval v Meziměstí pěvecký sbor „Vítkov“ ze Žižkova s velkým úspěchem.

V květnu 1923 začalo v české škole fungovat i loutkové divadlo, které pracovalo aktivně a bez přestání až do počátku 2. světové války.

V červenci sehrál dramatický kroužek k oslavě M. J. Husa hru „Probuzenci“ (FOTO) v režii A. Čížka a potom veselohra „Zázračný panák“ s panem Koutským rozesmála i škarohlídy. Dne 29. srpna byla svolána „Valná hromada ochotnická“. Byla sehrána tato představení: 4. 2. „Pohádka o českém srdci“ FOTO), 28. října představení „Lešetínský kovář“, hlavní role Rákosník, Čížek, Novotný, Moláček , „což bylo velmi zdařilé a zanechalo mohutný dojem svojí krásnou,vlasteneckou tendencí“ . Divadelní kus „Vina“ /Hilbert/ v hlavní roli s paní Čížkovou zanechal dojem. Dobře provedené hry vábí diváky z širokého okolí.
Na závěr roku byl dobře secvičen Silvestrovský kabaret, zamrzlo však ústřední topení na sále,takže nebylo možno topit. Zábava se konala při - 4C°mrazu v kabátech až do 3 hodin ráno !

1924
Po dlouhém nacvičování bylo dne 6. 4. 1924 sehráno představení: „Tajemný dub“, divadelní představení žáků, dekorace Šťástek, režie Šmíd, Beránková. Krásné představení, jeho výsledek byl svátkem, na nějž nemohly děti zapomenout . K výročí M. J. Husa uvedl p. Čížek 5. 7. „Kostnické plameny“, potom „Zvony“, a 28. 10. ,„Španělský balet“, veselohru na počest 28. října. Na mikulášské zábavě byla uvedena aktovka „Blázinec v I. poschodí“.

Od roku 1919 až do roku 1925 se počítá období velmi aktivní ochotnické činnosti pod odborem Národní jednoty severočeské v Meziměstí. Spolupráce české menšiny byla téměř bez stínů, ale v tomto roce „…počalo se uplatňovati absolutní mínění na divadelní činnost ze strany N. J. S. , čímž vznikl rozpor mezi výborem N. J. S. a ochotníky, kteří zneuznáváni těžce nesou přímé i nepřímé útoky na svoji dobrou snahu a vůli po činnosti. Diktátorská jednání ze strany N. J. S. stupňovala se v letech následujících tou měrou, že ochrnula divadelní činnost. . . . Zařízení a majetek ochotníků, které společně vybudovali a získali v letech dobré spolupráce, získala N. J. S. , ochotníky v té době označovaná za „macechu“, která neměla ani tolik dobré vůle ,aby připustila samostatný dramatický odbor s vedením ochotníků při N. J. S. . Tím nastal naprostý rozkol ,doplněný osobními záležitostmi , který rozhodl o další práci v divadelní činnosti v tom smyslu, že nebylo jiného východiska, než založiti úplně samostatný spolek ochotnický - říká kronikář JKT 5)*. I kronikář NJS p. Illich uvádí, že se stále zesilují spory mezi spolky, sociální demokracií , NJS, Legionáři a dalšími politickými stranami. 1)*

Činnost ochotnická však neustala , v činnosti pokračovalo dále několik různých sdružení, pouze rozpory se prohlubovaly, často z velmi osobních a politických důvodů přenášených do spolků na úkor celé české menšiny. Její pozice nerostla poněvadž z rozvaděné partaje si nikdo nic nedělá“.

1925
Na počest narozenin TGM u nás hostoval soubor Dalibor, který poprvé uvedl v Meziměstí operu „V studni“, 19. 4. bylo sehráno dětské představení: „Zakletá princezna Zlatohlávka“ (FOTO) , repríza v Hronově, potom byla uvedena hra„Velbloud uchem jehly“ /Langer/, režie Vorreith, „Byl první máj“ /Fingal/, režie Vorreith, „Služebník svého pána“ /Jeřábek/, režie Vorreith, . K 28. říjnu bylo uvedeno představení„Půlnoc“ /F. Krejčí/,představení bylo zdařilé, ( a „Válka v míru“. ??) . 1)*

…“Romantické sny o budoucnosti menšin v nových našich poměrech po nabytí svobody se rozplynuly…obrácený preces se odehrával u Němců, hlavně bohatých…neboť konsolidace poměrů v republice jim všechnu moc i práva vrací nedotčená… „1)* Napětí narůstá.

1926
7. března 1926 bylo sehráno představení: „Kulíšek“, potom 4. 4. sehrál dramatický kroužek NJS veseloherní kus se zpěvy „Pepiččina první láska“ režie Moláček, „Krakonoš“, 11. 4. /J. K. HrašeI- představení dětí bylo bezvadné. „Psohlavci“ (FOTO) uvedení 1. 5. v režii Moláčka byli bezvadní. 23. října sehrál DS při NJS představení „Maryša“. , režie Moláček (byl spokojen), hlavní role Bernasová L. , v meziaktí hrál Meziměstsko-teplický orchestr, „Zakletý princ“ 28. 10. byl hrán ve škole, představení dětí. V tomto roce bylo sehráno celkem osm divadelních představení, z toho dvě s hostujícími soubory. 1)*

1927
Předposlední den v květnu byla sehráno dětské představení: „Pohádka o zakletém srdíčku“, , na oslavu 28. října bylo uvedeno představení „Povodeň“ /Krejčí/, dále na vánoce „Sen vánoční“, představení dětí, hrály i děti z mateřské školy. V tomto roce byly sehrány čtyři divadelní představení /bez loutkových/. 1)*
Rozhárané poměry spolkové a v NJS způsobily, že rok 1927 nebyl zakončen jako obvykle Silvestrovskou zábavou ! 1)*

1928
23. 12. bylo sehráno divadelní představení žáků „Za živa do nebe“, po představení byla vánoční nadílka, při které byly děti pohoštěny kakaem. V tomto roce byly sehrány dvě divadelní představení. ?? 1)*

1929
hudební odbor NJS uspořádal k narozeninám TGM pěvecko-hudební koncert, výsledek i návštěva byly uspokojivé.

1930
10. března, k oslavám TGM bylo sehrána představení: „Hoši z první legie“, což byla výpravná hra se zpěvy. V předvečer 1. máje byl sehrán divadelní kus sociální tendence „Průboj“, vzápětí pořádali učitelé dětské představení se zpěvy a tanci „Hastrman“ ( 6. 5. ) a na Vánoce dětské divadelní představení „Když hračky oživnou“, /Ant. Fischerová/ - (21. 12. ), režie Jarmila Gerhartová. Na nádraží byla uspořádána vánoční slavnost. 1)*


II. ČÁST - OBDOBÍ OD R. 1931 DO ROKU 1944

1931
4. 1. 1931 - se konala v hostinci Waldschloss (Zámeček) schůze, jejímž účelem bylo „ustavení se spolku divadelních ochotníků v Meziměstí“ za přítomnosti 41 osob. Nadšení a zájem o založení spolku se mezi přítomnými jevil a tudíž po zralé debatě došlo k volbám přípravného výboru, do něhož byli zvoleni : p. Rákosník, Tázlar, Fidrmuc, Sedláček, režiséři Holáček a Buřil, pí. Trunečková a Hrnčířová a p. Posluh. Na první schůzi výboru bylo rozhodnuto „… spolek nazvati : Spolek divadelních ochotníků „J. K. Tyl“ v Meziměstí. …“. Usneseno jako zakládající částka 10,-Kč, přispívající 6,-Kč ročně a činní 2,-Kč ročně. V případě rozpadnutí se spolku částka v pokladně připadne české škole v Meziměstí. 5)*
8. 3. 1931 - se konalo divadelní představení Vojnarka. Celkový příjem 855,-Kč, vydání 686. 30 Kč přičemž největší položku výdajů činily náklady na světlo. Toto představení pořádali ochotníci před ustavením spolku jako průzkum, zda jim obyvatelstvo je nakloněno. 5)*

13. 3. 1931 - se konala v 1. třídě nádražní restaurace ZAKLÁDAJÍCÍ VALNÁ HROMADA SPOLKU DIVADELNÍCH OCHOTNÍKŮ „J. K. TYL“ V MEZIMĚSTÍ za přítomnosti 30 osob.
Jednatel p. Fidrmuc přečetl stanovy schválené Zemským úřadem v Praze, při volbě výkonného výboru bylo aklamací schváleno, aby ve funkcích zůstal přípravný výbor s předsedou p. Rákosníkem. Bylo usneseno přihlásiti se za člena Ústřední Matice Divadelního Ochotnictva v Praze. 5)*

5. 4. 1931 - divadelní představení „SMS 333“ , příjem 785,60 Kč, vydání 634,20 Kč. 5)*
1. 5. 1931 - divadelní hra „Děti naší revoluce“ 5)*
2 . 8 . 1931 - divadlo v přírodě „Kráska z Šumavy“ v režii p. Šnajdra, pomocní režiséři p. Moláček a p. Buřil. Příjem 3196,70 Kč, vydání 2202,80 Kč, hledá se pronájem místnosti na kulisy. 5)*
3. 9. 1931 - se konala koordinační schůzka českých spolků a zástupců SJ za účelem plánování oslav 28. října. Zde se začínají projevovat vlivy krize ve státě, kdy se i realizace divadelního představení podmiňovala tím, že je SJ žádána, aby se postarala o smluvní zaměstnance dráhy, aby nebyli na zimu propouštěni z práce. 5)*
31. 10. 1931 - představení Lucerna pro dospělé,1. listopadu pro školní mládež, schodek 14. 90 Kč 5)* představení a výprava efektní, ale drahé 1)*

1932
6. 3. 1932 - představení k oslavě narozenin p. prezidenta „Újezdské kasárny“ 5)*
1. 5. 1932 - představení „Miliony“ - sociální drama od Langra, režie p. Moláček
14. 8. 1932 - divadelní představení v přírodě „Tulácká krev“ v lese p. Martince u Vižňova 5)*
28. 10. 1932 - divadelní představení ? ( patrně nebylo v produkci J. K. Tyla ) 1)*
31. 12. 1932 Silvestrovská zábava s řadou kupletů a jednoaktovkou „Domácí drak“ 5)*

1933
7. 3. 1933 - divadelní hra „Starý varhaník“ od Pavla Rudolfa. 5)*
16. 4. 1933 - div. představení „Čí je ta dámská košilka“ 5)*

1934
18. 1. 1934 - na Valné hromadě JKT se projevují neshody ve spolku trvající více než rok, diskutuje se o jeho rozpuštění. Důvodem jsou pomluvy, finanční potíže a rivalita mezi místními spolky i uvnitř spolku J. K. T. Tyto problémy ovlivňují celý rok 1934. 5)*
4. 3. 1934 - představení „Pan Johanes“ k narozeninám TGM / patrně ne v produkci J. K. Tyla / 1)*
13. 5. 1934 - dětské představení „O matce vlasti“ v režii Hakena / mimo spolku J. K. Tyla/ 1)*
25. 12. 1934 - odpolední a večerní vánoční představení „Zvony štědrovečerní“ při kterém byly rozdávány kousek vánočky a hrneček kakaa za 1,-Kč. / při tomto představení si Tonča Moláčková zničila o železo topení nové boty, bylo odsouhlaseno, aby ji byly ve výši 30,- Kč uhrazeny / 5)*

1935
9. 3 . 1935 -divadelní představení „Věrni panu presidentovi“ (mimo J. K. T. ) 1)*
12. 5. dětské divadelní představení „Pro princeznu Svobodu“ pod režií učitelů manželů Hakenových /mimo J. K. T. / 1)*
10. 11. 1935 -představení učitelského sboru se žactvem „Dobrá víla Jarmilka“ 1)*

1935 - 1936 - v těchto letech se tísnivá finanční situace spolku J. K. T zhoršila, pro vysoké náklady na zapůjčení sálu si spolek nemohl dovolit pořádat představení. Rozpory uvnitř nabyly takového rozsahu, že téměř v každém zápise ze schůzí se řeší rezignace funkcionářů a režisérů, herci pro vnitřní rozpory odmítají dokončit rozpracovanou hru „Bělohorské mračno“ k výročí narozenin T. G. M. , čímž vrcholí neudržitelný stav stav ve spolku rozděleném na dva tábory , nepřijatou abdikací předsedy a režiséra p. Grosspitsche 5)*

1936
23. 2. 1936 - se konala 6. Valná hromada spolku J. K. Tyla. V zápise kronikář uvádí m. j. „…v tomto roce jsem měl hodně usnadněnou práci,poněvadž činnost spolku se omezila úplně po nezdaru při pořádání večírku o velikonocích, což bylo naším jediným veřejným vystoupením v předešlém roce …. / tj. v r. 1935/ Předsedou byl zvolen p. Jan Šťásek, místopředs. Leopold Herberger, režisérem p. Josef Moláček, dole pak pí. Šťástková, pí. Táslarová, pan Sedláček, p. Hrnčíř, p. Pipek, p. Grosspitsch, náhradníci p. Tichý a p. Bavorák. Stav pokladny 522. 47 Kč ve spořitelně, 52,05 Kč v pokladně. Po debatě o další práci Bylo usneseno „ještě vyčkati, neboť finančně se nemůžeme více vyčerpávati“. Bude-li spolek požádán o spolupráci s jiným spolkem, bude rozhodovati veškeré členstvo.
Tím končí oficiální kniha zápisů z období před válkou, zapsaná p. Grosspitschem. 5)*

1936 Nový předseda místní NJS pan traťmistr Hejduk se pokusil obnovit zdejší činnost divadelní 1. 5. uvedl kus „Zelení hájové“, který byl zahrán vzorně . Při slavnostním otevření nové české školy 28. 10. 1936 byla v režii manž. Hakenových uvedena dětmi hra „Blaničtí rytíři“ . Nezdařilo se však slavnostní vystoupení mužského pěveckého sboru, který připravil na odpoledne vlastenecké vzletné sbory - protože hrozně pršelo ! 1)*

V nové škole bylo pamatováno i na vlastní jeviště v suterénu, ale i na loutkovou scénu, která se během minulých let velmi osvědčila. Staré loutkové divadlo bylo kompletně prodáno do Stárkova za 400,-Kč, bylo pořízena scéna nová, včetně loutek vysokých 35 cm. To si činnost, která nebyla za více než 15 uplynulých let nikdy přerušena, jistě zasluhuje.

1937
19. září 1937 se v divadelním sále na nádraží sešla celá česká menšina horního okresu broumovského, aby uctila památku zemřelého T. G. Masaryka

1938
V roce 1938, po „Aunchlussu“ Rakouska se situace v pohraničí vyostřovala. Dříve loajální Němci již otevřeně a neskrývaně nastoupili do protistátních postojů, jejich soukmenovci z řad dosud vládnoucích německých sociálních demokratů to měli snad ještě těžší než Češi, neboť dosud měli funkce v samosprávě obce a státu a teď na ně bylo pohlíženo jako na zrádce .
V noci na 21. května 1938 nastal poplach, ještě v noci byly důležité objekty obsazeny četnictvem a financi, dokonce ještě v noci byli i někteří Němci mobilizováni. České ženy s dětmi prchaly, ranní vlak v 8 hodin i nádraží bylo plné uprchlíků. Situace se potom mírně uklidnila, někteří se vrátili. V tomto napětí se konaly volby do obecního zastupitelstva. V Meziměstí i v okolí s přehledem zvítězila Sudetoněmecká strana, která předtím prováděla nevybíravým způsobem osobní agitaci.

Zde končí kronika pana Vácslava Illicha ( + 1961)*
Na tomto místě je třeba vzpomenout na celé rodiny i jednotlivce, kteří v období mezi válkami zasvětili práci v divadle. Dnes není možno zjistit, kdo všechno se zasloužil, ale přesto několik jmen je třeba uvést : Rákosníkovi, Grospittschovi, Šťástkovi, Moláčkovi ,Čížkovi, Táslarovi, Hakenovi a další.

1937-1945 Z tohoto období se žádné informace o českém divadle nedochovaly, je však pravděpodobné, že se žádné akce nekonaly, neboť české obyvatelstvo muselo Meziměstí opustit již po podepsání Mnichovské dohody.


III. ČÁST - OBDOBÍ OD ROKU 1945 DO ROKU 1989

Po válce se začali do Meziměstí vracet původní čeští obyvatelé, hlavně zaměstnanci ČSD, finanční stráž, četnictvo, členové samosprávy i někteří původní živnostníci. Od června přicházeli i noví osídlenci, hlavně z Náchodska, Policka a Novoměstska n/M. Osídlování skončilo převážně v r. 1947. Zakládaly se politické a společenské organizace a spolky. Protože situace u nás byla obdobná, pro zajímavost uvádím situaci v Broumově :
„27. 10. 1946 - byl v Broumově ustanoven Spolek divadelních ochotníků, který byl povolen až po dlouhých jednáních, protože Místní osvětová rada chtěla založit jen divadelní odbor Svazu přátel SSSR. Přitom se hrálo již od r. 1945“ 4)*

V Meziměstí bylo po válce zjištěno, že inventář divadla je zničen a rozkraden, vč. hudebních nástrojů, notového materiálu i knihovny. Začínalo se znovu, jako po roce 1918 - z ničeho, ale se stejným nadšením. S obdivem a úctou dnes musíme vzpomínat na elán, angažovanost i osobní oběti, které naši předchůdci položili na oltář Thálie. Pokusy o oživení spolku byly činěny již od r. 1945 p. Jos. Konířem . V r. 1946 se již zdálo, že se na nádraží, přístavbou (k sálu dnešní tělocvičny), vybuduje stálá scéna, insp. ČSD Hanousek zajistil plány, ministr Z. Nejedlý přislíbil 50. 000,-Kč. „…. Bohužel, tak slibně započatá věc byla dvěma (?) občany, mezi místním obyvatelstvem zdiskreditována tak, že těm několika nadšencům vzala chuť k další práci…pan Hanousek plány vrátil a … na řiditelství dráhy oznámeno, že od přístavby upouštíme . …“ 5)*
Když tento velkolepý plán (aby u tělocvičny, v místě kde teď podél peronu stojí jen zeď bylo přistavěno jeviště a z tělocvičny bylo hlediště) nevyšel, nevzdali se hlavně železničáři a …. . „Se značným nákladem a vzácným pochopením příslušných činitelů byla dokončena oprava v levé části budovy. Za okupace sloužil za provozovnu i skladiště. V sále bylo vyráběno cementové zboží a pro lepší viditelnost byl stržen strop a stěny i podlaha byly zle zřízeny. Později v něm byl uskladněn železniční materiál. Při opravě bylo plánováno i pořízení jeviště, K uskutečnění však pro různé potíže nedošlo…. Sál byl otevřen železničářským plesem 15. února 1947“ (dle kroniky ČD)

Na místě ochotnických herců, režisérů, techniků a obětavých funkcionářů i brigádníků úspěšně pracovalo velké množství lidí. Někteří záhy odešli, jiní pracovali dlouho. Není proto možné, aby tento výčet akcí a lidí byl vyčerpávající. Všechny, které jsme opomenuli pro nedostatek archivních podkladů, prosíme o prominutí.

1947
V roce 1947 se sešlo na popud Jaroslava Koníře šest nadšenců - Jarka Koníř, Josef Koníř, Vlasta Konířová, učitelé O. Vítek a V. Bouška a St. Vajgrt a začali znovu a z ničeho ! Jevištní zařízení a kulisy byly, až na několik kusů, zničeny, plátna z některých kulis byla členy TJ Sokol odtrhána a použito jich na sešití jejich horizontu na improvizovaném jevišti v Sokolovně ve „slamárně“ (Walzlova továrna) 5)*

Nová scéna, nové kulisy, noví lidé + nadšení znamenalo, že již 14. prosince 1947 zahájil znovu svoji činnost - zatím neoficiálně - obnovený divadelní spolek J. K. Tyl Meziměstí, hrálo se na sále v čekárně 2. třídy (tělocvičně) 5)* později na jevišti Sokola ve Walzlovce, které opět pomohli upravit. 2)*

14. 12. 1947 - byla uvedena první divadelní hra „ŽENICHOVÉ“ v režii Jarky Koníře, Účinkovali Jos. Koníř, V. Konířová, O. Vítek, St. Vajgrt, V. Bouška a Jar. Koníř. 5)*

1948
20. 1 1948 - ustaven přípravný výbor spolku -předseda řed. školy Foglar, dále p. Hanousek, Musil,
Hladík Jos. , Jar. Koníř, O. Čaněk, J. Dočkalík, Jos. Koníř. Začala se přestavovat nevyhovující scéna Sokola ve Walzlovce, přitom se studovala nová hra. 5)*
4 5. 1948 - opakovaně 9. 5. 1948 byla uvedena hra „RUKOPIS ČASU“ v režii O. Čaňka, která byla
příznivě hodnocena i v krajinském tisku. 5)*

Po divadle se ve výborové schůzi znovu zvažovalo vybudování přístavby jeviště divadla k sálu na nádraží a to svépomocí. ONV však nepovolil na tento účel ani 1kg cementu, nemluvě o jiných stavebních hmotách, čímž celá akce padla !
Na návrh pana Hanouska byla na ředitelství ČSD podána žádost o pronájem čekárny, ve které by se vestavělo provizorní jeviště. Po různých intervencích byla čekárna III. třídy pronajata za 1000,-Kč ročně. A nastaly problémy … ONV opět zamítl příděl dřeva na stavbu, tři ministerstva zamítla žádosti o finanční příspěvek. … V květnu 1948 strojní topiči Čaněk, Baldrych, Barnet , strojvedoucí Berný, Hladík a ostatní, jako na příklad poštovní zaměstnanec Musil, soukromý úředník Koníř mladší museli vyhledati potřebné stromy přímo v lese, které pak byly bezplatně věnovány, dík vzácnému pochopení inspektora st. drah v. v. p. Františka Raby. Stromy si musí sami pokáceti, odvézt na pilu a po zpracování převézt na sál. Ochotníci se proměnili v dřevorubce, na pile pana Nováka za režijní cenu dřevo pořezali, něco se převezlo ze starého jeviště ve Walzlovce a po povolení z ředitelství ČSD se dle náčrtku Jarky Koníře začalo stavět. Několik nadšenců pracuje dlouho do noci, někteří vytrvalci pracovali do půlnoci a ve 2. 30 už nastupují do služby ! Tak bylo jednotlivci odpracováno 500 až 600 hodin. Zvláště se obětavě pracovali brigádníci : Hladík, Berný, Čaněk, Barnet, Jar. Koníř a Baldrych, velké zásluhy mají obětaví zaměstnanci Depa. I místní živnostníci se přičiňují, na osvětlení odpracoval elektrotechnik Chaloupka 100 hodin, malíř pokojů Dočkalík namaloval kulisy a proscénium. Tak bez prostředků, téměř z holých rukou bylo kolektivní prací vytvořeno hodnotné dílo. Byla vyhlášena i sbírka na finanční podporu divadla, na kterou přispěli zaměstnanci stanice 1776,- Kč, výtopny 4885,- Kč, Veba 6000,- a obyvatelé 7380,-Kč. Pánové Vomáčka a Škorpík bezúročně půjčili 20. 000,- korun. Za peníze se koupilo od firmy Máca v Újezdu u Brna osvětlovací zařízení a kulisy. 1)* 5)*
O dobrodružstvích při výpravě za nákupem do Brna se dlouho povídalo, ale hlavní aktéři Hladík, Koníř st. , Čaněk a osvětlovač Berný toho na sebe moc nevyzradili a bývalý kronikář byl diskrétní . Pořídili dobře. Při veškeré práci ještě O . Čaněk nacvičoval v hrozných poměrech divadelní hru. 5)*

14. 12. 1948 - slavnostní první představení na novém dřevěném jevišti (na místě dnešního jeviště) divadelní hry „DIVÁ BÁRA“ v režii Otty Čaňka slavilo ohromný úspěch, k čemuž přispělo moderní vybavení a skvělá scéna J. Dočkalíka
Opakovalo se i 15. 12. 1948 a vždy bylo vyprodáno ! 5)*

1949
16. 1. 1949 se konala Valná hromada spolku J. K. T. , kde byli zvoleni tito členové :
předsedaV. Vrzák, strojvůdce
místopředsedové F. Hanousek, přednosta st. A. Foglar. řed. školy
pokladník J. Hladík, strojvůdce
jednatel F. Musil, podúř. pošt
zapisovatel B. Barvíř. cukrář
dramaturg Jar. Koníř, techn. úředník
hospodář F. Baldrych, topič ČSD
režiséři O . Čaněk, topič ČSD
kronikář Jos. Koníř, vlakvedoucí J. Dočkalík, malíř
revizoři účtů B. Meduna, strojvůdce a J. Paleček, vrch. strm. SNB

Na schůzi byla zhodnocena dosavadní práce „Tyláků“, která byla úspěšná „…jak po stránce morální, tak i finanční“. V pracovitosti nad jiné vynikali O. Čaněk, J. Dočkalík, J. Hladík a F. Baldrych.
Předseda „hučel jak fenďák“ do obchodníka p. Langra, až z něho vydoloval jako dar gramorádio, ke kterému se postupně zakoupily desky s hymnami a různými zvuky. 5)*

26. 3. 1949 - divadelní představení „PŘÁTELSTVÍ“ - režie Jaroslav Koníř
16. 4. 1949 - a opakovaně 17. 4. byla sehrána hra „PSOHLAVCI“ v režii O. Čaňka, v roli Koziny vystoupil St. Vošoust. Hra, až na malé chybičky provedena velmi dobře.
3. a 4. 7. 1949 - provedena byla hra „ZORKA“ , kde svým výkonem překvapil J. Dočkalík v roli tuláka.
29. 10. 1949- a další den 30. 10. byl obyvatelstvu představen „PRAŽSKÝ ŽID“ (FOTO) . J. Dočkalík opět zářil jako skvělý výtvarník, ale i jako vyzvědač a intrikán který se nemohl odhodlati zastřelit starého rabína /Honzu Čápa/, i když zuřivě mačkal kohoutek pistole, která nechtěla vystřelit. Zoufalý režisér mu zoufale radil : „Hergot, udělej z toho prevítu dýku a píchni ho . . . . . .
17. 12. 1949- a dne 18. 12. uváděli svým "plaveckým stylem " v zoufalství režiséra a nápovědu někteří herci při hře "PALACKÉHO TŘÍDA 27 " avšak hra měla úspěch a diváci se od srdce a upřímně zasmáli.

19. 12. 1949 poslalo Ministerstvo informací dotaci 20. 000,-Kč, proto mohly být zakoupeny rolety do divadla za 5200,- , kulisy od Máci za 21. 560,-Kč, dekorační látky za 6950,- Koncem prosince se J. Hladík, M. Šnábl a V. Vrzák vydali do Újezda pro objednaný transformátor, vybrali celou hotovost 36. 750,-Kč, za trafo a 7 lamp zaplatili 36. 730,- Kč a spolku zbyla dvacka !

Mimo vlastních představení v tomto roce hostovalo u nás oblastní divadlo, uvedlo tři představení a byla učiněna dohoda, že oblastní divadlo bude zde hrát vždy 4x ročně. Celkově skončil rok schodkem 10. 000,-Kč ( při vydáních 158. 435,- Kč ! ), což se vyřešilo bezúročnou půjčkou od příznivce divadla topiče ČSD p. Jos. Chládka ze Starostína) 5)*

31. 12. 1949- v režii J. Dočkalíka víceméně improvizovaný a vydařený "SILVESTROVSKÝ VEČER "

Je zajímavé,že v této době kronikář p. Koníř zaznamenal, že pro kulturu ve stávajících organizacích bylo málo pochopení a že je hanba, ". . . že obyvatelstvo při různých kulturních podnicích, oslavách
pořádaných na počest slavných osob, nebo památných dnů projevovalo dosud tak minimální
zájem " . Apeloval na Český svaz mládeže, aby se zapojil do práce spolku JKT.
Valná hromada na počátku roku 1950 potvrdila ve svých funkcích starý výbor, doplněni byli pouze členové, kteří odešli z Meziměstí - za Jardu Koníře a F. Musila nastoupili B. Baldrych a B. Barvíř.

1950
11. 3. 1950 - měla premiéru divadelní hra „BABIČKA“ od B. Němcové, která byla opakována i příští den. Pro zajímavost - měkkosrdcatý rýzymburský myslivec v podání tvůrce scény Jožky Dočkalíka se asi nemohl dívat na trápení Viktorky, tak se pokusil o její odchod na onen svět trámem z babiččiny světnice. Když se mu atentát nepovedl, pokusil se o to s nápovědkou Toničkou Šnáblovou, která tvrdila, že to bylo schválně, aby dokázal, že nápovědu nepotřebuje ! A ještě k tomu Hubert Krigel se snažil jako kouzelník nacpat babiččinu truhlu do malé skříňky … !

6 . 5 . 1950 - potom ještě 7. 5 . v Meziměstí a 21. 5. v Ruprechticích byl s velkým úspěchem předveden „MAKAR DUBRAVA“ (FOTO) , i tam si mírně zařádil divadelní šotek, když starý Makar tvrdil, že Pavel psal do „kalhot“
24. -25. 6. 50 -byla předvedena veselohra „TALÁR V MĚSTEČKU“ dobře napsaná hra byla však hůře předvedena, protože se neuměly úlohy. Diváci se asi bavili, neboť koza přivedená na scénu začala zoufalému nápovědovi Pepíčkovi Zajdů sypat bobky před budku tak, že se před touto štědrostí chránil knížkou jako štítem. 5)* Brzy potom byl přeložen, stejně tak jako předseda V. Vrzák.
9. 10. 1950 se uskutečnil zájezd s hrou „MAKAR DUBRAVA“ do Hronova, 16. 10. do Broumova a
15. 10. do Police n/M. , na Polické hry. Provedením byli návštěvníci nadšeni, soubor však byl rozčarován fatální organizací, patron Veba Velká Ves se vůbec nedostavil (poslali jsme jim jedovatě kytku, která byla pro nás připravena), nedozvěděli jsme se ani naše pořadí v soutěži.
8. 10. 1950 - se konala mimořádná valná hromada, kde bylo konstatováno, že UM. OOČ . koncem května likviduje, tudíž nemá cenu držeti členství v této nejvyšší divadel. ochotnické org.
Bylo rozhodnuto včleniti se do kulturního odboru při ROH. Přihláška byla odeslána a nový název zní „J. K. TYL ZÁVODNÍ KLUB ROH SVAZU ZAMĚSTNANCŮ V DOPRAVĚ V MEZIMĚSTÍ“ / dále v této kronice jen JKT /
Všichni členové, kteří nebyli zaměstnaní u ČSD zůstali souboru věrni. Na této schůzi se přihlásil celý kolektiv Svazu mládeže Veba za člena ochotnického souboru.
11. 11. 1950 - a 12. 11. byla uvedena Jiráskova „LUCERNA“ . Nebyla provedena jak měla být, role byly
jen odříkány, chyběla jim životnost. 5)*

V roce 1950 hostoval u nás KOO čtyřikrát, a jednou ochotnický soubor JZD Ruprechtice. Závěr roku ukončil JKT veselým Silvestrem. 5)*

1951
Na Valné hromadě došlo ke změnám : předsedou byl zvolen Jos. Hladík, místopředsedou F. Hanousek, pokladníkem V. Kumprecht, jednatelem pí. Štěpánská, zapisovatelem B. Barvíř, hospodář F. Baldrych, a A. Břeň, režiséry O. Čaněk, Jos. Koníř a Jos. Dočkalík, osvětlovači M. Šnábl a v. Berný,
scénárista J. Dočkalík a kronikář Jos. Koníř. 5)*
18. 2. 1951 - zahájili u nás sezonu hosté z JZD Ruprechtice hrou „Začínáme žít“
15. 2. 1951 - uvedl soubor JKT zpěvohru „Svatba v Malinovce“ (FOTO) . Návštěvníci se bavili znamenitě, zvlášť když opět perlil Jožka Dočkalík, který „… tak po lidsku, s citem a s přesvědčením na jevišti pronesl „to je volovina“ v okamžiku, když mu Ničipor donesl místo bot sešmajdané bačkory. Štěstí, že oba umí obstojně „plavecké umění“ …“

28. 3. 1951 - na výborové schůzi přednesl předseda Josef Hladík návrh, aby bylo postaveno nové zděné jeviště, které by vyhovovalo bezpečnostním předpisům. Památná je jeho věta :
„Aby jeviště stálo, beru si na starost já a vy režiséři se starejte, aby se na něm pěkně hrálo!“
Již 4. 4. zorganizoval první brigádu, která na vyhořelé pile v Ruprechticích škrabala cihly. Celkem bylo přivezeno 9800 cihel. 5)*

5. a 6. 5. 1951 - byla přes toto pracovní úsilí sehrána hra „PANÍ MARJÁNKA MATKA PLUKU“ (FOTO) , ve které někteří herci ukázali, jak se hrát nemá a někteří návštěvníci říkali že upadáme, že jsou zvyklí na jiné podání. Hra byla opakována 2. 6. v Ruprechticích a 3. 6. v Bukavici. 5)*

Přitom se souběžně zajišťoval materiál na jeviště. Podle propočtů přednosty traťové správy p. Nývlta, který nakreslil plánek jeviště, bylo zapotřebí celkem 15. 000 ks cihel, a tak jich 5000 ještě bylo oškrabáno a svezeno ze staré Walzlovy továrny. 9. 8. 1951 bylo započato s demontáží dřevěného jeviště. Byly přitom zároveň rozdány texty, aby bylo připraveno slavnostní představení na zahájení. Práce pokračovaly, mimo ochotníků hlavně obětavou pomocí zaměstnanců ČSD, zvláště pak výtopny. Hybnou pákou celého podniku však byl Josef Hladík. Když zde nebyl, nikdo nevěděl co dělat a jak přišel, posakroval, ponadával, ale práce letěla kupředu. Výkop základů byl proveden v noční směně, od 18 do 6 hodin ráno jej provedlo 16 brigádníků. Stavba byla zahájena s kapitálem 4800,-Kčs ! Stavební komise v Broumově začala dělat potíže, tyto však byly odstraněny intervencí našich kulturních pracovníků na ředitelství ČSD V Praze, které nám bylo velmi vstřícné.

1. října bylo započato s kladením základů, tyto byly za dva dny hotovy ! Zedničili ti, co to uměli, jiní za ně brali služby a tak byla již 10. 10. postavena hlavní zeď proscénia (zednické práce 614 hodin) Nejvíce času zabralo pobíjení stropu heraklitem, kterého navíc bylo málo. Elektrikáři Šnábl a Berný lezli po zdech jako datlové (500 hodin), kladení podlahy provedli Boháč a Konárek za 80 hodin, zámečnické práce provedli Andrš, Hladík a Břeň za 320 hodin. 350 hodin si vyžádalo vymalování sálu, jeviště a scény (provedli J. Dočkalík a J. Kleiner). Na úklidu pracovali Krejčí Fr. , Krejčová, Vrzáková, Hladíková, Břeňovi, Mrštinová, Medunová a Andršová 160 hodin. Celkem bylo odpracováno 5474 hodin !! Práce trvaly 72 dní a pracovalo 605 brigádníků 5)*
Intervencí bylo požehnaně - v Praze 8x, v Hradci 7x, v Broumově 6x, v Náchodě 3x. To vše však znamenalo, že se podařilo sehnat 198 150 Kč od různých institucí - na stavbu, materiál i křesla ! Nejvíc však těšila podpora obyvatelstva - mistr cukrář B. Barvíř byl do malty jako divý, ale když přinesl sladké rohlíčky se šlehačkou byly mu odpuštěny i zednické nedostatky. Když ochabovál elán, přiběhl Jarrouš Faltejsek se životabudičem…. . I když Pepa Hladík spadl do kalfasu s vápnem, byla stavba skončena a zároveň postavena scéna na večerní představení „Slávy“. 5)*

8 . 12 . 1951 - za přítomnosti mnoha vážených hostů z Prahy i Hradce a před nabitým sálem bylo pro vedeno slavnostní představení „Sláva“ (FOTO) v režii spokojeného O. Čaňka . 5)* Účinkovali m. j. Šnábl, Baldrych, Rozmajzlová …. 1)*

Foto nádražní budovy, ve které je umístěno divadlo.

1952
25. 2 . 1952 - byla uvedena hra „STRAKONICKÝ DUDÁK“. Diváci živě a nadšeně reagovali, ovšem vyslaná komise ss. Hvězda, Jirák a Semelka tak nadšená nebyla , zvláště s. Hvězda, který však jako režisér dosud nic neukázal 5)*
31. 3. 1952 - v režii M. Šnábla byla uvedena pohádka pro děti „SŮL NAD ZLATO“ . Režisér mohl být na
100 % spokojen s výsledkem, který se zračil v očích dětí 5)*
17. 5. - 6. 6. - byla na jevišti v Meziměstí uspořádána divadelní žatva (SLUT) za účasti souborů z Teplic,
Vernéřovic, Ruprechtic a Meziměstí. Náš soubor uvedl znovu „SLÁVU“ . „. . naše představení ze všech zde uvedených bylo nejlepší. Přesto se však náš soubor do Jiráskova Hronova neprosadil, šly tam Ruprechtice .
4 . 8 . 1952 - hra „VZBOUŘENÍ NA VSI“ (FOTO) v režii O. Čaňka byla velmi úspěšná, zvláště strhla výkonem
pí. Rozmajzlová

„Křivda“ kterou soubor pociťoval po vyřazení z aktivní účasti na 22. Jiráskově Hronově byla vlastně příčinou největšího úspěchu JKT ! Náš soubor byl totiž v Hronově patronem souboru ze slovenské Levoče a jako poděkování přišlo z Levoče pozvání, aby si náš JKT zahrál u nich, na Slovensku ! Delegace průzkumníků - Jos. Hladík a Jos. Koníř odjela 14. října do Levoče, vše dojednali , 3. listopadu se na vagon naložily kulisy a osvětlovací tělesa a 7. 11. odjel celý 35 členný soubor vlakem do Levoče.
Láska a srdečnost hostitelů je kronikářem J. Konířem popisována zevrubně a s nadšením. 8. listopad 1952 označil jako „vrchol našeho ochotnického snažení“ . Hrálo se 2x představení „Slávy“ mělo vždy veliký úspěch. Soubor byl přijat na Levočské radnici předsedou ONV, na naši počest byl uspořádán banket a hrála hudba. Na naši počest zpívali pacienti Slepeckého ústavu do místního rozhlasu, přípitkům a projevům přátelství nebyly konce. Zájem o sehrání představení měli ještě ve Spišské N. Vsi i jinde, ale náš čas byl vyměřen a kulisy byly hned ráno ve vagonu. Cestou zpět se soubor zastavil na chvilku v Tatrách, kde již panovala pořádná zima, sněhu bylo po kolena. Předtím ještě soubor sehrál toto představení v Polici (19. 10. ) a 1. 11. v Č. Metuji .

13. 11. 1952 - jsme uvedli na scénu „TŘICET STŘÍBRNÝCH“ s nevalným úspěchem, neznaly se role, jedině paní Čanková, Rozmajzlová a Obstová zahrály dobře, z mužů ani jeden nezahrál průměr ! 5)*
31. 12. 1952 - Silvestr v organizaci JKT v měl u veřejnosti úspěch i když byl dost improvizován

1953
bylo možno předpokládat, že úspěchy v minulém roce podnítí ještě víc aktivitu, ovšem opak byl pravdou, jako by se za prací souboru měly zavřít dveře. Za celý rok byla sehrána pouze jediná hra „MARYŠA“ (datum premiéry a režie neznámé) a to ještě s obtížemi. Hostovali p. Ryšánek a pí. Štěpánská . Místo kamarádství zavládla v souboru ( dle J. Koníře) sobeckost a neupřímnost, také tajnůstkářství. Schůze nebyly svolávány a když, byla to jen schůze dvou nebo tří členů, kteří nerespektovali přání členů - možná že šlo o politické rozpory 5)*

1954
17. 4 . 1954 - sehrál soubor hru „Z ČESKÝCH MÝNŮ“ , kterou opakoval ještě 18. a 24 dubna, potom v Č. Metuji a Polici.
11. 9. 1954 - estráda
25. 12. 1954 - uvedena Čapkova „MATKA“ o úspěch se zasloužila pí Čaňková a A. Jenka.
31. 12. 1954 - Silvestr. Rok 1954 byl asi kritický, původní záznam v kronice J. Koníře má jen 10 řádek !

V r. 1954 podle průzkumu inspektorátu kultury ONV v Broumově pracovalo na Broumovsku až 10 stálých divadelních ochotnických souborů. Je zajímavé, že mnohé zájmové organizace, jako např. SČSP, či požárníci konali divadelní představení, takže např. v Osvět. besedě v Hynčicích byly až 4 představení měsíčně. 4)*
Vyvrcholením ochotnické aktivity je v r. 1955 založení Meziměstských divadelních her, pravidelného festivalu zájmové umělecké činnosti . 4)*

1955
30. 4 . 1955 - se opakovala hra z minulého roku „Matka“ ? 1955 - byla sehrána veselohra (měla to být ) „TŘETÍ ZVONĚNÍ“. Byla to bída a utrpení ! 5)* /Režie Čaněk, - Čáp,Šnábl,Dočkalík, Krejčí Fr. ,Štěpánský /

22. 10. -26. 11. I. MEZIMĚSTSKÉ DIVADELNÍ HRY se konaly podle vzoru Jiráskova Hronova. Účastnily se jich soubory : Z. K. MAJ Hronov, ZK Kovopol Police, Rudý koutek Chronotechna, ZK Veba,O. B. Nové Město a ZK ČSD Meziměstí /HRÁL SE Hejtman Šarovec/. Hry měly u obyvatelstva podporu a spokojenost.
Také loutkářská scéna zaznamenala v tomto roce 9 úspěšných představení pro děti. 5)*

Manželé František a Ludmila Krejčovi, kteří svou láskou k divadlu dovedli přenést na všechny své děti, ale i snachy a zetě, se celou dobu starali navíc o úklid v divadle, přitom p. Krejčí byl herec a spíš technický typ, paní se stala legendární nápovědkou. Nelze ale přehlédnout další odvětví, ve kterém se angažovali - dlouhá léta hráli a organizačně vedli loutkovou scénu ve staré obecné škole. Od té doby se Fr. Krejčímu říkalo „Matěj Kopecký“ což se tak vžilo, že potomci Matěje Kopeckého, kteří hráli v hradeckém DRAKU se na našeho „Matěje“ vždy ptali.

26. 11. 1955 - na 1. MDH sehrál soubor hru „HEJTMAN ŠAROVEC“ (FOTO) /J Šulc st. / v režii O. Čaňka. Vstupné na představení 6 ,- a 7,- Kč, předprodej v trafice p. Balcara , vstupenky možno objednati telefonicky na telefon č. 13 6)* 5 ) V roce 1955 soubor nacvičil 3 hry a měl 5 představení . Celkem bylo v roce 1955 v Meziměstí uvedeno 11 her v 13 představeních, které vidělo dohromady 3024 diváků 4)*
31. 12. 1955 - Silvestr

1956
V roce 1956 pracovalo na Broumovsku 23 ochotnických souborů, z toho 5 pod hlavičkou ZK ROH, nad 12 držela ruku Osvětová Beseda, zbytek připadá na školní soubory. Soubory byly rozděleny do dvou kategorií :
skupina A - soubory vesnické a začátečnické ( OB Petrovice, RK ROH Meta Žďár nM. , OB Zdoňov, OB Bezděkov, OB Česká Metuje, OB Křinice, OB Suchý Důl, OB Šonov, OB Vižňov OB Vernéřovice )
skupina B - soubory městské, pokročilé a zkušené ( ZK ROH ČSD Meziměstí, ZK ROH Veba Broumov, OB Stárkov, ZK ROH Kovopol Police n. M. , ZK ROH Meta Machov, OB Teplice nM. , ZK ROH Severočeské pískovny Adršpach 4)*

10. 03. 1956 - otevřela Veba slavnostně svůj Závodní klub s jevištěm, loutkovým divadlem, knihovnou a restaurací „Na vyhlídce“
21. 04. 1956 - sehrála OB Meziměstí divadelní hru „LAKOMEC“. Vydařené představení i návštěva.
9 . 6 . 1956 - uspořádal ZK-ČSD koncert
16. 6. 1956 - byla sehrána hra „NAŠI FURIANTI“
18. 8. 1956 - Divadelní představení „ŽENSKÝ ZÁKON „ (FOTO) v režii p. Kubína.
22. 9. 1956 - hra z lékařského prostředí „INTELIGENTI „,účast hojná. 5)*
27. 10. -1. 12. 1956 se konaly 2. MDH. Zúčastnily se soubory z Police, Machova,Hronova, Meopty
Broumov, Petrovic a Meziměstí 5)* Loutkáři během roku provedli 9 představení pro děti.
1 . 12. 1956 - v rámci MDH uvedl soubor JKT Tylovu hru „LESNÍ PANA“ (FOTO) , tentokrát s velkým úspěchem
31. 12. 1956 - Silvestr 5)*

1957
20. 3. 1957 - byla uvedena hra „JANA“ (FOTO) , kde na vstupném bylo vybráno 1602,-Kč
6 . 4. 1957 - bylo zahájeno dětské jaro pod názvem „Jaro, léto, podzim, zima“, které představením stejného názvu uvedli žáci 1-5 tříd. Poté následovala 27. 4. pohádka „Princezna se zlatou hvězdou“ a 4. 5. „Radúz a Mahulena“ v provedení žáků a učitelů 6. -8. třídy. 18. 5. byla provedena hra ze školního prostředí „My, pionýři“. Před každým představením učitelé uvedli 5 minutovou předvolební agitaci.
27. 5. 1957 - v režii O. Čaňka byla provedena hra „DÁMY A HUSAŘI“, která byla opakována, na vstupném vybráno 1966,-Kč 5)*

Během roku u nás hostovalo jako každoročně několikrát oblastní divadlo i amatéři z Náchodska.
M. j. účinkoval zde i soubor z internátu z Jetřichova, který s režií A. Kašpara předvedl pro děti hru "Vodníkova Bělička", hostoval zde i loutkářský soubor M. Kopeckého, naši sehráli rovněž několik loutkových představení. 5)*

2. -14. 11. 1957 probíhaly 3. MDH. Zúčastnily se soubory z Hronova, Jaroměře, Police, Nového Města, Dobrušky a Meziměstí. Celkový příjem 16 623,-Kč, vydání na MDH 14. 278,-Kč 5)*
V rámci 3. MDH sehrál 13. a 2x 14. 12. náš soubor JKT hru „LUCERNA“ v režii O. Čaňka /Mazura, Šolcová, Dočkalík, Sedlmajerová, Matoušovič, Koníř, Hladíková, Kubín, Fabián, Břeň, Štěpánský, Šnábl, Krejčová L. , Baldrych, Čaněk, Čáp, Šulc, Hladík M. , Baldrychová, Krejčí Fr. , Diblík
Patron představení JZD Meziměstí dokrmilo a souboru věnovalo čuníka na oltář umění ! 3)*
Tentokrát se každý snažil, škoda jen, že se s touto překrásnou hrou nedá jezdit na zájezdy kvůli velké scéně a velkému počtu účinkujících 5)*
Že to v r. 1957 nebylo jednoduché dokládá i text letáku „Okolo MDH“ …Meziměstí je nehůře osvětlená obec na Broumovsku, než dojdou lidé do divadla, bloudí po příkopech v blátě, doporučujeme zavést petrolejové osvětlení …herci musí riskovat zdraví…na jevišti se nenechá topit . . kdy složky pochopí tuto situaci…“. Na druhou stranu, ale zase až do Náchoda byl vždy vypravován zvláštní motorový vlak !

1958
V dubnu a květnu roku 1958 uspořádala škola 2. ročník dětských divadelních her - „Dětské jaro“.
Děti z 1. -5 třídy uvedly pořad DĚTSKÉ JARO, ŽÁCI 6. -8 TŘÍD uvedli hru DŮM KOČKY MODROOČKY a v květnu hru SŮL NAD ZLATO. Všechna představení byla bezvadná, dobrá organizace, propagace i návštěva. Nejvíce se líbila Sůl nad zlato 1)* Předtím u nás hostovalo několik amatérských souborů z okolí, takže jaro bylo podobné MDH. 5)*

23. 4. 1958 - Osvětová Beseda (Výbor žen v Meziměstí) ukázal hru „SAMA SOBĚ SOKYNÍ“ 5)*
24. 5. 1958 - uvedl JKT Tylovu hru „PRAŽSKÝ FLAMENDR“ v režii B. Kubína a J . Koníře. Ve hře účinkovali mladí lidé,kteří začínali, tak to byla pěkná dřina ,než byla nacvičena. Návštěvníci představení však byli velmi spokojeni.
21. 6. 1958 - druhá část souboru předvedla v Č. Metuji premiéru hry „PYGMALION“ (FOTO) 5)* 1)*
28. 6. 1958 - uvedena hra Pygmalion v Meziměstí v režii O. Čaňka,pro deštivé počasí byla poměrně nízká návštěvnost, byla reprízována v Božanově a Teplicích. Hra měla velký úspěch, zvláště představitelka hl. role Vlasta Čuprunová 5)*
13. 11. -5. 12 - proběhl 4. ročník MDH. Zůčastnily se soubory z Police, Hronova, Teplic,Broumova a Meziměstí 5)*
5 . 12. 1958 -uvedl JKT v rámci MDH výpravnou a nákladnou hru „BOLESLAV I“ (FOTO) v režii Čaňka a Šnábla. V této hře vynikli B. Baldrych, pí. Sedmajerová,a pí. Čuprunová . Ostatní byli průměrní. 5)* Titulní toli hrál Jar. Šulc st. , byl robusní, vysoký, na figuře mu ještě přidávalo brnění a přílbice. Nelze se divit, když při svém prvním antré mohl zbourat celou scénu , když zavadil brněním a rameny o futra , a když se mu nepodařilo scénu zničit, zaútočil ještě přílbicí.
4. MDH proběhly za účasti souborů z Police, Hronova, Broumova, Teplic n. M. a Meziměstí.
Roční příjem z divadel byl 12 344,-Kč, vydání 12 435,-Kč,projevuje se zmenšený zájem o divadlo

1959
Rok 1959 začal pro JKT výzvou do soutěže okresního kola. Z nedostatku času byla navržena repríza Boleslava I, což ředitel Okresního domu kultury Semelka sice schválil, ale po jejím soutěžním uvedení dne 29. 3. 1959 konstatovala bodovací komise, že hru nelze do soutěže připustit, protože nemá současnou tématiku. Hra se nevyvedla, a jako při premiéře jen tři herci (ze 40 ! ) zachraňovali co se dalo a také J. Dočkalík, který mimo stavění scény musel zaskočit v 6 statických postavách, protože se neukáznění herci nedostavili. 5)*

19. 4. 1959 - si herci,režisér i publikum spravili chuť uvedením lidové báchorky „JAK PŘIŠLA BASA DO NEBE“ (FOTO) Pro velkou a složitou scénu se hra nehodila na zájezdy, takže se reprízovala jen v Teplicích. Režisér Čaněk opět několikrát „omdléval“,např. když sám v roli čerta Anciáše hřímavě volal sám sebe místo čerta Marbuela, nebo Smrt říká pomni žes sviní „místo“ v síni“ . /Koníř,Čaněk,Boháčová,Čuprunová ,Šulc, K. Krejčí, Z. Půlpánová, Baldrych, Čáp, Čaněk,J. , Šnábl, Králíček, M. Ringl, Matoušovič, Vozáb, Neugebauerová, Dočkalík, F. Baldrych, J. Zítka, F. Krejčí, Štěpánský,Pinkava,Břeň. , scéna Dočkalík, Světla a zvuk Šnábl a Brdíčko, hudbu řídí Pinkava,nápověda L. Krejčová. Předprodej v trafice pana Balcara za 6,- a 7,- Kč. 3)*5)*

Zlá zpráva ! Hrát se nebude ! Rozhodl tak stavební odbor, jeho náčelník s. Vítek, protože přední část jeviště hrozí sesutím ! Po delší době opět však přichází Pepa Hladík, který začal opět uplatňovat své pověstné organizační „R“ jezdit, sakroval a sháněl až to rozhoupal. S pochopením traťového a stavebního odboru se začalo brigádnicky bourat až pod základy a v září se začalo opět stavět .
Také se opravila stará ,vadná podlaha prozatímně s tím, že v r. 1960 budou parkety. A podařilo se - 5. MDH byly zachráněny ! 5)*

Zde je třeba opět vzpomenout, že se celé rodiny věnovaly práci kolem divadla. Josef Hladík toho moc nenahrál, ale byl od počátku organizátorem, vyjednavačem i řadovým brigádníkem, jeho paní hrála divadlo a svou lásku přenesla i na syna Mílu. Manželé Boháčovi jsou dalším pilířem, i když svého Rudu musela herečka a budoucí režisérka Marie přivléci jako technického odborníka, řemeslníka a navíc vlivného mistra stavebního okrsku, který pro divadlo vykonal moc. Manželé Šulcovi, Baldrychovi mladší i starší, manželé Šnáblovi, Andršovi , Čaňkovi, přednosta Hanousek, Kubínovi, …. ti všichni si zaslouží úctu. Znovu je třeba připomenout, že bez pochopení a účinné pomoci výtopny, stanice a stavebního okrsku by se dílo nezdařilo ani v této době, ani v letech do roku 1989.

5. MDH (jako každoročně pořádané v rámci československo -sovětského přátelství a v r. 1959 navíc ke 42. výročí VŘSR ) byly zahájeny souborem OB Broumov, dále hráli Veba Olivětín, Police, Hronov a Meziměstí. 5)* Celková návštěvnost 1986 návštěvníků 1)*

6. 12. 1959 - první část souboru uvedla na 5. MDH pod režií O. Čaňka představení „DANA“ , mladí
se překonávali, nejlepší byla v titulní roli E. Cimrmannová / 15 herců celkem / 5)* 13. 12. 1959 -také v rámci MDH uvedl kolektiv 15-18 letých lidiček ,pod vedením Marie Boháčové hru „ZKOUŠKY ČERTA BELÍNKA“ . Přes všechny maléry mladých herců byli odpolední malí diváci nadšení, večer to bylo o 50% lepší. Režisérka se klepala tak, že se klepali trám na scéně, div že nezbořil chaloupku. 5)*

Zde končí , z neznámých důvodů , rukou pana Josefa Koníře psaná kronika souboru JKT. Jeho kronika ZK ČSD končí rokem 1961, tj. rokem,kdy končil ZK-ČSD a začal JKP Družba. Dále bude převážně čerpáno ze zápisů ZK ČSD ( JKP Družba) a jiných listinných podkladů


1960
12. -20. 3. z pověření Krajské komise uspořádal Okresní poradní sbor pro divadla v Meziměstí Oblastní přehlídku mládežnických souborů. Zúčastnili se soubory z Úpice, Náchoda a Broumova. 1)*

Divadelní odbor ZK-svaz mládeže Depa (JKT) nastudoval a uvedl 16. 4. pohádku J,Kvapila „PRINCEZNA PAMPELIŠKA“ (FOTO) kterou režíroval J. Koníř, na klavír doprovázela M. Šindelářová, scéna Dočkalík, světla Šnábl, nápověda L. Krejčová. Odpoledne shlédlo 160 dětí, u dospělých se večer dostavil jen malý počet diváků . 16 herců, 26 zkoušek . 3)*
Ke květnovým oslavám byla nastudována hra „ROMEO JULIE A TMA“ (FOTO) v režii O. Čaňka hrálo 14 herců/29 zkoušek ,mj. E. Zimermannová, J. Čaněk,J. Raba , přes dobrou úroveň představení navštívilo jen 123 diváků. 3)* Nebylo reprízováno 2)*

6. MDH se zúčastnily soubory z Hronova, Police, Jaroměře, Vamberka a Meziměstí, které uvedlo 26. 11. 1960 představeníDALSKABÁTY, HŘÍŠNÁ VES“ (FOTO) v režii O. Čaňka. /Boháčová, Šnábl, Hejzlar/. Po dobré propagaci měla hra nevídanou návštěvnost -jediné představení shlédlo 410 diváků. 19 herců 3)* Průměrná návštěvnost při MDH 282 diváků, během roku 256 diváků ! 1)*

Jaroměř přijela na MDH s hrou Příliš štědrý večer, ve které hostoval herec z Prahy - pan Martin Růžek. Přijel rychlíkem po 20 hodině, tak byl začátek představení posunut o půl hodiny. Po představení měl přespat u Boháčů a ráno jet rychlíkem zpět. Pan Růžek ale spaní odmítl a pozval místní příznivce divadla do šatny na sklenku vína, poručil dvě láhve šampusu a byla zábava a povídání na které dlouho vzpomínali J. a M. Hladíkové , M. Boháčová, Čaněk, Šnábl a další. A poručilo se další víno a když šel Mistr z WC, stavil se v osvětlené, leč opuštěné restaurační kuchyni a objevil na sporáku hrnec se svíčkovou, připravenou na nedělní provoz. Mistr nelenil, vyhrnul si rukáv, vylovil maso a labužnicky je pojídal do doby, než se vrátila hostinská ze sklepa s dalšími lahvemi vína. Přes nadávání a plácání přes ruce si ji však Mistr udobřil obejmutím a pusou od svíčkové. Horší to bylo s placením za víno, neboť ještě za rok paní hostinská upomínala ( Míla tvrdí dodnes, že svůj díl s tátou srovnali !) .

Loutkářský kroužek se spojil s kroužkem ZK Veba, aby pokračoval v lepších podmínkách 3)*
Během roku OB Meziměstí ve spolupráci s ZK ČSD a ZK Veba uspořádali celkem 128 kulturně osvětových akcí, které navštívilo 18 300 návštěvníků. 1)* Předsedou ochotnického spolku byl M. Šnábl, duší souboru O. Čaněk, soubor měl 35 členů.

1961
Dne 8. dubna byla provedena divadelní hra „KDYŽ TANČÍ RŮŽE“ (FOTO) , kterou pochvalně hodnotila okresní komise. Režie poprvé M. Boháčová / Kubečková, Raba, Bednařík, Hornych, Hladík, Svoboda, M. Sieglová, Pitaš Z. , K. Marešová, M. Šindelářová, Hudba J,Valenta a s. Jirásko, světla Šnábl, scéna Boháč, Šulc, nápověda L. Krejčová. / 48 zkoušek. Zcela vyprodané hlediště nadšeně tleskalo. Hra byla reprízována celkem 5x i mimo obec , což se již dlouho nepodařilo 3)* 2)*

Soubor pracoval ve třech skupinách současně na nácviku 3 pořadů.
17. června byla sehrána hra P. Kohouta „TŘETÍ SESTRA“ (FOTO) v režii O. Čaňka, výborně zahrála Jana Radvanovská (15 let), dále hráli J. Koutová, Hrubá, M. Bednaříková, J. Radvanovská, A. Čaňková, M. Boháčová, L. Krejčová, B. Baldrych, M. Hladík, L. Strnad, J. Koníř, Chmelík, Minarík, Šulc, Bednařík, J. Zítko, K. Hornych 3)*
24. 6. děti uvedli pohádku „O LÍNÉM KUBOVI A CHYTRÉ KÁČE“ (FOTO) , poprvé v režii M . Hladíka a B. Bed-naříka /Mil. Krejčová, J. Škorpíková, Z Weinhauer, Mil. Škvrna, Z. Kopsová, R. Krogler, I. Svobodová/ 3)* 1)*
Tato hra byla o prázdninách 2x reprízována pro pionýrské tábory ve Vižňově, celkem ji vidělo 900 dětí 3)*
19. srpna uvedl kolektiv mladých pod vedením M. Boháčové kabaret „BA-PO -PO“ (FOTO) ke dni železničářů. Před zaplněným hledištěm a hosty z Polska sklidil zasloužený úspěch. 2x reprízováno v okolí 2)*

7. MDH na podzim navštívily soubory z Hronova, Police a Jaroměře - j. h. Martin Růžek, náš soubor sehrál 11. 11. Karvašovu hru „PŮLNOČNÍ MŠE“ v režii Čaňka, která byla posudkovou komisí dobře přijata 5)* Zde se proslavila i nápověda -L. Krejčová,která představení zachránila tím, že zmýlené ,odcházející diváky vrátila tak, že energicky s brýlemi na nose rozhrnula oponu a prosebně zavolala „Prosím vás, ještě neodcházejte,j eště není konec“ , což všichni se smíchem poslechli. 5)*

Představení „IRKUTSKÁ HISTORIE“ v režii M. Boháčové se konalo 2. 12. 1961 /Raba, Bednařík, Hladík, Hladíková, Šulc st. / 1)* 3)* Opakovalo se v Č. Metuji 2)*

Představení „ČERVENÁ ZÁPLATA“ (FOTO) v režii M. Hladíka a E. Zimermannové bylo 22. 12. 1961 /E. Milan, J. Hejzlar, S. Pipotová, J. Škorpíková, M. Hladík/. 1)* 3)*

Představení „DOBRODRUŽSTVÍ TOMA SAWYERA“ (FOTO) v režii M. Boháčové. /Svoboda, Raba ad. /. se hrálo v Meziměstí 3x 2)* 1)*

Činnost ZK-ČSD a ZK Veba byla po celá léta dobrá, i když někdy roztříštěná. …. V rámci kulturní revoluce, vyhlášené stranou a vládou, uvažovaly oba kluby (ZK ČSD a ZK Veba) o sloučení za účasti Osvětové besedy …. Již v roce 1960 … a 16. srpna 1961 byl ustanoven Přípravný výbor pro sloučení pod patronací MNV. Dne 10. prosince v ZK Veba na Vyhlídce … byla zdůrazněna výhoda i nutnost sloučení. Sloučené kluby ZK ČSD a ZK Veba, Strojtex, Devítiletá škola a MNV Meziměstí budou mít název „JEDNOTNÝ KLUB PRACUJÍCÍCH DRUŽBA V MEZIMĚSTÍ“ a zahájí činnost dne 1. ledna 1962.

1962
Divadelní kroužek měl 48 členů. Předsedou byl Josef Hladík. Veřejné uznání za práci obdrželi Marie Boháčová, Miloslav Hladík a Ludmila Krejčová. V průběhu roku byly sehrány hry: „Dobrodružství Toma Sawyera v režii Marie Boháčové . Mládež nacvičila v režii M. Boháčové kabaret „VYKRADENO Z VYKRADENA“ (FOTO) /Neugebaurová, Bednařík, Raba, Hladík/ a „ĎÁBELSKÉ KLÍČE“ (FOTO) v režii Čańka /Šulce sen.
Hladík/ byly hrány 2x . 1)* 3)* 2)*

Loutkářský kroužek vedl Josef Chmelík a taneční kroužek Eliška Justová. 1)*

8. MDH proběhly za účasti souborů z Hronova, Police n. M. , Jaroměře a náš soubor uvedl „Ďábelské klíče“ v režii O. Čaňka. 1)*

1963
6. 4. 1963 uvedl náš soubor hru z antického prostředí „LIŠKA A HROZNY“ (FOTO) v režii. M. Boháčové -
hráli J. Venhauerová, J. Zerzánová, J. Chmelík, B. Kubín, Z. Pitaš a B. Vrána, technika Boháč, Krejčová, Šnábl, Šulc/147 diváků,líbilo se . Vstupné 7 a 8,- Kč . S touto hrou se soubor účastnil 10. 5. 1963 Okresní přehlídky v Jaroměři
29. 6. 1963 dětský soubor ZDŠ uvedl hru „Včelka Linda“ (FOTO)

9. MDH zahájil soubor z Police, potom hrály soubory Č. Kostelce, Broumova , Hronova a náš soubor uvedl 1. prosince hru "„JE LIBO CIGARETU (FOTO) v režii M. Boháčové

1964
13. 6. 1964 děti ze ZDŠ uvedly 2x hru „Jak květinky přezimovaly“

10. jubilejní MDH byly slavnostní. Byla zde okresní porota STMP, diváci hodnotili představení anketními lístky, na každé představení svážel autobus diváky z okolních obcí za jednotné jízdné 2,-Kč. Zvláštní vlak byl vypraven po představení vždy až do Náchoda. Hrály soubory Jaroměře, Náchoda, Č. Kostelce, Hronova a Broumova, náš soubor uvedl 5. 12. 1964 hru „OSTROV AFRODITY“ (FOTO) v režii Fr. Řezníčka.

V tomto roce zemřel zasloužilý meziměstský ochotník a dobrý režisér pan Otta Čaňek. Velmi rychle ubývá stálých divadelních souborů, takže v letech 1965-1970 pracují již pouze soubory V Meziměstí a v Broumově. Broumovský soubor se na počátku sedmdesátých let přesouvá za režisérem T. Harvišem do Křinic, po jeho smrti však pravidelná činnost souboru ustává. 4)*

1965
3. 4. 1965 se soubor účastnil Okresní přehlídky v Broumově kde uvedl představení „SLUHA DVOU PÁNŮ“ (FOTO) režii M. Boháčové, s touto hrou postoupil na Krajskou přehlídku do Poličky. Předtím bylo představení sehráno 30. 4. v Meziměstí . J. Janoušek,Řezníček, Řezníčková, Hladíková, Raba, Bednařík, Salaba, Salabová, Hornych, J. Moronga, Chmelík, Simonides, scéna J. Chmelík, realizace scény F. Krejčí st. , J. Šulc st. , R. Boháč, světla J. Pejskar,nápověda L. Krejčová, kostýmy zapůjčeny z DVÚ Hradec K. /.
S představením soubor postoupil do krajského výběru do Poličky.

11. MDH byly zahájeny souborem z Č. Kostelce, pokračovali Hronov, Jaroměř a Meziměstí, které uvedlo 4. 12. poprvé operetu „MAMZELLE NITOUCHE“ (FOTO) v režii J. Janouška ,hudbu řídil Chmelař.
Reprízy 11. , 12. a 29. 12. byly beznadějně vyprodány. Byla to první opereta od r. 1947 v Meziměstí /Jan Janoušek, Sidonie Solkovyová, B. Bednařík ,…/

1966
19. 3. 1966 uvedl dětský soubor za režie M. Boháčové hru „Zlatý klíč“ početnému publiku se líbila.
30. dubna slavilo úspěch divadelní představení „NEBE NA ZEMI“ v režii M. Boháčové, ve které Ježkovy melodie umně předváděl orchestr Metronom pod vedením J. Vlka. Hráli m. j. Špaček, Raba, Bednařík, Hladík. Jedné ze zkoušek se zúčastnila i nastávající maminka Věra Salabová. Někdy se zkouška vydaří a umělci se vyblbnou, zvlášť když i hra k tomu přímo vybízí. Tady se vyblbl shora jmenovaní tak, že Věrku rozesmáli natolik, že krátce po zkoušce porodila.

12. MDH se uskutečnily jen s prvním plánovaným představením souboru z N. Města. Hned druhý den došlo k požáru divadla a nacvičené představení „Kalhoty“ v režii M. Boháčové se v Meziměstí neodehrálo (již nikdy) stejně tak jako hry ostatních pozvaných souborů. 1)* 3)*

Dne 27. listopadu 1966 při odpoledních „čajích“ vypukl požár divadla na nádraží. Příčinou byl trám vestavěný do komína. Zachránilo se pár lavic a židlí, vše ostatní bylo zničeno . Oprava trvala 5 let. Do nového užívání bylo divadlo opět předáno 20. srpna 1971.
…“V neděli odpoledne, den po zahájení devátých MDH vypukl v nádražním objektu, kde byl divadelní sál požár. Občané, kteří oheň zpozorovali (účastníci odpoledních čajů, když jim ze stropních větracích otvorů padaly na stůl a do limonády oharky a popel -pozn. kron. ) zalarmovali ihned požárníky , nic netušící návštěvníky nádražní restaurace a pořadatele odpoledních čajů v divadelním sále. K ohni se sjeli požárníci z Meziměstí, Broumova a okolních vesnic, ovšem likvidace požáru byla velmi obtížná. Když už se zdálo, že je vše v pořádku, oheň na některých místech znovu propukl. Střecha prohořela a také strop divadelního sálu byl úplně zničen, podlaha byla zatopena vodou, která vytékala z budovy. . Požár byl zlikvidován a ještě po dvacáté hodině pracovali požárníci obětavě na střeše. Mimo skladu a místností v patře zničil požár divadelní sál, který před léty byl vybudován dlouhodobou, obětavou prací mnoha divadelních nadšenců…. 1)*kronika obce
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':