Texty: KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století. Heslo. www

MALÍK Jan (* 15. 2. 1904 Příbram, + 27. 7. 1980 Praha) - český loutkoherec, režisér, publicista a pedagog

Malíkův věhlas loutkáře - byť dobově podmíněný - překročil český rámec. Zájem o loutkové divadlo se u něj projevoval již od studentských let. Věnoval se mu amatérsky i jako středoškolský profesor. V roce 1929 se stal spoluzakladatelem mezinárodní loutkářské unie UNIMA, v níž byl po 40 let generálním sekretářem a do smrti čestným prezidentem. V Libni založil průbojné amatérské divadélko Loutková scéna (1920) a později zakládal a řídil Pražskou uměleckou loutkovou scénu (PULS), kde uváděl v obrozeneckých tradicích za okupace odvážná vlastenecká pásma.

Po válce Malík získal místo na ministerstvu informací V. Kopeckého (ten díky svému jménu loutkové divadlo jako "pokrokové" podporoval) a byl i dramaturgem Divadla Spejbla a Hurvínka. Od března 1949 připravoval a realizoval vznik sítě prvních čs. profesionálních loutkových divadel a v září 1949 byl jmenován uměleckým ředitelem Ústředního loutkového divadla (ÚLD) v Praze, jež vedl do roku 1966. Malíkova průkopnická dramaturgie, osobitý inscenační styl a novátorská technologie loutek výrazně ovlivnily poválečný vývoj naší loutkářské tvorby. Pracoval s marionetami a podle vzoru sovětského loutkáře Obrazcova použil v zahajovacím představení ÚLD loutky javajky (Jirásek: Pan Johanes, 1950). V roce 1945 obnovil revui Loutková scéna a stál u zrodu nástupnického listu Československý loutkář (1950), jehož byl dlouhá léta redaktorem a poté spolupracovníkem. Byl spoluzakladatelem loutkářské katedry DAMU v Praze (1952) a jejím pedagogem až do roku 1966 a také spoluzakladatelem Mezinárodního muzea loutek v Chrudimi, kam z vlastní knihovny daroval 8 000 českých i zahraničních publikací o loutkovém divadle. Mimořádně rozsáhlá byla jeho publicistická a organizační činnost. Kromě původních her (Míček Flíček) napsal monografii o J. Skupovi (Úsměvy dřevěné Thálie, 1965), studie, kritiky i skripta.

(pö)