Databáze českého amatérského divadla

Texty: Vrchlabí, Jiří Louda: České ochotnické divadlo ve Vrchlabí

České ochotnické divadlo ve Vrchlabí
Otištěno in: Puls - časopis města Vrchlabí, listopad 2003, s. 28-29.

Po přečtení nadpisu tohoto článku se starší generaci jistě vybaví Divadelní jednota Šír, která táhla pomyslnou Thespidovu káru českého ochotnického divadla ve Vrchlabí nejdéle. Ochotníci mezi novými osídlenci Vrchlabí po 2. světové válce opravdu dlouho neváhali a již 24. 8. 1945 svolali první schůzku. Zájemců bylo dost. Mohla se tak ustavit divadelní jednota, která si dala do názvu jméno krkonošského vlasteneckého učitele a spisovatele Josefa Šíra. První jimi inscenovanou hrou měla být Jiráskova Lucerna. Nemohli však nalézt vhodný sál, jelikož všechny sloužily jako skladiště konfiskovaného majetku. Nakonec byla vyklizena Sokolovna, kterou začali divadelníci upravovat na divadelní sál. Dalším problémem však byla inscenační obtížnost zvoleného kusu. 1. 3. 1946 byl schváleny stanovy, čímž spolek začal oficiálně fungovat. Došlo také ke změnám v čele souboru, kde nyní stanul po Dr. J. Štěpánkovi a J. Veiglovi Jaroslav Kašlík, který ho pak vedl dalších 12 let. Vedle něho se ve vedení souboru objevily další přední osobnosti vrchlabského kulturního života, J. Krbal (nakladatel), E. Flégl (muzejník), J. Veselá – Radechovská (choreografka), J. V. Kratochvíl (ředitel hudební školy), J. Fajstavr (politik) a celá řada dalších, kteří vynikli především na poli divadelním. Bylo též rozhodnuto nacvičit místo Lucerny Čapkovu Matku, premiéra se konal již 9. března. Odložený počátek se podařil na výbornou. Následovala Šírova aktovka Tma. V prvním roce svého oficiálního působení nacvičil souhlas 5 her, přičemž 5. byla konečně Lucerna, kterou již mohl soubor konečně zahrát v sále Střelnice.
Nemohu zde vypisovat jednotlivé hry nacvičené Divadelní jednotou Šír, neboť by to přesáhlo možnosti jednoho článku. (Případné zájemce upozorňuji na spisek J. Kašlíka Ochotnické divadlo ve Vrchlabí po r. 1945 a archivní fond DJ Šír, vše je uloženo v Krkonošském muzeu ve Vrchlabí). Přesto se však nad minulostí prvního období DJ Šír chvíli zastavím. Pote co soubor přesídlil na Střelnici, začal se brigádně věnovat zlepšení jejího technického stavu. Zároveň vedle svých vlastních představení pořádal další kulturní podniky. Suplovali tak činnost pozdějšího kulturního domu. Největším jejich úspěchem na tomto poli bylo upravení Střelnice tak, aby zde mohl hostovat soubor liberecké opery. Změny po roce 1948 se dotkly i DJ Šír, ačkoli měla svá „želízka v ohni“ nového režimu. V r. 1949 jí bylo zakázáno hraní nacvičení detektivky Deset malých černoušků. Následujícího roku byla zrušena jako samostatná divadelní jednota a musela se zařadit do ROH. Své místo nakonec nalezla pod křídly závodní organizace ROH Automobilových závodů. Soubor tuto krizi překonal a pokračoval ve své dřívější bohaté práci. Za své první období 1946 – 1960 nastudoval 58 her a sehrál 219 představení. Průměr tedy činí takřka 4 hry a 14,5 představení za rok. Hrály se hry klasiků, Čapek, Jirásek, Klicpera,Tyl, Gogol, Moliére, Shakespeare a dalších. Nevyhýbali se však ani současným novinkám, jakými například bylo Sto dukátů za Juana od Vl. Dvořáka či Hluboké kořeny amerických autorů J. d´ Useaua a J. Gowa. Pustili se též do hudebních představení, kde byla neocenitelnou spolupráce s hudebním sdružením vedeným J. V. Kratochvílem a Vrchlabskou pětkou J. Luxe. Silnu stránkou souboru se staly inscenace regionálních autorů. Vedle J. Šíra především M. Kubátové a M. Gerstnera, jejichž známé kusy Jak šla basa do nebe, respektive Ďábelské klíče byly sepsány přímo pro ně. Odsud se pak rozvíjela bohatá spolupráce s folklórními souboru Krakonoš a Hořec. Tehdejší doba by se ovšem neobešla bez interpretací soudobých sovětských a režimních autorů. Na režisérské židli se za 15 let vystřídalo 18 osob, z nichž nejplodnější byli V. Třasák, J. Dobiáš, M. Hamplová a Dr. Fr. Cuřín. Mezi herci pak vynikli B. Jechová, V. Škeřík, F. Janeba, J. Kašlík a mnozí další. Celkem souborem podle J. Kašlíka prošlo 100 – 135 osob. Zlomovým pro činnost souboru se stal rok 1960. Nejprve byl soubor přeřazen pod Strojklub ROH a následně byla Střelnice , řečeno slovy J. Kašlíka, z požárně bezpečnostních důvodů na několik let jako stánek Thalie vyřazena. DJ Šír tak prakticky zastavila činnost.
Jelikož se DJ Šír zcela nevyčerpala, bylo jen otázkou času, kdy obnoví svoji činnost. Stalo se tak r. 1967 úspěšným uvedením hry O. Daňka Svatba sňatkového podvodníka. Tentokrát pod vedením Jana Sobotky. Následovaly další hry spíše oddechového charakteru. Velké odezvy publika se dočkala r. 1968 adaptace Těžké barbory Voskovce a Wericha. Vedle kvalitních hereckých výkonů se o to jistě zasloužil J. Lux v čele orchestru Elektron a v neposlední řadě aktuálnost hry po agresi vojsk Varšavské smlouvy. Divadelníci si tak proti sobě postavili budoucí normalizátory. Po dalších oddechových hrách následoval r. 1971 největší úspěch, kterého se podařilo DJ Šír dosáhnout – vítězství na celostátní přehlídce Šrámkův Písek s hrou Miloše Gerstnera Velký motiv. M. Gerstner napsal pro něho netypickou hru ze současného prostředí dětského domova, kam byl normalizátory přesunut. Na realizaci této hry se podílely vedle herců DJ Šír i chovanky místního ústavu s vychovatelkou. V následujícím roce po Goldoniho Benátských vdovičkách nastudoval soubor hru Radúz a Mahulena Julia Zeyera a Josefa Suka. Inscenace si vyžádala značného úsilí a výkony herců tomu odpovídaly. Náročný kus, byť výborně provedený, nenašel ve Vrchlabí početné publikum a malá návštěvnost sebrala divadelníkům chuť do další práce. Na útlumu činnosti se jistě podílela pozvolně doléhající bezútěšnost nastupující normalizace. Ve svém druhém období DJ Šír sehrála 11 her v 39 představeních.
Až po dlouhých letech v r. 1993 se někdejší člen DJ Šír J. Machan pokusil obnovit činnost souboru. Pochádku O vyměněné princezně režíroval V. Vondruška. Po problémech s nedostatkem spolehlivých herců byla nakonec pohádka příští rok na Střelnici uvedena a vděčně publikem přijata. Stálý ochotnický soubor se však vybudovat nepodařilo. K tomu došlo až r. 1998, kdy vznikla Vlastenecký divadelní spolek Vlastík, ten již ovšem bez přímé vazby na slavnou DJ Šír. O pětiletém výročí VDS Vlastík jste se mohli dočíst v minulém čísle Pulsu či se s retrospektivou jeho tvorby můžete seznámit na letošní divadelní přehlídce VŘSR, která proběhne 5. – 9. listopadu v KD Střelnice.

Pozdější doplňující poznámky:
České divadlo se hrálo, přesněji secvičovalo, ve Vrchlabí již od r. 1913 v Dramatiském kroužku místního odboru Národní jednoty severočeské. Duší těchto aktivit byl František Stránský. Svá představení však mohli nejdříve uvádět pro odpor německé většiny jen v okolních českých vesnicích (Horní Branné, Mrklově a dalších). Výtěžek byl zpravidla věnován na potřeby české menšiny, často na matiční školu ve Vrchlabí. Rudolf Turka – učitel této školy se na kulturních podnicích Dramatického kroužku sám aktivně podílel.

Spolek divadelních a hudebních ochotníků mohl od r. 1923 využívat jednu místnost v budově české školy (Dukla) ke konání schůzí. Spolek je označen za podporující.

9. 8. 1932 sehráli vr. čes. ochotníci (uváděný název Podporující spolek divadelních ochotníků) první představení v přírodě veselohru Děvče od Čechova (autor???).

17. 9. 1933 sehráli k 20. výročí čes. školy ve Vrchlabí ochotníci hru L. Storupežnického Na Valdštejnské šachtě.

Čes. vrchabští ochotníci byli také uváděni jako divadelní odbor Sokola a takto sehráli též 6. 3. 1937 Vrchlického Noc na Karlštejně na Střelnici v rámci oslavy 87. narozenin T.G.M.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':