Databáze českého amatérského divadla

Texty: AS 2005, č. 2, s. 22-23. Lenka Lázňovská.

PÁTÝ ZLOM VAZ
V ÚSTÍ NAD ORLICÍ

Zdá se, že sudičky předpověděly otevřené krajské přehlídce činoherního a hudebního divadla Pardubického kraje (letos Ústí nad Orlicí, 17. - 20. března 2005) střídání časů dobrých a horších. Sudé jsou slabší, liché naopak. Při pohledu na letošní číslovku v názvu je jasné, v jakém tónu zpráva bude. Občanskému sdružení divadelních ochotníků Ústí nad Orlicí se přihlásilo deset souborů. Nakonec bylo uvedeno pouze devět inscenací. I to znamená o dvě více než v předcházejícím ročníku. Byli mezi nimi štamgasti jako je (a)maťák Pardubice, Spolek divadelních ochotníků Žamberk, DS Tyl Králíky i nováčci. Za všechny jmenuji DS Labyrint Brandýs nad Orlicí a DS J.K. Tyl Meziměstí. Z devíti souborů bylo pět venkovských, což je více než polovina. Opět se představil místní soubor. DS Vicena, který dal tentokrát přednost jiné krajské přehlídce, vystřídal soubor pořadatelský. Přehlídka se uskutečnila za finanční podpory Ministerstva kultury, Pardubického kraje a pořadatelského města.
Nešlo však jen o posun kvantitativní. Lze hovořit o náročné dramaturgii – jedna česká premiéra hry (Paul. Claudel Rukojmí), Jaroslav Vostrý Tři v tom, klasická fraška (G. Feydeau Brouk v hlavě), současná komedie (Ray Cooney Rodina je základ státu), nekonvenční Vagina monology Eve Enslerové, což je rovněž žhavá současnost, Vyhoďme ho z hnízda Kena Keseyho a Dalea Wassermana. K tomu mohu přidat Jana Wericha (Fimfárum a Tři sestry a jeden prsten), Gogolovu Ženitbu a Bocacciovy Příběhy z Dekameronu. Podobně jako u jiných letošních krajských přehlídek lze jako základní rys označit rozmanitost žánrovou i inscenačních přístupů. Všechny soubory svedly poctivý a čestný zápas, byť jejich síly někdy nestačily na divadelně zajímavou a emotivně přesvědčivou výpověď. Musím poznamenat, že zdaleka nepřevažovaly komedie. Hry Vyhoďme ho z hnízda nebo Rukojmí přinášejí závažné etické téma a upozorňují na duchovní rozměr našeho života. Považuji to za jedno z poslání divadla, čímž samozřejmě nechci říci, že komediální žánr podceňuji. Vedle režisérských matadorů jako jsou např. českotřebovský Lubomír Hýbl a o několik generací mladší Petr Kouba z Pardubic se objevily i dvě křehké dívky s prvním opusem. Na tom lepším z obou byla patrná poučenost režisérky Bronislavy Machové, která absolvovala konzervatoř pořádanou královéhradeckým Impulsem. Zajímavostí této přehlídky je skóre v počtu hereckých cen výrazně ve prospěch mužů.
Přehlídku zahájilo OSDO Ústí n. Orlicí. Claudelův Rukojmí je jejich třetím setkáním s tímto francouzským básníkem a dramatikem (Polední úděl a Zvěstování Panně Marii) a také zatím nejúspěšnějším. Základním problémem inscenace je neujasněná dramaticko-režijní koncepce včetně výtvarné složky. Výsostně symbolický autor nesnese popisnost ani černobílé figury. Herecké schopnosti dvou ze tří hlavních postav ve své první roli v životě zatím nestačily na vyjádření duchovního rozměru dramatu. Obstál Petr Žitný v roli barona Toussainta.
DS SNOOP Opatovice uvedl dramatizaci románu Kena Keseyho Vyhoďme ho z hnízda (autor dramatizace Dale Wasserman). Režisérka Věra Pečenková se na poslední chvíli musela vypořádat s nelehkým úkolem. Na dvě zkoušky se obsadila do role Velké sestry a navíc ochraptěla. Hra však stojí a padá s Velkou sestrou a jejím protihráčem McMurphym. Pokud není v první polovině vybudovaná, pak nemá naléhavost a emotivní přesvědčivost ani příběh Náčelníka Bromdena. Nemyslím si, že je problém v nesprávném přečtení. Spíše soubor zradily herecké prostředky a důslednost v budování jednotlivých situací. DS TYL Králíky uvedl po loňských Gogolových Hráčích Brouka v hlavě Georgese Feydeaua. Slušně herecky disponovaný soubor hrál frašku jako spíše společenskou komedii. Žánru odpovídající temporytmus režisér zkomplikoval nefunkční scénou bez obvyklých dveří. Vaginu Monology (autorka Eve Ensler) přivezl (a)maťák Pardubice. Dramatizované vyprávění (v 17 výstupech ženy různého věku vypovídají prostřednictvím svého setkání s láskou o vlastním životě) je na pomezí činoherního divadla. Malá dramatická plocha jednotlivých monologů musí být vyplněna jemnými a přesnými hereckými prostředky tak, aby vynikla naléhavost sdělení a zároveň jeho niternost. To se někdy daří (skvělá byla zejména zkušená Olga Vetešníková), jindy nikoliv. Soubor inscenaci s úspěchem uvádí pro školy. Spolek divadelních ochotníků Žamberk nastudoval v dramatizaci a režii Lenky Semrádové Příběhy z Dekameronu podle Giovanni Bocaccia určené pro exteriérové vystoupení. S pochodněmi a šermíři to funguje určitě lépe než na scéně. Patrně zde méně vadí neurčitost času a místa konání, vztahů mezi postavami a nemotivovanost jednání. Nováček DS Labyrint Brandýs nad Orlicí se pokusil o dramatizaci dvou textů Jana Wericha. Fimfárum udělala dramatizátorka a režisérka Michaela Jandeková jako epické divadlo, Tři sestry a jeden prsten jako činohru. Obě části mají řadu problémů dramaturgických i režijních. Roztomilý byl Luboš Zemek v roli dementního knížete. Dobře nakročeno má jistě DS J.K. Tyl Meziměstí. Razantní úprava hry Jaroslava Vostrého Tři v tom spočívala v převedení do současnosti ve všech složkách včetně textu při respektování žánru commedie del´ arte. Výrazně mladé představitele tří mileneckých párů i Capitana a jeho sluhy doplnili typově skvělý Ubaldo Antonína Václava Kohla, který jakoby z oka vypadl Sašovi Rašilovovi a Pandolfo Zdeňka Šimka. Uplácaný, afektovaná, laxní, zamilovaný, horlivý to jsou některé z charakteristik postav, z nichž vyplývá i motivace jejich jednání. Honičky, převleky, dobové vtipy, nadsázka, to vše k žánru patří. Režisérka Broňa Machová umí postavit i situace. Musí se však naučit lépe hospodařit s energií, temporytmem i programové selekci nápadů. Dobové slogany (pravda a láska apod.) i hudební složku lze označit za banální.
Patrně největším překvapením přehlídky byla Jednota divadelních ochotníků Jaroslav z Luže a jejich Gogolova Ženitba. Velmi frekventovanou hru soubor dobře přečetl, viz např. přesné charaktery postav, úpravu konce, v němž v souladu s tématem škrtli obraz s Agátou, takže se střetávají v ostrém sporu Tekla a Kočkarev atd. Režisér a představitel Kočkareva Jiří Roubínek hledal typové obsazení nejen ve svém souboru a našel. Gagy, slovní i situační komika, komická nadsázka postavená na přesném detailu, drobné mimice a gestice ústí do grotesky. Jednotlivé situace mají dramatický tah. Občas (režisér přiznal, že to ví) se inscenace rozpadá do komických čísel ve smyslu výstupů (např. jinak velmi dobře aranžovaný a s chutí zazpívaný kuplet pánské části). To samozřejmě poznamenává temporytmus a jde proti žánru. Inscenace získala cenu za režii, představitelka Agáty Jana Roubínková ml. obdržela cenu za nejlepší ženský herecký výkon. JDO Jaroslav byl doporučen na národní přehlídku FEMAD Poděbrady / Divadelní Třebíč. Pokud mě paměť nemýlí, dosavadní metou souboru byla účast na Krakonošově divadelním podzimu. Snad to Aleš Němeček někde nahoře vidí.
Nejlepší inscenací právem nominovanou (odnesla si rovněž cenu za režii a nejlepší mužský herecký výkon – Jiří Jireš jako dr. Mortimore) byla inscenace komedie Raye Cooneyho Rodina je základ státu v podání souboru Hýbl Česká Třebová. Ve všech složkách fungující situační komedie staví na přesném herectví a dobrých situacích využívajících jako zdrojů komiky především nonverbální jednání, souběžnost dějů, kontrast typu postavy a jednání a také slovní komiku. Zkušený režisér Lubomír Hýbl skloubil právě zkušenost s mladistvým elánem. Snad jedinou skvrnkou je malá odvaha ke škrtům. To ale neznamená, že neškrtli nic. Loňská inscenace téže hry přerovského Dostavníku však šla v tomto směru dál. Třebová má výrazně lepšího Mortimora, který ani na vteřinu neztrácí koncentraci, je přesný ve výrazu a v akcentech. Právě on nejvíc těží z onoho už zmiňovaného kontrastu mezi uhlazeným gentlemanem připravujícím se na nadační přednášku a vlastně docela toužícím po šlechtickém titulu a jednáním, které jej více a více zaplétá do neuvěřitelných situací. Je dobře, že soubor definitivně vyšel z ulity, do níž se především v první polovině devadesátých let uzavřel. Inscenace Rodina je základ státu bude už jejich druhou účastí na národní přehlídce.
Lenka Lázňovská
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':