Texty: Malenice, Soubor mladých – Zd. Podskalský

Zdeněk Podskalský: V šestnácti jsem vstoupil do ochotnického spolku J. K. Tyl v rodné vsi. Dříve to nešlo, protože v očích rodičů tam hrozilo morální nebezpečí ze strany vesnických krasavic, které všechny beze zbytku byly hvězdami malenické ochotnické scény. Obavy byly zbytečné. Jak to bývá, morálně jsem klesl jindy a natolik jinde, že to rodiče vůbec nemohlo napadnout. Na jevišti ochotnického spolku jsem se nezvrhl, zato nebezpečně ztrapnil hned v první roli, když jsem hrál v jakési veselohře jakéhosi syna Rudolfa, který měl úlohu sestávající ze tří krátkých vět. Z této role se zachovala fotografie, na které připomínám nepřirozeně nalomené prkno.
Z. Podskalský: Lásky a nelásky aneb
Není tam nahoře ještě někdo jinej? S. 41.