Texty: Netradiční divadelní noviny 2000 (Roman Vičík, Josef Fabián)

Ze čtrnácti přihlášených bylo, na základě čistě subjektivního, téměř ničím nepodloženého výběru, přizváno „pouze“ deset souborů. Divák je ochuzen o rozmanitější program, „odstřelená“ divadla se mohou právem zlobit. Vždyť možná chtěla do Písku a jinudy cesta není možná, paní kněžno. A pořádající Kulturní zařízení může mít špatné svědomí, jestliže by mělo pocit, že mohlo pro věc udělat více.

Roman Vičík ve zpravodaji přehlídky Netradiční divadelní noviny 2000

Má-li být Setkání setkáním, místem, kde nejen budou soutěžit nejlepší představení o postup, ale kde půjde i o představení, která budou iniciovat vášnivé a podnětné diskuze na seminářích i mimo ně, pak je nutno počet představení udržet na únosné míře, dodržet propozice omezující jejich délku a také to, zda představení na tuto přehlídku a následně do Písku přísluší. Už nemůžeme všechno tolerovat a v situaci, kdy vlastně nikdo zcela nesplňuje podmínky účasti, jsme nuceni hájit dodržováním pravidel úroveň přehlídky.
Je mi jasné, že ti, kterým nebyla letos dána možnost n Setkání hrát, budou namítat: „Jak to, že oni ne my a my ano?“ A jejich pocit křivdy bude asi i trochu oprávněný. Ale to neznamená, že by zde hrát měli! Pouze to znamená, že jsme ještě nebyli dost přísní. To vyplývá z toho, že chceme zachovat možnost zde hrát tolika souborům, kolik jsme schopni zvládnout. I když si tím přiděláváme problémy a bude nám to vyčítáno.
Josef Fabián ve zpravodaji přehlídky Netradiční divadelní noviny 2000