Databáze českého amatérského divadla

Texty: EXNAROVÁ, Alena: Miletínské divadelní jaro 2005. AS 2005, č. 3

MILETÍNSKÉ DIVADELNÍ JARO 2005

Východočeská přehlídka venkovských divadelních souborů se konala v Miletíně již potřetí, tentokrát od 21. do 24. dubna.
Viděli jsme celkem devět představení a z toho celkem pět inscenací původních textů či dramatizací, což je skutečnost, která na krajských přehlídkách divadel venkovského typu nebývá právě obvyklá. Vůbec byla celková úroveň přehlídky velmi slušná a až na jednu výjimku bylo každé představení něčím zajímavé a bylo o čem hovořit.
Přehlídku zahájil domácí DS Erben Miletín s inscenací hry Karla Baláka Anton, nezlob! v režii Vlastimila Čaňka. Tuto v podstatě anekdotu (se třemi šťastnými páry na konci) inscenoval režisér přehledně, s vybudovanými situacemi a výraznými hereckými typy.
Divadelní soubor Zdobničan Vamberk nastudoval hru člena souboru Petra Župy O bezhlavém templáři v režii Pavly Nekvindové. Základem byla opakovaná teze, že „štěstí přeje připraveným“, ale jinak předloha i sama inscenace trpí některými nelogičnostmi ve vedení příběhu i jeho žánrovém ukotvení.
Inscenace na motivy hry Thorntona Wildera Vánoce v jednom domě v provedení Chvaletického divadla Jen tak byla rozhodně zajímavým pokusem o postižení koloběhu života, jeho stereotypů a proměn.
Divadelní soubor J.K. Tyl Meziměstí přivezl do Miletína inscenaci hry Jaroslava Vostrého Tři v tom v režii Bronislavy Machové. Viděli jsme bohatě strukturované a temperamentní představení, s řadou slušných hereckých výkonů. Ale trochu jsme litovali, že živočišnou komediálnost nahradili místy až hrubozrnnou komikou a že se tak občas vzájemně herecky válcovali, místo aby hráli ve vztahu a situaci.
Ďyvadlo Neklid Voletiny se představilo s inscenací hry svého režiséra Petra Vanžury Obraz na sekeru, která v lecčems připomíná anglické konverzační komedie meziválečného období (například Noëla Cowarda). Z žánrové neujasněnosti ale vyplývalo i neurčité herectví, a celek tak působil poněkud bezkrevně.
Pro Divadelní soubor Dolany zdramatizoval Antonín Fendrych pohádku Jana Drdy Jak princezna hádala, až prohádala a soubor ji uvedl pod názvem O jednom hádavém království v režii Věry Nepokojové. Inscenaci poznamenala neznalost základů divadelní práce.
K realizaci inscenace Smrtí to nekončí se Divadelní soubor DOVEDA Sloupnice spojil s hudební skupinou Ponny Expres. Na počátku všeho bylo téma a výběr písniček z oblasti country. Pak vznikl spojovací původní text napsaný Kryštofem Ungrádem a byl přehodnocen výběr písniček. Výsledkem je příjemný „countryový písničkál“ z prostředí divokého západu. V režii Markéty Světlíkové jsme viděli řadu zajímavých postav (pánská část souboru byla výraznější) a situací, někdy výrazně parodických, jindy vážných, a tak jsme si kladli otázku, zda ty vážné situace nemají být výraznější, aby docházelo k žádoucímu kontrastu a parodická linie byla udržena. Především díky Ponny Expresu je výborná hudební složka inscenace (trochu distonace jsme některým herečkám odpustili). A příjemný je celkový projev všech aktérů – jdou za sebe, mají smysl pro humor a hrají s viditelnou chutí, kterou dokázali přenést do hlediště (1. doporučení na Krakonošův divadelní podzim).
Divadelní soubor SNOOP Opatovice nad Labem si vybral k nastudování ne právě jednoduchou předlohu podle románu Kena Keseyho Vyhoďme ho z hnízda. Dobrým základem pro úspěšnou inscenaci bylo odpovídající typové obsazení postav a zjednodušení jejich charakteristiky tak, aby je jejich představitelé bez větších problémů uhráli. Na tomto základě a v odpovídajícím scénografickém řešení prostoru pak režisérka Věra Pečenková budovala vztahy a situace. Mohla se přitom opřít především o výborný herecký výkon Aleše Dvořáka, představitele hlavní postavy McMurphyho. V miletínském představení fungovala silněji linie vztahu McMurphyho a náčelníka Bromdena vrcholící jeho útěkem v závěru hry, než ústřední linie vzájemného boje McMurphyho a sestry Ratcheldové. V roli sestry byla nucena zaskočit sama režisérka a i když se s těžkým úkolem vyrovnala se ctí, přece jen byla méně výrazná než její protivník. Přesto lze konstatovat, že jde o inscenaci výraznou, vybudovanou a kompaktní. (Nominace na Krakonošův divadelní podzim.)
Divadelní spolek Krakonoš Vysoké nad Jizerou uzavřel přehlídku starší inscenací původní hry Petra Pýchy Republiku za koně a fotbal aneb Obrázky z dějin národa Havlase Pavlaty, s níž se představil už před dvěma lety na Divadelní Třebíči. Pýchův šikovně napsaný text čerpá z místních pověstí a samotná inscenace je zakotvena v prostředí, z něhož vychází. Kloubí tak v sobě autorského kabaretního ducha cimrmanovského ražení s principy sousedského lidového divadla, což dává celku jistý půvab a přináší jeho ozvláštnění. Způsob využívající prvků lidového herectví je vysockým hercům vlastní, neboť vychází ze zdejších kořenů. Především pánská část souboru byla přesná v mírném nadhledu a traktování jednotlivých figur, jakoby je představovali staří ochotníci. Inscenace má styl a řád a pobaví řadou situací, ale působí trochu zdlouhavě. Především v první polovině chybí opakovaným situacím v chalupách gradace a jeví se tak poněkud jednotvárně. Tento problém se objevil už před dvěma lety při představení vysockých na Divadelní Třebíči, i když představení bylo tehdy ucelenější než v Miletíně. Přesto šlo i zde o příjemnou podívanou, která, i když je přesně zakotvena v prostředí z něhož pochází, rozhodně přesahuje lokální význam a stala se tak důstojným zakončením Miletínského divadelního jara (2. doporučení na Krakonošův divadelní podzim).
Po loňském úspěšném semináři o jevištní situaci, který byl součástí programu přehlídky, si jeho účastníci vyžádali pokračování, a tak letos navázal, opět pod vedením profesora Císaře a Saši Gregara, seminář na téma „Není malých rolí“, v němž se tentokrát frekventanti učili, jak pracovat s komparsem. Opět se tak dělo na vybrané situaci z Našich furiantů přímo na jevišti Sousedského domu, k spokojenosti všech zúčastněných.
Co dodat závěrem? Snad jen tolik, že o dobré úrovni přehlídky svědčí nemalý počet čestných uznání (12) a cen (15), které odborná porota (prof. Jan Císař, prof. František Laurin, Jaromír Vosecký a Alena Exnarová) udělila. A také skutečnost, že kromě přímé nominace navrhla další dva soubory do širšího výběru na Krakonošův divadelní podzim.
Alena Exnarová
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':