Databáze českého amatérského divadla

Texty: Městské divadlo ve Znojmě 1900 - 2000 - 4.část stavba divadla

Městské divadlo - IV.část

Původní projekt počítal s kapacitou 532 diváků, avšak na základě požadavků zastupitelstva byla architektem Grafem ještě v dubnu 1900 upravena kapacita hlediště na 616 diváků: 158 křesel v přízemí a 98 na balkoně, po osmi lóžích v přízemí i na balkoně a celkem 280 míst ke stání. Zastavěná plocha budovy činila 734,5 m2, jeviště mělo délku 7,5 a šířku 12 metrů.

Celková výtvarná koncepce odpovídala slohové sestavě, užívané na konci devatenáctého století velmi často pro stavbu divadelních budov, tj. kombinace renesančních a barokních témat. Exteriér se ve zjednodušené formě blížil vzhledu Grafova vídeňského Jubilejního divadla, kde bylo použito prvků tzv. "německé renesance", inspirované údajnými raně renesančními norimberskými stavbami. Historizující formy se však ve znojemském pojetí zjednodušily nejen zmenšenými proporcemi stavby, ale též značně omezenými finančními prostředky. Podobnost s vídeňskou předlohou je v utváření stupňovitých štítů nad vstupním rizalitem, na bocích věže nad jevištěm a v zastřešení budovy. Skromný a přitom vyvážený dekor fasády je bohatěji členěn v průčelí, jemuž kromě trojosého štítu dominuje přístřešek s lehkou kovovou stříškou, nesenou dvěma litinovými sloupky.

Oč více se vnějšek budovy musel pro nedostatek financí obejít bez náročnější výzdoby, tím větší pozornost byla věnována interiéru, ztvárněnému v novobarokním stylu se slavnostní paletou bílé, červené a zlaté barvy. Za trojicí vstupních dveří se nachází vestibul intimních rozměrů, odkud vedou dvěma protilehlými postranními portály s karyatidami schodiště na balkon. Trojicí dveří proti vstupu se vchází do chodby, obklopující hlediště v přízemí. Nad vestibulem je v patře foyer s bufetem, propojený s chodbami v patře. Hlediště s jediným balkonem má podobu amfiteátru s mírně zakřivenými oblouky křesel v plné šíři sálu. Po bocích jsou v obou pořadích dvě čtveřice lóží, uspořádané v zajímavě rytmizované skupině s vyzdviženou střední dvojicí. Podobné schéma projektant užil již dříve v řešení vídeňského Jubilejního divadla. Starostenská lóže byla až do roku 1919 umístěna v patře levé strany, nejblíže k hledišti. Umístění vycházelo z tradice, kdy důležitější než výhled na jeviště byla společenská prezentace před publikem. Lóže starosty byla označena standartou s vyšívaným městským znakem. Původní projekt navíc počítal se salonkem na konci chodby. Stejné řešení měla mít i protější lóže, rezervovaná pro vzácné návštěvy. Při vlastní realizaci se od tohoto záměru upustilo a místo salonků zde byly umístěny toalety.

Slavnostní atmosféru hlediště vytvořila především štuková výzdoba se zlacením, o jejíž provedení se postaraly vídeňské sochařské
Obnovené bidýlko na balkoně.
ateliéry Fischer a Haselsteiner&Bock. Stěny jsou rozděleny vertikálami pilastrů, bohatá je rovněž štuková výzdoba jevištního portálu, v jehož vrcholu je umístěn městský znak. Strop je výtvarně rozdělen na dva díly - v části nad sedadly v přízemí se nachází dekorativní malba, zatímco nad sedadly balkonu je umístěna ventilační rozeta s mříží a centrálním lustrem.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':