Databáze českého amatérského divadla

Texty: Městské divadlo ve Znojmě 1900 - 2000 - 8.část, soubory

Městské divadlo - VIII. část

Až do konce roku 1918 zněla z jeviště divadelní budovy výhradně němčina. Moderní, technicky vybavené prostory nové scény ovšem umožnily rozšířit repertoár, a tak se zdejší divadlo stalo místem pravidelných štací hostujících hereckých společností nejen z nedalekého Brna, ale především z Vídně, metropole monarchie.

Znojmo bylo v té době členem Sdružení německých divadel a v této prestižní organizaci je reprezentovali tři členové městského zastupitelstva. Záhy po osvobození Znojma československým vojskem v prosinci roku 1918 pak zazněla v divadle poprvé rovněž čeština, když zde v roce 1919 mj. hostovala brněnská Jeřábkova divadelní společnost. Od roku 1920 bylo řízení divadla svěřeno českému řediteli. Prvním z nich byl jmenován Alfréd Krafft. Stálá péče zastupitelstva o kulturu města se projevila v pozornosti věnované činnosti divadla, které radnice podporovala systémem subvencí.

Přesto, že se zde nevytvořil profesionální soubor, podařilo se vedení divadla zajistit celou sezónu hereckými společnostmi a divadelními soubory z kamenných divadel, jež sem zajížděly ze mnoha míst tehdejšího Československa i ze sousedního Rakouska. Z českých to byly například soubory Národního divadla z Brna, Jihočeského divadla z Českých Budějovic, Městského divadla z Olomouce, herecké společnosti Nováka, Laciny, Burdy, Čecha, Marka, Wuršera a další. Z německých ansámblů zde vystoupily společnosti Rolleta, Nadhernyho, Hübnera, H. Böhma a M. Höllera. Na zdejších jevištních prknech se v době první republiky vystřídala celá řada osobností od činoherců J. Steinmara, E. Kohouta, F. Futuristy, M. Nedošínské, M. Rabasové, J. Vojty přes operní pěvce F. Kramperu, E. Destinovou, E. Hadrabovou, M. Rabasovou až po hudebníky J. Kociána či K. Hoffmanna.

K obohacení repertoáru v době mezi dvěma světovými válkami přispívali rovněž znojemští amatéři. Téměř tři desítky zdejších divadelních ochotnických spolků a kroužků nastudovaly a sehrály za dvacet let ke třem stům představení, od žánrových veseloher až po závažná díla českého a světového dramatu. Mimořádné místo si v této kategorii amatérského divadla po právu vydobyl Dramatický odbor Sokola Znojmo v čele s výraznými osobnostmi K. Kopečného, F. Leblocha a E. Krejčího.
Promyšlená dramaturgie společně s kultivovaným zpracováním výpravy směle konkurovala profesionálům. Kromě amatérské činohry se zde provozovala rovněž hudební díla, od operet až po výpravné opery a balety. Bylo to především díky působení pedagoga a skladatele Alberta Peka, jenž byl rovněž zakladatelem a dirigentem Znojemské filharmonie. Znojemský Sokol nastudoval a předvedl několik premiér Pekových melodramatů a baletních pantomim, např. zpěvohru Idylla, Leknínová královna, či pantomimu Povídám pohádku. Znojemské jeviště neosiřelo ani v době druhé světové války. Pro divadelní scény ve Znojmě a Jihlavě byl v roce 1940 vytvořen jeden německý profesionální soubor, hrající v obou divadlech i na řadě míst jihozápadní Moravy a Dolního Rakouska.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':