Databáze českého amatérského divadla

Texty: HULÁK, Jakub: Středočeská přehlídka dětských recitátorů z pohledu pozorovatele

Středočeská přehlídka dětských recitátorů se konala 24. dubna, už tradičně v Domě dětí a mládeže Mělník. Zázračně se mi podařilo vyšetřit čas a přijel jsem se na přehlídku podívat jako divák, což se mi po pravdě řečeno ještě nikdy nepoštěstilo. Odtud pramení charakter mých následujících postřehů - všímal jsem si více toho, jak celá akce „žije“, než výkonu jednotlivých recitátorů, o nichž jsem si neměl možnost zasvěceně povídat v rozborových diskusích.Můj zorný úhel pozorovatele mi dovolil rekapitulovat své zkušenosti z mnoha dalších krajských, okresních či obvodních přehlídek a přemýšlet o tom, jaký z možných modelů je pro účastníky nejšťastnější.
Krajské kolo v Mělníku začíná oficiálním a velice důstojným společným zahájením ve velkém sále. Po organizačních pokynech, představení pořadatelů a porot se všichni dělí po kategoriích do tří různých místností, děti první a druhé kategorie mají kratší texty, zůstávají proto pohromadě s jednou porotou, třetí kategorie odchází do své místnosti a čtvrtá zůstává v sále. Nastává první problém - třídy, v nichž recitují první tři kategorie, jsou velmi těsné a je vidět, že normálně slouží k jiným účelům. Sál pro čtvrtou kategorii je adekvátní a vyhovující, pomineme-li ovšem poškozené dveře, které dovnitř pouštějí všechny zvuky z předsálí. Hned si ale vybavím zážitky z různých koutů republiky a vím, že s prostorovými problémy zápolí téměř všichni pořadatelé. A tam, kde mají velký a krásný divadelní sál, je mi zase líto těch nejmenších, kteří musí stejně jako ostatní šplhat na vysoké jeviště a stát ve světle reflektorů…
Další dění se odehrává ve třech místnostech nezávisle. První dvě kategorie ale „odrecitují“ velmi brzy, vzápětí skončí i vystoupení kategorie třetí, a potom už všichni déle než hodinu čekají, až skončí čtvrtá kategorie s důkladným rozborem všech výkonů. Pořadatelé dbají na to, aby měla přehlídka také důstojný závěr, a vyhlašují výsledky a předávají ceny až ve chvíli, kdy se zase všichni sejdou. V jiných krajích bývá zvykem vyhodnotit každou kategorii zvlášť. Účastníci pak ale odjíždějí, aniž by se potkali s ostatními, aniž by vnímali rozměr celé akce, a možná ani nemají pocit jasného ukončení. Proto jsem respektoval mělnický přístup a těžce jsem nesl reptání rodičů, kteří se dokonce nestyděli veřejně vznést během povídání poroty ke druhé kategorii dotaz, jestli přehlídka skončí brzy, aby stihli v televizi hokejové utkání
Oficiální závěr nastává zhruba hodinu a půl před původně avizovaným časem, mnozí rodiče jsou přesto nervózní, i když se jejich potomkům dostalo náležité odborné péče.Mělnická přehlídka zkrátka nabízí jeden z možných organizačních principů, který není ani lepší, ani horší než jinde. Stejně jako ty další modely má své klady i zápory. Vím, že řada účastníků v minulých letech nebyla s mělnickým kolem spokojena. Oproti minulým rokům bylo ale letos zřejmě víc času na povídání s dětmi, pořadatelé navíc už od ranní prezence komunikovali s dětmi, rodiči i pedagogy velmi vstřícně a přátelsky.
Co se týče samotné recitace, první kategorie mi bohužel unikla, stihl jsem ale díky pauzám celou druhou i třetí kategorii. Převažovaly spíše průměrné výkony, takže nebylo příliš těžké odlišit ty, kteří se šedivému průměru vymykali. Zvláště ve třetí kategorii to byla jednoznačně Adéla Tomsová z Třebotova s Ježkem od Miloše Macourka, spolu s ní pak na Dětskou scénu postupuje také Adéla Rumlová s básní Půlnoční mše v dešti od Václava Hraběte. Ve druhé kategorii asi nejvíc „zazářil“ Štěpán Laštůvka ze Slaného (Rudolf Křesťan: Rohožka), postupem do celostátního kola byla oceněna také Pavlína Coufalová z Jílového. Měl jsem pocit, že porota „přehlédla“ zajímavého Vladimíra Konývku (Daisy Mrázková: Ticho a linduška), ale co naplat - posuzování každého „uměleckého“ výkonu je do značné míry subjektivní záležitost. U čtvrté kategorie jsem stihl jen závěrečný seminář, takže jsem stačil jen ocenit zevrubný a zajímavý rozbor Jiřiny Lhotské. Zdálo se, že se objevily i zajímavé texty a zajímavé přístupy, nejvíce ale porotu přesvědčila Barbora Ištoková ze Staré Boleslavi, a to především svým druhým textem (R. Fulghum: Měli jsme si hrát na obry).
O postupech a dalších oceněních recitátorů rozhodly poroty v tomto složení: 1. a 2. kategorie - Luďa Marešová, Rudolf Brázdil a Jiří Gabriel, 3. kategorie - Jana Štefánková, Jaroslava Veselá a Ladislav Matlák, 4. kategorie - Jiřina Lhotská, Iveta Jirasová a Marie Brázdilová.
Jakub Hulák

Související Ročníky přehlídek

Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':