Databáze českého amatérského divadla

Texty: ČERNÍK, Roman: Chotěšovské slunce potřetí. Deník dětské scény Trutnov 2003/0.

Chotěšovské slunce potřetí

Městečko Chotěšov na jihu Plzeňského kraje nabídlo své přijetí již potřetí regionální přehlídce dětských divadelních, recitačních a loutkářských kolektivů. Chotěšovské slunce, jak se přehlídka už třetím rokem jmenuje, byla letos přehlídkou „nadvakrát sdruženou“, přijala dětské soubory obou západočeských krajů a letos také poprvé přichýlila přehlídku dospělých loutkářů (ta běžela paralelně s vlastním lektorským sborem). Program přehlídky již tradičně doplnily diskuse s lektory (letos pracoval lektorský sbor ve složení Václavka Křesadlová, Veronika Rodriguezová a Roman Černík), dílny pro dětské účastníky, jež připravily studentky Ateliéru dramatické výchovy FPE ZČU v Plzni a k tomu návdavkem inspirativní představení loutkářského souboru Čmukaři.
Přestože je Chotěšov malou obcí se skromným zázemím, vyšla obec i zdejší základní škola organizátorům všemožně vstříc, škola poskytla ubytování a prostor pro dílny i společenský večer, školní jídelna zajistila stravování, místní Osvětová beseda pak sál se zázemím. Také letos došlo na pracovní návštěvy tvůrčích dílen do zdejší barokní perly - místního kláštera. Přehlídku otevřel starosta Chotěšova a ceny na závěrečném ceremoniálu (také ceny obce Chotěšov - publikace a pamětní grafiku) předávala místostarostka obce.
V programu letošního Chotěšovského slunce se objevilo sedm dětských inscenací, jež svými přístupy zajímavě pokryly široké spektrum současných možností dětského divadla.
Soubor TRN ze ZUŠ v Kynšperku nad Ohří představil svou pohybově výtvarnou črtu na Ravelovo Bolero - Zkáza světa. Šlo o zajímavý nápad pokusit se o drobný tvar mezi baletem a pohybovým divadlem, který by jevištně ilustroval celou hudební skladbu. Bohužel výsledek narazil na limity ve vybavení souboru. Celá kompozice nebyla dramaturgicky vystavěna, nebyly zřetelné příčiny dění na jevišti a ani výtvarné řešení nepřinášelo potřebnou čitelnost a estetickou podnětnost.

Druhé páteční představení, ambiciózní pokus o jevištní převyprávění románu Alchymista (P. Coelho) souboru HOP - HOP ZUŠ Ostrov, bylo zpočátku komplikováno nutností zabezpečit dokonalejší technické vybavení, světelnou a zvukovou aparaturu, proto představení začalo později. Únava aktérů na výsledném provedení jistě nepřidala. I když je třeba říci, že dětští aktéři vzniklé komplikace zvládli velmi dobře a s nabídnutým tvarem udělali pro publikum maximum. Komplikace s technikou a prostorem odkryly bohužel vratké dramaturgické a režijní základy velké inscenace. Autorka dramatizace velmi objevně zkrátila pro jeviště text na klíčová zastavení cesty hlavního hrdiny (inscenace nabízí témeř celý román), ale převedení do fungujících dialogů a jevištních situací zatím chybělo. Divákům je v obrazech popisována cesta hlavního hrdiny, ale rytmus představení je pouze lineární, jednotlivé výstupy nemají napětí a ve vnímání mohou působit zaměnitelně, i když se odehrávají v různých situacích a na různých místech. Postavy nemají, díky častým filozofujícím replikám, příliš prostoru k jednání a jen někteří protagonisté tak dokáží alespoň někdy vdechnout postavě skutečný život. Celek nemá potřebnou gradaci k ústřední pointě. Pro představitele hlavního hrdiny není lehké vypořádat se hereckými prostředky s hlubokou vnitřní proměnou postavy, jež má velmi malý prostor pro skutečné, věku i zkušenosti hereckého představitele adekvátní jevištní situace. Představení se opírá o tradiční HOP - HOPovou scénografii, jež bohužel příliš v orientaci (časové i prostorové) představení nepomohla (také patrně tím, že uvedení na jevišti proměnilo perspektivu diváckého vnímaní) stejně tak hudba, sice etnický náležitá, ale divadelně pouze ilustrující. Alchymista byl bezesporu pokusem největší inscenaci letošní přehlídky a budeme se s ním jistě v příštím roce na různých přehlídkách potkávat. Pro naplnění úkolů, jež tento tvar před protagonisty staví, bude však nutno ještě vyřešit řadu klíčových problémů.

Proti velkému pátečnímu tvaru nabídli též ostrovští Smajlíci (ZUŠ Ostrov), soubor sbírající první zkušenosti, ve svém převyprávění Havlíčkovy básně Král Lávra drobný a přehledný tvar. Skromnými prostředky (živé obrazy, jednoduchá stylizace postav) a v sympaticky kolektivním pojetí prošli Smajlíci Havlíčkův text formou blízkou kramářské písni.

Pravidelný účastník západočeských přehlídek, soubor František I. ze ZUŠ ve Františkových Lázních přivezl letos poeticky vystavěnou inscenaci keltské pohádky O dušičkách. Inscenace nabídla některé příjemné výtvarné obrazy (vstup do mořské říše) sympatický kolektivní výkon souboru i zajímavou textovou předlohu. Tvůrcům se však zatím nepodařilo dobudovat kompozici k patřičné pointě a také některé hudební vstupy komplikovaly dětem soustředění na hereckou akci.

Skromným, ale divadelně velmi čistým tvarem bylo i třetí ostrovské představení - monologicky pojatá recitace koláže z textů J, Kašpara Tulikráska (soubor PidiHOP ZUŠ Ostrov). Vypravěčka, recitátorka, herečka, ale také zamilovaná, hubatá, lyrická i navztekaná- to jsou polohy v nichž se divákům představuje hlavní hrdinka. Ta v sobě již má nadhled, který jí umožňuje na drobném prostoru rozehrát škálu nálad a pocitů pubertální dívky. Podstatnou a divadelně funkční protiváhu dívčí interpretce vytváří živý saxofon (i saxofonista), jež nabízí tušený chlapecký, mužský svět. Vystoupení bez zbytečných okras, s poměrně přesným hereckým výrazem bylo lektory oceněno doporučením do širšího výběru pro národní přehlídku.

V diskusích o představení Z deníku Kate Collemanové souboru Křížaly z Klatov (ZUŠ Klatovy) se často zmiňovala poměrně známá předloha (povídku o svépomocné žákovské pojišťovně R.S.B. příznivci dětského divadla znají z provedení ostrovského HOP-HOPu) a její dramaturgická vhodnost a smysluplnost pro tento věk. Inscenace klatovských Křížal je postavená na pro soubor dobře připraveném dramaturgickém základu, je rozdělena do dvou rovin – tetička (aktérka v této roli podává soustředěný a citlivý výkon) retrospektivně čte Katyin deník, současně se děj rozehrává v živých obrazech a krátkých situacích. Střídání těchto dvou plánů umožňuje souboru úspěšně pracovat s divadelní zkratkou a gradací děje. Této cestě napomáhá i úsporná scénografie (stůl, židle, lampička) a jednoduché kostýmy. Lektorský sbor ocenil zajímavou a funkční práci se světlem, podporující dva hrací plány. Světlo rozděluje jevištní prostor na dvě části – realitu čtení deníku, nasvícenou lampičkou, a realitu minulých událostí, nasvícenou pohyblivým reflektorem, který sleduje pohyb postav na scéně a umocňuje atmosféru strachu, evokuje pocity člověka zahnaného do kouta. Soubor účinným způsobem pracuje se zkratkou a živým obrazem, symbolizujícím zobrazované násilí a tím posiluje napětí a přesvědčivost výpovědi herců. Inscenace představuje dnes již víceméně tradiční příklad dětského divadla, využívající metod a technik dramatické výchovy, které jsou zde funkčně divadelně užity a dobře slouží zvolenému tématu. Právě střídmost a věcnost, jíž inscenace dosahuje napětí a přesvědčivosti a vytváří citlivý a úměrný prostor pro dětské herce. Představení bylo nominováno na národní přehlídku.

S posledním dětským představením letošního Chotěšovského slunce vystoupily ašské ŽEŽENY (Gymnázium Aš). Městečko Millwil je autorský počin , který Žeženy vybudovaly ze společných improvizací. Zacyklený příběh, odehrávající se v rychlém sledu, je ozvláštňován absurdními dějovými zvraty, které jsou posíleny i zcizujícími hereckými výstupy (oživení utopenců). Absurdita a dějová nesourodost první půlky se však ukáže být dobře promyšlenou hrou, která se v druhé půli vysvětlí a získá až metaforický význam (zdánlivě nahodilý popis šachové partie, opakovaný na konci se stává metaforickým popisem děje celého představení). Práce s dějovými informacemi připomíná tak trochu jazyk i atmosféru kultovního seriálu Městečko Twin Peaks, což posiluje i detektivní zápletka. Představení zdobí vyrovnané herecké výkony čistě dívčího souboru, které si poradily se širokou škálou postav – maloměstské drbny, ambiciózní politici, policisté, mafiáni – budovaných čistě divadelním způsobem přes gesto, mimiku, stylizaci mluvy a způsob, jakým se v jednoduchých kostýmech pohybují na scéně. Atmosféra amerického maloměsta – obrazu světa – je posílena i zvolenou hudbou. Přínosem inscenace jsou zmíněné herecké výkony, posunující hranice možností dětských herců, jednak vznik nového autorského textu s promyšlenou stavbou a osobitým jazykem, nabízející aktuální téma nízkého politikaření a xenofobie.

Chotěšovské slunce letos nabídlo sedm dětských inscenací reprezentujících pestrou podobu cest dětského divadla. Právě ona velmi zajímavá pestrost, která se odrážela v odlišných jevištních a technických požadavcích, ukázala také technické limity současného místa. Proto bude z pozice organizátorů nutno znovu diskutovat, zda lidsky příjemný Chotěšov dokáže být i nadále také divadelně vhodným přístavem pro západočeské dětské divadelníky.
Roman Černík
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':