Databáze českého amatérského divadla

Texty: LHOTSKÁ, Jiřina: Stochov se stává pojmem

Když v kruzích, kde se zasvěceně diskutuje o dramatické výchově, dětském divadle a přednesu, padnou jména jako Kaplice, Mělník, Ústí, Trutnov, Bechyně, Ostrov, nemusí se k tomu nic víc dodávat. Všichni vědí, že je řeč o místech, kde má nebo měl tento obor zázemí, kde mnozí dospělí a děti prožili chvíle objevování, setkávání, chvíle, na které se jen tak nezapomíná a ze kterých se čerpá ještě po dlouhou dobu. Takovýmto místem se stává i středočeský Stochov.

V areálu kulturního domu se o v dubnovém víkendu setkali již pátým rokem děti, studenti, jejich učitelé a vedoucí na regionální přehlídce Dětská scéna 2002. Od rána do pozdních večerních hodin se zde přednášelo, hrála se zde divadelní představení, diskutovalo se a pracovalo v seminářích. Navíc se zde ještě nesoutěžně měla možnost setkat i středoškolská divadla (nabídku využily tři soubory, dva ze ZUŠ Rakovník a středoškolský soubor Vrtule ze Slaného.). Vedení následné diskuse o těchto představeních se ujali sami středoškoláci, konkrétně členové divadelního souboru z Gymnázia v Novém Strašecí. Nutno taky dodat, že veškerá iniciativa, nápady, shánění peněz, samotná organizace přehlídky, její uvádění, v neposlední řadě i dvě vystoupení (dokonce i svícení svého představení), je dílem Ivy Dvořákové, profesorky Gymnázia v Novém Strašecí a učitelky LDO ZUŠ tamtéž. Kde na to všechno bere čas, chuť a hlavně sílu... bůhví. Nebylo by ale namístě pominout všechny ostatní spoluorganizátory v čele s vedoucím KD Tomášem Barochemajeho týmem, kteří pak zvenčí ne příliš útulnému kulturáku dodali atmosféru místa, kde se člověk cítí být vítaným hostem. Přiznám se, že toto vše mi přišlo na té letošní přehlídce hodnotou nejvyšší. Ne, že bych tím chtěla snižovat kvalitu jednotlivých představení, ale co by bylo platné, mít ve Středočeském kraji kvalitní soubory a nemít kde se vzájemně potkávat a inspirovat.
Z patnácti soutěžních představení se tentokrát dařilo lépe souborům recitačním. Všech sedm (Sluníčko při ZŠ Kladno, Nepindej při ZUŠ Zatec, děti ze ZŠ Trebotov, Recitační kroužek 3.ZŠ Slaný, Hudlice při ZŠ Hudlice, LDO ZUŠ Nové Strašecí a Bonbónek při ZŠ Letců R.A.F.Nymburk) přivezlo kvalitní dramaturgii, texty, které děti až na výjimky (Mořena ze Slaného) vzaly za své a s chutí a vědomím společné kolektivní výpovědi je dokázaly sdělit divákovi. Divadelním souborům se zas až tolik nedařilo. Přijelo jich rovněž sedm (Strašuláci Březnice, Mrsťa Prsťa při ZUŠ Kouřim, Páni kluci ze ZUŠ Zatec, Janek při 3.ZŠ Rakovník, Vrtule ze Slaného, DDS při 9.ZŠ Mladá Boleslav a Dramatický kroužek při KIC Jílové, který uvedl dvě představení).

Ambicióznímu představení DS Vrtule Slaný Docela inteligentní moucha podle bajek J.Thurbera chyběl řád, sdělnost a potřeba komunikovat s divákem.
Kouřimské Od La Platty k Fergussonu na motivy povídky I. Vyskočila s rámcem představení inspirovaným cimrmanovskou poetikou bylo vybudováno v přesné stylizaci, ale použité prostředky, které se opakovaly a vyčerpávaly, způsobily, že představení postupně ztrácelo temporytmus a gradaci.

DDS z Mladé Boleslavi se pokusil volně přenést půvabné literární vyprávění o divadle - soubor fejetonů K.Čapka Jak vzniká divadelní hra v představení Jak se dělá divadlo. Soubor pěvecky i herecky disponovaný s velkým nasazením představil svoji variantu o tom, jak se taky dělá divadlo. Nasazení bylo ovšem tak velké, že někteří (týká se hlavně postavy režiséra) upadali do šarží. Přes jednotlivé problémy tato tři představení spojovala divadelní kvalita a schopnost vytvářet divadelní situace. Ostatní divadelní představení zůstala na úrovni školních představení. Přílišná verbalizace na úkor divadelního sdělení.

Představením, které zcela jistě neodpovídá kvalitě regionální přehlídky, byla březnická pohádka O statečném Kašpárkovi. Vousatá, hloupá a nevkusná předloha sehraná namalovanými a okostýmovanými dívkami, kterým text nenabídl jinou možnost něž se předvádět. Snad jen připomenout, že to nebyla tak úplně jejich chyba, že se musely konfrontovat se svými vrstevníky.

Z dvanácti středočeských okresů, proběhla okresní kola pouze v pěti (a to ještě někde pouze díky intervenci I. Dvořákové), takže soubor se může přihlásit na regionální přehlídku přímo. Tak se může stát, že z některého okresu nepostoupí do regionu soubor, který snese podstatně tvrdší měřítka, než soubor z jiného okresu, který jde přímo. Mohou ale soubory za to, že se v jejich okrese nenajde žádný pořadatel, který je ochoten přehlídku uspořádat? Těžko. A organizátorům krajských přehlídek pak zbývá dilema - pozvat soubor, který nechce zůstat v izolaci i za cenu, že se může stát, že kupuje zajíce v pytli (ani zaslaný videozáznam nemůže zcela objektivně informovat o inscenaci, pokud jej vůbec někdo dokáže dobře natočit). Bude vůbec někdo v budoucnu schopen systémově zastoupit kdysi fungující síť okresních kulturních středisek, budou na to lidi a finance? Těžká odpověď.
Vraťme se ale zpátky do Stochova.

K příménu postupu na celostátní přehlídku navrhl lektorský sbor ve složení Iveta Dřízhalová, Tomáš Komárek a Jiřina Lhotská recitační soubor dětí ze ZŠ Trebotov s verši E. Frynty a písněmi P. Skoumala Život je pes aneb "Copak se, tupce, říká Ifi?". Začínající soubor složený z dětí druhých a třetích tříd (společně s jejich panem ředitelem, který zajišťoval hudební doprovod) předvedl až nečekaně vybudované, hravé představení, kde děti v pravdivých situacích a fungujících vztazích soustředěně a spontánně přenesly svoji radost ze hry s verši a písničkami na posluchače.

Do širšího výběru pak byly navrženy soubory dva.
Recitační soubor Sluníčko při 1 .ZŠ Kladno s pásmem Škola roku 1902 a divadelní soubor DDS při 9.ZŠ Mladá Boleslav s již výše zmíněnou inscenací Jak se dělá divadlo na motivy K.Čapka.
Kladenské pásmo přineslo neotřelou dramaturgii, kdy východiskem veškerých jevištních situací byla retrospektiva. Společně s interprety, dětmi pátých a šestých tříd, jsme se ocitli ve škole jejich předků před sto lety. Byli jsme svědky zajímavého setkání s lidovou poezií, hádankami a říkadly. Setkání dnešních dětí s dětstvím jejich babiček a prababiček bylo zážitkem po publikum. Děti si na to zahráli s chutí a přirozeně. Lektoři doporučili vedoucí souboru, ještě přesněji vypointovat závěr představení.
Víkend ve Stochově byl inspirativní a tvůrčí. Díky Vám, stochovští, za to.
Jiřina Lhotská
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':