Databáze českého amatérského divadla

Texty: Ostrov, Za tebou Naslouchej - 2002; Alchymista - 2003; Co dělají noční skřítci - 2004;

Pohlazením na duši lektora byla obě představeni ostrovského Hop - Hopu (vedoucí Irena Konývková). Precizovaný zpěv, práce s prostorem i jevištním obrazem. K tomu osobitý ostrovský jazyk to byly atributy divácky i lektorsky výrazně přijatých inscenací. Ostrovské dívky v představení „Za tebou", pásmo z veršů čínské poezie, bylo velmi přínosné dramaturgickým výběrem - text je adekvátní aktuálnímu věku dozrávání aktérek. Problémem představení je však užívání vnějších znaků, které mají navodit atmosféru prostředí Číny. Udržení těchto znaků bývá i na úkor plnosti sdělení poezie. Rozhodně se však jedná o ojedinělý jevištní pokus. Také druhé ostrovské představení, tentokrát v podání tří starších chlapců, "Naslouchej", osobité a jevištně (obrazně) vtipně pointované zpracování předlohy Zdeňka Malínského, využívá divadelní zkratku, činoherní i loutkové herectví, postupy "divadla malé formy". Celé představení je pro aktéry i diváky živé, hravé, přítomné, komunikující, pracuje s divákovou pozorností tak, že zažijeme "setkání" jeviště a hlediště. Zajímavé je, jak toto chlapecké představení zvládá jak křehké něžné momenty, tak i mužskou dynamiku.

ČERNÍK, Roman: Chotěšovské slunce potřetí. Deník dětské scény Trutnov 2003/0.
Druhé páteční představení, ambiciózní pokus o jevištní převyprávění románu Alchymista (P. Coelho) souboru HOP - HOP ZUŠ Ostrov, bylo zpočátku komplikováno nutností zabezpečit dokonalejší technické vybavení, světelnou a zvukovou aparaturu, proto představení začalo později. Únava aktérů na výsledném provedení jistě nepřidala. I když je třeba říci, že dětští aktéři vzniklé komplikace zvládli velmi dobře a s nabídnutým tvarem udělali pro publikum maximum. Komplikace s technikou a prostorem odkryly bohužel vratké dramaturgické a režijní základy velké inscenace. Autorka dramatizace velmi objevně zkrátila pro jeviště text na klíčová zastavení cesty hlavního hrdiny (inscenace nabízí témeř celý román), ale převedení do fungujících dialogů a jevištních situací zatím chybělo. Divákům je v obrazech popisována cesta hlavního hrdiny, ale rytmus představení je pouze lineární, jednotlivé výstupy nemají napětí a ve vnímání mohou působit zaměnitelně, i když se odehrávají v různých situacích a na různých místech. Postavy nemají, díky častým filozofujícím replikám, příliš prostoru k jednání a jen někteří protagonisté tak dokáží alespoň někdy vdechnout postavě skutečný život. Celek nemá potřebnou gradaci k ústřední pointě. Pro představitele hlavního hrdiny není lehké vypořádat se hereckými prostředky s hlubokou vnitřní proměnou postavy, jež má velmi malý prostor pro skutečné, věku i zkušenosti hereckého představitele adekvátní jevištní situace. Představení se opírá o tradiční HOP - HOPovou scénografii, jež bohužel příliš v orientaci (časové i prostorové) představení nepomohla (také patrně tím, že uvedení na jevišti proměnilo perspektivu diváckého vnímaní) stejně tak hudba, sice etnický náležitá, ale divadelně pouze ilustrující. Alchymista byl bezesporu pokusem největší inscenaci letošní přehlídky a budeme se s ním jistě v příštím roce na různých přehlídkách potkávat. Pro naplnění úkolů, jež tento tvar před protagonisty staví, bude však nutno ještě vyřešit řadu klíčových problémů.

POKORNÝ, Jiří (s použitím posudků postupujících souborů (J. Pokorný a J. Hulák): Stříbření 2004. Deník dětské scény Trutnov 2004/0

HOP-HOP, ZUŠ Ostrov: Co dělají noční skřítci
Drobná inscenace je ukázkou citlivého převedení poetiky dětské sbírky Ivana Jirouse do jevištní podoby. Verše vnáší jako prvotní impuls vedoucí v roli učitelky mezi děti, které jsou uložené ke spánku. Těm se po odchodu učitelky Jirousovi skřítci stanou záminkou k rozjívenému večernímu řádění. Vedoucí vnáší dalšími vstupy učitelky do bezprostřední a autentické hry malých dětí řád a jistotu, ale i další impulsy a jemné dramatické momenty.Jako mírný problém se zatím jeví nedostatečná čitelnost prostředí, v němž se vše odehrává a postavy ztvárněné vedoucí souboru. Pozornost diváka tak odvádí otázka, zda se jedná o matku, která uspává své děti zmnožené v rámci divadelní stylizace chórem, nebo o vychovatelku v dětském domově, o učitelku s dětmi na škole v přírodě, či o vedoucí se souborem na soustředění či na přehlídce.Inscenaci zatím také chybí zcela přesvědčivý závěr - vzhledem k miniaturním proporcím celého tvaru a jeho malé dramatičnosti může divák vnímat celé představení jako pouhou expozici a potřebuje proto dostat jasnější signál konce.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':