Databáze českého amatérského divadla

Texty: Petr Christov: JEDU V TOM, POJEĎ TAKY. JID 20-06. AS 2006/2.

JEDU V TOM, POJEĎ TAKY
JID 20-06

Regionální přehlídka mladého a studentského divadla v jihlavském Divadle Na Kopečku má už slušnou šestiletou soutěžní tradici a letos poprvé ji dokonce provázel živý maskot – Anděl. Festival tentokrát probíhal již od čtvrtečního rána a za hojné účasti publika.
DS Spoušť Gymnázia Jihlava se představil s dramatizací Orwellovy Farmy zvířat v režii hlavní organizátorky festivalu Ivany Fexové. Známé téma bylo zasazeno do aktuálního kontextu televizního zpravodajství s živými vstupy přímo z farmy. Nicméně zvolené prostorové a výtvarné řešení společně s větším počtem herců kladlo souboru jisté překážky a omezovalo jejich herecký projev.
Dalším jihlavským souborem byl DS Hobit (taktéž z místního gymnázia) s autorským textem tamního studenta a herce Luboše Brabence Houby. Příběh humorný, gymnaziálně recesistní, který v sobě mísil prvky výtečně suchého britského humoru (takřka montypythonovského) s odlehčenými variacemi na dobrodružné filmy – herci nás zavedli mezi černochy i mezi lupiče a překupníky. Bylo to hravé, místy zmatené – kdo vlastně koho sleduje a proč? – ale objevily se zajímavé nápady i slušné herecké výkony. Inscenace byla jako 1. v pořadí doporučena na Náchodskou Prima sezónu.
První den pak soutěžně zakončilo chlapecké duo ze SUGŠ v Jihlavě, které si momentálně říká Paruka nakřivo. Dominik Garajský a Jakub Klíma se posadili na lavičku a povídali si – o čůrání ve vesmíru, o tom, kdo vystoupí na povrch měsíce první… Ano, byli to dva američtí astronauti v družném, leč tichém rozhovoru před letem na měsíc. Částečně improvizovaný, čtvrthodinový výstup s názvem Buzzy, máme problém… lze snad beztrestně nazvat „intelektuální šaškárnou“. Oba interpreti se na scéně výtečně doplňovali a do publika dokázali předat velkou dávku radosti. Inscenace (byť pouhá hříčka) byla přímo nominována na Náchodskou Prima sezónu.
Prvním vrcholem festivalu byla páteční inscenace z dílny DS Obludárium Nové Město na Moravě. Režisérka Klára Dvořáková přivezla Svatebčany na Eiffelce Jeana Cocteaua a na scéně za pomoci několika málo stolů a černých hadrů dokázala společně s celým souborem vytvořit skutečně dadaistickou podívanou. Zaznamenání hodná je především práce s výtvarnými předměty (ba loutkami), kdy se z loutkové hlavy pštrosa stala prostým otočením v rukou herečky puška, kterou lovec pštrosa loví, či maska ve tvaru krychle, jejíž čtyři stěny mají na sobě různé tváře a jsouc posazena na hlavě herečky, představuje skupinku svatebčanů. Inscenace je výtečným důkazem, že pokusy o dada či surrealistické divadlo mají i dnes svůj smysl, a byla po právu přímo nominována na Šrámkův Písek.
DS Ambrozia z Hradce Králové přivezla Tři muže na špatné adrese od italského dramatika Luigi Lunariho. Lukáš Kobrle jako režisér i jeden z herců v jedné osobě si dlouhodobě klade velké cíle a zakusuje se do poměrně tradičních dramatických tvarů. Bohužel mu však z pozice herce čím dál tím více chybí režijní odstup. Již tradičním účastníkem festivalu je Gymnázium Chotěboř, kde je zvykem, že třetí ročník každý rok inscenuje nějaký (často autorský) kus. Letošní adaptace Wildeova Obrazu Doriana Graye byla sice nedotaženým, ale odvážným pokusem o zdivadelnění tajuplného příběhu, a navíc překvapila oku lahodícím (gymnaziálně svěžím) kankánem. Goldoniho Sluha dvou pánů DK Pelhřimov byl sice do jisté míry okoukaný z pražského Národního divadla, nicméně v něm byla vidět herecká radost, která dokázala pobavit i diváka.
Fimfárum a Lakomá Barka DS Středomino Pelhřimov byly sympatickými pokusy o pohádky, které však narazily na specifičnost Werichova textu a nedokázaly mu najít adekvátní scénické vyjádření.
To DS Volná Asociace Přibyslav přijel opět s adaptací Borise Viana, tentokrát s Podzimem v Pekingu – a v jejich případě se naopak náležité divadelní vyjádření vianovské poetiky nalézt podařilo a mohlo se opřít i o výborné herecké výkony (především pohybové) režiséra a herce Dominika Linky či Jiřího Přibyla, který získal cenu za herecký výkon a soubor pak doporučení 2. v pořadí na Šrámkův Písek.
Jihlavský režírující herec Petr Soumar představil dvě své nové inscenace. Pokus o jevištní ztvárnění pocitů mladé ruské generace na podkladě povídek Iriny Deněžkinové s názvem Dej mi! v podání DS troyka Jihlava se příliš nepovedla (přes dobré herecké výkony). Zato pohybově-herecká jevištní kreace vycházející z poezie Vratislava Effenbergra Úsvit andělů (adagio F) NaKopTyjátru Jihlava byla svébytnou snahou o scénickou pohybovou báseň za doprovodu hudby. Byl to tvar křehký (lyrický) a básnivý, který nás zavedl do krajiny na pomezí smrti a snů. Inscenace byla doporučena jako 3. v pořadí na Šrámkův Písek.
Druhá inscenace z Nového Města na Moravě byla od stejné režisérky (K. Dvořáková), jenom soubor se částečně proměnil – DS Chandraradar uvedl adaptaci Saroyanova Tracyho tygra. Inscenace velmi dobře pracuje s barevnou scénou, režisérce se velmi dobře podařilo využít drobných předmětů a rekvizit (kytara, flétna či keramické hrníčky), které v rámci inscenace fungují jako významotvorné elementy. Celkový výborný dojem snad jen místy narušuje technický boj s jinak velmi půvabnými projekcemi či drobné zádrhely v samotné dramatizaci. Inscenace byla jako 1. v pořadí doporučena na Šrámkův Písek.
Závěrečný den festivalu uzavřely dvě kratší inscenace – nejprve studentská Bláznivá melodie (v programu však uvedená jako Bláznivá komedie), kterou režisér Lukáš Kobrle secvičil s žáky 2. stupně ZŠ Pouchov v Hradci Králové. Měl to být pokus o autentické vyjádření názoru skupiny -náctiletých, kteří již nejsou dětmi, ale zatím ještě nedospěli. Autenticita zpovědí však byla – ke škodě celku - přehlušena dospěláckým názorem režiséra. Popelnicová Odyssea od DS Pádomino Pelhřimov byla hravou variací na legendární příběh. Sled několika výstupů dokázal pobavit, zasloužil by si však větší péči ve výstavbě inscenačního celku.
Festival JID 20-06 v Jihlavě má velmi dobrou úroveň, výtečné zázemí a navíc skvostný doprovodný program – inspirativní představení, pouliční divadlo, rozmanité dílny, festivalová trička. A na rozborové semináře se tam chodí – světe, div se – ve velkém. Letošní festivalové motto bylo: „JEDU V TOM – POJEĎ TAKY!“ A řeknu vám, že já jezdím do Jihlavy rád.
Petr Christov
Foto: archiv přehlídky
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':