Databáze českého amatérského divadla

Texty: RICHTER, Luděk: Dětská scéna v Uherském Hradišti - 2002

...ač sama o sobě dosti rozsáhlá, byla součástí akce ještě rozsáhlejší, totiž Divadelního festivalu Žebřiňák, který krom ní čítal ještě oblastní kolo Šrámkova Písku a několik hostů. Žebřiňák pojížděl mezi supersálem Klubu kultury a o něco intimnějším prostorem nedávno krásně obnovené Reduty v budově bývalého jezuitského gymnasia a jeho dětská trasa byla zdolána od čtvrtečního rána 4. 4. do pátečního poledne 5. 4.
Milníky bylo osm divadelních inscenací (včetně slovenského hosta - Beranových pokusů ZUŠ z Bánovců nad Bebravou) a pět drobnějších předneso-divadelních kousků.
Úlohy postrku se ujala porota ve složení Bohumila Plesníková, Zuzana Varhaníkova a Luděk Richter (vozka), která ve čtyřech zastávkách popovídala s cestujícími.
Úroveň jednotlivých vystoupení byla dosti různorodá.

KUK ZŠ Zachar Kroměříž: Ženich pro čertici - Nepříliš dobrý (užvaněný, motivačně i dějově kostrbatý, myšlenkově řídký a špatně vystavěný) text mnoho možností kjednání nedává. Vedoucímu, letitému zkušenému ochotníkovi, se žel nepodařilo najít cestu k otevření dětské tvořivosti, na interpretaci děti nemají a tak zůstalo u reprodukce.

MARETKA ZŠ Vidče: O Tanečnici - Místní pověst v podání menších dětí působí spíše jako sympatické divadelní odskočení si folklórního souboru. Když dojde na tanec, jsou si děti najednou jisté, když dojde na slova, deklamují. Na jednání nedojde.

ZUŠ Uherské Hradiště (H. Nemravova): Oko mrtvého - Dětská detektivka je založena na napjatých vztazích mezi kluky a holkami cca dvanáctiletými. Slabinou je mizivá práce s mizanscénou, statičnost v ději a převážně verbální a ne příliš uspokojivé rozuzlení.

ZUŠ Uherské Hradiště (K. Hofmanová): Ten, kdo tě miluje - Rozvedená anekdota o tom, co způsobí anonymní a neadresné vyznání lásky v partě děvčat trpí nevystavěností dějovou a zmatkem tématickým. I na anekdotu je pak dlouhá. Zbudou žánrové obrázky.

MALÁ SCÉNA ZUŠ Zlín: Obrázky z dívčí školy - Příběh z anglické dívčí školy, v níž nad hloupými a tyranskými učiteli, vnucujícími své praktické poznatky o držení vařečky, vítězí děvčata se svým snem o motýlcích. Nefunkční scénografie, barvy, kostýmy, muzikálové písničky, „tatínku, nezapomeň, dneska je středa!", herecká suverenita hraničící s předváděním se televizních hvězd.

KLIKA ZUŠ Rožnov pod Radhoštěm: Prší - Příjemné pásmíčko veršů dětí jevištně přirozených, na tuhle poesii snad už ale trochu přerostlých. Nejpříjemnější jsou tam, kde dostanou šance k pohybové akci. Škoda, že jich nedostanou víc.

ZUŠ Uherské Hradiště (H. Nemravova): Dlouhá pouť - Touha doma nepříliš vnímané Roberty po vynucení si zájmu je jistě aktuální. Využití polštářů v proměnlivých funkcích nápadité. Ale kde projevila před rodiči jaké předsevzetí a proč se najednou rodina kní změnila? Jen proto, zeje nemocná? Ale k tomu nebylo předchozího děje příliš potřeba. Téma dobré, leč nezpracované.

GYMNÁZIUM Kroměříž: Půlnoční myš - Pásmo veršů velkého ironika, satirika, parodisty, mystifikátora, prostě člověka humoru mistrně slovesně formulovaného - Christiana Morgensterna, realizované s vážností až existenciálně tragickou. A přitom mluví tak hezky, že jako jedněm z nemnoha je jim i rozumět.

ZUŠ Uherské Hradiště (H. Nemravova): Prevít - Vyprávění tříletého a sotva narozeného kluka realizované dvěmi dorůstajícími dívkami jazykem šesti, sedmiletých dětí. Umí vztahy, dobře zpřítomňují... Ale proč tak zle? Máma je zásadně „ona" (a to ještě s patřičným opovržením), říká sejí (s patřičným despektem) „děvenko" a hlavní cíl je rozbrečet ji.

KLIKA ZUŠ Rožnov pod Radhoštěm: Toman a lesní panna - Tři tragicky vážné vypravěčky a proti nim Toman na tyči dětského koníčka s papírovou hlavou. Pohledná, lyrikou vonící lesní panna v průsvitné říze a také jede na jelenovi z rodu papírových malůvek. Svede Tomana z cesty, tragédie vrcholí a zpoza paravanu vylétají Tomanovy svršky... Žánr?

Nakonec (byť chronologicky by patřilo na začátek) a podrobněji to nejlepší:
ZUŠ Uherské Hradiště (H. Nemravova): Naša Divá Bára
Skupina starších děvčat a dvou chlapců si „přivlastnila" Divou Báru nejen jejím přenesením do slovácké jazykové oblasti a doplněním o řadu (vesměs organicky začleněných) písní a her téže provenience, ale i současným divadelním jazykem a náznakem cítění dnešních mladých lidí. Hraje se na bíle laděné scéně, vymezené třemi závěsy, v prostých, převážně bílých kostýmech a s několika náznakovými rekvizitami mnohdy užívanými v metaforických vícevýznamech.To vše vyznívá velmi sympaticky, i přes několik podstatných otázek, z nichž nejdůležitější jsou: Zůstává Bára stranou proto, zeje opravdu z jiného těsta, nebo je jiná proto, zeje ostatními vystrkována? Kdo je houslista, co pro Báru znamená, čím ji přitahuje? A tedy také jaké je vyznění příběhu? Hraje se především o odstrkování? O osudové lásce? O osudu? O tom, že každý je svého štěstí strůjcem? Nebo o něčem dalším? Shrnuto: Naša Divá Bára je slibná inscenace s řadou nápaditých, metaforicky pojatých míst i citlivě zahraných okamžiků, která k tomu, aby se stala uceleným myšlenkovým, citovým i estetickým zážitkem, potřebuje pár „maličkostí": domyslet a přesně si pojmenovat hlavní téma, myšlenkově dotáhnout a sdělit význam postavy houslisty, za nímž Bára v závěru odchází, dobudovat ve významu a v důrazech řetěz klíčových situací od strašení správce a jeho domnělé smrti přes gradované opuštění Báry nejen vesnickými dívkami, ale i jejími jedinými přáteli farskou neteří a studentem Jožkou, vrcholnou scénu noci v márnici s domněle mrtvým správcem, až po houslistův zásah a jejich společný odchod; a také zlepšit mluvu a dokázat postavu „ustát" i navzdory možným pubertálním reakcím publika. Již teď je však inscenace zajímavým příspěvkem k dětskému divadlu jako objevné otevření nabídky klasické české literatury pro současné uvažování divadelní i lidské a skutečným oživením „povinné" četby. Porota proto nominovala tuto inscenaci k přímému postupu na celostátní Dětskou scénu 2002. (Mimochodem: divadelní plodnost Hany Nemravové je až obdivuhodná.)

TEMPERKA, ZUŠ Třinec: Proxima Centauri Drogensis
Robert by rád Kristě vyprávěl o hvězdách a četl jí Malého prince, ale její dvě kamarádky míří jinam. Prvá sní o bohatství, druhá o kariéře krasavice. Když dosáhnou těchto met, nevydrží ani nevyhraněná Krista a přes Robertovu snahu se vydává za klamným štěstím. To je hra sedmi dospívajících děvčat a dvou mládenců, jejíž modelovost je ještě umocněna postavami tří démonů - chamtivosti, závisti a klamného štěstí, vedených démonem vší závislosti. Téma i prostředky přitažlivé a příznačné pro tento věk. Právě v jejím souladu s tvůrci je jedna z předností inscenace. Těmi dalšími jsou očividné zaujetí, přemýšlivost, pracovitost, snaha dobrat se obsahu i formy a také v rámci dětského divadla nadprůměrné herectví. Naopak na straně otázek, rezerv či nedostatků je: Zbytečné a znejasňující zdvojení lákadel v podobě samotných démonů a ještě květin v jejich rukou. Poněkud papírový chlapec Robert by potřeboval jisté zlidštění. Nevysvětlen je zájem obou závislosti propadlých dívek na „svedení" Kristy? Ne zcela je vybudován vývoj dívčích postav do náruče závislostí tak, abychom byli ochotni překročit práh pouhé modelové informace a ztotožněním s postavami si připustili, že i my můžeme být takto ohroženi. Ne zcela přesně je vedena postava Kristy, a to jak v základní charakteristice, tak ve vývoji v průběhu děje; zpočátku působí spíše jako povrchní „milování" chtivá slípka a není tak docela jasné, proč ji Malý princ (a s ním i Robert) imponuje. Ne zcela přesné je pojmenování závislostí reprezentovaných démony: touha po krásných šatech a obdivu není závist a klamné štěstí má oproti dvěma zbývajícím poněkud neurčitý obsah (ostatně projevuje-li se u Kristy touhou po „bouráku", neliší se příliš od chamtivosti). Ne zcela přesvědčivý je závěrečný boj Roberta o vytržení Kristy ze závislosti - nemá-li vzniknout dojem, že to tak trochu zkusil a vcelku lehce „v tom" Kristu nechal potřeboval by zesílení; abychom mohli dojít ke katarzi. Používám-li opakovaně spojení „ne zcela", signalizuji tím, že náznaky či náčrty v inscenaci přítomny jsou -jde jen o to vyzdvihnout je a dát jim správné místo a správnou sílu v tom kterém okamžiku. A nenechme se mýlit ani tím, že opticky zabírá odstavec „výtek" větší plochu než odstavec „kladů". Temperka pokračuje - byť tentokrát na modelově uchopeném materiálu - v své cestě za zobrazením současných problémů současných dětí v současné společnosti. Není to naplňování známých a doporučených postupů a forem, nýbrž umělecké hledačství na velmi slušné úrovni; a jako takové samozřejmě tu a tam i narazí. Porota považovala tuto inscenaci za velmi zdatného „soupeře" hradišťské Divé Bary a po jistém váhání o tom, která miska vah jest o chlup těžší (zatímco Bára dává při dopracování větší naději, Proxima je v tuto chvíli „hotovější", což může být i její limit), navrhla Proximu Centauri Drogensis do širšího výběru na celostátní Dětskou scénu 2002.

Žebřiňák je pryč, prach za ním se usazuje, ale majitel povoznictví Standa Nemrava jistě už chystá píci, přípřahy i stáje pro jeho návrat v roce příštím. Dobře dělá.
Luděk Richter

Související Pojmy

Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':