Databáze českého amatérského divadla

Texty: Libochovice, Historie spolku in: RŮZHA, Jiří: 80 let Sdružení přátel umění Scéna Libochovice. CD-ROM 2006. kART

4. listopadu roku 1925 došlo na scéně Národního divadla v Praze k premiéře "Revoluce", kterou napsal Libochovický rodák, tehdy již známý autor legionářských románů Josef Kopta. Nebylo velkým problémem pro Koptova bratrance a zapáleného ochotníka Václava Cimrmana, aby narychlo zorganizoval zájezd místních zájemců na toto představení. Všichni účastníci zájezdu drželi palce autoru hry, který se svou ženou Jiřinou, roz. Šnajberkovou z Libochovic, prožíval v autorské lóži opravdové "porodní bolesti". Ještě ani nedozněl nadšený potlesk obecenstva, když se ozval Vašek Cimrman "To u nás uděláme taky!". Vašek Cimrman dokázal všem co zmůže nadšení a poctivá a vytrvalá práce. Pro veliký počet rolí byli zmobilizováni nejen členové všech tří libochovických spolků, ale doslova všichni, kteří měli alespoň trochu o divadlo zájem. Nakonec museli zkušení herci hrát dvě i tři role a pro ztvárnění náročné role Aglaji byla získána známá lounská herečka Libuše Sýkorová. To vše zaštítila Československá obec legionářská. Režie se ujal ing.Emanuel Jirák.
Začalo se zkoušet, týdny, měsíce. Přesně od počátku listopadu 1925 do poloviny března 1926. Zpočátku se zkoušelo bez představitelky Aglaji, která byla příliš zaneprázdněná. Když se pak koncem ledna na nedělní zkoušce paní Sýkorová objevila, bylo i největším pochybovačům jasno, že úspěch prvé hry Josefa Kopty v jeho rodišti bude zaručen.
Premiéra byla v sobotu 13.března a repríza v neděli 14.března roku 1926. Obě představení se vydařila a pověst o tomto úspěchu se roznesla do blízkého i vzdálenějšího okolí, takže o zájezdy nebyla nouze.
Úspěch několika představení ukázal, jaké možnosti poskytuje soustředěná, cílevědomá práce.
Byl ustanoven přípravný výbor ve složení:
Za obec legionářskou - Jirák a Petrášek
Za spolek Havlíček - Týlová a Rulf
Za spolek Oharka - Cimrman a Kadlec
Do čela výboru byl zvolen neutrální a všemi vážený ředitel škol Karel Křenek. Předběžně se do nového spolku přihlásilo přes 100 členů - seznam se bohužel nezachoval.
Na valné hromadě dne 5. listopadu 1926 bylo ustanoveno "Sdružení přátel umění Scéna v Libochovicích", do něhož přešla většina členů dramatického odboru "Havlíček", dále studentská mládež - a nakonec později i většina z kroužku "Slunce".
Prvním předsedou nového spolku se stal významný osvětový pracovník dolního Poohří Karel Křenek, místopředsedou ing.Emanuel Jirák, jednatel Bohdan Kadlec, pokladnice Růžena Týlová, divadelní mistr Václav Cimrman a členové výboru Karel Petráček, Ladislav Rulf. Jedním z přehlížitelů účtů byl zvolen učitel Jan Kopta. Vedle toho byl ustanoven i režisérský sbor do něhož byli zvoleni: V.Cimrman, E.Jirák, B.Kadlec, Jos.Miller a L.Rulf.
Jako první hra spolku byla uvedena hra Lichoběžník od Jaroslava Maria.
Nesmírně mnoho pro soubor v prvých desetiletích znamenali např. K. Vyskočil, B. Kadlec, J. Rulf, Al. Pilař, J. Miller, řada obětavých žen a mnozí, mnozí další. Spolek přitom organizoval uměleckou činnost na velmi širokém základě, pořádal kupř. výstavy, koncerty atd. Avšak zejména se věnoval divadlu. Za prvých deset let, tj. do roku 1936, sehrála "Scéna" včetně repríz 125 představení. Snad nejrušnějším byl přitom prvý rok 1927, kdy soubor uvedl 13 premiér, mezi nimi "Strakonického dudáka" od J. K. Tyla, "Měsíc nad řekou" od Fr. Šrámka a "Princeznu Pampelišku" od Jar. Kvapila, ale i další náročné hry.
Obdobně pozoruhodné však byly rovněž následující sezóny souboru. Objevili se v nich jako autoři Al.Jirásek, Jar.Vrchlický, K.Čapek, Fr.Langer, G.B.Shaw, A.P.Čechov, J.Hilbert, M.Maeterlinck a jiní přední spisovatelé. "Scéna" sehrála zároveň některá velká představení v přírodě, zejména "Psohlavce" (v prostoru Myslivny) a "Jana Husa" (v městském parku), obě od Al.Jiráska. Několikrát vyjel soubor i do okolních měst, jindy zase na svém libochovickém jevišti v hotelu "U tří lip", které stále zdokonaloval, hostil sousední soubory, anebo význačné české herce, např.Ed.Kohouta a O.Scheinpflugovou, Sv.Beneše a jiné.
Působnost divadelních ochotníků v Libochovicích se však od založení "Scény" v roce 1926 neprojevovala jenom počtem a výběrem představení, anebo přítomností známých umělců. Neboť v důsledku integrace došlo především k prokazatelnému a značnému vzestupu celkové úrovně veškerých nastudovaných inscenací. Vedení "Scény" ostatně o růst herecké, režijní i výpravné stránky svých představení soustavně usilovalo. Vybraní členové se zúčastňovali školení pořádaných "Ústřední maticí divadelního ochotnictva" v Praze a mimoto pořádal výbor spolku vhodné přednášky a kursy přímo v Libochovicích. Všechny tyto přednosti s sebou přineslo soustředění dříve tak roztříštěné divadelní činnosti - a její jednotná dramaturgie.
20.srpna 1934 oslavovala celá Libochovická veřejnost Osmdesáté narozeniny pana Karla Křenka - prvního předsedu spolku.
22.září roku 1934 pořádala Scéna slavnost odhalení pamětní desky básníku Rudolfu Pokornému.
Divadelní spolek Scéna si vytkl za úkol zasadit na domě, kde Pokorný bydlil, pamětní desku a začala pořádat k tomu účelu sbírky. K rychlému provedení byla podněcována chotí zvěčnělého pí.Růženou Pokornou a prof.F.Strejčkem, spisovatelem z Mladé Boleslavi.
Když byl sebrán dostatečný obnos, opatřena byla deska z červeného mramoru, obsahující mimo nápis i reliéfní bronzový portrét básníkův, který je zdařilým dílem akademického sochaře p.prof.Macha.
V předvečer slavnosti sehrála divadelní společnost H.Charvátové za účasti Scény "Pasekáře". Pan V.Cimrman měl proslov.
V neděli 22.září se konala slavnost s tímto programem:

1 – zahájení a přivítání: předseda Scény K.Křenek.
2 – úvodní slovo: Václav Cimrman za Scénu.
3 – Ferdinand Strejček, slavnostní řeč.
4 – In.Rothágl, předseda Československé jednoty a náměstek starosty města Prahy.
5 – Joža Vocháb, jednatel Československé jednoty.
6 – za slovácké studenty akademik.

Při slavnosti účinkoval zpěvácký spolek Dvořák. Slavnost měla průběh důstojný. Z hostů dlužno uvésti: pí Růženu Pokornou, Dra.Jana Sedláka za kolo moravských spisovatelů, Albínu Strejčkovou, Hermu Šantrůčkovou roz.Náprstkovou, starostu Heřmanova Městce a mnoho jiných.Velký byl počet přípisů a telegramů: Ludvík Kuba, malíř, Dr.Cyril Purkyně, Emílie Heyduková, Presídium města Prahy, Umělecká Beseda, Dr.Antonín Šnajdauf, Josef Kopta a mnoho jiných.
K slavnosti se připojila pietní oslava u hrobu Pokorného, kde promluvil jménem Okresního osvětového sboru jeho jednatel Karel Vyskočil.

V roce 1934 měl spolek podle dochované informace na 60 členů.

Smutná událost potkala Scénu 10.února roku 1939, kdy zemřel její první předseda Karel Křenek. Nad rakví se s ním za všechny ochotníky rozloučil místopředseda Scény Ladislav Rulf.
Kromě vážných inscenací si v Libochovicích získali osobitou pověst silvestrovské pořady, jimiž "Scéna" navázala na tradici někdejšího studentského souboru. Během doby došlo ostatně ke zřízení zvláštního odboru mladých, kde se připravoval dorost divadla, hrálo se pro děti - a navíc vznikaly adresné lokální satiry. Scénky, které se potom na konci každého roku odehrávaly na libochovickém jevišti, bývaly značně kritické k místním nešvarům - a zejména mladší veřejnost je velmi vítala. Poslední z těchto proslulých pořadů se v Libochovicích konal dne 31. prosince 1939, kdy už trvala nacistická okupace a druhá světová válka.
Nastoupivším fašismem byly Libochovice velmi postiženy. Několik desítek zdejších občanů nevinně zaplatilo svůj vlastenecký postoj životem. Umučeno bylo i několik členů "Scény", avšak divadelní činnost, dokud nebyla německými orgány výslovně zakázána, pokračovala dál. Nabyla dokonce nového, vyššího významu, protože se stala výrazem národního uvědomění a víry v konečné vítězství protifašistických sil.
Po uzavření vysokých škol německými okupanty a zákazu studentských spolků se libochovičtí studenti přihlásili do Scény, kde vytvořili samostatnou jednotku s názvem Mladá Scéna. Během válečných let tato Mladá Scéna sehrála v Libochovicích několik velmi zdařilých představení (Škola základ života, Kolébka, Naši furianti, Hoši, dívky a psi, Nezbedný bakalář a jiné). 17. listopadu 1940 tleskaly Libochovice Mladé Scéně za zcela ojedinělý divadelní prožitek, za moderní provedení starého dramatu "Maryša", které mladí připravovali na den I. výročí tragédie českého vysokého školství a studentstva. Za zmínku stojí libochovické Silvestry z té doby, v nichž si studenti dobírali všechny osobnosti veřejného života ve městě. Zpravidla se nikdo nejmenoval, ale všichni poznali, o koho se jedná. A kdyby některá z tehdejších "veličin" byla v pořadu opomenuta, urazila by se. Finanční výtěžky Silvestrů i divadel. představení sloužily na podporu libochovických nemajetných studentů.
Na konci roku 1943 uvedl spolek Faltisovu hru - Stanice Gordian a v květnu roku 1944 pak Poláchovu hru Vrah jsem já.
Iniciátorem a obětavým organizátorem v Mladé Scéně se stal Josef Böhm. Jeho prvou akcí bylo nastudování Kolébky od Al.Jiráska. Hru dobře obsadil mladými začátečníky, k režii přemluvil O.Špecingera a zařídil všechno kolem výpravy. Zkoušet mladí začali 5.ledna 1944 a ve dnech 5. a 6.února již uvedli tři velmi úspěšná představení. Úsměvná hříčka, ve které zlo tak půvabně vítězí nad dobrem, se dočkala dlouhých potlesků na otevřené scéně, to když se purkrabí (Vl.Sahula) ocitl v kolébce - a všichni poznali mladého krále Václava IV., (kterého hrála L. Feiglová).
Hned nato se pak rozvinuly tzv. Besední úterky. Konaly se v patře hotelu "Černý orel" v místnosti s kamny, do kterých si ochotníci v taškách sami přinášeli vysoce nedostatkové uhlí.
Restauratér J.Miller, sám obětavý člen "Scény", ovšem velmi riskoval, když umožňoval takováto zakázaná shromažďování. Při schůzkách, navštěvovaných třiceti až téměř šedesáti mladými lidmi a vždy také několika staršími ochotníky, byly přednášeny básně, hrány scénky z vybraných her a proběhl zde důkladný divadelní kurs.
V dubnu potom z těchto úterků vzešlo rozhodnutí, že bude nastudována tehdy velmi populární hra Zd.Štěpánka Nezbedný bakalář - a to výhradně s mladým obsazením. Okresní hejmanství v Roudnici nad Labem hru povolilo, ale škrtlo téměř celé druhé jednání s vlasteneckou řečí bakaláře Pičky, čímž by ovšem byla inscenace ztratila na významu. A tak ve dnech 27. až 29.května 1944 byla při třech vyprodaných představeních Štěpánkova hra po společné poradě provedena celá, bez respektování úředních úprav, a to za asistence četníků, kteří v první řadě hlediště měli proškrtaný text v rukou a za obrovského potlesku obecenstva při bakalářových slovech : "Volám slávu své rodné České zemi a všem lidem dobré vůle!"
Tři představení Nezbedného bakaláře, plné dobových jinotajů, se tak tehdy v Libochovicích stalo vlasteneckou manifestací. Na inscenaci se jako mladí herci podíleli B.Baudis, Vl.Baudisová, J.Böhm, J.Čejka, K.Česal, L.Feiglová, O.Hedánek, J.Hofman, Vl.Hofman, L.Kotnauer, M.Kubíček, O.Lachman, J.Laube, Vl.Laubová, A.Maleček, Vl.Mašek, Vl.Plecháčková, K.Podzimek, M.Pour, J.Rulf, VI.Sahula, M.Stránský, M.Suchomel, K.Šídlo, O.Špecinger, V.Tomanová a M.Zentner - a k úspěchu i ohlasu skutečně pomohlo nevšedně vnímavé a nadšené publikum.

Od léta 1944, po invazi Spojenců do Francie, úřady přestaly povolovat ochotnickou divadelní činnost. Protože při zkouškách na obě mládežnická představení se všichni velmi sblížili, pokračovali ještě i na podzim v Besedních útercích, jejichž náplní se ovšem stále více stávaly debaty o politické a válečné situaci.
Posledním kulturním podnikem byl v Libochovicích za druhé světové války koncert vynikající klavíristky Marie Knotkové, která měla k městu po celý svůj život blízké vztahy, dne 12.listopadu 1944. Pak už následoval jenom interní večírek "Scény" dne 9.února 1945, jehož atmosféra byla pochopitelně naplno poznamenána blížícím se koncem nacistické okupace a druhé světové války.

Po osvobození byla za výrazné spoluúčasti ochotnické "Scény" dne 5.července 1945 uspořádána velká oslava mistra Jana Husa v zámeckém parku, dne 7.července tryzna v duchu básně Jaroslava Křenka "Na paměť šedesáti tři" a 11.července "U tří lip" slavnostní večer s pražskými hosty Vl. Lerausem, J.Tomkem, Em.Fialou a Fer. Futuristou, v duchu doby velice optimistický. Následující posezení s libochovickými ochotníky, které zejména přímo hýřilo neodolatelným humorem obou komiků, trvalo až do rána.
Dne 21. a 22.července 1945 pak uvedl mládežnický odbor "Scény" rozmarnou komedii "Ženitba" od N.Gogola. V tehdejších radostných, ale komplikovaných poměrech bylo obtížné sehnat texty, kostýmy a pod. Ale snaha provést po osvobození nejprve ruskou hru všechno přemohla - a pojetí bylo "moderní" i poněkud nezvyklé. Hrálo se i v obecenstvu - a dost se třeštilo, i když opět s úspěchem u veřejnosti.
V poválečné době, po květnu 1945, se leckde vytratilo ochotnické divadlo z běžného kulturního života. Nestalo se tak ale v Libochovicích, byť ve spolku zůstalo jen 46 aktivních členů, kterým předsedal Karel Vyskočil. Minulé tradice a nové možnosti zde naopak přivodily další rozvoj. V této době vynikl mezi režiséry "Scény" její pozdější jednatel Lotar Sedlák.
Největším poválečným úspěchem spolku je uvedení divadelní hry Soupeři, která se dostala až do krajského soutěžního kola.
19.ledna roku 1946, po dlouhodobé nemoci, zemřel v Lounské nemocnici zakladatel spolku Scéna - Václav Cimrman. Obrovská ztráta pro ochotnické divadelnictví na Libochovicku.
25.prosince oslavila Scéna 20 let divadelního života.
Na valné hromadě 10.února 1947 bylo zvoleno nové předsednictvo spolku. Předsedou byl zvolen K.Vyskočil, místopředseda Jan Kopta. Členové výboru - L.Sedlák, J.Prošek, Al.Slavatová, R.Chroust, L.Šesták, Vl.Laubová, A.Pilař, A.Slavata, Vl.Plecháčková, O.Fidler, O.Hedánek, K.Mrvík a E.Pastyřík.
Zapisovatelkou Venuše Šimůnková.
V roce 1949 nastal úpadek v činnosti. Ovšem pouze krátký - jednoroční.
Ve volbách v roce 1950 byl zvolen předsedou spolku Jan Prošek, místopředsedou Karel Vyskočil, jednatel M.Studnička. Členové výboru: Jan Kopta, E.Laube, Z.Ryšavá, J.Bříza a J.Čejka. Revizoři účtů: Slavata a Pelikánová.
18.ledna byla v Libochovicích založena Osvětová beseda a na konci roku, 2.prosince, byl slavnostně otevřen Dětský kulturní dům a v něm loutková scéna.
V roce 1951 došlo ke spojení Scény jako odboru Lidové osvětové Besedy. 20.května 1951 sehrála Scéna hru Noc na Karlštejně.
Libochovické ochotnické divadlo se úspěšně hrálo i nadále.
20.června roku 1952 se "Scéna" stala součástí "Závodního klubu ROH sklárny" v Libochovicích. V roce 1953 bylo ve Scéně 40 aktivních členů.
Předsedkyní Scény byla zvolena Marie Šindelářová. Po jejím odchodu v lednu roku 1956 byl předsedou zvolen Alois Pilař, místopředsedou Ladislav Švec, jednatelem Lotar Sedlák, zapisovatelem Jaroslav Křenek, výtvarníkem Bohumír Kroupa. Pokladníkem byla zvolena Anna Šánová.
22.února 1957 probíhalo v Libochovicích krajské kolo soutěže Lidové Umělecké Tvořivosti.
7.března roku 1957 oslavila na Valné hromadě Scéna 30 výročí svého založení.
15.dubna ztrácí Scéna svého dlouholetého režiséra, herce, dramaturga a předsedu spolku Karla Vyskočila, který zemřel v nemocnici v Litoměřicích ve věku 64 let.
Pod záštitou ZK ROH byl v roce 1958 založen významný ochotnický festival "Libochovické divadelní léto", který se od té doby každoročně v městě pod Házmburkem odehrává. Při představeních nejrůznějších hostujících souborů z celé ČR se mohou libochovičtí diváci seznamovat s dramatickými díly naší i světové tvorby.
28.8.1958 byl zvolen nový výbor Scény. Předsedou se stal A.Pilař, jednatelem R.Chroust, zapisovatelem A.Šánová, pokladní A.Slavatová.
31.12.1958 byl opět pořádán v Libochovicích velmi oblíbený Silvestrovský estrádní pořad.
První Společenský ples Scény se konal 7.února 1959, kde byla uspořádána Půlnoční scéna - balet z operety Hervé-Mamzelle Nitouche.
V březnu pořádal spolek zájezd s estrádou do Teplic. Režíroval Jiří Urban a 15 členů.
7.června 1959 se L.Sedlák spolu s účastníky divadelní školy při LDL zúčastnil slavnostného odhalení pamětní desky E.A.Hrušky v Luční ulici čp.200.
7.srpna roku 1960 se na zakončení oslav 400 výročí povýšení Libochovic na město se odpoledne konal koncert dechové hudby v zámeckém parku a večer na nádvoří zámku koncert Krušnohorského symfonického orchestru. Po koncertě zahrál divadelní odbor ZK ROH Scéna divadelní hru "Červená pečeť", kterou na téma povýšení Libochovic na město napsal Dr.Bořivoj Lůžek a dramaticky upravili L.Sedlák a B.Kroupa. Básnicky spolupracoval J.Křenek, historický poradce J.Křivka, hudební poradce Šesták a choreografie Š.Černá.

V březnu roku 1961 se konala výroční schůze divadelního odboru, na které bylo zvoleno nové vedení Scény. Zvoleni byli:
Předseda – František Brabec
Místopředseda - František Neubauer
Jednatel – Lotar Sedlák
Pokladník – L.Slavatová
Výtvarník B.Kroupa.

V roce 1963 měla Scéna 78 plně aktivních členů.

Na celostátní konferenci Československého amatérského divadla konaného v Hronově v roce 1968 předal libochovickým ochotníkům náměstek kultury prof.Dr.J.Kopecký čestné uznání za dlouholeté organizování divadelních festivalů LDL. Čestné uznání převzali za Scénu režiséři František Brabec a Lotar Sedlák.
4.června roku 1969 obdržela Scéna Čestnou medaili města Libochovice za svoji dlouholetou prospěšnou činnost.
V roce 1976 oslavila Scéna půl století své činnosti.
22 .dubna roku 1978 Československá televize opakovaně vysílala díl "Dáma s erbem" ze seriálu 30.případů majora Zemana, ve kterém vystupovalo v komparsu na 24 členů Scény a klubu.
24.ledna roku 1984 se konala schůze spolku v kulturním domě "U Tří lip".
4.června roku 1986 oslavil divadelní spolek Scéna 60.výročí svého založení. Slavnost proběhla v Saturnově sále na Státním zámku za přítomnosti politických představitelů města a okresu. 7.června uspořádala Scéna setkání ochotníků v rámci oslav jejího založení. 60 občanů si zavzpomínalo na krásné chvíle prožité na prknech co znamenají svět.
V roce 1989 se konal velkolepý divadelní ples.
Po roce 1991 - po zániku Spojeného závodního klubu ROH - je Scéna jediným pořadatelem i dramaturgem Libochovického divadelního léta. V tomto roce měla Scéna 66 registrovaných členů.
23.února roku 1992 se v hudebně ZŠ J.E.Purkyně konala I.výroční konference spolku, na které byla předsedkyní spolku zvolena ing.Alena Burdová, hospodářkou Eva Frková a členy výboru F.Brabec, J.Krob a J.Šána. Kronikářkou spolku je V.Neudertová.
Spolek je registrován jako občanské sdružení. V rámci spolku nyní pracuje dobrovolně a bez nároků na odměnu asi 30 příznivců amatérského divadla, kteří se nejenom schází a nacvičují divadelní představení, ale především se snaží přes veškeré nepříznivé ekonomické, materiální i prostorové podmínky zachovat tradici každoročních libochovických festivalů. Zdrojem příjmů jsou členské příspěvky, dotace a sponzorské dary, vstupné a příležitostně i příjmy z vlastní brigádnické činnosti.
Láska k divadelní ochotnické práci, která zde už tak dávno pevně zakořenila, pomáhá zvládnout veškeré problémy. Jedním z největších je dočasná ztráta "střechy nad hlavou", neboť vlivem restitučních změn po r. 1990, se z kdysi "prosperujícího" kulturního zařízení "U tří lip" stala téměř ruina. Aby nedošlo k přerušení tradice a mohl nadále každoročně probíhat festival Libochovické divadelní léto, přijal soubor nabídku místního Domova důchodců a představení se odehrávají v tamním společenském sále. V roce 2000 se však stal vlastníkem Městský úřad Libochovice a "Tři lípy" procházely rozsáhlou rekonstrukcí. Je samozřejmé, že se v tak dlouhém časovém období střídala léta tzv. hubená s těmi dobrými a úspěšnými. V minulých letech soubor procházel generační krizí, přesto se však snažil pracovat dál. V poslední době pak dosáhl několika výrazných úspěchů. Především se podařilo po několikaleté přestávce opět obnovit dětský divadelní spolek MALIS (Malá libochovická scéna), který je velmi aktivní. Obětavou a mezi dětmi velmi oblíbenou vedoucí se stala mladá členka Scény Zuzana Krausová.

Velkou vzpruhou pro další práci byl úspěch Scény na Regionální přehlídce amatérských divadelních souborů v Josefově Dole: obdržel tři ceny za herecké výkony a byl nominován k účasti na Národní přehlídce Krakonošův divadelní podzim 2001 ve Vysokém n. Jizerou, a to s hrou Aldo Nicolaje "Motýl... motýl". Účast na takovéto národní přehlídce je zatím nejvyšším oceněním, jakého se Scéně dostalo.

8.ledna roku 2002 bylo spolku slavnostně předáno opravené jeviště, důstojný to stánek kultury, v opravených a znovu otevřených "Třech lípách".
Ochotníci můžou konečně hrát v moderních podmínkách v divadle vybaveném vším potřebným.

Proto v roce 2003 byla za režijního vedení Jaroslava Kodeše nastudována klasická veselohra od Ladislava Stroupežnického "Naši furianti". Do tohoto představení se podařilo obsadit na 40 osob, herců, dětí, muzikantů a techniků. Hra získala velmi příznivé ohlasy mezi diváky. Na pozvání dokonce Libochovičtí ochotníci přijeli zahrát "Naše furianty" i do rodiště L.Stroupežnického do Cerhonic. Ve vesničce o cca 180 obyvatelích zatleskalo našim ochotníkům na 500 diváků.
V roce 2004 dosáhl spolek vysněné Mekky ochotnických divadelníků - divadelní přehlídky Jiráskův Hronov kam byl nominován s divadelní hrou "Manžel na inzerát".
Divadelníci však neusnuli na vavřínech a i v dalších letech se připravují plnohodnotné hry.
Prostě divadlo v Libochovicích díky spolku Scéna žije dále……
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':