Databáze českého amatérského divadla

Texty: Libochovice, Vyskočil, K.: Třicet let ochotnické práce

Nehlučně a neokázale oslavila libochovická "Scéna" na sklonku letošního roku třicáté výročí svého založení. Je to ochotnický kolektiv,
tvořící dnes dramatický odbor závodního klubu ROH Skláren Inwald závod Libochovice. I když tři desetiletí nejsou velkou epochou v trvání spolku, přece zas jen stojí za to ohlídnouti se po nich zpět a pohlédnout při tom kupředu k dalším metám a úkolům. A zároveň si připomenout, na jakých divadelních tradicích a za jakých okolností "Scéna" kdysi vznikla.
O prvních počátcích divadla v Libochovicích máme jen zprávy kusé a ještě se v nich oba historiografové města neshodují. Josef Čapek ve svém "Dějepisném místopise města Libochovic nad Ohří" klade počátky ochotnického divadla do roku 1868. Arnošt Koubek pak v "Dějinách města Libochovic" dodává k tomu, že v roce 1874 zvolený výbor zadal stanovy k potvrzení. Poněvadž pak Čapek ve spisku r. 1878 vydaném uvádí, že stanovy divadelního výboru k schválení dosud předloženy nebyly, možno míti za to, že tu nebylo spolku s řádnými stanovami a že divadlo bylo hráno jen od případu k případu.
A tak to byla jednou Občanská beseda, podruhé Beseda řemeslnická, jindy Učňovská besídka a zase Studentský spolek Jana Ev. Purkyně, kteří se pokoušejí s větším či menším zdarem o úspěchy na divadelních prknech. Čas od času se vynořil i nějaký ten dramatický odbor při některém stávajícím již spolku, to když v řadách jeho členstva se vyskytl někdo s talentem pro tuto práci a hlavně s trpělivostí s houževnatostí, sehnati si hlouček stejně nadšených a obětavých spolupracovníků. Zpravidla však tyto odbory spolků (stejně jako pozdější dramatické odbory politických stran) spokojily se s občasným vystoupením nebo zanikly po několika hrách. I když v některých případech se ozvalo volání ochotníků po ustavení samostatného divadelního spolku, skončilo to nejvýš zadáním spolkových stanov a v nejlepším případě jejich povolením. Je zřejmo, že tu byl schopný členský materiál, ale chyběl tu impuls, který by všechny ty roztříštěné síly shromáždil pod společnou střechou.
A ten přišel. Roku 1925 debutuje mladý tehdy libochovický rodák spisovatel Josef Kopta dramatickou prvotinou na Národním divadle v Praze. Co by to bylo za ochotníky, aby se nepokusili o uvedení autora-rodáka na domácím. jevišti. Pokus skončil úspěšně a po několika zdařilých reprisách hry přistupuje tento nový kolektiv za vedení Váši Cimrmana k ustavení spolku na pokladě potvrzených stanov: "Sdružení přátel umění Scéna v Libochovicích". Měl totiž nový spolek kromě hraní divadla (jež bylo jeho hlavní činností) ve svém programu pořádání výstav obrazů, plastik, keramiky, knih a p. i jiné kulturní akce stanovami vytčené. Památná ustavující schůze se konala 5.listopadu 1926 večer v klubovní místnosti hotelu U tří lip, dnešního ZK ROH. Že pak nový spolek přistupoval ke své práci se vší opravdovostí, tomu nasvědčuje i to, že si v čelo zvolil osobnost všeobecně váženou, ředitele škol Karla Křenka, který nejen svými znalostmi a zkušenostmi, ale i svým vzácným taktem si plně zasloužil pozdější poctu doživotního čestného předsednictví.
Rozsah této jubilejní vzpomínky nedovoluje výčet provedených her také to není účelem dnešního příspěvku. Vždyť hned první desítka let vykazuje 125 her, což je průměr 12 představení ročně. A bohatá výstava k 20.výročí "Scény" seznámila veřejnost přesvědčivě s její prací. Jen namátkou aspoň několik názvů her, z nichž některé byly na jeviště uvedeny i několikrát v novém nastudování:
Česká klasická tvorba byla zastoupena Al. Jiráskem (M.D.Rettigová, Lucerna, Vojnarka, Kolébka, Jan Hus, dramatisace Psohlavců), J.K.Tylem (Strakonický dudák, Fidlovačka), L.Stroupežnickým (Naši furianti, Václav Hrobčický z Hrobčic, Paní mincmistrová, Zvíkovský rarášek), J.Vrchlickým (Noc na Karlštejně, Svědek, Soud lásky), Fr. Šrámkem (Měsíc nad řekou, Léto), O. Scheinpifgovou (Okénko), Bozděchovými Dobrodruhy, Šamberkovým J.K.Tylem,, Maryšou bratří Mrštíků s m.j. - Z české soudobé tvorby uvádíme Langrovo Obrácení Ferdyše Pištory, Čapkovy R.U.R., M.Tomanové Zvon mého města, z letošního roku pak Tetauerova Veřejného nepřítele. Čapkovou Bílou nemocí se soubor probojoval loňskou okresní sou těží do krajského kola. - Z ruské klasiky prošly jevištěm "Scény" Ostrovského Pozdní láska, Gogolova Ženitba, Andrejevův Ten, který dostává políčky a Čechovův Medvěd a Námluvy. - Ze sovětské tvorby byla provedena Simonovova Ruská otázka, Kornejčukův Kalinový háj a opereta Svatba. v Malinovce.
Z her světové klasiky vede Moliére svým Lakomcem, Chudákem manželem a Jeho urozeností panem Měšťákem. Z ostatních her je to Beaumarchaisova Figarova svatba, Shakespearův Sen noci svatojánské, Goldoniho Mirandolína, paní hostinská, Wilde-ův Vějíř lady Windermeerové, Schönherrův Domov a víra, Maeterlinkův Stilmondský starosta, Balzacova Evženie Grandetová a j. Z větších podniků byly to tři hry v přírodě - Psohlavci, Domov a víra a Jan Hus.
Není bez zajímavosti, že řadě představení "Scény" hostovali naši význační umělci, jako laureát státní ceny K. Höger, zasloužilí umělci Ed. Kohout a O. Korbelář, František Filipovský, R. Šlemrová a j. Soubor zúčastnil se několika soutěží, v nichž dosáhl čestného umístění, dvakrát hostoval na "Politických divadelních hrách" v Polici n. Metují, uskutečnil četné zájezdy na městská i venkovská jeviště, zúčastnil se vlastní bohatou exposicí krajinské výstavy v Lounech. Péčí "Scény" byla zasazena pamětní deska básníku česko-slovenské vzájemnosti Rudolfu Pokornému, podílela se činně na celostátních oslavách 150.výročí narození J.Ev.Purkyně, věhlasného libochovického rodáka, atd. Možno říci, že žádná významnější kulturní událost v městě neproběhla bez živé účasti Scény. Také putovní výstavu, pořádanou sektorem "Sklo a keramika, obeslala vkusnými exponáty.
Pro úplnost zpráv o ochotnickém divadelnictví v Libochovicích budiž uvedeno, že vedle Scény byl v městě založen později "Dělnický dramatický spolek Slunce". Oba soubory řadu let po celou dobu činnosti Slunce žily ve vzájemné shodě a za vzájemné podpory svých podniků.
Ale vraťme se ke Scéně. Je na bíledni, že počátky nového spolku byly skromné. Hrálo se na okresním jevišti, propůjčovaném všem podnikům za poplatek. O něco lépe již bylo, když se Scéna svépomocí zmohla na vlastní dekorační látky. Všechen příjem obracela na zlepšení výpravy i repertoiru, což se brzy obrazilo i v dobrém zvuku jejího jména v celém okolí. Po likvidaci bývalých ochotnických ústředí přešla Scéna na krátkou dobu do do Osvětové besedy a po zřízení závodního klubu Skláren - Libochovice se stala jeho divadelním kroužkem.
Je na snadě, že soubor má i nyní své starosti a potíže, ale je si vědom toho, že nápravu a pomoc nenajde v planém stěžování, ale v účinné a soustavné spolupráci se svým závodním klubem, od něhož bude mít tolik morální i finanční pomoci, kolik si jí dokáže získat a uhájit. Bude jen k radosti a cti souboru i patronátního závodu, bude-li vzájemný jejich poměr pro obě strany přínosem a ziskem. Po slíbených a projektovaných úpravách jeviště bude snad možno oslavit třicetiletí Scény i představením, pro něž je vybrána Čapkova "Matka".
Svou jubilejní vzpomínku, která nemá být kronikou Scény, zakončuji závěrečnými verši básníka Jaroslava Křenka, napsanými k dvacetiletí spolku:

"Přijměte od srdce hlas verše mého,
jejž na práh jsem Vám jubilea klad.
Ve vzpomínkách vzpomínám, otce svého,
který Vás, Scénaře, měl tolik rád.
Jubileum jste oslavili činem,
já připíjím Vám dobrým českým vínem! "
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':