Databáze českého amatérského divadla

Texty: Libochovice, Sedlák, Lotar: Zpráva jednatelská o činnosti Div. souboru Scéna

Zpráva jednatelská o činnosti
Div.souboru "Scény" SZK ROH, v Libochovicích,u příležitosti
Oslav 50.let založení v r. 1926.

Sestavil Lotar Sedlák.
Libochovice, dne 12.6.1976


Ochotnické divadlo hrálo se v různých podobách již před 1868, ale záznamy v kronice máme až od tohoto roku. Hrálo se zde hlavně přičiněním Valdemara Martina, úředníka v cukrovaru. Ze vzpomínek Bohuslava Mayera víme, že zanícenou ochotnicí a výbornou herečkou byla vnučka J. E.Purkyně - Růžena Pokorná - Purkyňová, která tu sehrála řadu význačných rolí. Divadelní tradice v Libochovicích je bohatá a Stará.
Byly tu divadelní, dramatické i kulturní odbory při Požárním sboru Liboch., divadel.soubor /kroužek/ soc.dem., název: Dělnic.divadel.s.Slunce, divadelní soubor Havlíček, Nár.soc.mládeže, Dramat.odbor Sokola.
Roku 1925 se v Libochovicích kulturně a hlavně divadelně nic nedělo.
Na jaře roku 1926 se několik ochotníků z popudu místní odbočky Legionářů sešlo v Hostinci "u Folaufů ", kde bylo jednáno, že legionáři sehrají divadlo. Bylo rozhodnuto, sehrát hru místního rodáku spisovatele Jana Kopty, "REVOLUCE" . Obsazení hry nebylo snadné. Velký počet v obsazení, ochotníci se vzájemně neznali, takže byly obsazeny role také 2x až 3x. Teprve po nastudování I.dějství byla "revoluce" definitivně obsazena 47 ochotníky. Po úspěšném sehrání "Revoluce" jsme se rozhodli, ustavit samostatný divadelní ochotnický spolek. Stalo se tak na schůzi dne 5.listopadu 1926 v klubov.místnosti Hotelu "Tři Lípy". Prvním předsedou byl zvolen p. ředitel školy Karel Křenek, který se zúčastňoval nejen všech představení, ale i zkoušek.
Impuls k celé akci dal jeden z nejnadanějších režisérů a organizátorů Václav Cimerman - Tesař, úředník nemoc.pojišťovny. Byl dlouholetým jednatelem, a přestože měl neobyčejné zásluhy o divadlo, nechtěl nikdy být předsedou. Byl vynikajícím hercem, svérázným režisérem i výtvarníkem, který dbal vždy o zkratku. Jako herec uměl improvizovat, ale vždy znal míru, a přenesl narážku. Jednou s neobyčejně zdařilých postav byla postava "Štýse" ve Wilém Wernerově; "Medvědím tanci." Už tady měl slabý záchvat po I.dějství, ale hru úspěšně dokončil. Hrál sice ještě ve Faitisově div.hře "Stanice Gordian ", ale pak ulehl a na jaře 1946 zemřel. Předčasně. Co všechno ještě mohl vykonat.
Cimrman také založil archiv, kroniku, a desky ve kterých byly plakáty, články z novin, fotografie a vůbec dokumentace k představení. Tyto velké archivní desky byly po roce 1948 převzaty do musea okresu.
Škoda, že nemáme k disposici záznamy o začátcích Scény od našeho jedinečného herce, režiséra a dramaturga Karla Vyskočila. Tento zanícený herec, dramaturg, spisovatel i režisér patřil celou řadu let k pilířům nejen Scény, ale všech kulturních událostí v našem městě. Jako výkonný herec vytvořil nesčetné charakterní role. Nezapomenutelným zůstává však jeho doktor Galén v Čapkově Bílé nemoci, s nímž a v němž jakoby mu bylo předurčeno symbolicky se rozloučit nejen s milovaným divadlem, ale se životem vůbec. Bylo to 15.4. 1957. Jednatel Lotar Sedlák svolal narychlo členskou i výborovou schůzi a Scéna zorganizovala pohřeb. Předsednictvím byl tehdy pověřen až do voleb př. Josef Miller. Na valné hromadě pak byl zvolen Jan Kopta, ředitel školy, který byl sice agilní, ale pro zaneprázdnění v jiných funkcích po roce další zvolení odmítl.
Vraťme se však nakrátko ještě k založení Scény : Na ustavující schůzi, bylo tenkrát rozhodnuto, že spolek ponese název Sdružení přátel umění Scéna.

Jako zahajující představení byl uveden "Lichoběžník" a pak už se "Scéna" jak o tom řekl Josef Miller - rozjela jako vítr, jako bouře a provedla do konce roku 1927 za 13 měsíců 13 premiér. A nebyly to hry lehké jako: "Pátý akt," "Gejzír," "Strakonický dudák", "Měsíc nad řekou", "Druhý břeh", "Světa pán v županu", "Princezna pampeliška" , "Nejkrásnější boty na světě od J.Kopty/", "1795", "C.K.Vojenská sláva" , " Poctivý obchod " Kledřinského a Silvestr na kterém byly tři aktovky.
Za prvních 10 let sehrála Scéna 125 představení. t. j. více jak 12 představení ročně.
Hrály se hry ponejvíce z klasického odkazu: Šrámek, Šimáček, Sardou, Moliére, Ostrovskij, Pavel A.Čechov, Sokol Tůma, Svoboda, Stroupežnický, Štolba, Tomanovi, Wrchlický, Lope de Vega, Fredro, Goldoni, J.J.Kolár, Klicpera, Kopta, Krpata, Kvapil, Langr, Štěch, Tyl, Schönharr, Šalda, Šamberk, Hallová, Hauptman, Hilbert, Jirásek, Schöndhanů, Rydley D., Vachek, Zápolská. Během 50 let vzrostl počet titulů natolik, že by to byla docela slušná brožura.
Scéna přijala své umělecké krédo: Neuvádět literární balast. A tak se zde uváděly vždy hry nejlepších klasiků našich i cizích a ve všech dobách i hry současných autorů. Totéž je i dnes. Scéna se nikdy nespokojovala jen s vlastními výkony a provedením svých představení bez vnější kritiky. Proto sem zvala režiséry a členy Pražských divadel k častému hostování. Jmenujme namátkou alespoň některé; Theodor Pištěk, Růžena Šlemrová, J.Steimar, Medy Valentová, Eduard Kohout, V.Vydra st., Řepa N., Vojta Jaroslav, K.Mayer, Karel Höger, Fr.Filipovský, Otomar Korbelář, Svatopluk Beneš a.j.
V době kdy kočovaly herecké společnosti, nebylo snad jediné, která by nakrátko, nebo déle nezakotvila v Libochovicích. Ať to byl Červíček, Mileva, Astra, Kodetová, Zöllner, Sedlášek, Blažek, a. j. Později zde hostovaly společnosti: Havlíčkova, Vladykova, Dvorského, Housova, Bittlova, a.j. Představení byla dobře navštěvována, a Libochovice proto sluly "dobrou štací. To dosvědčuje, že i divadelní publikum má v Libochovicích tradici. Proto se mohla práce dramatického sdružení rozvinout a dodržovat dramaturgické plány. Je proto ctí Scény, že se nikdy nesnížila k laciným hrám a odmítala literární brak. Zásluhu na tom měl vždy dramaturg - a později režisérský sbor, který defakto zastupoval dramaturga, nebo ho nahrazoval, což bude nutno v současné době obnovit.
DS Scéna mívala vždy kolem 90 členů. Ale počet se začal tenčit, protože staří členové odcházeli na věčnost a jenom hrstka již ještě žije mimo Libochovice a zde už zůstali jen pí.Venuše Gruntová, Emil Pastyřík, Kopta Jan, Josef Folauf, Václav Prošek a pí.Loida Slavatová, ještě činná, která přišla do Scény ještě krátce po jejím založení a během svého života sehrála ve Scéně ve 120 představeních.
Scéna měla vždy režisérský sbor. Ve staré Scéně to byli: Váša Cimrman, Dr.Bonda Kadlec, Karel Vyskočil, Josef Miller, Josef Mergl a od roku 1937 pak také Alois Pilař. V roce 1938 přistěhovalo se do Libochovic mnoho lidí ze Sudet, kteří prchali před Nacisty, kteří podle ostudného Mnichovského diktátu osídlovali Sudety.
Mladí lidé proto uvítali příležitost zapojiti se kulturně v českém divadle. Vznikl soubor mladé "Scény ", protože jim praxe, ani statut kmenového souboru nevyhovoval. Předsedou mladé "Scény" byl zvolen Ing.Otomar Gut. Režiséry Dr.Fiedrmutz, Karel Česal a posléze, v roce 1943, nejagilnější Otto Špecinger, který vydržel až do roku 1945. Mladá Scéna zpočátku hrála celovečerní hry, později jen kulturní pásma, recitační večery, odpolední hry v Sokolovně. Činnost byla bedlivě sledována, nebylo lehké mladým se scházet, zvláště po roce 1942, kdy byla zavřena Sokolovna, Sokol zlikvidován, zakázána činnost vůbec, v některých případech podlomena tak, že provozování nebylo prakticky vůbec možné. Po Heydrichiádě v r.1942 byly na nádraží přistaveny 3 vagony a asi 65 lidí bylo zatčeno a odvezeno neznámo kam.
Přesevšechno činnost pokračovala v mezích možnosti. Někteří členové si zahráli také s hostujícími divadel. společnostmi. Významnou hrou mladých byla Jiráskova. Kolébka, kterou hráli několikráte, protože se jim ohromně líbil závěr, v němž nenáviděný správce byl potupně kolébán. Ve správci viděli i nenáviděného okupanta.
Hned v 1945 nastudovali Gogolovu "Ženitbu". Předtím byl ovšem nastudován a hrán, pro svou nezávaznost ve formě - Zd.Štěpánka: Bakalář.
Hned po válce v 1945 nastudovali Gogolovu "Ženitbu" v režii O.Špecingera Hledala se dobrá, porevoluční hra a byla vybrána hra francouzských autorů: Ivana Noe a Jack Companeze; "Dnes večer přijde přítel".
Hra byla nastudována v režii Lotara Sedláka, který do Scény přišel v roce 1937 z Pelice n/Metují. Navrhl scénu, kterou realizoval Alois Pilař, divadelní mistr, který ve hře hrál Dra. Lestrada. Hra byla diváky přijata velice vřele.
Po úmrtí Váši Cimrmana - Tesaře, v roce 1946, byl jednatelem zvolen Lotar Sedlák, tehdejší místopředseda. Předsedou nadále Karel Vyskočil, dramaturg Scény. Režisérský sbor byl tehdy tento:
Josef Miller, Josef Mergl, Lotar Sedlák, Jan Prošek, Alois Pilař, Jiří Urban, L.Slavatová. Posléze A.Zezulka, který přišel z Nepomuku. Veseloherní programy, estrády, operety, kabarety režíroval Jiří Urban, jehož představení bývala. vyprodaná.
Jedním z nejplodnějších režisérů byl Josef Miller, Jirásek: Kolébka, Lucerna, Psohlavci, Vojnarka, Tyl : Fidlovačka, Paličova dcera, Strakonický dudák, Moliére s Lakomec, Měšťák šlechticem," atd.
Výraznou hereckou postavou staré Scény byl V.Cimrman, Lad.Rulf, Jaroslav Svoboda, pí. M.Millerová, Ž.Fidlerová, L.Slavatová. Svou hereckou dráhu přerušila pí.Venuše Gruntová, fenomen v napovídání, která také podržela všechna představeni. Za ní se hrálo sebejistě. Při napovídání stačila ještě kritiku. Nepřehrávej, nezahazuj, šumluješ. To vysvětluje i početně bohatý repertoár.
V roce 1948 - 49 byl předsedou Jan Prošek. Po Soběslavském plánu byl soubor zařazen pod O.B. Posléze při vzniku Závodního klubu Skláren přešel soubor do ZK, kde byl velmi agilním pracovníkem v kultuře - předseda ZV ROH s.Alois Mašek. Předsedou Scény se stala M.Šindelářová, později Karel Matoušek. Jednatelem byly postupně Jar.Laube, Studnička M, Jaroslav Křenek. V roce 1955 se vrátil z Klášterce n/O. Lotar Sedlák, a při nastávající roční schůzi zvoleni: předsedou Alois Pilař, jednatelem Lotar Sedlák.
Nelze pominout skutečnost, že jedním výrazným a zaníceným ochotníkem byl Antonín Zezulka, režisér a herec. Nezapomenutelným zůstává jeho Krumlovský v Götzových Soupeřích, kteroužto hru nastudoval, a se kterou se Scéna v létech 47-48 dostala do čela Okresní skupiny. Vyrovnala se tak v umělecké úrovni vedoucímu souboru Podřipského okrsku - Roudnickému sdružení ochotníků a Litoměřickému Máchovi, který v té době s Čapkovou "Matkou" byl vybrán na Národní přehlídku a poslán na Jiráskův Hronov, kde získal II.místo.
Scéna tak vyrovnala určitý "hendikep" a po umělecké stránce to byl zisk ne malý. Tím se Scéna dostala do krajské skupiny. Tehdy pro výběr souborů k vrcholným přehlídkám byl tento: 2 Vítězové I.okresní skupiny postoupili do skupiny Krajské, 2 vítězové z Kraje postoupili do skupiny Zemské, ze kterých se teprve vybíraly soubory pro Hronov. Samozřejmě, že poslední v tabulce v každé skupině zase sestupovali.
V padesátých létech se aktivně zapojil i ředitel Gejza Pelikán, ředitel Skláren v Libochovicích. Režíroval dokonce Beaumarehaise: "Figarovu svatbu" a Goldoniho "Mirandolinu." Jeho manželka Jelena Pelikánová patřila k výrazným hereckým zjevům, a ztvárnila s úspěchem celou řadu významných divadelních postav.
I Jaroslav Růžička se přihlásil k režii se Simonovou K. hrou : Ruská otázka. V dalším repertoáru byli zavázáni: Josef Miller, Jan Prošek, Jiří Urban, Ant.Zezulka, Karel Vyskočil.
Jan Prošek - Moliére; Lakomec, O.Wilde; Vějíř lady Windermeerové, Vrchlický J.: Noc na Karlštejně.
Josef Miller - Ostrovskij; Pozdní láska, Stroupežnický; Naši furianti, Paní mimcmistrová, Zvíkovský rarášek, Štolba; Na letním bytě, Šalda; Dítě, Jirásek; Lucerna, Štěch; Třetí zvonění, Tyl; Strakonický dudák, Moliére; Jeho urozenost pan Měšťák, Scheinpflugová; Okénko.
Jiří Urban - Kabarety, Silvestry, Estrády - operety: s Menzou, Stelibský - Ostrov milování, B.Godunov: Svatba v Malinovce, K.Konstantin: Teče voda proti vodě. Hry: Pavlíček - Černá vlajka, Blažek Vr. - J.Janhovec - Příliš štědrý večer, Korjejčuk - Kalinový háj, Čapek - Matka.
Zezulka Ant. - Suphus Michaelis: Revoluční svatba, Götz: Soupeři, Mrštíkové: Maryša, Svoboda: Poslední muž, Stroupežnický: Václav Hrobčický, Šamberk: J.K.Tyl, Čechov: Medvěd.
K. Vyskočil - Šrámek F.: Léto, D.Halová: Chlapík na vartě.
Dne 15.4.1957 zemřel v Litoměřické nemocnici Předseda Scény, dramaturg, režisér a herec Karel Vyskočil. Jednatel Scény Lotar Sedlák narychlo svolal členskou schůzi. Scéna organizovala pohřeb. (ostatní řečeno z počátku).
11.5.1957: Byla provedena premiéra K.Čapka: "Matka" a to ve Slatině, pro desolátní stav elektrického vedení a světla u Tří Lip. představení byla přítomna okresní a Krajská porota:
Jana Vorudová, Minks Josef ze Okres, Jarmila Träglová z Teplic za krajskou porotu. Provedení bylo tak zdařilé, že soubor byl navržen do Kruhu krajských souborů, o kteroužto kategorii se již dlouho znovu ucházel. Hru nastudoval Jiří Urban v titulní roli s M.Milerovou, která patřila k pilířům ženských postav ve Scéně.
Dalším předsedou Scény byl zvolen zakládající člen souboru Alois Pilař, významný herec, režisér a machr v látkové dekoraci.
Rok po úmrtí Karla Vyskočila rozhodla se Scéna uspořádat v Libochovicích "Libochovické divadelní léto". Tím byl uskutečněn sen K.Vyskočila. Tím byl dán základ k jedné z největších ochotnických divadelních přehlídek rokem 1958 počínaje. Realizace zůstávala však na bedrech dvou členů Lotara Sedláka jednatele a vedoucího propagace Jiřího Urbana. Byly vytvořeny všecky zvláštní výbory, organisace, náboru, propagace, finanční, odbor vítací, názorné agitace, atd.(celkem 8 odborů). Bylo zapojeno postupně 35 lidí, až se (záležitost) celá akce stala záležitostí celého města.
Takřka bez prostředků dokázali jsme uskutečnit tak okázalou přehlídku v níž soubor uvedl tři hry: Fr.Götze: "Malostranskou humoresku" v režii M.Gruntové, Moliére; "Chudák manžel" a K.Čapek: "Věc Makropulos", v režii L.Sedláka. To z toho důvodu, aby reprizované tři domácí představení zajistily finančně event. deficity.
Slavnostního zahájení na terase zámeckého parku předcházel koncert dechové hudby vojenské posádky z Litoměřic.
Byl vydáván barevný "Zpravodaj LDL" obsahující recenze o divadelních představeních, aktuality. Redaktorem byl Jar.Růžička a redakční rada. Tisk obstarával Ant.Dlouhý. Výtvarníkem byl Bohumil Kroupa. Byl také scénografem a dovedl citlivě, působivě pracovat se světly. Zemřel 10.prosince 1971. Po tak vynímečném, dokonalém výtvarníku i kulturním pracovníku zůstává pořád ještě otevřená mezera.
V roce 1959 při II. LDL-59 byla také spolu s ODO Lovosice uspořádána divadelní škola vyšší úrovně v místnostech zdejší školy.
Vyučovali:
Karel Šálek, výtvarník scénograf, Scéna a masky - VD Praha Dr.Klementina Rektorisová, Praha AMU, Gramatika, fonetika jevišt.řeč Karel Texel, režisér Praha, Dramaturgie a režie
Zdeněk Buchwaldek, režisér a herec DP Most, Práce herce.
V roce 1960 vrátil se ke spolupráci Fr.Brabec jako herec pak pozdější režisér a předseda Scény. Spolu s L.Sedlákem a J.Urbanem zajišťovali repertoár:
Lotar Sedlák - Moliére: Chudák manžel, F.G.Lorca: Dům doni Bernardy, J.A.Urban: Vyučování lásce, Vilém Werner: Červený mlýn, Srdce na uzdě, Medvědí tanec, F.Tetauer: Veřejný nepřítel, K.Čapek: Věc Makropulos, Balzac: Evženie Grandetová, Baldová; Třináctého v pátek, Hamilton: Plynové lampy, Companez/Noe: Dnes večer přijde přítel, R.Nash: Děvčata z Brook Valey, Božena Benešová: Věra Lukášová, Götz Kurt: Dům Montevideo, A.Casona: Stromy umírají vstoje, P.Dostál: Výtečníci, Žák Jar.: Študáci a kantoři, A.Arbuzov: Romance ve třech.
František Brabec - M.Pujmanová: Předtucha, Ján Oerdödy: Červené papuče, L.Aškenazy: Host, B.Březovský: Nebezpečný věk, Dürrenmatt: Fyzikové, F.D.Gilroy: Kdo zachrání kovboje?, Druten J.: Zvonek bible svíčka, Hochwälder F. Veřejný žalobce, Rusňák I.: Lišky dobrou noc, Thomas R.: Osm žen, Bajdžijev M.: Duel, Zahradník O.: Sólo pro bicí, Matukovskij: Amnestie, V.Werner: Právo na hřích, Hrubín F.: Křišťálová noc.
S nastudovanými hrami zajíždí soubor na výměnná představení a nebo navštěvuje další divadel.festivaly. Dvakrát jsme se zúčastnili Politických her v Polici n/Metují, festivalů v Souší, Litvínově, Záluží, Chomutově, Bohosudově, Lounech, Černčicích, Štětí, Sulejovicích, Litoměřicích, Obrnicích, Třebenicích, Chabařovicích, Jirkově, Hor.Beřkovicích, v Ústí n.Lab., Mostu, v Roudnici. Neodmítá však ani pozvání na vesnice jako tomu bylo předloni a loni v Radonicích, Kyškovicích, Dále na zájezdu v Rakovníku, Kamenici nad Lipou, Radnicích u Plzně, v Úštěku. V Rumburku, Děčíně, Kadani.
Hra se dnes studuje 4 - 5 měsíců, aby měla odpovídající úroveň. Studují se vždy 3 premiéry, dvě pro dospělé a jedna dětská. Režiséry pro dětská představení jsou: Marie Gruntová a nyní v posledních létech A.Černá.


Scéna byla již několikráte vyznamenána za práci a dramaturgii, Okresem, krajem, KOR, atd. Získala několik I. cen na jiných festivalech, a v roce 1972 se jí dostalo vyznamenání nejvyšší dosud čestné uznání Ministerstva kultury, které Scéně bylo předáno na Jiráskově Hronovu - ředitelem ÚDLUTU s. Jaroslavem Šindelářem. Scéna je ve skupině Kruhu (krajských souborů, kterých je v severočeském kraji devět).
Soubor od svého založení nikdy nestagnoval, ani práci nepřerušil, ani ve válce, ani v létech 1968 - 69 , kdy i LDL pokračovalo nerušeně. Soubor si vyměnil také představení s divadel.souborem v Blatné - městě růží. Dále se soubor zúčastnil festivalu současné dramatiky
v Úpici, jednou z nejzdařilejších inscenací Bajdžijevovým "Duelem". Soubor byl navržen také do Svitav, ale byl tam vyslán jiný soubor Severočeský, protože prý Duel byl zastoupen moravským souborem.
Jak jsem již řekl na počátku, Scéna je spoluorganizátorem všech ročníků LDL. Je to největší soutěžní přehlídka ochotnických vyspělých souborů, kde soutěží 10 dospělých a 5 dětských souborů.
Od roku 1958 do 1976 bylo na LDL provedeno celkem 294 premiéry představení her dospělých a dětských.
Scéna získala několikráte nejrůznější ceny na LDL - II., III. cenu poroty, I.cenu diváka, cenu za režii, za scénografii, či herecký výkon, ale vítězem stala se teprve v roce 1964 - hrou Fr.Dürrenmatta: "Fyzikové."
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':