Databáze českého amatérského divadla

Texty: 13. ročník festivalu – Březen měsíc divadla

13. ročník festivalu – Březen měsíc divadla

Ohlédnutí za březnovým festivalem očima návštěvníků
Jilemnice kulturní ...
Březen už bývá tradičně v Jilemnici měsícem divadelní kultury. Festival BŘEZEN – MĚSÍC DIVADLA do našich domovů přináší příjemné vzrušení a náročnou změnu. Dvakrát až třikrát v týdnu vyměníme televizní obrazovku za živé divadelní představení. Pravda, někdy se stane, že výměna nevyzní ve prospěch toho, co vidíme na jevišti Společenského domu Jilm – „. . . že jsem se vůbec strojila . . .“

Letos, myslím, tuto větu nemusel nikdo vyslovit. Úroveň letošní přehlídky byla vysoká.Už první večerní představení hry Petrolejové lampy v podání Klicperova divadla v Hradci Králové bylo silným zážitkem. Mnozí jsme si říkali, že bychom snad už na ochotníky ani neměli chodit.

Jenže ty, kteří přišli, čekalo překvapení. Ani jedna z inscenací ochotnických divadel nebyla vysloveně amatérská, některé byly téměř dokonalé. Netroufám si zde sehrát roli divadelního kritika, ale jistě mně, diváci, dáte za pravdu, že Malované na skle DS TJ Sokol z Pyšely bylo krásné poetické, především hudebně perfektní představení. DS H. Počernice nás přesvědčil ve hře Hra lásky a náhody, že vkusná scéna a vynikající herecké výkony pod citlivým vedením režiséra mohou přinést kultivovanou zábavu i tam, kde často býváme svědkem splašeného pobíhání po jevišti a zbytečného přehrávání herců (mnohdy i profesionálních).
Hamlet ve vsi Dolní Mrduša Závěsného divadla Jičín – skvostné představení, v němž se divák v první části pobaveně směje, ve druhé části mu však běhá mráz po zádech. Na tomto představení jsem si uvědomila, jak nespolehlivá a krátká je naše paměť – musím říct, že jsem po tom večeru neměla moc klidné spaní.

Když už jsem se přece jen do toho hodnocení dala, nesmím vynechat ani Soudné sestry našich ochotníků. Myslím, že představení i přes trochu rozpačitý začátek bylo představením zdařilým, a to především díky všem třem vynikajícím čarodějkám – byly dobré! i hlasově. Ještě bych podotkla, že pěkné byly i kostýmy.

Ještě mi zbývá zmínit se o představeních pro děti. Vypůjčila jsem si písemné ohlasy dětí a učitelů na tato představení a musím konstatovat, že i u dětí výběr her obstál. Snad kromě Dona Quijota se všechna představení líbila – nejvíce Nebojte se strašidel a Kubula a Kuba Kubikula.

Dík vedení SD Jilm patří nejen za to, že v březnu pozvalo do Jilemnice vedle ochotnických souborů i některé soubory profesionální, ale také za to, že nám umožnilo návštěvu opery Madame Butterfly v libereckém divadle, a to za velmi slušnou cenu.
Celkem se během měsíce března zúčastnilo divadelních představení 4 174 diváků. Nejvíce jich bylo na školních představeních a na pohádce Nebojte se strašidel. Večer pak na Petrolejových lampách a již tradičně na představení Divadla V Roztocké. Ale ani ostatní představení neměla žádnou nouzi o diváka. Navíc se všechny soubory shodly, že se jim v Jilemnici dobře hrálo.

Jarmila Andrštová

Jilemnický měsíc divadla
Mnozí občané ani netuší, jiní sice tuší, ale mají jiné zájmy (či nezájmy) a pak jsou ti, kteří si užívají. Čeho, kde a jak? Na první dvě tázací zájmena lze odpovědět velmi stručně: Divadelní přehlídky Březen měsíc divadla a v Jilemnici. Jak všechno probíhá? Na to bude potřeba slov o něco víc. A ještě názornější jsou fotografie z jednotlivých představení, které vám v přiblíží zdejší divadelní atmosféru.

Letos to bylo už po třinácté, co si kulturní veřejnost v podkrkonošské Jilemnici zpestřila vítání jara divadelním festivalem Březen měsíc divadla. Vlastně bychom měli spíš používat termín přehlídka, neboť se jedná o akci nesoutěžní, otevřenou všem divadelním žánrům a doplněnou dalšími kulturními akcemi. Vše (i když vlastně ne tak docela) se odehrává v prostorách Společenského domu Jilm, který se ještě donedávna poněkud kostrbatě prezentoval jako Informační, společenské a kulturní centrum Jilemnice. Prostě a jednoduše jde o jilemnický kulturní dům. Tady v roce 1995 pod vedením tehdejší – dodnes chvalně vzpomínané – ředitelky tohoto zařízení Marie Faruzelové vznikla myšlenka uspořádání akce, která by umožnila v krátkém časovém období shlédnout a třeba i porovnat větší počet divadelních představení, která by potěšila tradiční příznivce divadla v městě i širším regionu. A která by větší publicitou festivalu než jednotlivých představení také mohla oslovit další zájemce o tuto oblast kultury. Kde jinde začínat s cílevědomým podchycením nových diváků, než u mládeže? Proto jsou už řadu let pravidelnou součástí březnové přehlídky dopolední představení pro děti a mládež různých věkových kategorií.

Dalším specifikem je prolínání amatérské a profesionální scény. Největší část představení je sehrána ochotnickými divadelními soubory, přičemž domácí Divadlo v Roztocké tu nikdy nechybí a pravidelně přichází s premiérou nově nastudované hry. Výběr souborů a jejich her není vůbec náhodný, neboť nominovány jsou ansámbly, které se skvěle předvedly již na jiných přehlídkách a festivalech amatérské tvorby. Součástí přehlídky však bývají také kusy profesionálních souborů, a to jak regionálních, tak pražských. A na inscenačně náročná představení – jako je opera nebo balet – jsou pořádány autobusové zájezdy do „velkých divadel“. Závěr festivalu v posledních letech zajišťuje divácky přitažlivé představení – hudební recitál některého populárního umělce.

Šťastně zvolený je termín přehlídky, protože svým konáním v předjaří doplňuje nabídku podobných akcí v širším regionu; to znamená Krakonošova divadelního podzimu ve Vysokém nad Jizerou, malého Festivalu veseloher, pořádaného na počátku zimy ve Vrchlabí, a letního Jiráskova Hronova, který je jakousi posvátně shlíženou Mekkou všech ochotnických divadelníků (a kam se jilemnický soubor již jednou propracoval, a to v roce 1995 se zdařilou inscenací jednoaktovky Nevěsta od A. Hoffmeistera).

Před několika týdny ukončený 13. ročník jilemnického Března – měsíce divadla byl i přes poněkud varující číslovku v záhlaví přímo vzorovou ukázkou výše řečeného. Předzvěstí zahájení festivalu byla 1. března vernisáž výstavy ručně tkaných koberců malíře Petra Cempírka v Galerii V Kotelně v suterénu SD Jilm. To aby bylo kam zajít před představením nebo i o přestávce... Jakoby předpremiérovým představením bylo v neděli 4. 3. dětské odpolední vystoupení Loutkoherecké skupiny České televize s programem Nebojme se strašidel. Byla to první vlaštovka, která odstartovala letos zvlášť bohatý program divadelních představení, určených dětem z mateřských a základních škol i středoškolákům. V rámci projektu Divadlo školám pak herci Malého Vinohradského divadla a Klicperova divadla při celkem sedmi(!) představeních zažíhali jiskřičky zájmu o Thálii v inscenacích Kubula a Kuba Kubikula, Don Quijote a Petrolejové lampy. Vančurova poetika přizpůsobená věku diváků skvěle zabrala u těch nejmladších, úvahy o absenci jistých kulturních základů vyvolaly reakce malé ale hlasité části o něco starších, náctiletých dětí.
Šťastným tahem pro opravdové otevření přehlídky se ukázala být „nominace“ Klicperova divadla z Hradce Králové s divadelní adaptací románu Jaroslava Havlíčka Petrolejové lampy. Domácí autor, děj odehrávající se v Jilemnici a hlavně skvělé výkony herců ve scénograficky i režijně výborném představení. Co si na úvod přát víc? A pokračování? Pestré střídání žánrů, jak už to je při jilemnickém festivalu obvyklé: veselý zbojnický muzikál Malované na skle, zájezd do Liberce na Pucciniho operu Madame Butterfly, detektivka Past na myši od Aghaty Christie, komedie Hra lásky a náhody, neobvykle srozumitelná a působivá verze Goethova Fausta v podání mladých herců Malého Vinohradského divadla nebo „groteskní tragedie“ z Titovské Jugoslávie Hamlet ve vsi Dolní Mrduša, která je variací na shakespearovský námět. Závěr festivalu patřil v neděli 25. 3. domácí premiéře místních ochotníků, členů Divadla v Roztocké – pohádce pro dospělé Soudné sestry od Terryho Pratcheta, která je pro změnu silně inspirovaná Macbethem. Třešničkou na festivalovém dortu pak byl sólový Recitál skvělého herce a originálního zpěváka a hudebníka Jiřího Schmitzera.

Závěrečná statistika říká, že letošní festival navštívilo 2 ??? diváků, když např. v roce 2000 jich bylo jen 1647. Ředitelka Společenského domu Jilm Jana Moravcová o přehlídce říká: „Lidé chodí na kulturní akce, které mají jistou tradici, a k těm již neodmyslitelně patří i Březen – měsíc divadla. Dnes má ustálený počet představení i žánrové složení. A musím říci, že ta nejpovedenější představení ochotnických souborů už nemají daleko k výkonům divadel profesionálních; hrají s velikou chutí a nadšením. Ten letošní ročník byl obzvlášť pestrý, a já doufám, že si většina zájemců během března přišla na své.“

Jiří Dvořák
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':