Texty: Lomnice nad Popelkou, 2006 - O statečné Máně; 2007: Jak pejsek s kočičkou dělali velký úklid

EXNAROVÁ, Alena: Turnovský drahokam po sedmnácté. (internet)

Pokud jde o představení soutěžní, začnu těmi mládežnickými. Mladí lidé z jinak už řadu let existujícího LS Popelka z Lomnice nad Popelkou se rozhodli udělat si divadlo po svém. Jeden z nich, Petr Sládek, zpracoval za využití starší dramatizace a předlohy J. Čapka pohádku Jak pejsek s kočičkou dělali velký úklid. Na scéně paraván (zdobený sítěmi s odpadky), před něj vylezou dvě strašidla, která uvidí děti a rozhodnou se zahrát jim pohádku. Pak už se hraje maňásky trochu zmodernizovaná verze o tom, jak pejsek s kočičkou myli podlahu – zavolají mobilem úklidovou službu a ta jim poradí, co dělat. Někdy trošku zbytečně dlouhé řeči, které maňáskům nesvědčí. Navíc je špatně rozumět, bytelný paraván hlasy tlumí. Ale také hezké akce vidíme: při úklidu se značně práší, při mytí unikají bubliny… Strašidla před paravánem trochu nelogicky moralizují o potřebě uklízet, a přitom mají sama všude binec. Představení končí, asi trošku z bezradnosti, výzvou dětí ke společné písničce. Vrtal nám hlavou smysl toho „strašidláckého“ rámce, ale při povídání si s touto sympatickou partou jsme se dozvěděli, že všechno vzniklo pro zahrání při oslavě čarodějnic a tím to původně mělo skončit. Je dobře, že neskončilo a věřím, že o nich ještě uslyšíme.

Loutkářský soubor z Lomnice nad Popelkou předvedl Ladovu pohádku ve starší úpravě souboru O statečné Máně. Pro loutky i dekorace sáhl do fundu divadla a tak se stalo, že únanovské marionety s kulisami ve stylu sériových dekorací k divadlům v období první republiky působily poněkud nepatřičně. Pohádku připravili tři dospělí s dětmi v rozdělené interpretaci. Vodění únanovských loutek na nitích je pro málo zkušené dětské vodiče velmi nesnadné a tak jsme se často neorientovali, která loutka vlastně mluví. A také se více mluvilo než dělo a snahy o akci vyznívaly občas neobratně. Ale lomničtí hráli s chutí a tak věřím, že ta chuť jim zůstane a že se s nimi zase někdy setkáme.