Databáze českého amatérského divadla

Texty: Hradec Králové, DĚTSKÁ SCÉNA 2007, KP dět. div., loutkář. a recit. souborů - Královéhradecký a Pardubický kraj

Středisko amatérské kultury Impuls Hradec Králové
Divadlo Jesličky Hradec Králové
Volné sdružení východočeských divadelníků
za finančního přispění Královéhradeckého kraje, Města Hradec Králové a Ministerstva kultury ČR

DĚTSKÁ SCÉNA 2007
Krajská přehlídka dětských divadelních, loutkářských a recitačních souborů
Divadlo Jesličky, Hradec Králové, 13. – 15. dubna 2007
- společná pro kraj 25 představení, na kterých se podílelo cca 300 dětských účastníků.
Lektorský sbor: Blanka Šefrnová, Dominika Špalková, Jaroslav Dejl/Alexandr Gregar

Program
Adriánci, Dramatická školička Svitavy - ved. Michal Kadlec
M. Kadlec podle knihy O. Preusslera Čarodějův učeň:
Pamatuj, že já jsem Mistr!
DK při ZŠ Náchod, Pavlišovská - ved. Markéta Kubečková
Milada mašatová: Nápad myšky Terezky aneb O zlé koze
ZŠ Libčany - ved. Michaela Šimáková
Jiří Žáček: 99 dědečků a 1 babička
ZŠ Školní nám. Chrudim - ved. Eva Jonášová
Jan Drda/Olga Strnadová: Jak Franta nad čerchmanty vyzrál
Lukavánek, ZŠ Lukavice - ved. Jana Ozoráková
Jana Ozoráková/Jana Louvarová: Kterak šel Honza pro modré z nebe
HIDRAK=Historicko dramatický kroužek, Jiráskovo gymnázium Náchod
lidová hra českého baroka: Masopust
ved. Blanka Dvořáčková
DS Pouchov - ved. Lukáš Kobrle
Jiří Žáček: Dva krát dva je někdy pět
Brumbambulínci, ZUŠ Hronov - ved. Zuzana Meierová Generová
Václav Čtvrtek/Zuzana Meierová Genrtová
Jak vodník Čepeček málem přišel o svoje kouzelné housličky
Veselé zrcadlo, Gymnázium Ústí nad Orlicí - ved. Lenka Janyšová
Jak to s láskou vlastně bylo
Čtyřlístek, ZUŠ Chlumec nad Cidlinou - ved. Romana Hlubučková
Čtyřlístek pohádek J. Kahouna
Pod čepicí, ZUŠ Chlumec nad Cidlinou - ved. Romana Hlubučková
Hlubučková kolektiv: O tygříkovi
Horní-Dolní ZŠ Sloupnice - ved. Eva Sychrová
Božena Němcová/Eva Sychrová: O kocouru, kohoutu a kose
Bubliny, Dramatická školička Svitavy – ved. Jana Mandlová
soubor autorů-E.Frynta, I.Štuka,P.Šrut...:Havěť všelijaká
Bimbi di Terme, Kuks - ved. Kateřina Bohadlová
Patricius Wasserburger/ Kateřina Bohadlová Mimento mori
Studio Šrámkova domu Sobotka - ved. Lada Blažejová
Jan Werich/Lada Blažejová: Lakomá Barka
Myšáci při DDM Bájo Česká Skalice - ved. Pavla Knápková
Pavla Knápková: Honza a kapesník

Dramatický kroužek při ZŠ Komenského, Trutnov - ved. Kateřina Klimešová
Jan Werich/K. Klimešová/soubor: O rybáři a jeho ženě

„NĚKDO“ (Jakub Maksymov), ZUŠ Jaroměř - ved. Jarka Holasová
O Honzoj přepsáno podle japonské pohádky

Kyselé rybičky, ZUŠ Chlumec nad Cidlinou – ved. Romana Hlubučková, Prévert: Pštros

Zdrhovadlo – Zoubky, ZUŠ Týniště - ved. Jitka Říčařová. Jitka Říčařová soubor: Pokus.

Kyselé rybičky, ZUŠ Chlumec nad Cidlinou – ved. Romana Hlubučková poezie M. Kratochvíla: Úsměvy aneb Kabaret u Kyselých rybiček.

Dárečci Jesličky – ved. Josef Tejkl. J. Tejkl na motivy D. Taragela Jak na nás, neposluchy?

Moje pětka, ZUŠ Jaroměř – ved. Jarka Holasová, Gyula Urbán, J. Holasová: Bleděmodrý Petr.

IV. roč. 1. stupně – Jesličky, ved. Jolana Brannyová podle opery A. Dvořáka na libreto J.Kvapila Rusalka: Rusalky.

ZUŠ Trutnov - ved. Alena Rodrová, podle La Fontaina a J. Žáčka: Bajky a skorobajky.

Porota na celostátní přehlídku Dětská scéna nominovala:

Moje pětka, ZUŠ Jaroměř – ved. Jarka Holasová, Gyula Urbán, J. Holasová: Bleděmodrý Petr.

„NĚKDO“ (Jakub Maksymov), ZUŠ Jaroměř - ved. Jarka Holasová, O Honzoj , přepsáno podle japonské pohádky

na 1. místě doporučila:
Bubliny, Dramatická školička Svitavy – ved. Jana Mandlová soubor autorů-E.Frynta, I.Štuka,P.Šrut...:Havěť všelijaká

na 2. místě doporučila:
Horní-Dolní ZŠ Sloupnice - ved. Eva Sychrová, Božena Němcová/Eva Sychrová: O kocouru, kohoutu a kose.

Porota dále udělila ceny:
- souboru Veselé zrcadlo Gymnázia v Ústí nad Orlicí (ved. Lenka Janyšová) za kolektivní generační výpověď v inscenaci Jak to s láskou vlastně bylo
- souboru Horní Dolní ZŠ Sloupnice za krásný mluvní a zpěvní projev dětí (ved. Eva Sychrová) v inscenaci O kocouru, kohoutu a kose
- Janě Mandlové za hravé inscenování nonsensových textu v představení ... Havěť všelijaká souboru Bubliny Dramatické školičky Svitavy
- DK při ZŠ Komenského Trutnov (ved. Kateřina Klimešová) za osobité inscenování werichovského textu a scénografické řešení inscenace O rybáři a jeho ženě
- Jakubu Maksymovi za komplexní autorsko režijní projev v inscenaci O Honzoj
- souboru Moje pětka ZUŠ Jaroměř (ved. Jarka Holasová) za kolektivní práci na inscenaci Bleděmodrý Petr a příjemný zážitek z ní

Přehlídka byla propojená s krajskou přehlídkou LDO ZUŠ. Což v praxi znamenalo, že posledních šest představení bylo zařazeno i do hodnocení soutěže ZUŠ. Ta pak pokračovala v neděli večer a ještě celé pondělí. (Představení soutěže ZUŠ hodnotila porota ve složení Stanislav Nemrava, Jaroslav Pokorný a Petra Šustová.)
V čase rozborových seminářů vedených lektorským sborem s vedoucími dětských souborů souběžně probíhaly dětské dílny, které vedli vyspělí členové Divadla Jesličky. Program v sobotu byl na závěr doplněn představením LD Maminy Jaroměř Černá a Bílá Fróna (doporučené představení na LCH) , byl určen dětem z hrajících souborů. A představení bylo přijato velmi vřele.
O dojem z přehlídky jsem požádala všechny tři lektory. K jednotlivým představením přinášíme kratičké stručné zhodnocení.
-ng-
KRÁSNÝ VÍKEND S DĚTSKÝM DIVADLEM
Krajská přehlídka Východočeského a Pardubického kraje je pro mě vždycky příkladem přehlídky, která díky systematické a dlouhodobé práci přináší zasloužené ovoce – v podobě obrovské účasti souborů, nádherné a dělné atmosféře. Je jasné, že při tak velkém počtu souborů je potom obrázek o stavu dětského divadla v dané oblasti přesnější a úplnější. Letos v té části, kterou jsem viděl, byla představení velice zajímavá a splňující nejvyšší kritéria (např. Horní – Dolní ZŠ Sloupnice, Bubliny dramatická školička Svitavy, Někdo ZUŠ Jaroměř, Moje pětka ZUŠ Jaroměř) a řada dalších velice zajímavých představení. Lze říci, že až na výjimky jsme v podstatě neviděli představení, které by bylo propadákem. Objevila se i představení, která přinášela řadu otázek a různorodých reakcí. Ale to je dobře. Neodmyslitelnou součástí krajské přehlídky v Hradci Králové je i prostředí,
ve kterém probíhá. A tou je divadlo Jesličky, ZUŠ Na Střezině. Takže na závěr bych chtěl poděkovat všem organizátorům a to především Nadě Gregarové za nádhernou přehlídku a přeji všem organizátorům a vedoucím souborů, aby jim jejich elán a nadšení vydržely i do dalších let.
Jaroslav Dejl

Stálo za to, věnovat ten krásný víkend dětskému divadlu.Přehlídka byla sympatická svým "silným středem". Valná většina představení ukázala, že vedoucí souborů vědí, proč s dětmi pracují a při stavbě inscenací jdou správnými směry. Možná nepřišla letos představení, která by byla uměním, ale nevadí, to je vždycky jaksi navíc, to je dar. Zato si lze vážit toho, že letos se děti dotkly v několika inscenacích vážných nebo duchovních témat a že mnohé měly možnost ukázat,co v nich je. Jen velmi málo inscenací se nevydařilo a (pro mě) pouze jedno divadlo klidně mohlo zůstat doma.
To je myslím velmi dobrá bilance. Díky všem!
Blanka Šefrnová

Letošní maratón Krajského kola Dětské scény v Jesličkách, přinesl HROMADU představení , KUPU nápadů a poměrně slušnou HRST inspirace. Někdo bojuje s dětským divadlem již dlouho, někdo krátce, někdo čím dál lépe, někdo stále ve stejném kruhu… ale přívětivou zprávou je, že těch pomyslných „bojovníků“ v jedné ruce s divadelním a v druhé s pedagogickým mečem, je v královéhradeckém kraji požehnaně a že se mezi nimi objevují i nové tváře.
P.S.: Na místě je také poděkování Nadě Gregarové za výbornou organizaci a vytvoření příjemné atmosféry, která po celou dobu této náročné přehlídky v Jesličkách panovala…
Díky Dominika Š.

Nominace
Moje pětka, ZUŠ Jaroměř, G.Urbán - Bleděmodrý Petr
Na inscenaci je vidět, že téma hry děti zaujalo a že za tím bylo hodně rozhovorů o tom, co děti zažijí a vidí kolem sebe i ve škole.
Školní lavice jako součást scény je tedy na místě a je možná škoda, že školní prostředí se jinak víc neprojeví. Ale tento druhý plán tu funguje také spíš skromněji, zato je dost ústrojně a divadelně únosně do příběhu včleněn.
Výprava je prostá a nápaditá, hlavně posunující se pruh látky s cestou do světa a vysoký paraván, který má svůj úkol až na konci.
Předloha je všeobecně známa. J.Holasová ji myslím úspěšně zjednodušila, dala dětem jen situace, které jsou pro příběh důležité. Ovšem i při jejich jednoduchosti poskytují dost prostoru pro smysluplné rozehrání a vyjádření se a umožňují zážitek divákům. Polemizovat bychom mohli snad s předposlední scénou - s objevením nepojmenovaného kapitána (postavou tak důležitou!), kdy se ptáme, kdo to přesně je a proč se nepodařilo vyjádřit mezi ním a Petrem větší důvěru či vztah. A tak poskytnout divákům katarzi, dětem úlevu a víru. Protože od inscenačně krásné, lyrické závěrečné scény opravdovou katarzi nemohu očekávat.
Protože jde o loutkové divadlo, mají děti víc práce s technickými prostředky. Když se vše daří, hrají děti výrazně a soustředěně. Dva hlavní loutkoherci zacházejí s loutkami citlivě, i když větší vynalézavost v tom, co by loutka mohla ještě zahrát, tu schází. Ale! dá se říct, že děti tady v Hradci zvládly své úkoly a role přesvědčivě a na jedničku.
-bš-
„NĚKDO“ (Jakub Maksymov), ZUŠ Jaroměř - O Honzoj
Inscenátoři autorské pohádky zvolili za rámec příběhu prostředí nádraží, které v začátku a na konci příběhu dokresluje nahraný zvuk nádražního hlášení odjezdu vlaků. Hlavní postavou inscenace je nádražní zaměstnanec – uklízeč odpadků.
I když volba takto přímočaře vybraných a uzavřených rámců může být zároveň inscenační pastí, která se velmi rychle vyčerpá, v případě jaroměřské inscenace se tak nestalo. Na příběhu“sběrače odpadků“ sledujeme zároveň příběh fantazie a bohatosti jiných, vnitřních světů, které jako pozorovatelé běžného života mnohdy nevidíme nebo možná vidět nechceme.
Jakubovi se podařilo rozehrát dějově jednoduchý příběh pomocí nápaditých loutek vyrobených z odpadků (plastů apod.) One man show v tom nejlepším slova smyslu dokázal uhrát s nevtíravým humorem, smyslem pro komiku a přirozeným kontaktem s publikem (které si i v jeden moment propůjčil „na pomoc“ v průběhu představení).
Milý autorský a herecký výkon, který Jakub na krajské přehlídce podal, nese ovšem také riziko, které souvisí s věkem a zkušenostmi protagonisty i „nakloněností“ publika k svéráznému humoru a inscenačním postupům. Ne vždy totiž může vše vyjít (Jakub také na několika místech improvizoval), ale i to je kouzlem a specifikem tohoto představení.
-dš-
1. doporučení
Bubliny, Dramatická škol Svitavy - ...Havěť všelijaká (ved. Jana Mandlová)
Asi dvacet nonsensových básniček (E. Frynta, J. Štuka, P. Šrut) nám předvedly ještě malé děti (2.-3. třída) v pěkném tempu a s chutí. Viděli jsme, že i menší děti mohou příjmout přirozeně tento druh humoru a vcelku lehce k němu přiřadit rozehrání, které nestojí na ilustraci, ale na zobrazení pocitů pomocí rekvizity, která tvarově přímo neslouží tomu co se říká (barevná tyč, měkké míčky, torničky, stolička). To co měly děti za úkol, zvládly dobře - včas se zorganizovat, soustředit se na svůj výstup, případně na písničku a hlavně pěkně mluvit. Někdy je trošku nad jejich síly vytvořit si přesnější vnitřní představu a tak dát básničce správný rytmus. Anebo si přesněji odsadit konec jedné a začátek druhé basně. Děti představením provází (střídmě) kytara, na kterou hraje, usazena mimo hrací prostor, jejich vedoucí, která složila také hudbu k písničkám. J.Mandlová myslím vytvořila pásmo, které ústrojně plyne, je jednoduše provázáno zvířecími tématy básní a rekvizitami, které byly přirozeně využity..
-bš-
2. doporučení
Horní – Dolní ZŠ Sloupnice - O kocouru, kohoutu a kose
Jedním slovem lze říci, že paní Eva Sychrová opět předvedla kvalitní představení, tak jak již několik let předvádí. Kvalitní předloha, solidní dramatizace, vtipná režie, výborné hudební nastudování, velice dobrá jevištní mluva dětí, přirozenost. Ale… V úvodu představení je nastoleno velkolepé inscenování jarmarku, které slouží k představení tří hlavních hrdinů – bratrů, kterým otec odkázal pouze kocoura, kohouta a kosu. Jednotlivé situace bratrů ve světě jsou také dobře rozehrány, ale celý příběh nemá logický konec, neboť končí pouze závěrem příběhu třetího bratra s kosou. Přestože se nejedná o žádnou objevnou cestu, jedná se o velice kvalitní a cílevědomou práci s dětmi, která je obohacuje a přináší jim uspokojení.
-jd-

Teď už jednom krátce o dalších představeních.
Brumbambulínci ZUŠ Hronov – Jak vodník Čepeček málem přišel o svoje kouzelné housličky. Jedním slovem lze říci, že toto představení bylo ukázkou toho, jak by práce v umělecké škole neměla vypadat. Předstírání, pitvoření, snaha o napodobení velkého divadla, neupřímnost.
DK při ZŠ Komenského Trutnov – O rybáři a jeho ženě. Pokus o vlastní dramatizaci a rozehrání situací známého textu Werichovy pohádky. Nápaditá scénografie, rozehrávání situací, vědomá práce s textem, scénou. Děti jsou přirozené a vybavené základními dovednostmi. Vedoucí má připravenou velice kvalitní práci, která pouze potřebuje ve všech složkách dotáhnout a zpřesnit. Největším problémem je asi ještě přesné ujasnění co kdo a kdy dělá. V první proměně smrduté lahve ve venkovském stavení je problém v tom, že se inscenuje jako největší proměna a je nejrozsáhlejší na rozdíl k proměnám na královský zámek a carský palác.Vědoměji by bylo potřeba pracovat i se ztvárněním vody – moře pomocí tří pruhů látky, aby tak docházelo ke gradaci. I přes uvedené výhrady se jedná o sympatickou práci souboru při základní škole. Jedním slovem – tak by to mělo při práci s dětmi v divadelním souboru vypadat.
Zdrhovadlo – Zoubky, ZUŠ Týniště – Pokus. Představení, které vyvolalo řadu diskusí a otázek a bylo dobře, že na přehlídce bylo. Soubor se pokusil o vlastní výpověď k tématu manipulace s lidmi na základě modelové situace pokusných myší v laboratoři, mlsného kocoura a myši, která přichází z hnusného a špinavého podzemí. To všechno je snad možné, věk představitelek už umožňuje i náročnější formu snad až absurdního divadla. Pouze by to chtělo uhlídat míru stylizace, aby nedocházelo k náznakům pitvoření, nedoslovovat každou situaci – tím je míněno stínové divadlo, kde je znázorněno zabíjení myší a jejich konzumace kocourem za pomoci velice konkrétních obrysů myší a kočky. Každopádně je to jiný pokus a do struktury přehlídky přinesl další nový tón.
IV. roč. 1. stupně – Jesličky, Rusalky. Ambiciózní pokus o přetlumočení klasické české opery dětskými představiteli přinesl velice mnoho otázek a zásadních problémů. Na jedné straně dekorativní ošacení Rusalek, vodníka, ježibaby, na druhé straně civilní rifle rybáře (prince). Některé situace vyvolávaly kouzlo nechtěného a někdy i smích diváků. Asi ne každá předloha je možná transponovat do jiného tvaru a pro jiné představitele.
Nebyl totiž ani objeven prvotní signál pro diváka, zda jde o pohádku, nadsázku či něco jiného. Škoda. Snad příště.
-jd-
Pod čepicí, ZUŠ Chlumec n. C.- O tygříkovi. Toto převyprávění příběhu o tygříkovi, který kvůli bojácnosti ztratil své pruhy a slavně si je vydobyl zpět, se ve své podstatě podařilo. A to hlavně v dramaturgii (scény jsou napsány střídmě a citlivě) a pak ve scénografii (je jednoduchá a funkční). Jiné složky inscenace se třeba neukázaly až tak v plné kráse, ale to neubírá tomuto sympatickému kousku na základních kvalitách.
Kyselé rybičky, ZUŠ Chlumec n. C.- Pštros. Malému představení dominovala poetická, pěkně vedená loutka Pštrosa a pak taky velké stínohry. Přesnému, nádherně zvukovému a bolestně metaforickému textu (pro nehodné děti) tyto příliš "hodné" a lehce neuspořádané děti nemohly dostát. Přesto - tohle pojetí se myslím s Prévertem mělo rádo a v zásadě se s ním neminulo.
ZUŠ Trutnov - Bajky a skorobajky. Za veselého klavírního doprovodu nám šikovná parta, mající smysl pro humor, předvedla pár La Fontainových a Žáčkových bajek. Ačkoliv k většímu rozehrání nedošlo, děti dokázaly ozvláštnit pointy slovně i jednoduchým gestem. Představení bylo v souladu s gustem vyslovenou větou: je třeba vědět, na co stačíš! I to je někdy umění.
ZŠ Školní náměstí Chrudim - Jak Franta nad čerchmanty vyzrál. Toto divadelně ambiciózní představení (vlastně Čert a Káča) bylo sympaticky rozehrané a mající lehce groteskní styl, který zaujal hlavně v první polovině hry. Děti si počínaly šikovně a nebojácně. Proti šla málo sloužící výprava a retardující přestavby ve tmě. Zamrzel málo dohraný
závěr, postrádající opravdové setkání Káči a Franty a tudíž ochuzující diváka o katarzi.
Bimbi di Terme, Kuks - Mimento mori. Jak se po každé epizodě této staré hry barokní vracíme k velké moci Smrti, tak od počátku do konce jsme tu v zajetí tmy, stylizovaného pohybu, tmavých kápí a truchlivosti. Při silně znějící (zajímavé) hudbě mě napadlo, jestli se tu tvůrci neschovali za poněkud umělé vytváření pocitů. Práce s dětmi na uměleckém tvaru má svůj smysl. Doufám, že děti z Kuksu smysl své práce také nalezli...Jinak jsme slyšeli velmi dobrou recitaci, ocenili práci s nasvícením. Dětmi dodržovaný horizontálně-vertikální pohyb po jevišti (patrně symbol kříže) působil magicky.
DK při ZŠ ul.Pavlišovská, Náchod - Nápad myšky Terezky aneb O zlé koze. Drobné, jednoduše rozvržené představení dalo dětem možnost užít si své role, což se nejvíc podařilo dívence, která vytvořila pěkný obrázek marnivé Kozy.Vcelku malé děti dokázaly pohádku dobře předvést, škoda jen zdlouhavých vypravěčských partů, které jednoduchý příběh zatěžkávaly.
Veselé zrcadlo, Gymnazium Ústí n.O. - Jak to s láskou vlastně bylo. Velmi zajímavý pokus ztvárnit průběh jedné epizody lásky, byl zavěšen na výrazné herecké stylizaci zamilované dvojice a na vytvoření alegorických postav, které dvojici provázejí. Někdy (ne úplně ujasněně) zosobňují pocity, jindy vlastnosti lidí. Vše završuje Čas, také personifikovaný. Studenti rozehráli příběh s jistou inscenační odvahou, s ambicemi a dovednostmi. Takže je škoda, že celou tuto barvitou inscenaci podkládají jen dvě jednoduché situace, protože jejich alegorické vyjádření byl zajímavý nápad. Těším se, co z těchto šikovných divadelníků vypadne za rok!
Dárečci Jesličky - Jak na nás neposluchy? Když to vezmu od názvu - tak jak tedy na nás? Že by na nás platily výstupy zoufalých duší?, nebo zoufalé výstupy těch dobrých duší? Nevím, přiznám se. Museli jsme hodně zlobit (my diváci), že jsme tak dostali! Slibujeme, že už budeme hodní a prosíme: udělejte pro nás nějaké pěkné (nebo škaredé) chytré (nebo jednoduché), ale divadlo. Díky!divadlu.
-bš-
Soubor ze ZŠ Libčany pod vedením Michaely Šimákové představil výběr několika limerik Jiřího Žáčka s názvem 99 dědečků a 1 babička. 4 dívky představovaly 4 typy babiček. Dobrý záměr, který by mohl fungovat jako princip hry, ale zatím zůstal pouze ve vnější rovině a nebyl rozehrán směrem k vytváření situací a vztahů mezi jednotlivými postavami. Přesto dívky dokázaly zaujmout publikum nasazením a radostí (vervou), se kterou se do interpretace limerik (i když mnohdy ne tak literárně kvalitních) pustily.
S verši Jiřího Žáčka pracoval i další soubor, DS Pouchov, pod vedením Lukáše Kobrleho. Na představení, nazvaném Dva krát dva je někdy pět, již byl (oproti předchozímu) znát zřetelněji režijní záměr směrem k inscenování poezie. (Působivá byla např. scéna v úvodu a závěru představení, kdy se pracovalo s chórem a symbolem davu). Z představení byla také znát snaha vyjádřit se prostřednictvím poezie k tématům, která současnou mladou generaci ve vztahu k většinové společnosti trápí či iritují. Nevyrovnanost jednotlivých partií (v přednesu a volbě inscenačních prostředků), kolísavá literární kvalita vybraných textů, ale zanechala inscenaci zatím v půli cesty…
Představení Lakomá Barka Studia Šrámkova domu Sobotka vedoucí Lady Blažejové se opíralo o soubor šikovných a v mluvním projevu kultivovaných dětí. Přednesové party byli také v inscenaci nejsilnější. Po stránce divadelnosti se však soubor nepřeklenul přes ilustrativnost, která se v představení často objevovala. Tomuto zpracování literární předlohy Jana Wericha by pomohlo větší a důslednější rozehrání jednotlivých dramatických situací, vztahů mezi protagonisty a trochu více neotřelých inscenačních nápadů.
S inscenací Honza a kapesník zavítal na přehlídku soubor Myšáci, který působí při DDM Bájo Česká Skalice pod vedením Pavly Knápkové. Na představení byla sympatická „chuť si zahrát“ (v dobrém slova smyslu) i herecký výkon hlavního protagonisty. Celek inscenace přeci jen narážel na malou zkušenost souboru a především na ne zrovna šťastnou volbu výchozí literární předlohy. Ta byla z ranku pohádek s výchovným ponaučením, kterým pohádkové prostředí slouží spíše jako prostředek k návodu a osvětě. (V tomto případě směrem k osobní hygieně dětí aneb jak je důležité mít u sebe kapesník.) Samotné předloze (z 50. či 60.let) chybí kvalitní dramatická zápletka, která by byla pro inscenování nosná.
Soubor Kyselé rybičky pod vedením Romany Houbičkové ze ZUŠ Chlumec nad Cidlinou přijel na přehlídku hned s několika inscenacemi. Kabaret u kyselých rybiček se vyznačoval velkým nasazením, nadšením,včetně zapojení živé muziky do inscenace (i když s technickými problémy), a smyslem pro vtip, humor a pointu. Sympatickému představení chybělo jen a zároveň především škrtání. Razantní dramaturgická selekce a bolestné, ale potřebné vyřazení některých nápadů, by jednoznačně napomohlo k semknutí inscenace. Jednotlivé výstupy totiž své vrcholy měly, ale při tom množství a řazení se v celku ztratily. Což je fakt škoda…
-dš-
DK při ZŠ ul.Pavlišovská, Náchod - Nápad myšky Terezky aneb O zlé koze. Drobné, jednoduše rozvržené představení dalo dětem možnost užít si své role, což se nejvíc podařilo dívence, která vytvořila pěkný obrázek marnivé Kozy.Vcelku malé děti dokázaly pohádku dobře předvést, škoda jen zdlouhavých vypravěčských partů, které jednoduchý příběh zatěžkávaly.
Veselé zrcadlo, Gymnazium Ústí n.O. - Jak to s láskou vlastně bylo. Velmi zajímavý pokus ztvárnit průběh jedné epizody lásky, byl zavěšen na výrazné herecké stylizaci personifikovaný. Studenti rozehráli příběh s jistou inscenační odvahou, s ambicemi a dovednostmi. Takže je škoda, že celou tuto barvitou inscenaci podkládají jen dvě jednoduché situace, protože jejich alegorické vyjádření byl zajímavý nápad. Těším se, co z těchto šikovných divadelníků vypadne za rok!
DK při ZŠ ul.Pavlišovská, Náchod - Nápad myšky Terezky aneb O zlé koze. Drobné, jednoduše rozvržené představení dalo dětem možnost užít si své role, což se nejvíc podařilo dívence, která vytvořila pěkný obrázek marnivé Kozy. Vcelku malé děti dokázaly pohádku dobře předvést, škoda jen zdlouhavých vypravěčských partů, které jednoduchý příběh zatěžkávaly.
-ag-

DIVADELNÍ PŘEDLÍDKA HRADEC KRÁLOVÉ 14. - 15. 4.
Společná přehlídka dětského divadla pro kraj Královéhradecký a Pardubický se uskutečnila ve dnech 13. – 15. dubna 2007 v Divadle Jesličky v Hradci Králové. Zahrnovala 25 představení, na nichž se podílelo cca 300 dětských účastníků. Lektorský sbor zasedal ve složení Blanka Šefrnová, Dominika Špalková, Jaroslav Dejl/Alexandr Gregar. Přehlídka byla propojená s krajskou přehlídkou
LDO ZUŠ. V praxi to znamenalo, že posledních šest představení bylo zařazeno i do hodnocení soutěže ZUŠ. Ta pak pokračovala v neděli večer a ještě celé pondělí. V čase rozborových seminářů vedených lektorským sborem s vedoucími dětských souborů souběžně probíhaly dětské dílny, které vedli vyspělí členové Divadla Jesličky. Sobotní program byl na závěr doplněn představením LD Maminy Jaroměř Černá a Bílá Fróna (představení doporučené na LCH). Bylo přijato velmi vřele.
Pořadatelka přehlídky Naďa Gregarová (Středisko IMPULS) požádala lektory o dojem
z přehlídky. Vybíráme pár slov Jaroslava Dejla a připojujeme krátká hodnocení jednotlivých představení. „Krajská přehlídka Východočeského a Pardubického kraje je pro mě vždycky příkladem přehlídky, která díky systematické a dlouhodobé práci přináší zasloužené ovoce – v podobě obrovské účasti souborů, nádherné a dělné atmosféře. Je jasné, že při tak velkém počtu souborů je potom obrázek o stavu dětského divadla v dané oblasti přesnější a úplnější. Letos v té části, kterou jsem viděl, byla představení velice zajímavá a splňující nejvyšší kritéria (např. Horní – Dolní ZŠ Sloupnice, Bubliny Dramatická školička Svitavy, Někdo ZUŠ Jaroměř, Moje pětka ZUŠ Jaroměř a řada dalších). Až
na výjimky jsme v podstatě neviděli žádný „propadák“.

Přímý postup na celostátní přehlídku:

Moje pětka, ZUŠ Jaroměř: Bleděmodrý Petr (ved. Jarka Holasová). Je vidět,
že téma hry děti zaujalo a že za vznikem inscenace bylo hodně rozhovorů o tom, co děti zažívají a vidí kolem sebe i ve škole. Vedoucí souboru Jarka Holasová úspěšně zjednodušila všeobecně známou předlohu, dala dětem jen situace, které jsou pro příběh důležité. Jako problematická se zatím jeví jen nejasná předposlední scéna s objevením nepojmenovaného kapitána. Zatím se nepodařilo vyjádřit vztah mezi ním a Petrem a představení tak chybí potřebná katarze.

Někdo (Jakub Maksymov), ZUŠ Jaroměř: O Honzoj (ved. Jarka Holasová). Inscenátoři autorské pohádky zvolili za rámec příběhu prostředí nádraží, které v začátku a na konci příběhu dokresluje nahraný zvuk nádražního hlášení odjezdu vlaků. Hlavní postavou inscenace je nádražní zaměstnanec – uklízeč odpadků. I když volba takto přímočaře vybraných a uzavřených rámců může být zároveň inscenační pastí, která se velmi rychle vyčerpá, v případě jaroměřské inscenace se tak nestalo. Na příběhu “sběrače odpadků“ sledujeme zároveň příběh fantazie a bohatosti jiných, vnitřních světů, které jako pozorovatelé běžného života mnohdy nevidíme nebo možná vidět nechceme. Jakubovi se podařilo rozehrát dějově jednoduchý příběh pomocí nápaditých loutek vyrobených z odpadků (plastů apod.) One man show v tom nejlepším slova smyslu dokázal uhrát s nevtíravým humorem, smyslem pro komiku a přirozeným kontaktem s publikem.

Doporučení do širšího výběru:

Bubliny, Dramatická školička Svitavy: Havěť všelijaká (ved. Jana Mandlová) Děti 2. a 3. tříd předvedly pásmo nonsensových básniček (E. Frynta, J. Štuka, P. Šrut) v pěkném tempu a s chutí. Jejich rozehrávání nestojí na ilustraci, ale na zobrazení pocitů pomocí nepopisných rekvizit. Děti dobře zvládají včas se zorganizovat, soustředit se na svůj výstup či písničku a hlavně pěkně mluvit. Někdy je trošku nad jejich síly vytvořit si přesnější vnitřní představu a tak dát básničce správný rytmus, nebo si přesněji odsadit konec jedné a začátek druhé básně.

Horní-Dolní ZŠ Sloupnice: O kocouru, kohoutu a kose Na vysokou kvalitu představení Evy Sychrové jsme zvyklí z minulých let. Kvalitní předloha, solidní dramatizace, vtipná režie, výborné hudební nastudování, velice dobrá jevištní mluva dětí, přirozenost. Ale… Představení začíná velkolepým inscenováním jarmarku, které slouží k představení tří hlavních hrdinů – bratrů, kterým otec odkázal pouze kocoura, kohouta a kosu. Jednotlivé situace bratrů ve světě jsou také dobře rozehrány, ale celý příběh nemá logický konec, neboť končí pouze závěrem příběhu třetího bratra s kosou.

Krátce o dalších představeních:

Brumbambulínci ZUŠ Hronov: Jak vodník Čepeček málem přišel o svoje kouzelné
housličky (ved. Zuzana Meierová-Generová). Jedním slovem lze říci, že toto představení bylo ukázkou toho, jak by práce v umělecké škole neměla vypadat. Předstírání, pitvoření, snaha o napodobení velkého divadla, neupřímnost.

Dramatický kroužek při ZŠ Komenského Trutnov: O rybáři a jeho ženě (Kateřina Klimešová). Pokus o vlastní dramatizaci známé Werichovy pohádky. Nápaditá scénografi e, rozehrávání situací, vědomá práce s textem, scénou. Děti jsou přirozené a vybavené základními dovednostmi. Velice kvalitní práce vedoucí souboru, kterou je pouze třeba ve všech složkách dotáhnout a zpřesnit. Soubor byl odměněn cenou za osobité inscenování werichovského textu a scénografické řešení

Zdrhovadlo – Zoubky, ZUŠ Týniště: Pokus (ved. Jitka Říčařová). Představení vyvolalo řadu diskusí a otázek a bylo dobře,
že na přehlídce bylo. Soubor se pokusil o vlastní výpověď k tématu manipulace s lidmi na základě modelové situace pokusných myší v laboratoři, mlsného kocoura a myši, která přichází z odporného špinavého podzemí. To všechno je snad
možné, jen je třeba uhlídat míru stylizace, aby nedocházelo k náznakům pitvoření a vyvarovat se popisného doslovování každé situace.

IV. roč. 1. stupně, Divadlo Jesličky Hradec Králové: Rusalky (ved. Jolana Brannyová). Ambiciózní pokus o přetlumočení
klasické české opery dětskými představiteli přinesl mnoho otázek a zásadních problémů. Na jedné straně dekorativní ošacení Rusalek, vodníka, ježibaby, na druhé straně civilní rifl e rybáře (prince). Některé situace vyvolávaly kouzlo nechtěného a někdy i smích diváků. Divákům scházel prvotní signál, zda jde o pohádku, nadsázku či něco jiného.

Pod čepicí, ZUŠ Chlumec n. C.: O tygříkovi (ved. Romana Hlubučková). Příběh o tygříkovi, který kvůli bojácnosti ztratil své pruhy a slavně si je vydobyl zpět, se v podstatě podařilo převyprávět. A to hlavně v dramaturgii (scény jsou napsány střídmě a citlivě) a ve scénografi i (je jednoduchá a funkční). Další složky inscenace zůstaly bohužel pozadu, to ale neubírá tomuto sympatickému kousku na základních kvalitách.

Kyselé rybičky, ZUŠ Chlumec n. C.: Pštros (ved. Romana Hlubučková). Malému představení dominovala poetická, pěkně vedená loutka Pštrosa, ale i velké stínohry. Přesnému, nádherně zvukovému a bolestně metaforickému textu J. Préverta tyto příliš „hodné“ a lehce neuspořádané děti nemohly dostát. Přesto se toto pojetí s poetikou předlohy v zásadě neminulo.

ZUŠ Trutnov: Bajky a skorobajky (ved. Alena Rodrová). Za veselého klavírního doprovodu nám šikovná parta se smyslem pro humor předvedla několik La Fontainových a Žáčkových bajek. Ačkoliv k většímu rozehrání nedošlo, děti dokázaly ozvláštnit pointy slovem i jednoduchým gestem.

ZŠ Školní náměstí Chrudim: Jak Franta nad čerchmanty vyzrál (ved. Eva Jonášová).
Sympaticky rozehrané představení v lehce groteskním stylu zaujalo hlavně svou první polovinou. Proti šla málo sloužící výprava a retardující přestavby ve tmě. Zamrzel málo dohraný závěr postrádající opravdové setkání Káči a Franty a tudíž ochuzující diváka o katarzi.

Bimbi di Terme, Kuks: Mimento mori (Kateřina Bohadlová). Jak se po každé epizodě této barokní hry vracíme k velké moci Smrti, tak od počátku do konce jsme tu v zajetí tmy, stylizovaného pohybu, tmavých kápí a truchlivosti. Silně znějící (zajímavá) hudba navozuje pocit, že se tvůrci schovali za poněkud umělé vytváření pocitů. Za ocenění stojí velmi dobrá recitace i práce s nasvícením. Dětmi dodržovaný horizontálně-vertikální pohyb po jevišti (patrně symbol kříže) působil magicky.

Dramatický kroužek při ZŠ Pavlišovská, Náchod: Nápad myšky Terezky aneb O zlé koze (ved. Markéta Kubečková). Drobné, jednoduše rozvržené představení dalo dětem možnost užít si své role, což se nejvíc podařilo představitelce marnivé Kozy. Poměrně malé děti dokázaly pohádku dobře předvést, škoda jen zdlouhavých vypravěčských partů, které jednoduchý příběh zatěžkávaly.

Veselé zrcadlo, Gymnázium Ústí n.O.: Jak to s láskou vlastně bylo (ved. Lenka Janyšová). Velmi zajímavý pokus ztvárnit průběh jedné epizody lásky, byl založen na výrazné herecké stylizaci zamilované dvojice a na vytvoření alegorických postav, které dvojici provázejí. Někdy (ne úplně jasně) zosobňují pocity, jindy vlastnosti lidí. Vše završuje Čas, také personifi kovaný. Studenti rozehráli příběh s jistou inscenační odvahou, s ambicemi a dovednostmi. Takže je škoda, že celou tuto barvitou inscenaci podkládají jen dvě jednoduché situace. Soubor nicméně obdržel cenu za kolektivní generační výpověď.

Dárečci, Divadlo Jesličky Hradec Králové: Jak na nás neposluchy? (ved. Josef Tejkl) Museli jsme hodně zlobit (my diváci), že jsme tak dostali! Slibujeme, že už budeme hodní a prosíme: udělejte pro nás nějaké pěkné (nebo škaredé) chytré (nebo jednoduché), ale divadlo.

Soubor ZŠ Libčany: 99 dědečků a 1 babička (ved. Michaela Šimáková). V pásmu několika limeriků J. Žáčka představovaly čtyři dívky čtyři typy babiček. Dobrý záměr, který by mohl fungovat jako princip hry, ale zatím zůstal pouze ve vnější rovině a nebyl rozehrán směrem k vytváření situací a vztahů mezi jednotlivými postavami. Přesto dívky dokázaly zaujmout publikum nasazením a radostí, s níž se do interpretace textů (i když mnohdy nepříliš literárně kvalitních) pustily.

DS Pouchov: Dva krát dva je někdy pět (ved. Lukáš Kobrle). V dalším představení na texty J. Žáčka již byl znát zřetelnější režijní záměr směrem k inscenování poezie. Z představení byla také znát snaha vyjádřit se prostřednictvím poezie k tématům, která současnou mladou generaci ve vztahu k většinové společnosti trápí či iritují. Nevyrovnanost jednotlivých partií (v přednesu a volbě inscenačních prostředků) a kolísavá literární kvalita textů ale zanechala inscenaci zatím v půli cesty…

Studio Šrámkova domu Sobotka: Lakomá Barka (ved. Lada Blažejová). Inscenace se opírala o soubor šikovných a v mluvním projevu kultivovaných dětí. Přednesové party byly také v inscenaci nejsilnější. Po stránce divadelní se však soubor nepřeklenul přes převažující ilustrativnost. Tomuto zpracování předlohy Jana Wericha by pomohlo větší a důslednější rozehrání dramatických situací, vztahů mezi protagonisty a trochu víc neotřelých inscenačních nápadů.

Myšáci, DDM Bájo Česká Skalice: Honza a kapesník (ved. Pavla Knápková). Na představení byla sympatická „chuť si zahrát“ i herecký výkon hlavního protagonisty. Celek inscenace ale přeci jen narážel na malou zkušenost souboru a především na nepříliš šťastnou volbu literární předlohy z ranku „pohádek“ s výchovným ponaučením (v tomto případě směřujícím k osobní hygieně dětí aneb jak je důležité mít u sebe kapesník.) Samotné předloze (z 50. či 60. let) chybí kvalitní dramatická zápletka, která by byla pro inscenování nosná.

Kyselé rybičky, ZUŠ Chlumec nad Cidlinou: Kabaret u kyselých rybiček (ved. Romana Hlubučková). Představení se vyznačovalo velkým nasazením a nadšením, včetně zapojení živé muziky do inscenace (i když s technickými problémy), a smyslem pro vtip, humor a pointu. Sympatickému představení chybělo jen škrtání. Razantní dramaturgická selekce s vyřazením některých nápadů by jednoznačně napomohla k semknutí inscenace.

Čtyřlístek, ZUŠ Chlumec nad Cidlinou: Čtyřlístek pohádek (ved. Romana Hlubučková). Soubor dětí 1.- 3. tříd ZŠ se představil čtyřmi pohádkami J. Kahouna. V každé z nich si děti vyzkoušely jiné typy loutek - spodové plošné loutky, stínohru, rukavicové loutky i jednoduché marionety. Jejich projev byl kultivovaný a soustředěný a výslovnost čistá, tak jak jsme už léta zvyklí u všech svěřenců Romany Hlubučkové.

Adriánci, Dramatická školička Svitavy: Pamatuj, že já jsem Mistr! Snaha o komplexní dramatickou práci, pokusy o situace a vytvoření atmosféry na základě Preusslerova Čarodějova učně. Vedoucí skupiny Michal Kadlec má smysl pro jevištní obraz, pro výtvarný rozměr představení, zapojení hudby apod., ale ještě nedospěl k pevnějšímu jevištnímu tvaru založeném především na herecké situaci. Což je úkol pro interprety tohoto věku věru přetěžký.

Lukavánek z Lukavice: Kterak šel Honza pro modré z nebe (ved. Jana Ozoráková s Janou Louvarovou). Zajímavé autorské představení – kromě dětí i pět dospělých interpretů, pro někoho „ochotnické“ sdružení, pro jiného hezká „rodičovská“ práce. V každém případě příjemné soužití dětí a dospělých na jevišti.

HIDRAK=Historicko dramatický kroužek, Jiráskovo gymnázium Náchod: Masopust (ved. Blanka Dvořáčková). O lidové barokní hře padlo při rozboru mnoho slov, a to proto, že v inscenaci toho z baroka mnoho nezbylo. A to především pro žánrové nepochopení, které pak ovlivnilo jak herecké výrazové prostředky,
tak kostýmy, hudbu apod. Snaha souboru zabývat se uměleckými epochami je pozitivní, ale přece jen by bylo dobré vycházet z historických pramenů a nezacházet se žánrem (i tématem) takto nepoučeně. sestaveno z poznámek Nadi Gregarové, Blanky Šefrnové, Dominiky Špalkové, Jaroslava Dejla a Saší Gregara.

Související Pojmy

Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':