Databáze českého amatérského divadla

Texty: Turnov, Čmukaři, EXNAROVÁ, Alena: Jak žijí Čmukaři. Divadelní HROMADA - L. léto 2007.

Jak žijí Čmukaři?
Na to jsem se chtěla zeptat při Turnovském drahokamu hned první den. Ale nějak jsme pořád nemohli najít volnou chvilku, až druhý den přehlídky jsme si na chviličku sedli v baru s Dádou Weissovou a Jardou Ipserem (Romana Zemenová už tu nebyla) a postupně překřikovali sílící hluk, neboť žíznivých lidí neubývalo, spíše naopak.

Já: Tak jak žijete?
Dáda: Zatím jsme pořád v kmenovém počtu, to znamená Jarda, Romana a já. To naše nový představení, který jsi tady viděla (moje pozn. - Zvířátka za to nemůžou), je vlastně už rok starý, premiéru jsme měli v dubnu loňského roku a zároveň to měla být derniéra. Udělali jsme si ho k narozeninám (moje poznámka: Čmukaři slavili třicetiny) a nakonec ještě trochu upravili a hrajeme ho. Jinak jsme měli trošku náročnější rok, protože jsme se různě střídali v nemocech. Ale jinak bych řekla, že dobrý. Romana teď zase učí na ZUŠ dramaťák, zaskakuje za mateřskou. Já jsem na volný noze, skončila jsem s podnikáním. No a Jarda …
Jarda: Já jsem pořád v Jutě, už mám někde to inventární číslo napsaný…
Já: Máte už zase nějaké další plány? (smích, tedy ne můj)
Jarda: No, několik věcí se nám nepovedlo …
Já: …například ?
Jarda: Například Celestýna, kterou jsme nedotáhli, to máme jako dluh a chtěli bychom ji udělat. Panáci jsou pěkný a možná, že si to za ta léta sedlo a že by se nám to mohlo podařit. No a pak ještě nějaký další věci…
Dáda: Taky budeme dělat na Kočičích jazýčkách, které jsme hráli před několika lety a moc to nevyšlo, a to nám je líto, protože si myslíme, že to tak úplně blbý není. To se týká taky Sadoděda, protože to bylo představení, který mělo ohromný ohlas mezi dětmi a bylo by škoda nedotáhnout ten konec, kterej tak divně vyzníval… Takže nic nového, spíš takový správky a oprávky.
Jarda: A pak jsme si dali za úkol, že si každý z nás udělá takové kratší představení, kdyby byl někdo nemocný, jak se nám teď stává , tak abychom mohli hrát. Podobně jako já hraju s Jirkou Polehňou Pustej les (moje poznámka pro ty, co nevědí: buď hraje sám nebo hrají spolu každý svou pohádku se společným rámcem). Já jsem si dost zahrál, na rozdíl od holek.
Dáda: Romana začala dělat Elvíru, to představení, který tady na přehlídce bylo loni, a pak právě onemocněla a nemohla to dodělat, takže jsem do toho vstoupila a hrála to. To je taky představení, který je zajímavý a taky by si zasloužilo něco s tím udělat. Romana říkala, že na tom představení už bylo vidět, že je nemocná, takže teď by to možná mohlo vypadat zdaleka jinak. Je tam zajímavá práce s předměty a oživováním věcí , jen je třeba prostě to celé nějak znova a lépe uchopit.
Tady někde náš rozhovor skončil – bar hučel (a můj diktafon pak taky), tak jsem Čmukařům poděkovala a popřála, ať se jim daří a vnořili jsme se do hlučícího davu.
Alena Exnarová
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':