Databáze českého amatérského divadla

Texty: ZÁMEČNÍKOVÁ, Ema: Z CELOSTÁTNÍ DÍLNY DĚTSKÝCH RECITÁTORŮ. Divadelní HROMADA 2006 - léto.

Z CELOSTÁTNÍ DÍLNY DĚTSKÝCH RECITÁTORŮ
referuje členka poroty Ema zámečníková
„Co jste to, proboha, našemu klukovi v Trutnově říkali? Že nemůže pochopit, co se dělo za totality?!!“, oslovila mne babička (jak jsem se později dozvěděla) jednoho z dětských recitátorů, kteří postoupili z krajského kola do národní přehlídky v Trutnově. „Nevím, já jsem s ním nemluvila, byl v jiném kolečku…“, opatrně se snažím reagovat. Dál se však nedostanu, neboť babička úporně bojuje za svého vnuka a nedá mi šanci se kohokoliv či čehokoliv zastat. „On si tu básničku vybral, bavila ho, dělal to jen tak, né do ňáký soutěže! Vy na to jdete příliš pedagogicky, vědecky, já když recitovala, jezdíval na soutěž Jan Skácel….“ Opět učiním pokus o vysvětlení, že jsem vnukovi o totalitě nic neříkala, že jsem mu vůbec nic neříkala a že si teď (u stánku, s kelímkem piva v ruce) ani nedokáži vybavit, co kluk recitoval za text a tak… „Jo a ještě se po něm chtělo, aby si hrál a on si na indiány už dávno nehraje.“ (Jednalo se o chlapce z 2. kategorie, 11 let) „Ostatní jsou v ňáký lidušce, v zušce, jak se jim snad teď říká, on ne, není na to zvyklý…“ Vidím, že nemám žádnou možnost cokoliv říci, vzdávám se, vše odkývám a když babička vítězně opustí ring, jdu vylít zvětralé pivo, neboť výše je uvedena pouze zkratka pseudorozhovoru, který trval víc než dlouho.
Co se tedy vlastně v tom Trutnově dělo? Z celé republiky se sjeli se svým dospělým doprovodem dětští recitátoři, kteří zvítězili v krajských kolech soutěže v dětském přednesu. Vše se odehrávalo v příjemném domě lesnické školy, ten je v krásném parku. Účastníci byli v „lesárně“ i po dvě noci ubytovaní. Po příjezdu se děti rozešly do dílen, vedli je studenti katedry výchovné dramatiky DAMU Praha. Seznamovaly se, hrály, rozmlouvaly, vyměňovaly zkušenosti. Pro dospělé byl připraven seminář, se zájemci rozmlouvala zkušená Jiřina Lhotská. Kdo do dílen nechtěl, nemusel, ale byl pak poněkud stranou. Studenti připravili pro účastníky v sobotu zábavný večer. Recitovalo se v aule, většinou za úporného vedra. Prostor na recitování obrovský, ale zase se tam všichni bez problémů vešli. Na začátku byly vyznamenaní recitátoři, kteří postoupili do národního kola již po několikáté. V dílnách vylosované pořadí, každý říkal jen jeden text (ve 3. a 4. kategorii byly povinné k účasti v nižších kolech soutěže texty dva), mohl si zvolit který. Každý výkon pozorně sledoval lektorský sbor, členové dostali texty už na začátku přehlídky. Po každé kategorii následovala důkladná odborná porada a pak rozborový seminář. Lektoři se rozdělili do dvojic a spolu s dětmi utvořili tři kolečka, kde se ke každému výkonu podrobně hovořilo (dospěláci sledovali průběh mimo kolečko, ale měli možnost zasahovat). Kdo byl hotov, mohl přejít k dalšímu kolečku, u našeho byl nával. Pro lektory byl zvolený postup velmi náročný, neboť nechtěli dětem zkazit radost z recitování a přitom říci podstatné připomínky.
Náš region zastupovali: Jan Pohl, Michaela Šebestová, Jan Krofta, Daniel Krejčík, Adéla Černíková a Mirek Vrbický. Některé jsem měla možnost vidět v krajském kole. A jak se jim dařilo? Všichni byli výborní.
Ema Zámečníková
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':