Texty: MACHALÍKOVÁ, Jana: Krajská divadelní přehlídka Dětská scéna Třebíč, 3.4.2007. Dětská scéna, č. 0.

DIVADELNÍ PŘEHLÍDKA TŘEBÍČ 3. 4.
Třebíčský divadelní „maraton“ vypukl již v 8.15 ráno. Měli jsme možnost zhlédnout od 8.30 do 15.30 dvanáct představení, jejichž úroveň nijak nepřesahovala hranice školního divadla. Divadelní ambice mělo jen několik souborů, ale i ty mají ještě hodně práce při hledání divadelních prostředků jevištního sdělení. Lektorský sbor se rozhodl ocenit ty soubory, které měly k divadelní inscenaci nejblíže a u kterých zároveň práce v souboru zachovávala jejich přirozenost na jevišti.

Čestné uznání jsme předali DS Hadřík ze ZŠ Havlíčkova Jihlava (ved. Jana Krásenská a Alena Hromádková) za představení Kozlátko a tři kozy v němž děti jednaly přirozeně a byla patrná dobrá vybavenost členů souboru. Dramaturgie přesně respektovala věk a vybavenost dětí.

Další čestné uznání obdržel DS Pod Maskou ze ZUŠ Žďár nad Sázavou (ved. Jana Mifková) za představení O Hanině, ve kterém děti pracovaly s pověstí z Vysočiny a vložily do představení vlastní invenci,

DS Hadr ze ZUŠ Havlíčkova Jihlava (ved. J. Krásenská a A. Hromádková) za představení Květinové městečko, v němž se soubor pokusil využít loutkové divadlo (hra rukou) k obohacení příběhu nejen vizuálně, ale i významově.
Na nominaci do širšího výběru jsme navrhli

DS Rarášek ze ZŠ Na Kopcích Třebíč (ved. Stanislava Mrenicová) s inscenací Ikarův pád. V představení byla jako inscenační prostředek použita prádelní guma, se kterou děti pohybově pracovaly. Rozehrávání příběhu přes natahování a smršťování gumy mělo ale i svá úskalí. Divák si především po chvíli položil otázku, proč byl použit zrovna tento prostředek a jak souvisí s tématem představení.

DS Sluníčka ze ZŠ Benešova Třebíč (ved. Zdeňka Marečková) jsme do širšího výběru navrhli s drobničkou Čas. Je to autorská krátká básnička, v níž děti pohybově rozehrávají hodiny a jejich vlastnosti. Přestože děti měly sklon k mechanické deklamaci textu v kolektivních pasážích, působilo minipředstavení hravě a uvolněně.

Měli jsme možnost setkat se znovu (podobně jako v minulých letech) s pokusy o tzv. velké divadlo se zpěvem, okázalými scénami a nezřídka autorským vstupem samotných aktérů. Nechci tyto soubory jmenovat, protože v diskusi po vyhlášení jsme si o všem s vedoucími souborů popovídali. Reakce vedoucích byla překvapivě vstřícná. Výjimku tvořila vedoucí souboru, který vystoupil s pokusem o muzikál. Ta připomínky slyšet nechtěla a její obrana nabývala až útočného charakteru.

Celá přehlídka byla technicky velmi dobře zorganizována. Soubory se střídaly v jednotlivých prostorech, a tak nevznikaly velké prostoje. Jen je škoda, že diváci sice obdrželi časový harmonogram, ale místo názvu představení tam bylo uvedeno, kdo hraje. A tak se diváci neměli šanci předem dozvědět jak se představení jmenuje. Myslím, že takový program přispívá víc k rivalitě mezi školami, než k divadelní atmosféře. Protože přehlídka pak probíhá v duchu „podívame se, co předvede ta která škola“ a ne „jdeme na pohádku o…“.
Jana Machalíková