Databáze českého amatérského divadla

Texty: EXNAROVÁ, Alena: Turnovský drahokam, KP loutkářských souborů - 2005. Divadelní HROMADA 2005 - jaro.

TURNOVSKÝ DRAHOKAM
Krajská přehlídka loutkářských souborů s postupem na celostátní přehlídku Loutkářská Chrudim
19. – 20. března, Turnov
Zatímco pro mnohé loutkáře byl Turnovský drahokam už patnáctý, pro mne byl první a tak jsem byla zvědavá a nedočkavá, i když jsem o lecčems byla zpravena mým spoluporotcem Honzou Mertou, když jsme se „courákem“ z Hradce k Turnovu prokousávali sobotním ránem 19.března. Dorazili jsme doprostřed prvního nesoutěžního představení a potichu se vplížili do hlediště – LS Popelka z Lomnice nad Popelkou hrál Aladinovu kouzelnou lampu. Pokud jsem při děkovačce dobře počítala, tak dva dospělí a zbytek děti. Trošku zápasili s unanovskými marionetami a nevyvarovali se začátečnických chyb (prý opravdu začínají), ale hráli s chutí a určitě pro ně bylo dobré, že si mohli na přehlídce zahrát. Když jsme se pak s Honzou rozhlédli, viděli jsme, jak na nás s viditelnou úlevou mává naše spoluporotkyně, herečka libereckého Naivního divadla Zuzana Schmidová, která se trochu děsila, že na všechna hodnocení zůstane sama.
Ale i další představení, které jsme viděli, bylo nesoutěžní. Palečci ze Semil připravili inscenaci O tygříkovi. Pod názvem souboru se skrývá mladý manželský pár (mimochodem - mají tři malé děti), který prý s loutkovým divadlem nemá vůbec zkušenosti a teprve začíná - ale to nás vůbec nenapadlo, i když inscenace nebyla bez problémů. Příběh o tygříkovi si pro jeviště upravili sami (netušili, že už to kdysi udělala např. Hana Januszewska) a jejich hlavním výrazovým prostředkem se stalo výtvarno – zajímavé, místy pohyblivé obrázky. Ale příliš titěrné na to, aby dokázaly nahradit chybějící dramatičnost víceméně kultivovaně odvyprávěného příběhu. Katarze z toho, že bojácný malý tygřík dokázal překonat strach, když šel nemocné mamince v bouři pro doktora, se tak nekonala. Ale doufám, že o Palečcích ještě uslyšíme.
Prvním soutěžním představením byl Pustý les Soukromého loutkového divadla POLI z Hradce Králové. Text Dáda Weissová a Jarda Ipser, úprava Jirka Polehňa. A pod názvem divadla se tentokrát skrývala společná produkce Jirky Polehni a Jardy Ipsera. Tato víceméně anekdota (v níž se v podstatě pořád hraje o tom, jak pustý les vlastně není pustý) se odehrává v marionetovém divadélku s výtvarně zajímavými loutkami (autor Jirka Polehňa) a trošičku v duchu „fíglů“ tohoto divadelního druhu. Každá postava se nejdřív stručně představí a pak už se jen vzájemně, míjejí, honí, a tu a tam i potkají. Honičky se opakují, úmyslně s určitým stereotypem, ale jejich tempo by mělo gradovat (alespoň v řeči, když na dva lidi – čtyři ruce je toho někdy příliš) a to se ne vždy zcela daří. A tak ke konci trošku „padá řemen“. Ale zase ne moc. V každém případě stojí za vidění.
Dalším soutěžním představením byl Pták Žal LS Kordula Liberec. Dvojice inscenátorů našla inspiraci v umělé pohádce Vojtěcha Martínka a upravila ji k obrazu svému. Nejprve na jevišti vidíme náznak káry (zřejmě porouchané) a dva herce, kteří se rozhodují, co dělat. Pak vytahují karty a herečka naznačuje věštění – a pak už se odehrává příběh o tom, jak rozmazlená princezna, která měla všechno, chtěla poznat žal a čím vším poté prošla.. Tento příběh se odehrává javajkami. Jednotlivé části káry je možné přestavovat a poskládat z nich potřebné prostředí, slouží i jako paraván. Je to poutavé a oba herci komunikativní. Ale několik nastolených vrstev není vždy přesně oddělených a čitelných – není zřetelný vztah mezi oběma aktéry, rovina karet je jen nahozena a napětí vývoje příběhu tak docela neutáhne… Zatím. Ale není všem dnům konec.
Představení Klubíčka Cvikov, Vančurův Kubula a Kuba Kubikula (režie Miroslav Zachariáš) , bylo nesoutěžní. Zřejmě bylo inspirováno někdejší inscenací Naivního divadla v Liberci – nejenže použili dramatizaci Pavla Poláka, ale i výtvarné řešení (jak říkala Zuzana Schmidová) neslo rukopis Ivana Antoše. Hrálo se javajkami, a Kuba živě před paravánem – a poněkud svým projevem zadní loutkový part zahltil a upozadil.
Inscenace 3+1 povídka zn.: Saki LS Vozichet z Jablonce nad Nisou je rozhodně zajímavým a netuctovým pokusem o jevištní ztvárnění Sakiho povídek a dá se říci, že postihuje do značné míry přesně charakter a humor předlohy – nejpřesněji v prvních dvou povídkách (Haraburďárna a Esmé), zatímco v dalších dvou je ústřední linie inscenace o něco méně zřetelná. Ústřední postava první povídky, kluk Mikuláš, je nastolen v podstatě jako jakýsi průvodce či komentátor veškerého dění (potrestán domácím vězením dostává se do „haraburďárny“, v níž se odvíjejí absurdně groteskní příběhy), ale ve třetí povídce (Kocomour) se najednou proměňuje v dospělého Clovise, který se kromě onoho komentování ne vždy přesně čitelným způsobem zapojuje do děje. V komentování poslední povídky (Sredni Vaštar) pak se vrací k postavě chlapce. Inscenace není jednoznačně loutkovým divadlem, ale s jeho principy částečně pracuje (žába v první povídce, koně, hyena atd. v druhé); základním výrazovým prostředkem je především stylizované činoherní herectví . Až v povídce závěrečné se pak výborně animované loutky stávají základním výrazovým prostředkem a nositelem příběhu. Kritika společnosti, vrcholící v nejkrutější (jakoby zmenšené ) podobě.
O závěr sobotního večera se postaraly Holky na zabití + Pavel ze Semil pod vedením Hanky Mockové inscenací Albert Kyška – o létacím snu podle Ivana Vyskočila. Začínají stínohrou – první instruktážní vsuvkou o létacích snech. Sny pak jsou masky s hadry (splývavými těly). Všechno je příjemně rozpohybované a hlavní hrdina Lojza (Pavel Martinec), který se snaží obstarat si létací sen, je mile praštěný a přesvědčivý. V ptáci s maskami jsou ještě rezervy, ale jinak příjemné studentské divadlo.
Nedělní program zahájilo soutěžní představení O prasátku LS Uzel ZUŠ Chlumec nad Cidlinou. Dvě dívky z líhně Romany Hlubučkové zahrály na stole marionetkami z lahví (lahve naležato, dotvořené textilem a nožičkami) a s kufrem jako dekorací příběh o tom, jak prasátko přestalo zapomínat (předloha L.Štíplová). Byla to jejich samostatná práce a nesporně zajímavá a příjemná. Jen by ještě chtělo více se soustředit na rozlišení, kdy dívky hrají samy za sebe a kdy představují postavy. Vzhledem k tomu, že jsme viděli premiéru, dá se předpokládat další a určitě pozitivní vývoj.
Posledním nesoutěžním představením, které jsme viděli, byl Kašpárek a král větrů LS Spojáček z Liberce. Únanovské marionety, tu lépe, tu hůře voděné a hodně, hodně mluvení.
Soubor dDDD ZUŠ Děčín se nechal pro svou inscenaci inspirovat arménskou pohádkou (převyprávěl Jaroslav Táfel), jejíž námět pak po svém převedl do divadelní podoby. Příběh O líné a lakomém (úprava Jana Štrbová a dDDD, režie Jana Štrbová a Alena Pavlíková) se odehrává částečně maňásky za paravánem, částečně hereckou akcí před ním, ale je také vyprávěn a zpíván. V hereckém projevu je přesně odlišeno, kdy herec vypráví a kdy představuje postavu. Živě interpretovaná muzika (vlastní tvorba) a vícehlasý zpěv jsou výraznou složkou celé inscenace, posouvají děj kupředu a rytmizují všechno konání. Ale i tato složka, stejně jako složka výtvarná (autorem kolektiv) a loutkoherecká, je kořeněna jemným humorem a řadou potěšujících a úsměvných nápadů. Onen zpočátku jemný humor je postupně umocňován, ale zůstává přitom stále decentní především v erotických podtextech příběhu. Baví se tak skvěle dětský i dospělý divák, neboť radosti ze hry, která z jeviště čiší, nelze nepodlehnout. Alespoň na turnovské přehlídce tomu tak bylo. Mohli jsme navíc konstatovat, že jsme viděli ve všech složkách vyvážené, kompaktní představení.
Čmukaři z Turnova se představili s inscenací předlohy Romany Zemenové a v úpravě souboru Země v daleké dálce. Je to divadlo jedné herečky (Dáda Weissová), která nám s předměty na jakési půdě či v bizarním obydlí vypráví (přehrává? vymýšlí?) sny či snad životní touhy. Je to zajímavé, ale v určité obřadnosti (úmyslně?) jednotvárné a ne vždy zřetelně čitelné. Neorientuji se a tak jen podléhám atmosféře a zvolenému pomalému rytmu a přistihuji se, že příběh občas vypouštím. Při povídání se souborem se dozvídáme, že je vše ještě příliš čerstvé a nezaběhané. Jsem zvědavá, jak se to vyvine.
Zlatovláska v úpravě J. Dvořáčkové a R.Bauera a v režii R.Bauera LS BODI Jaroměř pak zakončila celou přehlídku. Něco se hrálo živě, něco spodovými loutkami na tyči za paravánem. Už samotná úprava nebyla nejšťastnější, protože oklestila dramatické momenty a nahradila je slovními vtipy. Loutkový part víceméně ilustroval, o čem se hovořilo a co ještě shrnovaly či předesílaly mezihry s kytarou. Přesto obdržela inscenace cenu dětského diváka (o 1% před děčínským souborem).
Pokusím-li se shrnout své dojmy a zážitky, pak musím konstatovat, že měla přehlídka slušnou úroveň a její atmosféru dotvářela řada zdánlivých drobností: loutkami vyzdobené hlediště, losování vstupenek a drobné ceny pro dětské diváky, závěrečné losování a ocenění dětí, které navštívily nejvíc představení (a nasbíraly nejvíc razítek), pro loutkáře pak společné večerní posezení v hospůdce, společné ubytování a společná snídaně, kterou pro nás připravil turnovský soubor Na židli… A nad tím vším držel stráž obětavý a neúnavný Petr Záruba.
Takže sečteno a podtrženo: Turnovští, díky, bylo to fajn!
Alena Exnarová

Ocenění:
Jiřímu Polehňovi za výtvarné řešení inscenace Pustý les
LS Kordula Liberec za zajímavý inscenační počin ve hře Pták Žal
LS Vozichet Jablonec nad Nisou za zajímavý pokus o jevištní ztvárnění povídek sakiho
Pavlu Martincovi za herecký projev v inscenaci Albert Kyška
DDDD ZUŠ Děčín za inscenaci O líné a lakomém

Postup na LCH:
1. dDDD ZUŚ Děčín –O líné a lakomém
2. Kordula Liberec – Pták Žal
3. POLI Hradec Králové – Pustý les
4. Vozichet Jablonec nad Nisou – 3+1 povídka zn: Saki

Dále se porota rozhodla:
1. doporučit programové radě Prima sezóny k zařazení na přehlídku inscenace O líné a lakomém (Děčín) a Albert Kyška (Semily)
doporučit programové radě Šrámkova Písku k zařazení na přehlídku inscenace 3+1 povídka zn: Saki
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':