Databáze českého amatérského divadla

Texty: GREGAR, Saša: O POHÁREK SČDO - KP. Diadelní HROMADA 2003 - jaro.

Středisko amatérské kultury Impuls, Divadlo Jesličky Hradec Králové a Volné sdružení východočeských divadelníků
O POHÁREK SČDO
- soutěž monologů, dialogů a individuálních výstupů s loutkou
Hradec Králové, Divadlo Jesličky, 18. ledna 2003
Lektorský sbor: Alexandr Gregar, Tomáš Komárek, Zdeněk Tesař
Účast:
Ženský monolog 8 výstupů
Mužský monolog 3 výstupy
Dialog 5
Výstup s loutkou 1

Porota o postupech do národního kola rozhodla takto:
Ženský monolog
1. – 2. místo
Jitka Janebová (Pardubice) - Jiří Císler: Brejle (Vilma)
Klára Kopecká (Třebechovice pod Orebem) – Ray Bradbury: Smrt a dívka (Clarinda)
Mužský monolog
1. – 2. místo
Petr Kouba (Pardubice) – Jiří Císler: Brejle (René)
Václav Bartoš (Hradec Králové) – J.V.Portoš: Jsem na roztrhání (porotce)
Dialog
Tomáš Novotný, Věra Pojmanová a Eva Dolečková (Divadlo Exil Pardubice) - Lazsló Győrké: Elektro, má lásko
Zdeněk Vrága, Klára Kopecká (Hradec Králové) – A.P.Čechov: Višňový sad (Lopachin)
Výstup s loutkou:
Jiří Vencl (Česká Třebová) – Neznámý autor J.V. : Televize, má láska (Televizor)

Bez dvou dvacet vystoupení nabídlo regionální kolo soutěže monologů a dialogů o „Pohárek SČDO“, které tradičně hostil Impuls a VSVD v královéhradeckých Jesličkách. Konečně, z Jesliček se také rekrutovala řada soutěžících (6). Stejný počet dovezli pardubičtí, jejichž Divadlo Exil je rovněž zásobárnou mnoha individuálních hereckých výstupů, vesměs zúročujících činoherní inscenace, jichž se v tomto divadélku rodí ročně přehršel… Východočeskou mapu, neb regionální kolo bylo pro pardubický i královéhradecký kraj, doplnili ještě soutěžící ze Žamberka, z Třebechovic pod Orebem, z Psinice u Libáně a ing. Jiří Vencl z České Třebové, nestor a nezmar, podobně jako královéhradecký Zdeněk Vrága nepřehlédnutelný a nezaměnitelně svérázný recitátor mimo veškerá soutěžní kritéria. Však také oba zástupce jakési explozivně destruktivní lyriky doporučujeme do národního kola, neradi bychom ošidili zbytek republiky o toto typické a jedinečné amatérské umění. Vrága ovšem postupuje v kategorii „dialog“ neb na jevišti není osamoceným interpretem, Vencl zas s loutkářským výstupem, velmi, velmi aktuálním…
Mezi ženskými monology se blýskla Jitka Janebová z Pardubic s nesmrtelnými Cízlerovými Brejlemi, bylo znát, že je to kousek prověřený řadou představení celé inscenace – často totiž soutěžící tápaly ve svých postavách jako slepec potmě v tunelu, protože je mnohdy nenapadlo zkoumat souvislosti textu s celkem dramatického díla a z nich hledat důvody jednání (pokud si nějaké jednání připouštěli). Výborný (jevištní) nápad měla Klára Kopecká s postavou Clarindy z prózy Ray Bradburyho Smrt a dívka - s hlavou v oponě a svou proměnou ve finále zaujala, strhla pozornost a tak si přivodila návrh na postup. V mužském monologu tomu bylo podobně – osvědčené Brejle, tentokrát René v podání Petra Kouby a opět jistota herecká, tedy pravděpodobná interpretace postavy. A vedle Kouby Václav Bartoš z Hradce Králové, který si připravil fiktivní postavu „porotce“ podobných soutěží, jako je Pohárek… Výkon výtečně odpozorovaný, věrohodný, dotek satiry, kdyby se Václav ještě více rozjel, já osobně bych to na porotce ještě víc vybalil. Ale konečně něco nového, osvěžujícího a možná i smysluplného. Neb jak obtížné je tvořit monology - sám, bez rekvizit, dekorací… Pravda, jsou tací, co to umějí, ale pak jde samozřejmě o umění, jako konečně vždycky.
Proto měla porota problémy s hodnocením soutěže dialogů. Většina soutěžních kousků (a nakonec i doporučení do „nároďáku“) byla z pardubického Exilu, který však dovezl pouze nápodobu částí svých inscenaci. Dokonce i v omezeném obsazení, což např. u chóru ve hře Elektro, má lásko, vedlo i k nadužívání jakési banální posunčiny – teprve režisér osvětlil, že v inscenaci na domácí půdě je vše jinak. Ostatně, i toto může být jistým poučením pro soutěžící – totiž, že předvádění monologu nebo dialogu ze hry je ve své osamělosti výzvou - pro stavbu jakési nové inscenace, která má začátek a konec, která má své jiné výrazové prostředky, a konečně i formu, která musí publikum zaujmout. Stejně a při tom jinak než při časově rozsáhlejších možnostech. Slavní ruští mistři miniatur dovedli blechu okovat želízky, které měly tvar podkovy a dokonce potřebný počet hřebíků…
Saša Gregar

Související Ročníky přehlídek

Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':