Databáze českého amatérského divadla

Texty: Kladno, Zdeněk Kuchyňka: Opona Středočeského divadla, vznik, popis

Opona Středočeského divadla v Kladně
Zdeněk Kuchyňka, Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně

„Městská spořitelna u příležitosti svého výročí darovala kladenskému divadlu v září 1929 slavnostní oponu, kterou objednala u Josefa Weniga, významného scénografa kvapilovské éry ve vinohradském a také v Národním divadle.“
SEHNALOVÁ, Mojslava: Z historie stálého českého divadla v Kladně. In: Středočeské divadlo Kladno 1915 – 2000. Stálý soubor Divadla v královském horním městě Kladně. Kladno 2000, s. 41.

Kladenské divadlo dostávalo pravidelně od města podporu na hypoteční zápůjčky, které Družstvo pro postavení divadla muselo platit. V roce 1929 však ještě získalo od spořitelny novou oponu. V protokolu se přímo dočteme: „… žádá o darování representační opony figurální, jež by vyjadřovala práci a spořivost Kladna. Opona zhotovena by byla dle návrhu některého mistra a náklad by byl asi Kč 15-20 000. Ředitelstvím usneseno, když se bude prováděti zápůjčka, aby opona se zakoupila. Zhotovením opony pověřen byl mistr J. Wenig jak návrhem, tak i provedením.“ Josef Wenig zhotovil oponu, která vyhovovala požadavkům výboru. Opona nese název „Práce, spořivost, věda a umění“. Autor symbolicky charakterizoval Kladno. Na výjevu najdeme jak symbol kladenských hutí, tak novou budovu spořitelny, Mariánské sousoší i rytíře z kladenské radnice.
VEVERKOVÁ, Irena: 100 let spořitelny v Kladně 1899 – 1999. Kladno 1999, s. 23.

Popis opony:
Celý výjev připomíná jeviště, které po stranách a nahoře rámuje výjev iluzivní závěs, z jehož středu visí „praporec“ se střapcem, v jehož levém dolním rohu je na červeném čtvercovém štítě stříbrný český lev. Zpoza pravého závěsu vykukují dvě girlandy a žerď s praporcem, na němž je znak města Kladna bez hornických odznaků, které byly do znaku dodány po povýšení na královské horní město.
Na „scéně“ v popředí sedí poloobnažená ženská postava se secesní ozdobou hlavy, levou rukou drží na klíně lipovou ratolest s trikolórou. Vpravo od ní nahá dívka hraje na housle, další dívka drží pravou rukou antickou divadelní masku a zády obrácená postava v černém drží v rukou lyru. Vlevo od alegorické postavy sedí dívka v moderních šatech a podává jí kytičku. Za ní sedí dělník s knihou v ruce, před ním je na zemi taška a bandaska, u jeho nohou sedí žena v šátku a drží za ramena dítě. Vzadu za touto skupinou se stařec opírá o hůl. Uprostřed za alegorickou postavou je sloup se zlatým opeřencem s hořícím srdcem na prsou, pod ním jsou ke sloupu červenou stužkou přivázány hornické odznaky – želízko a mlátek - a pod nimi vavřínový věnec se stuhami. Vlevo od sloupu stojí muž v modré košili a kalhotách (dělník?) a vpravo od něj muž v hnědém obleku (úředník?). Zatímco ztvárnění alegorické postavy je velmi pozdním ohlasem secese, postavy dvou mužů vlevo jako by byly předzvěstí poválečného socialistického realismu.

Pozadí:
V levé části vidíme hutní provoz s vysokou pecí Lürmannova typu v pozadí, vpředu brázdí oblohu potrubí a pod ním stojí vozíky se žhavým železem. V pravé části scéna začíná sochou rytíře na štítu nové kladenské radnice (snad od sochaře A. Poppa), vpravo od ní je Mariánské sousoší z roku 1741 (K. I. Dientzenhofer a sochař K. J. Hiernle), zcela vpravo je pak budova Městské spořitelny (dnes Komerční banky a. s.), v pozadí jsou domy na východní straně náměstí (dnes Náměstí Starosty Pavla) a v pozadí za nimi komíny kladenských hutí.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':