Databáze českého amatérského divadla

Texty: Chrudimsko, Aleš Němeček, Amatérské divadlo na Chrudimsku, studie 1998

Aleš Němeček: Amatérské divadlo na Chrudimsku

(regionální studie pro Místopis 1998)

Chrudim byla v minulosti nejen hospodářským, ale i kulturním centrem. Svědčí o tom hrdý název Athény východních Čech i skutečnost, že její vztah k dramatickému umění, jako jeho součásti, byl vyjádřen úspěšnou sbírkou na obnovu Národního divadla po tragické události 12.srpna 1881, kdy požár zničil v několika hodinách uvnitř budovy téměř všechno, na čem bylo tři léta pilně pracováno.Však také městský znak - orlice na žlutě modrém poli je umístěn ve středu Hynaisovy opony hned vedle znaku hlavního města Prahy.
Mikoláš Aleš ve své jedenácté lunetě cyklu VLAST pro foyer zařadil Chrudimsko mezi Dvůr Králové a Táborsko, aby nepřerušil souvislé vidění české minulosti, aby dnešek odůvodnil starou slávou a postavil současníkům před oči ideál českého hrdinství a kulturnich kořenů, tak důležitých pro jeho vznik.
Obrozenecká doba, jejímž vyvrcholením byla právě stavba Národního divadla, dala po pražském vzoru vznik divadelním spolkům ve větších i menších městech (nejstarší údaj o mimopražském ochotnickém divadle je ze Skutče, kde byly zjištěny jeho počátky již kolem roku 1770, i když šlo pravděpodobně ještě o lidové hry - viz.str.96 ll.dílu Dějin českého divadla), později i v obcích, kde divadelní nadšenci z řad místní inteligence sdružovali občany nejdůležitějších zaměstnání a pracovních oborů.
Bohužel v řadě míst se nezachovaly záznamy o jejich činnosti a další dokumentace dosvědčující, jak se lavinově šířil zájem o ustavování čtenářsko - ochotnických sdružení, jejichž hlavní náplní byla amatérská divadelní činnost.
Možno však konstatovat, že ve východních Čechách, tedy i na Chrudimsku, vznikly nejpříznivější podmínky ke vzniku skupin nebo souborů s divadelním zaměřením, což se projevilo jejich značným počtem a do doby rozvoje hromadných sdělovacích prostředků i aktivitou, aniž byla ústředně řízena a koordinována.
Ze skromných záznamů možno však dokumentovat existenci a činnost souborů, které přetrvaly nebo byla možnost navázat kontakty se současnými pamětníky a kronikáři, kteří reagovali na výzvu ARTAMY, referátu kultury OkÚ v Chrudimi a aktivních spolupracovníků se skupinou teatrologů pod vedením prof. PhDr. Jana Císaře.
Amatérské soubory ve městech a větších obcích zaměřily dramaturgii na klasiku a současné hry se závažnou tématikou, usměrněných repertoárem profesionálních divadel v Praze, Východočeským divadlem (regionální scénou Hradce Králové, Pardubic a Chrudimě), která v divadelní sezóně po etapách vystřídala uvedená města v divadelních budovách vybavených současnou scénografickou technikou a zařízením, umožňujícím dobré divadelní zázemí pro herce i diváky. Soubory při zájmových organizacích nedivadelního typu (např. tělovýchovných jednotách, hasičských sborech, organizacích mládeže, politických stranách zvláště dělnického charakteru a náboženských sdruženích) kladly malý důraz na literární hodnotu textu. Oblíbené byly i hry se zpěvy, při nichž se uplatnily skupiny místních hudebníků, kterých bylo i na venkově poměrně velké množství a jejich interpretační kvalita různorodá. Vzhledem k problémům hromadné dopravy uskutečňovala se jen sporadicky pohostinská nebo výměnná představení v okolních místech obvykle se stejným technickým vybavením, někdy velmi nízké úrovně. Obvyklejší byly hromadné návštěvy členů přátelských souborů v blízkém okolí, kam bylo možné dojít pěšky nebo zajet nemotorovými vozidly. Upřednostňováni byli místní autoři, jejichž premiéry her se těšily diváckému zájmu, i když postrádaly literární hodnotu. Jen výjimečně byly jejich divadelní texty vydány knižně a zaznamenaly širší využití v regionu. Pokud doba prověřila jejich kvalitu, stávají se obvykle po dramaturgických a především jazykových úpravách vhodnými k realizaci i v dnešní době, Rozvoj ochotnického divadla, stejně jako hudebních a pěveckých sborů v rámci místní kultury, omezila politická situace po únorových událostech 1948. Aktivní stranické organizace z podnětu okresních výborů KSČ a jim podřízených okresních kulturních středisek dokazujíce vedoucí úlohu strany, si osobovaly právo usměrňovat dramaturgii, prosazovat členy strany na rozhodující místa funkcionářského aktivu a vykazovat politickou úroveň akcí. V té době zanikla většina ochotnických jednot a pokud chtěla dál pracovat, musela se začlenit jako zájmový kroužek do rudých koutků ROH místních závodů nebo osvětových besed a jim předat movité a nemovité jmění ke správě. Výbory divadelních spolků byly nahrazeny zástupci v komisích odborového hnutí, ve školských a kulturních komisích každého MNV a kulturních a společenských střediscích příspěvkových organizací. Výhodou bylo, že byly dotovány výrobními závody v místě, pokud plnily své socialistické závazky - nejoblíbenější formu v rámci politické agitace. Kladem bylo zmapování okresu i v této kulturněvýchovné oblasti, organizování okresních a krajských divadelních přehlídek jako výběru na přehlídky národní. Pokud uváděné inscenace splňovaly požadavky někdy problematických hodnocení pověřených vedoucích nadřízených orgánů nebo jejich pracovníků, získávaly v rámci nejrůznějších soutěží vyčleněné kolektivy finanční ohodnocení i materiální pomoc, výjimečně pak poradce z profesionálních divadel nebo odborných institucí. Na Chrudimsku bylo několik aktivních ochotnických souborů, které po určitou dobu nebo v určitých intervalech se staly společně s OKS pořadateli přehlídek:
1) pro amatérské divadlo 1976 - OB Zaječice (hrálo se v Bítovanech) 1977 - Chrudim 1987, 1990 - Proseč 1962, 1963, 1972, 1976, 1982, 1987, 1989, 1994 - Luže 2) pro přednes monologů a dialogů - O pohárek Svazu českých divadelních ochotníků
- krajská kola soutěží v Heřmanově Městci, národní soutěž v Hlinsku 23.4. 1983.
V Luži se pak konaly regionální přehlídky, přesahující rámec okresu v letech 1996, 1997, které vyvrcholily v roce 1998 Východočeskou divadelní přehlídkou venkovských souborů s přímým výběrem na národní přehlídku ve Vysokém nad Jizerou. Od roku 1993 se každoročně konaly Lužsko-košumberské hrátky na nádvoří hradu, které daly příležitost vystoupení nejen amatérským, ale i profesionálním kolektivům v letním období v rámci kulturního léto na Chrudimsku. Mladé kolektivy, které měly zájem hrát amatérské divadlo a jejich podmínky byly omezené vzhledem k počtu členů a žádnému či malému vybavení jevištních prostorů, měly možnost vystupování na veřejnosti v pořadech malých divadelních forem, které od roku 1970 zaznamenaly neobvyklý nárůst repríz a umožnily využití autorských textů těch členů souboru, kteří se v souborech uplatňovali i jako režiséři, organizatoři nebo z rozhodnutí stranických orgánů směli být jen "neveřejně činní". Je nutné však zdůraznit, že nad všemi aktivitami bděly svými vysunutými pracovišti (odbory kultury, OKS, KKS, školské a kulturní komise v obcích a pod.) místní a okresní výbory KSČ, které jejich prostřednictvím rozhodovaly o odborných či materiálních podporách kolektivů zájmové umělecké činnosti. V případě nesouhlasu s ideovým zaměřením inscenací z politického pohledu, marxistické ideologie a ateistického názoru staly se pak brzdou vnitřního vývoje kolektivů a znemožňovaly tak uvádění inscenací i mimořádných uměleckých hodnot. Po rozsáhlém prověrkovém konsolidačním procesu se však v mnoha místech dařilo prosazovat zvláště v 80. letech podstatně odvážněji myšlenky a názory připravující půdu oslabování vedoucí úlohy strany a následnému politickému zvratu v Československu i celém socialistickém táboře. Na Chrudimsku však nevznikla ani jedna avantgardní scéna (jako byla např. Lucerna Kulturního domu hl. města Prahy v Malostranské besedě nebo Pitínského ochotnický kroužek z Brna), která by výrazně podpořila stále narůstající úsilí za demokratizaci života v naší společnosti. Teprve po sametové revoluci v závěru roku 1989 se projevovalo zapojení u mnohých souborů na Chrudimsku do aktivní spolupráce v nově organizovaných sdruženích. Iniciativu projevilo KKS, které svolalo 11. ledna 1990 do Hradce Králové poradní sbor pro divadlo, reecitaci a loutkáře. Valná hromada zástupců ochotnických divadelních souborů, konaná 13. a 14. ledna 1990 v Praze souběžně s Brnem, založila Fórum amatérských divadelníků. Byl vypracován návrh programového prohlášení nové zájmové organizace: - hájit zájmy amatérského divadla jako celku - poskytovat servisní služby (potřeby, kostýmy, pozvánky, programy, plakáty) - zajišťovat a zprostředkovat odbornou pomoc, vzdělávání, vyvíjet vlastní ediční činnost - prostřednictvím časopisu informovat divadelníky - spolupodílet se na organizování divadelních přehlídek - hledat vhodné formy spolupráce s kulturními, odborovými a jinými organizacemi včetně organizací zahraničních - umožnit členství v organizaci všem zájemcům i formou klubů přátel ochotnického divadla Další setkání divadelníků (16. a 30. ledna 1990 v Chrudimi a 27. ledna a 17. února 1990 v Hradci Králové) v podstatě nezměnila stanoviska k poslání, cílům, struktuře, programu a zaměření vznikající zájmové organizace, jen ji upřesnila nebo rozšířila. Názory na účelnost okresních i krajských kulturních středisek se diametrálně různily a těžko mohly ovlivnit rozhodnutí vyšších správních orgánů o jejich zachování či zrušení. Dne 10. března 1990 se ustavila na valné hromadě v Praze za účasti zástupců většiny krajů Čech a Moravy (tedy i chrudimského okresu) Amatérská divadelní asociace (ADA) jako dobrovolné nepolitické zájmové sdružení amatérských divadelníků a přátel amatérského divadla. Jejím posláním bylo všestranně sloužit osvětovým a hmotným potřebám amatérského divadla a prosazovat jeho zájmy jako nezastupitelné složky národní kultury. Dne 2. února 1991 se sešli v sále hradecké Severky zástupci divadelníků všech okresů bývalého Východočeského kraje, aby s konečnou platností rozhodli, jak by v současné době měla potřebná zájmová organizace vypadat a ukončili tak roční prozatím neúspěšné tápání ústředně založené Amatérské divadelní asociace. Všech 72 přítomných (z chrudimského okresu manželé Novotní a 4 členové DK Jaroslav Luže - J. Kudláček, M. a L. Michálkovi, A. Němeček) se dohodlo vytvořit Volné sdružení amatérských divadelníků východočeského regionu. Za součinnosti střediska amatérské kultury IMPULS, které nahradilo KKS, byl vydáván divadelní zpravodaj regionu Divadelní hromada. Jen část souborů z Chrudimska se stala členskými soubory VSVD a poměrně malý zájem byl o členství mezi divadelníky i v místech ochotnické aktivity.V radě VSVD zastupovali kratší či delší dobu Chrudimsko Alexandra Novotná, Aleš Němeček a Radek Zeman. Největší výhodou VSDS bylo, že prostřednictvím zpravodaje amatérských divadelníků, loutkářů a recitátorů ve východních Čechách informovalo zájemce o premiérách, hodnocení představení na regionálních přehlídkách všech typů (mladého divadla v Úpici, činoherního divadla v Červeném Kostelci, loutkářských přehlídek v Hradci Králové a Chrudimi, dětských divadelních, loutkářských a recitačních souborů v Ústí nad Orlicí, venkovských divadelních souborů v Luži, činoherního divadla pro děti v Havlíčkově Brodě, dětských recitátorů v Hradci Králové) a organizovalo celoroční vzdělávací cykly a setkání zájmově stejně zaměřených kolektivů (Klicperův Chlumec, Divadelní Bydžov, Inspirace v Letohradě a Hradci Králové, Divadelní Třebíč, jednoaktovek v Holicích (memoriál Ládi Lhoty). Po zrušení kulturních středisek převzal evidenci amatérských divadelních souborů referát kultury Okresního úřadu v Chrudimi, neřídí však ani neovlivňuje jejich činnost, ale podstatnou měrou se podílí na organizaci přehlídek a jejich finančním zabezpečení. Tím vznikají i předpoklady k rozvoji místní kultury jako významného činitele společenských aktivit.

V Luži 23.8.1998
Vypracoval: Aleš Němeček

Prameny:

Dějiny českého divadla II. (Academia, nakladatelství ČAV Praha 1969), Národ sobě (Melantrich Praha 1950), Sborník k otevření Pippichova divadla v Chrudimi (1934), Pamětní knihy ochotnického divadla v Luži 1801-1925, 1926-1983, 1984-1998, záznamy z činnosti poradního sboru pro divadlo při OKS Chrudim 1965-1970, 1984-1991, záznamy z činnosti poradního sboru pro divadlo při KKS Hradec Králové 1984-1991 a VSVD Hradec Králové 1992-dosud

Za správnost opisu: V. Kyselová

Související Osobnosti

Související Pojmy

Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':