Databáze českého amatérského divadla

Texty: STROTZER, M: Valašské křoví - Selský práh. AS 2004, č. 2

Příjemným překvapením přehlídky se stalo představení souboru CHAOS Klubu přátel divadla z Valašské Bystřice. Početný vícegenerační soubor přijal zajímavou společenskou objednávku k nastudování dramatizace románu Metoděje Jahna (*1865, †1942) Selský práh. Autorem dramatizace z roku 1941 je Miloš Kulišťák. Románem Selský práh vyústilo ve filozofické a tvůrčí syntéze dílo autora povídek a románů z venkovského prostředí, mající charakter dokumentárních, psychologických studií, zprostředkující portréty pijanů a vrahů, lidí rozvrácených marným úsilím po osobním štěstí, hamižných sedláků a ponížených výměnkářů, lidí, jejichž osudy jsou vyplněny dřinou a nejkrutější bídou. Tyto povídky, a stejně tak román Selský práh, jsou zakotveny ve valašském prostředí a v bezprostředním poznání nelehkých životních podmínek tohoto regionu. Ostatně, Jahn je rodák z Krásna (součást Valašského Meziříčí), kde také absolvoval gymnasium a učil, posléze byl řídícím učitelem v Rožnově pod Radhoštěm, kde je také pohřben na Valašském Slavíně. Jeho román líčí osudy Marušky, děvčete z chalupy a selského synka Tomka, jimž přísné majetkové rozvrstvení vsi je nepřekonatelnou bariérou společného soužití, a to i ve vyvzdorovaném manželském svazku. Příběh Marušky a Tomka končí tragicky. Selský práh (1913) je ozvěnou za Maryšou bří Mrštíků, Její pastorkyňou Gabriely Preissové a dalšími díly kritického realismu. Ačkoliv byl dramatizován před 65 lety, k jeho jevištnímu uvedení došlo, pokud je známo, teprve potřetí. Poprvé ve 40. letech, podruhé v 60. letech a nyní z iniciativy rožnovského skanzenu. Přestože dramatizace obsahuje některá úskalí (zkrat v kauzalitě příběhu a nedostatečné motivace v závěrečné části hry) a nedosahuje kvalit dramat G. Preissové, natož Mrštíkových Maryši, jedná se o pozoruhodnou textovou předlohu, volající po jevištním ztvárnění. Ba, dovolím si tvrdit, že její uvedení souborem z Valašské Bystřice lze považovat za dramaturgický objev (cena za objevnou dramaturgii). Proto také tolik řádků o kořenech hry.
Valašskobystřický soubor inscenuje Selský práh v režii Ludmily Bolfové v tradičním duchu, nezasahuje do textové předlohy z piety k autorovi a s ohledem na žijící dědice autorských práv, i když by to bylo pro vyznění díla nepochybně přínosem. Inscenace je pojata jako velké plátno, nechávající nahlédnout sociální klima valašské vesnice před sto lety. Je na ní zainteresováno 25 členů souboru. Hraje se v dobových valašských krojích, namnoze autentických. Výprava je tvořena malovanými prospekty a stylovým mobiliářem. Součástí hry jsou zpěvní a taneční sekvence, mající většinou zvykoslovný charakter a provázejí diváky ročními obdobími a s nimi spojenými svátky. Režie staví na dobrém typovém obsazení, již méně na důsledném budování dramatických situací a vytváření mizanscén. Její úkol je však v tomto ohledu ztížen velkým množstvím postav hry. Přesto je inscenace poutavou podívanou a má schopnost vtahovat diváky k vnímání osudů lidí spjatých s nezměnitelným řádem venkovské občiny. Přispívají k tomu nemalým dílem herecké výkony, z nichž tři došly ocenění: František Vičan v roli sedláka Trusiny (cena), Jaromír Chumchal v roli Tomka a Miroslav Cába jako Franěk (čestná uznání).
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':