Texty: RON, Vojtěch: Hořické pašije, heslo (leden 2000) , bibliografie

leden 2000
PAŠIJE HOŘICKÉ,
Böhmerwald Passionspiele in Höritz, Höritzer Passionsspiele, Pašijové hry v Hořicích na Šumavě, Gröllheslovy pašije
19.-20. stol.
Tvrzení, že hořické pašijové hry mají starou tradici, vycházející od vyšebrodských cisterciáků ve středověku, není prokázáno. Jejich místní tradice začíná rokem 1816, kdy tkadlec Paul Gröllhesel uvedl se svými sousedy hru Utrpení a smrt našeho Pána Ježíše Krista - truchlohra o pěti jednáních s předehrou k níž zpracoval text podle >Kochemova Velikého života...Ježíše Krista. Tak ji hrály do 40. let 19. století v postním a velikonočním čase ve svých civilních šatech. Zajímal se o ně krumlovský profesor J.J. Ammann, který připravil jejich novou úpravu a inscenaci, pro kterou byl postaven "Pašijový dům" s jevištěm a hledištěm. Premiéra, v níž hráli domací občané, se konala 25. června 1893. V roce 1894 byla provedena nová úprava textu hry P. K.Landsteinera, která získala církevní aprobaci. V r. 1896 natočili tu američtí filmaři jeden z prvních hraných filmů Passion play. Cykly představení se hrály německy v letech 1893, 1894, 1895 (zájezd do Prahy), 1898, 1903, 1908, 1912, 1915, 1919, 1923, 1928, 1930, 1933, 1936 další představení fašisté zakázali (1938). Noví čeští osadníci navázali na německou tradici. Ke spolupráci byl pozván E.F. Burian. Redukovaný text nově zpracoval P.J. Melka. Hrálo se pouze v l. 1947 a 1948. Následujícího roku byly zakázány komunistickými úřady. Byl dokonce i zbořen chátrající "Pašijový dům". Tradice pašijových her je tu patrně zakotvena v geniu loci. Po Listopadu se znovu k tradici hlásí nová generace. V roce 1990 vznikla Společnost pro obnovu pašijových her v Hořicích na Šumavě, která je producentem inscenací dodnes. Premiéra nové fáze života hořických pašijí se konala 26. 6.1993. Nový text zpracoval Jindřich Pecka, režiroval Ant. Bašta, hudbu složil Jaroslav Krček, nahrávku nazpívala Musica Bohemica. Hraje se v přírodním divadle zvláště k této inscenaci upraveném podle návrhu L. Pánka. Spolu s hořickými a okolními občany hraje Ježíše místní rodák Martin Fejfárek. Řada představení se koná každý rok.
Německá Landsteinerova Hořická hra, která rezignovala na Ammannovu snahu ponechat jí rysy lidového původu, začíná řadou živých obrazů se slovním, hudebním i písňovým doprovodem i krátkými výstupy ze Starého i Nové zákona. Tato úvodní část je ukončena Ježíšovým vjezdem do Jeruzaléma. Vlastní pašijové události začínají výstupem loučení Ježíše s matkou a končí živým obrazem Zmrtvýchvstání. Nová Peckova úprava podstatně kratší, zůstáva u tradičních pašijových scén, začíná Ježíšovým vjezdem do Jeruzaléma a končí scénou Zmrtvýchvstání.

Pramen
Ammann, J.J.: Das Passionsspiel des Böhmerwaldes, Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen, 30, 1892, s. 181-296.
Navrátil F.: Sbírka rukopisů Český Krumlov, Krajská správa SNB, část. I,II. České Budějovice 1972, č. MS: 311, 312-315, 529, s. 192-195, 292-300.

Edice
Landsteiner,K.: Grosse dramatische Darstellung des Sündenfalles der ersten Menschen im Paradiese und des Erlösungswerkes durch das bittere Leiden und Sterben unseres Herrn Jesu Christi. Ein Volksschauspiel im Böhmerwald. Auf Grund des Textes von Paul Gröllhesel erneuert von Karl Landsteiner, Höritz, 1894.
Landsteiner, K.: Text des Böhmerwald-Passionsspieles von Paul Gröllhesel. Teilweise umgearbeitet mit neuen Liedtexten und Bildererklärungen, Budweis, Krummau 1895.
Pašijové hry v Hořicích na Šumavě. Stará pašijová hra od Pavla Gröllhesla, přepracovaná a opatřená novými písněmi a výkladem jednotlivých obrazů Karlem Landsteinerem, bývalým proboštem v Mikulově, přeložil Miroslav Haller, Hořice na Šumavě 1923 [do roku 1937 zjišteno 7 vydání].
Pašijové hry v Hořicích na Šumavě. Die Passionsspiele in Höritz im Böhmerwald, program, foto: Ing.L. Sváček, Jos. Prokopec, Hořice na Šumavě 1993, Vydavatelská a reklamní agentura Region.

Literatura [výběr]
Alexy, J.E., Karasek, A., Lanz, J.: Das deutsche Volksschauspiel i Böhmen, Mähren und der Slowakei, II., Marburg 1984, 338-339.
Ammann, J.J.: Volksschauspiele aus dem Böhmerwald, Theil 2, Beiträge zur deutsch-böhmischen Volkskunde, II. 2. Heft, Prag 1898.
(Anonym): Pašijové hry v Hořicích a náš cizinecký ruch, Lidové listy (Polední Lidové listy), 23.1.1935, č.15, s. 5.
(Anonym), Zachování pašijových her v Hořicích, Svobodné slovo českého venkova, 26.8.1945, s.4. .
(Anonym), Obnova pašijových her v Hořicích na Šumavě, Lidová demokracie - český západ, 21.1,1946.
Anonym, Pašijové hry v Hořicích, Rudé právo, 13.5.1948.
Čech M.: Vzpomínka na pašijové hry v Hořicích na Šumavě, Český zápas, 1977, č.11.
Erich, H., Neubauer, A., Bartl, F., Schmidt, V.: Höritz im Böhmerwald und seine Passionsspiele, Waldkirchen, Bayerischen Wald, 1978.
(fn): Hořické pašije, Rudé právo, 23.5.1936.
-ger (Träger, J.): Hořické mysterie, Listy pro umění a kritiku, r.4., 1936, s. 198.
Hauffen, A.: Über das Höritzer Passionsspiel. Nebst einer Einleitung über die Geschichte unseres geistlichen Schauspiels und einen kurzen anderen Bericht über andere deutsch-böhmische Volksschauspiele, Sammlung Gemeinnütziger Passionsspiel, No.192, Praha 1894.
Hynek, R.W.: Pašijové hry u nás a v cizině, Lidové listy, 16. 4. 1933, č. 90, příloha s.14.
Týž: Pašijové hry v Hořicích, Lidové listy, 2.6. 1933, s.2.
Týž:R.W.: Pašijové hry v Hořicích, Lidové listy, 24.5.1936.
Jachnin, B.: Záhada hořických pašijových her, Jihočeská revue, roč. 1., 1990, č.1.
Jakeš, J.: Pašijové hry na Šumavě, Literárně historické pojednání a literárně estetický rozbor textu hořických her, [Rukopis již neodevzdané disertace po prověrkách na FF UK v r. 1948. Soukromý majetek autora].
Týž: České a německé lidové velikonoční hry na bývalém jazykovém pomezí, rukopis, disertace FF UK Praha, 1970.
Janoušek, B.: Pašijové hry v Hořicích na Šumavě, Hořice n. Š. - České Budějovice - Praha, 1948.
Just, V.: Fenomén Český Krumlov, Úvahy postdivadelní, Lidové noviny 1994, č.39.
A. Javorin, Divadla a divadelní sály v českých krajích. I., Praha 1949, 1949, s. 60.
Jz (Záloha, J.) Texty hořických pašijových her, Arch (České Budějovice), 1969, č. 1, s. 28.
Kalista, Z.: Století andělů a ďáblů, Jinočany 1994, s.256.
Kolátor, V.: Pašijové hry v Hořicích na Šumavě, Československé divadlo, roč. 16, 1933, č.7, s. 103-105.
Kolátor, V.: Divadlo na rozcestí, Praha, 1940, s. 92.
Kouřil, M.: Dvě lidové suity E.F.Buriana, Socialistický realismus a divadlo, II., Český lid, roč. 65, 1987, č. 4, s. 216. [E.F. Burian odmítl nabídku MNV obnovit pašijovou hru v r. 1946.]
Krejčová H.: Z historie hořické pašijové hry, Vyběr z prací členů Historického kroužku při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, roč. 28,1991, č.1, s. 32-38.
Lambell, H.: Die Aufführung des Höritzer Passionsspiele, Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen, roč. 32, 1894, s. 194-211, 299-304.
Linhart, L.: První "velkofilm" světové kinematografie ze šumavských Hořic, Lidová demokracie, 13. 5. 1975.
Navrátil, F.: Soupis vlastivědné literatury okresu Český Krumlov, České Budějovice 1970.
Mareš, J.: Obnova pašijových her v šumavské obci, Česko bavorské Výhledy, týden 27-28, 1993.
Mikeš,J.: Obnoví na Šumavě pašijové hry? Lidová demokracie, 30.3. 1991.
Port, J.: Tvary divadla v Čechách, I., Stín velké noci 1,IV. Lidové pašije, rukopis, v div. odd. Národního muzea v Praze, sign.: T 10331.
Reban, K.: Scéna pro českou duchovní hru, Vyšehrad, roč. 1, 1945-1946, č.29, s.15.
Týž: Hořické pašijové hry, Vyšehrad, roč. 3., 1947, č.4.
Ron, V.: Z minulosti pašijových her v českých zemích, Pašije aneb Theatrum passionale aneb Zrcadlo umučení a vzkříšení Pána našeho Ježíše Krista, Národní divadlo v Praze, Praha 1998 s. 53-56.
Týž: Německé pašijové hry v českých zemích, Divadelní revue, roč. 5, 1994, č. 1, s.43-46.
C. Schmollis, Sacre rappresentazione delle passione di Gesu Christo in Bohemia, Archivo per la studio di Tradizia populi, r. 12, 1893, 1.
Sofron, J.: Bibliografie Šumavy 1945-1967. Plzeň - České budějovice 1969, položky č.5701-5708.
Srch, E.: Hořice na Šumavě, Okresní archiv Český Krumlov 1958, s. 140-143, 190.
Strnad, K.: O nejstarších dochovaných pašijových hrách, Světozor, roč. 33, 1932-1933, č. 29.
filmový ústav, Praha 1971.
Štěpánová, K.: Na počátku bylo Slovo, Lidové noviny, 1.7.1993.
Uhlíř, F.: Šumavské divadlo patřilo k evropské špičce, Česko bavorské Výhledy, týden 14-15, 1993.
Vaněček, F.: Pašijové hry v Hořicích u Krumlova, Vlasť, roč. 11, 1894-95, s. 58-61.
-VF-: Zemřel křesťanský divadelník, Aktuality Setkání (České Budějovice), 1998, č. 9. [Nekrolog Ant. Bašty.]
Vondráčková, M.: Německé lidové divadlo na Šumavě s přihlédnutím k jeho sociální problematice, kandidátská disertační práce, České Budějovice 1978, FF Univerzity Komenského Bratislava, Študijné a informačné stredisko, sign. KD 2149.
Vondráčková, M.: Německé lidové divadlo na Šumavě, Jihočeská revue, roč. 1, 1990, č. 1.
Vojtěch Ron