Databáze českého amatérského divadla

Texty: RON, Vojtěch: excerpce k Náboženskému divadlu ex HANS KNUDSEN: DEUTSCHE THEATERGESCHICHTE

HANS KNUDSEN,
DEUTSCHE THEATERGESCHICHTE
A. Kröner, Stuttgart 1970
Kröners Taschenaufgabe Band 270
(půjčeno od souseda Zd. Hořínka, červen 1974.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Pašije cášské - fragmentární, začíná stvořením světa, pergamen přenesen do Rakouska?
Sanktgallenská hra o životě Ježíšově, začíná svatbou v Kanná - končí Zmrtvýchvstáním. Augustin jako vypravěč prologu, zasehuje do dění moralistickými poučkami. Proroci chybějí.
Frankfurt n. Mohanem ve 14. stol., bohaté město. Se svým okolím - čas rozkvětu vhodný pro rozšíření pašijí. Velké pašije předváděny už kolem 1350. Zachována režijní kniha kanovníka bartolomějského chrámu Baldemara von Peterweila 1384. Rukopis Dirigierrolle 4.50 m dlouhý pás navinutý na dvě cívky. Scénické poznámky červeným inkoustem. Text je počátek a konec repliky Představení trvalo 2 dny. Rámec dění je v diskusi proroků. Nakonec Augustin křtí židy., židé musejí prožívat umučení i zmrtvýchvstání, mají uznat křesťanskou víru a připravit se na křest.. Spor Církve a Dynagogy. Krátké dialogy. Předlohou Erlösung. Též starší, jako havelská. Měly velký vlliv na ostatní - zvláště hessenské., také mladší gfrankfurtská z r. 1493, alsfeldská 1501, heidelberská 1514.
frankfurtská PH 1493 - poukazuje na linii, kterou prodělalo středověké divadlo, dramatická realita se stupňuje - realistické momenty, oblíbené u publika. Co dříve mohlo být jednoduše vyprávěno musí být nyní konáno, ubývá latinských zpěvů, předvedení se rozšiřuje. Opět Augustin v předehře, diskutuje s nevěřícími židy, mají být přesvědčeni o platnosti Mesiášovy předpovědi, když se jim předvedou pašije. Všechny části jsou v mladší Dirigierrole: přivolání apoštolů, Ježíš u Židů v synagoze - dokonce 3x, Marie Magalena - má tři scény: uzdravení ochrnutého a malomocného, vzkříšení Lazara, vjezd do Jeruzaléma, večeře. První den končí zajetím Krista, ve druhé Golgota a ukřižování, předvedené brutálně až k pohřbemní. Rkp neúplný, asi došel pergamen. 4408 veršů
pašije Arnoula Grebana , které kdysi Wilhelm Schmidtbonn zpracoval pro moderní divadlo - asi 50 000 veršů, Hebbel Nibelungové 5405, Schiller - Valdštejn 7605 veršů.
Hra určena pro vnější působení, potřebovala velkou plochu anacione (místo pro diváky) - musela být vypravena takto:
Tempel, U Piláta, U Kaifáše, Getsemanny, Olivetská hora. Ráno vyšel průvod herců - těch asi 100 - na herní plochu . Prvně asi 1467.
Alsfeldské PH jsou nádhernější, trvají 3 dny, 8095 veršů, 172 rolí. Zajímavý nález, vědecká kuriozita. Do roku 1842 rukopis v říšském archivu v Alsfelder, při přestavbě radnice všechen starý papír prodán na sáčky. Většina už byla použita, když jakýsi farář našel rukopis PH a koupil jej za jeden tolar. Od něho se dostal k leterátovi Wilmannovi,později se dostal do zemské knihovny v Kasselu. Někdy je kázáním -někdy hrou. Musí byl splněno: bohoslužební smysl a lidové chápání. S dogmatismem hledisko pohlednosti, ale moralizující řeči zůstaly. Též hrubý realismus, při ukřižování užito tupých hřebíků. Nohy Ježíšovy musely být napnuty. Divák měl poznat, jak Ježíš mnoho trpěl.Ruce a nohy se svážou a natáhnou ppodle kříže tak daleko, kam nohy stačí, aby hřebíky dobře držely a nepodařil se útěk s kříže.
BOŽÍ TĚLO, zvláštní forma středověkého dramatu. založeno asi 1264 - dob 1350 všeobecně slaveno. Zaměřeno na výuku. Neupíná se na žádnou biblickou událost jako velikonoční a vánoční hry. Má sloužit ke zkrásnění svatost, dlouho se duchovenstvo zdráhalo ukazovat mimo mši. Konečně uspořádáno procesí s dramatickýmivýstupy prostoupeny místními zvyky a tradicemi. Liturgie Božího těla sama nedala podnět k dramatizování. Objevily se různé scény od stvoření, boží dějiny seřazeny. Jídrem hry Svátost, vsunuta do hry. Základem toho: poukazování různých svědků na Svátost, podobně jako ve hře prorocké.
Nejstarší dochovaná insbrucká z r. 1391, má ještě charakter prorocké hry. Samozřejmě i jiné scény ze Starého zákomna
V Německu také legendární martyrologické hry
Později přibrán život Ježíše - Antikrist a poslední soud
Konečně na od stvoření až p Poslední soud - tak prvně švábský Künzelsau 1479.
Od okamžiku, kdy se hra odbývala na prostranství a měnila se v okázalé procesí, nejsou již odpovědni duchovní, ale měšťané a cechy. Procesí má různá zastavení, ta se mění v herní plochy - vzniká procesionální hra. Má dvě formy:
a) buď na všech štacích prošly všechny scény, -je to pohybová hra
b) diváci jdou od jeviště k jevišti a tak uvidí celé drama - místní(stacionární) hra. Tak v Künzelsau. Tato uvolněná forma podání přináší i uvolněnou formu dramatu. Procesionální charakter podmiňuje, aby se zvýhodňovaly scény, které jsou pohyblivé, a ty, které žijí dialogem, - večeře a zmrtvýchvstání chybí. Ukřižování, vrcholem pašijí a středem se často symbolizuje krucifixem.
Nestačilo to ve Freiburgu i. Breisgau - k tomu se na posledním pevném jevišti předvedlo ukřižování s živými herci.
Každé procesionální drama si upravilo své vlastrní jeviště.
V Bozenu jednotlivé scény hrány uprostřed procesí, jiné nezávislé na procesí na pevné jevišti.
Freiburská PH je pohyblivá, některé scény se odehrávají v chodu, uvnitř procesí.
K představení paščijí je nutné pevní jeviště.
Toto rozdvojování je možné ještě častěji vidět v Německu.
Plány jeviště, jsou vedle dramatických textů důležité k rekonstrukci středověkého divadla
ukazují obraz formování jeviště.
Z půdorysů ppoznáváme, že jde o simultánní jeviště, které představuje dramatické akce na jednom jevišti vedle sebe.
Sukcesívní princip moderního divadla je v protikladu, jednotlilvé části následují před očima diváků po sobě.
Nejstarší plán je z ALSFELDU 1501 pro PH s 8095 veršů, ve třech dílech.
Hrací prostor je vlevo a v pravo ohraničen řadou mansionů.
Vlevo mimo jiné Dům Heroda a Piláta,vpravo Annáše a Kaifáše a k tomu Synagoga a Jeruzalém.
Střední prostor, k němuž je připojen TRŮN BOHA, pro Krista \"suus locus\". Na stejné straně jsou i tři kříže a jim naproti Getsemanská zahrada.
~~~~~~~~~~~~~
Plán Vigila Rabera z BOZEN z r. 1514. Hra rozdělena na 7. dílů - 7 dní.
Nesmírně zajímavý, jelikož se pořádá v bozenském farním kostele dodnes.
Rekonstrukce Reinholka Nordsiecka z r. 1945 Monatschrift für Deutschen Unterricht. Published at the University of Wisconsin, Madison, Vol. 37, April-Mai, je zcela od základu přepracován v r. 1950 Wolfgangem F. Michaelem - The Germanic Review, Vol.25, Oktober Nr.3.
Plán ukazuje kvadrátový obdelník - pravoúhelník, jako herní plochu. Po stranách a v rozíchu jsou zakresleny mansiony OLivet, Kaifáš, Anáš aj. Bozenský halový kostel, ve kterém jsou postranní lodě stejně vysoké jako střední loď má ještě křížovou loď.
Nordsieck rekonstruuje na základě tohoto lánu tak, že Spielfläche hrací plochy mezi posledními dvěma sloupy na konci kůru ve střední lodi upravuje (annimmt).
Jednotlivé mansiony staví na kraj tohoto scénického prostoru, do postranních lodí.
Zkoušíme-li jednu nebo nebo i jiné scény přenést do tohoto prostoru, poznáme, že je jeviště poříliš malé, aby se tam dod domu Simeona vešlo 17 osob, anebo aby se vjezd Krista do Jeruzaléma mohl nějak iluzionisticky naaranžovat.
Nejsou dnes již žádné pochybnosti, že Michaelova rekonstrukce je jedině správná. Michael u pravuje podia a asi o metr zvýší herní plochu, aby spolu s postranními loďmirozšířil do čtverce tvar jeviště dopředu, tak - moderně řečeno -že rampa dosahuje až ke třetímu páru sloupů. Zadní ppolovina kostela se tak stává jevištěm.
Na takto upravené herní ploše se nechá vše upravovat,
i velký Tempel s kazatelnou.
V Michaelsově rekonstrukci dostává i sakristie tu pracvou pozici.
U Nordsiecka je to protor oddělelený od herní plochy tak, že leží u stěny ostranní lodě.
Sakristie se používá jako boží hrob u Michaelse sousedí bezprostředně s jevištěm.
Také problém porta magna - Ehrenporte - velká brána - je u Michaelse značně odlišný, není ničím jiným než hlavním portálem kostela. příchod procesí herců zde tedy mohl začít. Jiná zvláštní brána by uvnitř kostela překážela. Tato brána v Raberově provedení neměla jinou příčinu než naznačit cestu procesí. Jakmile herci odešli byla reservována pro publikum. Došlo k minimálnímu zmenšení hlediště - přední poloviny kostela.
Michaels zlehčuje uznání své rekonstrukce, když poukazuje,že Raberův plán není půdorys, nýbrž že mansiony perspektivně viděny shora jsou dány v nákresu, takže možno říci, že jsou to dveře (Türen) a nikoli půdorysy mansionů.
~~~~~~~~~~~~~~~~
Chronologicky třetí plá Renwarta Cysata z Luzernu na Weinmarkt z r. 1583
přesněji jsou to dva plány na dva dny, každý pro jeden den. Liší se látka hry.
Rakonstrukce je bez problému, jelikož herní prostor je dodnes zachován z doby pašijí. Je možné simultánní uspořádání loca a mansionů na dnešním náměstí opakovat Asi plovina plochy se musí počítat pro diváky. Při důležitých momentech museli přecházet, takže hustě stát nemohli. Ve srovnání místo pro diváky na náměstí bylo proti hernímu prostoru malé. Diváci byli i v oknech - tím došlo k zvětšení.
~~~~~~~~~~~~~~~~~
Čtvrtý jevištní plán je PH Villingen - Donanueschingenský 1646.
A.M. Nagler, The Journal od English and Germanic Philology, Bd. 54.
1955 dokázal starší omyl.
Ve spisu ze 17. stol. nemohl být použit 1485 v Doanueschingen. i
je to plán pro druhý den prováděný zde 21. a 29.. III.1646.
Otázka tzří bran na plánu Nagler vysvětluje:
Jedna má název \"das Tor\", a to také byla,
Další dvě - zbývající oblouky byly mylně jmenovány branami, byly lokální náznaky vlevo jako prostor pro diváky a jeviště pod pravým, místo kde byl třetí hrací prostor a kde se hrálo Getsemany a nebe.
Tento materiál umožňuje nám tyto texty her divadelně interpretovat podle pláni rekonstruovat a tak simultánní princip utužit a potvrdit.
~~~~~~~~~~~~~~~~
Nikde v Německu však není opora pro Devrientovo tříposchoďové mysteriální jeviště,, které se udržuje ještě dnes.
zamítl ho už Ludwig Traube, Zur Entwicklung der Mysterienbühne, 1880
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Chceme-li si obrazně uvědomit význam středověkého dramatu a jeho možností, musíme vždy připomenout, že tyto hry jsou ukončením bohoslužeb.
Divák chtěl něco vidět, zejména ve středověku - latina byla ne nesrozumitelná.
Antické kultové divadlo - text srozumitelný.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Simultánní princip postavil všechny účinkující na jedno určité místo, na něm stáli dokud nezasáhli do děje. Představitelé muiseli v mansionů \"abgekocht\"
i osel, k vjezdu do Jeruzaléma účinkovl - musel celý den vydržet na místě v hoerním prostoru.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Wagenbühne porušily simultánní prostor, které hlavně v Anglii a Francii i v severním Německu,
novinka, táž osoba byla představována několika herci.
Francie 1498 čtyři Kristové
(berlínská inscenace Hamleta ve Staatstheater - Gustaf Gründengs - použil 7 osob pro Ducha.)
~~~~~~~~~~~~~~~~~
VÝPRAVA velké vydání.
Kostýmy nebyly tím nejdražším, byly současné.
V Luzernu se podíleli herci na nákladech představení.
Paříž 1548 pašije zakázány, ale výprava hýřivá
Avignion, Chartres, OrleansReims - výprava se líbila
Mons 1501 15 rukopisů zhotoveno pro Dirrigieroli, 6 písařů, později 4500 tištěných stránek
Použití akustické a optické prostřerdky, měděný kotel pro hrom, znázornění ohně a pekelného kouře a pod.
Když byl bodnut spasitel na kříži musela viditelně téci krev
Když zemřel vylétla z kříže bílá holubice.
Jidášova sebevržda - když se oběsil vyletěl černý pták, z břicha vypuštěny vnitřnosti.
Vše naturalistické.
~~~~~~~~~~~~~~~~~
Bylo to divadelní umění?
třeba otázku anulovat. Nebyly to herci z povolání.
Židovské a čertovské role hráli joculatoři a mimové
die besondere an die Geschichtlichtkeit und Ausdruckskrafte der Darsteller stellten.
HERECKÉ UMĚNÍ?
pro styl důležité:
snaha textům her dát oslavné provedení nádheru a tomu všemu formu.
PERSONA - MASKA
představitel \"stojí\" v bojácnosti a zbožném rozjímání na svatém místě:
\"duo clerici pro angelis\" - zwei duchovní an Stelle von Engeln - na místě dvou andělů.
také \"quatuor iuvenes loco angelorum, duo .. in figura Petri et Johannis (Vier Jünglinge an Stelle der Engel, zwei in der Gestalt von Petri und Johan...
Pravé jejich jméno až na malé výjimky neznáme.
~~~~~~~~~~~~~~~~
začátkemn raného věku v liturgické vazbě se podílí ve hrách duchovenstvo jako: duchjovenstvo, upravovatelé, režiséři, představitelé (Darsteller)
Později když náročné obecenstvo - měšťanstvo
očekává od her odklon
objevuje se i hra ze všedního života - vystupuje i měšťan
duchovní - role svatých
později je hrají i měšťané, pak se do popředí dostává komika a hrubší realismus
Vývoj se odkloňuje od liturgických her
duchovním je zakázáno hrát.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Názor na duchovní hry v ranném věku:
role svaté postavy je vykreslena jako officium -Amt Ehrendienst
pro celý ansambl slovo - \"clerus\"
jednotlivec \"sacerdos , plebanus\"
též \"pueri\" - chlapci měli často velké role.
z počátku - slouhové, vedlejší, pak apoštoly, když se závodilo k hrobu
Duchovní nesměli hrát s kočujícími herci. Zákazy ukazují, že se tak dělo.
~~~~~~~~~~~~~~~~i
V glosách 8. a 9. stol.
\"gougler\" - maleficus\" = bohaprázdný, zlotřilec
koncil v Trieru 1227
Item non permittant sacerdotes ludos theatrales fieri in ecclesiis et alios ludos inhonestos\"
(duchovní nemájí dovlit, aby se divadelní hry a jiná nectná vystoupení v kostele nepředváděla.
~~~~~~~~~~~~~~~~~
Po přijetí komických a realistickýchelementů rozšíření her bylo divadelně viděno, bylo dílem joculatoru a mimů - profesionálů. Měli dost skušenosti, publiku se líbilo. Znali mimiku, gesta, němohru, co by zapůsobilo. Měli za sebou dlouhou tradici i školení. Znali hodnotu, co se prodává, jak se platí, konkurenci, jak přetvořit spisovný jazyk Zoten reißt. To v komických scénách.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Duchovní hry hráli muži, u měšťanů ženské role chlapci, mladíci.
\"Puer Maria dicit ad rarentes\" (chlapec mMaria praví svým rodičům
Připady že by hrály ženy jsou výjimkou:
Basel 1540-1550 hra Heinricha Pantaleona \"Philargyus\" - dcery prof. Lepuscula hrály.
Sterzing 1503 Marie Kelderová hrála Marii Kleofášovu
Bozen 1514 - od t.r. ženy stále účinkují.
KOSTÝMY
vzkříšený Kristus - v kněžském
pozemský Kristus ne jako papež, měl jen jednoduché oblečení
Marie - modrý
Marie Magdalena - černý, když se jí Kristus zjevil červený.
Středověké divadlo bylo pestré, netlumené.
kostýmy lišily stavy
Pohanské turecké oblečení - cizinci.
Židé - dlouhý kaftan se sluncem, měsícem a hvězdami, a hebrejská písmena na oděvu.
Čert - odpuzující elemnt v pašijích. Drastické oblečení. Kožešinový šat. Zvířecí masky, na rukou drápy, směšné a drzé oblečení.
Výstraha těm kdo zlobí Boha a církev.
Mastičkář a jeho žena - víc než nádherní
Nahota Adama a Evy naznačena (Evu hrál muž), bílé košile, tělový kostým, listí.
Kristus zahradník - využi čas mezi výstupy, aby se mohol převléknout. Nebo se dublovalo, Kristus si musel odpočinout.
Maskování
v kostele nežádoucí. Šero vše zakrývalo. Stačil náznak. Venku vše přizpůsobit přirozenému stavu. Vous musel být originální
Paruky
Kristus černý
kramář a židé - rudí
Hrby na zádaech, změny nosů, masopustní masky
Čerrtovské masky - ještě dnes k vidění
Dá se rekonstruovat podl,e středověkého malířství.
Divadelní nádhera
nesměla chybět.
V kostele se vycházelo do hracího prostoru ze sákristie - byla šatnou
Venku precursor představoval osoby
Nejdříve Ježíš s anděly.
Prakticky, ti co měli místo nejdál byli představováni nejdříve.
Garderoba bývala na radnici, odtud přicházeli herci.
\"Exire\" (hinausgehen, auftreten),
vstup herců, kteří šli do svého loca
pro vystoupení slovo: \"uf stan\" nebo \"surgere\"
příchod a odchod: \"recedere\" nebo \"enweg\".
KONEC
malebný obraz
Při pašijích společný zpěv a modlitba.
Conclusor se obrací k publiku a zdůrazňuje bohulibost představení
\"propter honorem mundi\".Provádět Boha Otce po jevišti se vyhýbali.
Řešení:
nad hlavou Ježíše vypuštěna holubice a neviditelná osoba zpívala jako hles Boha Otce. To ale nemá s hraním nic společného:
Tunc mittatur columba super Jhesu et cantat ter aliquua persona abscondita voce patris.\"
~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Hráli diletanti, tedy omezené možnosti
Jevištní řeč - žilo se z deklamatorního slohu kněží,
režiséři byli duchovní, byla u nich orientace realistická a světská
Působili na měšťanské herce pathetika a dignitetika
Odstupňována dynamika hlasu:
\"apta vox\" - přiměřený hlas
\"alta voce\" - vysoký hlas
\"supreama voce - hlasitě
\"voca sobria et discreta\" - umírněným hlasem
\"quasi ad se ipsum\" . mluví jako sám sebou.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
ČERT
o něm dost poznámek v LD a měšťansko realistickém divadle.
má zvláští scénické poznámky.
Musel zapůsobit - mít mocný hlas.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SCÉNICKÉ POZNÁMKY
ne vždy uznaným prostředkem pro vyjadřovací formu.
zaměření na duševní stavy, které musí předstvcitel vyjádřit.Příklad:
rozrušení, šokování, radostně, sklíčeně, vesele, usztrašeně atd.
Tím se neříká, jak to vYjádřit,
režisér mohl intensívně poukázat na duchovní předlohu,
avšak přenecha herci, aby si sám poradil.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Benediktbeuronská PH - smrt Krista na kříži
písemná fixace:
Jeus videns finem dicit clamando:
Ježíš vida svůj konec praví křičíc:
E-ly, e-ly la-ma sa-bac-ta-ny. (?)
Slova jsou rozdělena po slabikách s pomlčkami.
Tím je napsáno pro představitele naturalistické provedení těchto slov, aby je nedeklamoval a s tragickým napětím damit vernichtet.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Alsfeld PH - ČERT
po sedmnáctiveršovém pláči:
Owe und owe hoffaert und obermut
dicit sine intermedio - mluví bez přerušení
tzn. má m,luvit rychlým tempem.
Předstvitelé čertů mají předepsáno pro každý díl výkřiku a rámusu:
fit sonus horribilis in inferno
-- strašný vykřik povstane v pekle
nebo ululunt - naříkají
ein wild geschrey - divoký výkřik a pod.
Museli vše skloubit sytou míru s prolínáním posunků a vykloubením končetinových údů.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
V příloze teatrologické příručky středověku
Richard HEINZEL,
Beschreibung des geistlichen Schauspiels im deutschen Mittelalters 1898
ukazuje na měření ČASU
KOLIK VERŠŮ JE MOŽNO ZA URČITOU DOBU ŘÍCI, ABY SE VYJÁDŘENÍ STIHLO.
Donaueschingen PH 1700 veršů = 4 hodiny
Alsfeld PH 2929 veršů = 8 hodin
wolfenbüttelská hra o hříchu 3953 veršů bez přerušení = 11 hodin
Goethe - Ifigenie 2173 = 3 hodiny
Možno říci, za hodinu se řeklo 700 veršů
ve středověku za hodinu 360 veršů.
Patrně velmi slavnostní forma divadelního umění
Pozdější komické hry byly rychlejší.
Osoby merkátorské a mastičkářských scén musí mluvit rychle, ppocházejí ze škly, kde se mluví o lokálních věcech. Kdyby se mluvilo pomalu, leccos by se pochopilo co by narazilo na odpor. Zasměje se později, až si to uvědomí.
~~~~~~~~~~~~~~
HUDBA
má v dění rozhodnou funkci
původně se hlavnímísta zpívala.
spojení divadla s liturgii velmi blízké, těžilo z bohoslužebného zpěvu.
pak latinské texty vedle německých.
pak přibližování světskému, - mastičkář, Izák
liturgicxké a pololiturgické zpěvy se rozšiřuhjí melismaticky roztahování tónů,
dle hudby se roztahovaly tónů
Velikonoční slavnosti - dva zpěvy 12.13. až pomalu 11.
12. stol. německé hymny, zpěvy místo antifon.
Přepracování latinských textů.
s němčinou přicházejí i německé písně
není vždy možné rozlišot zpívaný text od mluveného
režijní poznámky
dicit - mluví
cantat - zpívá.
texty, které mají základ v bibli jsou recitativním zpěvem.
hudebna zajímavá forma:
Kristus nejhlubší hlas, evangelisté střední, dav nejvyšší.
CHÓRY
jsou velmi důležité - mají dramatické funkce
hudební vyjádření je snadnější, než námaha solového herce, který má zpívat.
Chór s předzpěvákem
přichazí s herci v dialogickém zpěvu, anebo vystupuje jako samostatná osoba.
Podobnost s antickým chorem - divácká úloha, komentuje při němohře partii hry.
V tom je viditelná je jeho úloha, mluví ve 3. osobě.
PŘÍKLAD:
Simultánní jeviště středověkého divadla soustředilo se na jednom prostoru - dohromady: jednotlivé scény.
Současně řečeno, když se měnila scény, tzn.
když mluvil někdo na jednom místě a druhý velmi vzdáleném, vzbuzovalo to nepokoj,
též proto, že publikum bylo kolem tohoto prostoru a přecházelo z místa na místo, a to rušilo.
V těchto přestávkách vždycky zpíval chor
silete - buďte zticha.
Silete, silete, silentium habete! - zachovejte klid.
S látkou neměl tento zpěv dramaturgickou souvislost.
Je tu pouze proto, aby se divák soustředil - koncentroval.
Chory narůstají čím je rozšířenější počet výstupů a míst kde se odehrává.
Ve stejném smylsu stoupá též instrumentalní hudba
Prochází paraleleně s chorem a zaciluje k větší divadelní působivosti.
Dirigierrolle -14. st. je použit hudební celek - persony
\"cum instrumentis musicalibus et clangore tubarum\" - ke svým místům jsou přivedeni.
Donaueschingen 15.st.
gand zwen Hornblaser herfür und blasent zuo dritten mal - dva trubači na hornu a 3x zatroubí.
šachová hra
jako Seitenspiel , když se vsune i ostatní místa
mussen di Hörner erclingen - musí zaznít na jiných místech.
Tuby jsou hlavní instrumenty vedle bubnů a píšťal.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
GESTA
bez přímých důkazů lze předppokládat že u středověkých diletantských her při
typizovaném herectví
byla předepsána určitá gesta pro
krále, Piláta, Marii
a též Audruckformen, begabte darstellerische Individualitäten gegeben hat.\"
Především byl důležitý ansámbl a stejně tak nejndanější herec nesloužil umělecké ideii
ale etickému cíli, jako dodnes.
Individuálnost
jak daleko šla viz Benediktbeuron Vh: jediná svého druhu.
Archisynagogus ... dicat trudendo socium suum, movendo caput suum et totum corpus percuciendo terram pede, baculum etiam imitando gestus judei in omnibus, et sociis suis indignando dicat:
Velekněz má mluvit, přičemž svého souseda postrčím hlavou točí kolem těla a dupne, naznačuje tak žida a k tomu svému sousedu má nevrle promluvit.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Můžeme se sotva vžít do toho, když anděl řekne:
\"er gat in himmel\" - k čertu
er lpoufft in die hell - ať jde do pekla.
~~~~~~~~~~
POČET ÚČINKUJÍCÍCH
nehledíc na statisty
dle Heinzela:
chebská Ph - 187 mluvících - 8312 veršů
lichtenthalerský Pláč - 146 veršů - 2 osoby
luzernská hra - 100 rolí - 70 účinkujících .
Někteří pro dvě podřadnější role měli čas se převléknout se na mansionech.
NÁMAHA A NEBEZPEČÍ
jen anekdoticky
Longinus na jevišti Krista tak bodal, že ho přítomný švédský král Johann II ubil.
Longinus a Spasitel byli nepřátelé a ten bodl místo do váčku s červenou barvou do Kristova srdce.
To zase usmrtilo představitele Johannuse, který za to byl natažen na kolo a lámán.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
VZTAH DIVADLA K MALÍŘSTVÍ
o středověkém divadle jsou texty - plány,
ale žádný kritický záznam.
Nanejvýš cestopisy, ale jen privátního významu a charakteru
I ze strany církve kritika divadla,
ale málo výsledku.
Ještě jeden pramen:
Emil MÄLE 1908,1910
píše, jakoby divadlo bylo povzbuzováno malířstvím. Dnes nemá pravdu.
Že Kritus má nohy na kříži na podložce \"suppedaneum - supedale\",
tedy podepřené vysvětluje:
Při divadelních představeních bylo nutné, aby to představitel vydržel. Zde malířství dává přednost divadlu.
Tomuž v Byzanci,
ale i německá plastika ze slonoviny - zde spíše drahocennost.
Studium českého lékaře Hynka
(Golgatha im Zeugnis des Turiner Grabtuches, 1950
tvrdí, že v době kdy Římané křižovali. nejbrutálnější trest smrti dávali odsouzeným podpěru pod nohy proto, aby jejich umírání mučení prodloužili, bez podpěry nastane smrt za 8 až 10 minut. Zločinec měl trpět déle, aby se mohli na jeho bolest dívat. Tato podpěra nemá základ v divadelní praxi, ač zde byla nutná.
Tento problém řešil GRUBE 1955
třeba Mastičkář v kapli v Konstanci 1280, chtěli odvézt na divadelní oponě. Ukázalo se to nepravdivé.
Motivy malířského umění byly již dříve než se hrálo divadlo.
Dabei bleibt aber unangetastet, daß das Theater solche offenen Häuser haben mußte, um Zuschauer Einblick zugewähren.
Maleho optimismus při vnitřním nároku středověkého malířského umění je pro divadlo otřesen.
PŘÍLEŽITOSTNOST PŘEDSTAVENÍ
představení se hraje někdy po mnoha letech, tím je působivější.
Tak jako v a
ntice
než když se předvádí každodenně.
Po reformaci se udržely pašije v katolických krajích Německa.
Později převzali tuto tradici jezuité v duchu výchovy a víry.
OBERAMMERGAU DNES - STŘEDOVĚK ?
v žádném případě se nesmí považovat za typické středověké divadlo, nejen proto, že se ustavilo v roce 1633
I text prošel barokní dobou a klasicismem
nic si nemohl ze středověku ponechat.
Hlavní jeviště není simultánní.
Sice jsou tu ještě domy Piláta, Kaifáše, Heroda, jako loca pevná. To je naznačeno složitými branami,
ale střed jeviště má oponu, je tedy přizpůsoben perspektivním prospektem moderní kulisové scéně,
je podřízen sukcesívnímu jevišti.
Jistě že je v organizování každých 10 let uváděného představení slavnostní a dignitivní středověké PH až dodnes
Umělecký princip je moderní
a mění se scéna.

Související Osobnosti

Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':