Databáze českého amatérského divadla

Texty: Zlatý odznak J. K. Tyla 2004 - Ludmila Honzová, Havlíčkův Brod, Adivadlo

Ludmila Honzová
narozená 26. listopadu 1939

Volné sdružení východočeských divadelníků návrh na udělení ZO JKT.

Současná režisérka, ale hlavně duší i tělem herečka a zároveň zakládající členka divadelního souboru v roce 1969, který dodnes vyvíjí v Havlíčkově Brodě činnost, od roku 1983 pod názvem Adivadlo.
S herectvím začínala v roce 1958 v souboru ZK Pleas v Havlíčkově Brodě a těch divadelních rolí od princezen až po role charakterní je pěkná řádka. Ta životní ji potkala v roce 1999 v postavě Eržiky Orbánové v úpravě Örkenyho Kočičí hry, která je na repertoáru souboru dodnes pod názvem "Stojí za to žít...?!"
V Třebíči na národní přehlídce v roce 2000 byl Lídin herecký výkon v postavě Eržiky oceněn čestným uznáním.
Byl to právě herecký talent, který Lídu Honzovou k divadlu přivedl. Její činorodá a po dalších poznatcích toužící povaha ji v roce 1977 přivedla ke studiu LK VčK, obor režie, a tím to začalo. Vše, co do sebe za studia vstřebala, okamžitě přenášel do souboru. Zorganizovala pro ostatní členy souboru dvouleté studium herecké práce a přivedla několik osobností odborného divadelnictví k profesionální spolupráci (hlasová a pohybová výchova, dramaturgie, režijní spolupráce). Tím nastolila v souboru nové metody režijní a herecké práce. I ten název Adivadlo (amaterské, aktivní) byl její nápad. Jako režisérka se představila v roce 1979 hrou "Ze života hmyzu" bratří Čapků. Pak v roce 1981 následovala dosud nejúspěšnější inscenace Adivadla - Gogolova "Ženitba". Hrála se čtyři roky celkem 36krát. Z národní přehlídky ve Svitavách byla doporučena k recipročnímu hostování v Belgii (rok 1983). Třetí divadelní režií v roce 1987 byl "Žízeň u pramene" J. Edlise, která zvítězila v roce 1988 ve Svitavách. Lída zde dostala ještě jednu cenu za režii a dramaturgickou úpravu. V roce 1992 následovala pohádka "Jak se kradou princezny" (společná režie se Zdeňkem Stejskalem), která byla v roce 1993 uvedena na národní přehlídce Popelka Rakovník. Další divadelní režie následovala až v roce 1995 pohádkou Ábrdy bábrdy podle scénáře J. Čapka Tluský pradědeček, lupiči a detektivové (účast na Znojemském stromu pohádek, ve Spišské Nové Vsi a v holandském Brielle).
V roce 2001 měla premiéru inscenace "Tři...veteráni!?" podle textu J. Wericha, v její dramaturgické úpravě.
Kromě těchto divadelních režií ji láska k poezii a melodii české řeči dovedla k 14 komponovaným pořadům veršů, prózy a hudby. Jmenujme alespoň několik: O. Wilde - Šťastný princ, V. Holam - Panychida, K. H. B. - Král Lávra, Tyrolské elegie, B. Rynek - ... krajina oblačných ptáků...
Pořady byly úspěšně uváděny při večerech poezie, vzpomínkových večerech, vernisážích, pro starší žáky ZŠ, studenty SŠ, při předávání cen Podzimního knižního trhu a podobně.
Když sama nerežíruje, navrhuje kostýmy, je pomocnou režisérkou svých kolegů a jak už tady bylo zmíněno, provádí odvážně a osobitě dramaturgické úpravy divadelních textů. Dvakrát se jí dostalo i ocenění. Vedle již zmíněné Žízně u pramene to byla cena za dramaturgickou úpravu inscenace Stojí za to žít...?! v roce 1999 v Červeném Kostelci.
V brodském amatérském divadle je zástupkyní ředitele Sdružení ADIVADLO, podílí se nejen na jeho chodu, ale i na chodu divadelního souboru. Ale jeden soubor jí nestačí! Od roku 1997 s operním a operetním kolektivem ve Světlé nad Sázavou režírovala operu "V studni" a operety "Polská krev" a "Cikánský baron".
Zaměřuje se i na děti a mládež. Několik let vedla divadelní kroužek v bývalém Domě pionýrů, učila v dramatickém oddělení LŠU a dramatickou výchovu v brodském gymnáziu. Od roku 1983 je programovou pracovnicí Kulturního domu Ostrov v Hlavlíčkově Brodě. I zde se zaměřila hlavně na děti a mládež a připravovala pro ně vzdělávací a soutěžní pořady. Nejznámější a nejúspěšnější byl cyklický pořad pro studenty středních škol "Únos do Brixenu". Opakoval se každý podzim po deset let, pokaždé na jiné téma, které soutěžní družstva zpracovávala v oboru tisk, rozhlas, televize, výtvarná tvorba a krátká literární práce v cizím jazyce. Vítězné družstvo pak skutečně odjelo do Brixenu. Je pravdou, že řada studentů se pořadu zúčastnila po celou docházku na střední školu a mnozí skutečně v médiích dnes pracují.
Od roku 1990 byla iniciátorkou a organizátorkou okresních kol soutěží v uměleckém přednesu dětí a mládeže a dětských divadelních, recitačních a loutkářských souborů. O prázdninách pořádá týdenní tábory s výukou cizích jazyků formou dramatické výchovy.
Stála u zrodu přehlídek amatérských divadel dospělých, ať už to byl FRMOL (Fraška, Revue, koMedie, Opereta, muzikáL) ve spolupráci s tehdejším KKS Hradec Králové, nebo v roce 1991 přehlídka souborů hrajících pro děti a mládež Dospělí dětem, až do ustanovení nových krajů ve spolupráci s Impulsem Hradec Králové.
Z její iniciativy, nápadů a velkého pracovního nasazení se tato přehlídka stala součástí života dětí v celém havlíčkobrodském okrese. Předchází jí totiž výtvarná a literární soutěž, které se každoročně účastní kolem tří tisíc dětí. Každé dítě dostane za účast v soutěži vstupenku na jedno představení. Výtvarné práce jsou při přehlídce instalovány do veřejné přístupné výstavy "Moje nejmilejší pohádková postava", nejlepší literární práce jsou vydávány v brožuře nazvané "Moje pohádka".
Aby toho nebylo málo, od 80 let minulého století pracuje v různých komisích, poradních sborech apod. od místních až po celostátní úrovně. A protože má ještě ke všemu určitou schopnost komunikace v německém jazyce, byla v 90 letech vyslána ARTAMOU Praha
- jako účastník a částečný tlumočník v semináři K(N)MD při Jiráskově Hronovu,
- do Drážďan jako zástupce českých divadelníků při slučování amatérských divadelníků bývalého západního a východního Německa,
- na pracovní čtyřdenní seminář v Německu o seniorském divadle,
- jako organizační a tlumočnický doprovod divadelního souboru ze Stochova na přehlídce v Hanau.
Ještě nutno zmínit její neodmyslitelný podíl na přípravě publikace Obrazy z historie, brodské ochotnické divadlo 1836 - 2002, vydané k 165. výročí českého ochotnického divadla v tehdy Německém Brodě, u jehož zrodu stál Karel Havlíček Borovský.
Jak všechno stíhá? To vrtá hlavou mnoha lidem. Spolupráce s ní není jednoduchá, mnohdy vyčerpávající, ale bez ní si to zatím nikdo nedovede představit. I když už pomalu některé své aktivity přendává na jiná bedra!


Formulace ocenění:
Za celoživotní věrnost ochotnickému divadlu a významný osobní přínos jeho rozvoji na Havlíčkobrodsku.

Nositel zlatého odznaku J. K. Tyla v roce 2004
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':