Databáze českého amatérského divadla

Texty: Provazník, Jaroslav: Radka Svobodová, AS 2007. č. 1

Radka Svobodová

Jaroslav Provazník

Asi byste mezi učiteli dramatické výchovy stěží hledali čilejšího světoběžníka, než je Radka Svobodová. Nepřihodilo se to úplně samo sebou, i když podstatnou roli v tom sehrála, jak už to tak bývá, šťastná souhra historických okolností.
Těsně poté, co se členové do té doby jediné správné partaje stáhli do předem připravených pozic a kdy se díky tomu otevřely hranice a mohli jsme se konečně rozhlédnout po světě, zavítal do Prahy americký učitel dramatu a divadelník Dic Wheeler. Z původně nevinného, ryze společenského rozhovoru v tehdy ještě cenově dostupné pražské vinárně U Golema a z oboustranně čím dál tím zajímavější diskuze o dramatické výchově a dětském divadle v Československu a v Americe se koncem večera vyklubala velkorysá nabídka pro Radku jet do Ameriky vést o prázdninách dílnu dramatu a divadla pro americké děti. Zkraje 90. let ten nápad vypadal jako naprosto šílený, z říše snů nebo při nejlepší vůli z oblasti sci-fi. Nicméně Dic své slovo dodržel a Radka opravdu v létě 1991 do amerického městečka Middletownu na pobřeží Atlantiku odjela. (Koho by zajímaly podrobnosti, mohu odkázat na její článek v Tvořivé dramatice 5/1992, kde své zkušenosti z americké dílny popsala.) Dílna v Americe však nebyl pro Radku úplný krok do tmy, protože už měla za sebou zkušenost z předchozího léta z Evropského setkání dětského divadla v Echternachu v Lucembursku, kde se osvědčila jako lektorka jedné z mezinárodních dílen. Nicméně cesta za Velkou louži, a navíc do země „matky tvořivého dramatu“ Winifred Wardové je přece jen jiná káva. Radka svou roli jednoho z prvních vyslanců české dramatiky do světa zvládla dobře, a tak následovaly další úkoly v této oblasti, které naplňovala s kuráží a vehemencí sobě vlastní, a pomáhala tak stavět mosty mezi českou dramatickou výchovou a světem. Svědčí o tom např. skutečnost, že na základě úspěšné dílny „českého“ dramatu, kterou Radka Svobodová vedla s Hanou Kasíkovou na světovém kongresu Drama in Education v roce 1996 v Rakousku, si rakouští učitelé dramatické výchovy začali zvát tento český tandem učit dramatickou výchovu na dílnách ve Vídni a jinde.
A tak bylo logické, že bylo tehdy Radce Svobodové navrženo, aby se stala členkou stálé komise pro dětské a mladé divadlo v mezinárodní organizaci amatérského divadla AITA/IATA. V této pracovní skupině několik let aktivně působila a snažila se tu mj. ovlivnit podobu světových festivalů dětského divadla tak, aby nebyly výhradně reprezentativními akcemi pro světovou dramatickovýchovnou honoraci, ale aby se staly dostupnějšími i pro mladé zájemce o tento obor včetně studentů. Byla to ostatně především její zásluha, že se světového festivalu v Lingenu v roce 1998 mohla aktivně účastnit dokonce skupinka českých studentů dramatické výchovy.
Brzo začala Radka Svobodová tlumočit dílny britských lektorů, které hned od začátku 90. let začalo zvát do Česka Sdružení pro tvořivou dramatiku. Mnozí mají v paměti hlavně ty nejvýznamnější Jonothana Neelandse, Judith Ackroydovou a Tonyho Goodea. Ale pro pořádek je dobře připomenout, že úplně poprvé si nejednoduchou roli tlumočníka dramatickovýchovné dílny vyzkoušela Radka už v květnu 1991 v Mělníku, kde tlumočila několikadenní dílnu lucemburského učitele Raphaëla Faramelliho.
To všechno se mohlo samosebou odehrát jen proto, že si Radka vydobyla velmi brzo neopominutelné místo mezi mladšími učiteli dramatické výchovy, jejichž činnost přímo navázala na práci zakladatelské generace české dramatické výchovy. Měla to štěstí, že se mnohému mohla přiučit přímo u zdroje, od své maminky Šárky Štembergové-Kratochvílové. Však také hlasová výchova patří k těm oblastem, kterým se Radka Svobodová věnuje soustavně viz její působení na katedře primární pedagogiky na Pedagogické fakultě UK (kde také pro studenty vydala v roce 1998 skripta Základy techniky řeči pro [budoucí] učitele).
Hlasová výchova není ale jediným dramatickovýchovným a divadelním zájmem Radky Svobodové. Vášnivě se zabývá strukturovaným dramatem, jako učitelka ZUŠ i jako porotkyně působí nepočítaně let v oblasti dětského přednesu a čas od času zabrousí také do loutkářských vod (dvakrát vystupoval její soubor Vavřinec ze ZUŠ v Praze 5 na Loutkářské Chrudimi v roce 1996 s inscenací Duch Martina MacDonalda a o dva roky později s inscenací Poslyšte příběh…).
Typické pro Radku Svobodovou však je, že navzdory všem těmto aktivitám, rozprostřeným časově a prostorově do pořádné šířky, si úzkostlivě hájí to, co bere jako to nejdůležitější ve své práci výuku dětí v Základní umělecké škole v Praze 5. A tak není překvapující, že někteří její odchovanci už sami pracují s dětmi, nebo dokonce jako úspěšní lektoři.
Jaroslav Provazník
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':