Databáze českého amatérského divadla

Texty: STROTZER, Milan: Lounské divadlení s klášterskými divadly v čele - 451. AS 2007, č. 2, s. 21-24.

Divadlo Zdrhovadlo Klášterec nad Ohří – Ray Bradbury: 451. Dramatizace proslulého románu amerického spisovatele Raymonda Douglase Bradburyho 451 stupňů Fahrenheita o světě naprogramovaném na štěstí v konzumním přežívání, v němž je potlačováno samostatné myšlení a ruku v ruce s tím likvidovány knihy i osoby, které by je mohly aktivovat. Dramatizaci vytvořil Václav Polda, režisér souboru. Záměrně v ní pominul či upozadil některé technické „vymoženosti“, kterými v románu z oblasti science fiction disponuje líčené společenství. Zejména vypustil tzv. mechanického ohaře, smrticí stroj naprogramovatelný na dopadení oběti na základě jejího chemického vzorce. S tím nutně odpadly scény plné napětí a vyostřených konfliktů. Avšak to, co bylo v době vzniku románu (1951) technickým science fiction, je v současnosti překonanou skutečností. Důsledné převzetí románových technických reálií by dnes patrně působilo úsměvně až legračně, což by nikterak neprospělo sdělení myšlenkového poselství díla. Václav Polda se, myslím, dobře rozhodl nevymýšlet v této oblasti nová řešení a položil důraz na hlavní myšlenku románu, že skutečné štěstí nemůže být tam, kde je popíráno duchovní dědictví zůstavené minulými pokoleními a svobodné myšlení jedinečných současníků, že žádná technická vymoženost, natož v totalitární spotřební společnosti, nemůže přivést lidstvo ke štěstí, nýbrž leda k záhubě.
V této souvislosti není docela jisté, zda je docela v pořádku další zásah dramatizátora, konkrétně vypuštění postavy Fabera, vzdělaného muže z někdejšího světa, který je mj. podporou pro jednání hlavního hrdiny románu, požárníka Montaga. Postavy, která Montaga nasměruje mezi stejně smýšlející, aby nakonec spolu s nimi mohl nést štafetu lidského vědění do vpravdě svobodného lidského světa. Nadto vypuštěním Fabera se inscenátoři opětovně ochuzují o nemalou dávku dramatičnosti a z ní plynoucího napětí. Dramatizace se odchyluje od románové předlohy i v některých dalších reáliích (obsazení velitele požárníků ženou či absence válečného konfliktu a zničení měst, do nichž je soustředěna ona „šťastná“ civilizace). Tyto posuny jsou však inscenací zdůvodnitelné.
Přes uvedená vypuštění a zaznamenané posuny vytvořil V. Polda dramatizaci, která je souboru dobrou oporou k jevištní adaptaci románu. Podpořena režijním uchopením (cena V. Poldovi), které podobně jako v předchozí inscenaci Nebezpečných známostí pracuje s metaforickou obrazností, vedla k velice zdařilému inscenačnímu výsledku. Bylo by možné citovat celou řadu působivých obrazů. Vše umocňuje scénografické řešení Dády Radové a Václava Poldy (cena za scénu) včetně výborné kostýmní složky, jejíž autorkou je Kristýna Jarešová (čestné uznání). Ruku v ruce s tím funguje hudební složka inscenace a projekce, které jsou dílem Romana Štětiny (čestné uznání). Inscenaci dominuje herecký výkon Miroslava Nyklíčka (cena). Jeho Montag sklene oblouk zakotvený na jedné straně v důležitosti a výjimečném postavení požárníka, nesený přes první pochyby o znamenitosti svého povolání a vztahu ke své manželce, přes hrůzný prožitek z upálení ženy, která nechtěla opustit svůj dům plný knih, postupnou revoltu až k fázi štvance, který je schopen činu, aby proměněný zakotvil v komunitě vyděděnců nesoucích pochodeň svobodného myšlení do konformního světa civilizace před zánikem. V roli Clarissy zaujala Jana Hlaváčová (čestné uznání) svou průzračností při ztvárnění dívky, která se vymyká vládnoucímu konzumnímu způsobu života.
Rezervy má inscenace zejména v prvním a posledním obraze. Patrně by myšlenkové vyznění podpořilo zdůraznění prvotního nadšení z poslání požárníků. Ve finále by pak bylo dobré nahradit deklamační a deklarativní projev mluvčí vyděděnců příhodnějšími výrazovými prostředky. Za prověření stojí i scéna návštěvy přítelkyň Montagovy ženy. Její provedení je na hraně karikatury, ale hlavně, převládá hraní výsledku nad procesem, který je pro danou situaci živnou půdou. Navíc jde o jednu z klíčových situací inscenace. Podobné je to s uchopením role velitelky požárního sboru Lynett. Postava by mohla být daleko plastičtější využitím jejího vzdělanostního zázemí, jež umožňuje více než velitelskou přímočarost. Mohla by tak být daleko nebezpečnějším Montagovým protivníkem.
Těchto několik připomínek nevyvrací fakt, že Klášterští vytvořili poutavou inscenaci, přičemž cennou devizou je to, že na základě vlastní dramatizace respektující podstatu románové předlohy a současně zohledňující posun v oblasti vědecko-technického vývoje. Po právu soubor získal cenu za nejlepší inscenaci 3. Lounského divadlení a byl nominován k účasti na celostátní přehlídce Divadelní Děčín / Divadelní Třebíč 2007.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':