Databáze českého amatérského divadla

Texty: FEKAR, Vladimír: Střídmá krmě Karolínská - Equus 06. AS 2007, č. 2, s. 39-40.

Equus 06 – dámská jízda na zbožňovaných koních
Nejvýraznější inscenaci festivalu tak nakonec, paradoxně, dovezli na Valašsko z Čech. Slávka Hozová s nově vzniknuvším souborem z Hořovic předvedla slavnou a kontroverzní hru Petera Shaffera Equus. V radikální, avšak velice ústrojné úpravě ji uvádí pod názvem Equus 06.
Textové úpravy režisérky vydatně přispívají k vnímání hlavní linie hry, jakémusi až psychoterapeutickému pátrání lékaře Martina Dysarta po příčinách hrůzného činu, který se stal ve stájích – mladá dívka vypíchala svému milovanému koni oči.
Ano, dívka! Ač o výsledném dívčím obsazení rozhodly především obavy z náročnosti role, kterým podlehli mladí mužští členové souboru, ukázalo se, že nutnost přeobsazení jim seslal snad sám zbožštělý Equus z nebe. Hlavním hrdinou není totiž v hořovické verzi Alan Strang, ale Jil Strangová, skvěle ztvárněná Šárkou Veselou, která si po zásluze také odnesla cenu. Dívčí obsazení činí zbožštění koně, k němuž dochází pod vlivem nezdravého rodinného prostředí, mnohem přirozenější. Přirozeněji vycházejí také situace z druhé strany: aktivitu v námluvách přebírá chlapec Alan (Petr Mišín). Je mnohem přirozenější, že ji chce pozvat na porno do kina, než když tuto aktivitu vyvíjí dívka, jak je tomu v Shafferově originále. Také jedna z posledních a rozhodujících situací, v níž Alan svádí Jil a Jil nakonec svému milovanému koni vypíchává oči jenom proto, aby nebyl svědkem její nevěry, působí v úpravě mnohem opravdovějším dojmem. Je tím sice potlačeno téma, které v originále divák mnohem intenzivněji vnímá, totiž kde je hranice normálnosti, která je tématem psychiatra Martina Dysarta (přesvědčivý Jan Procházka). Možná až přespříliš radikální seškrtání postavy psychiatra, jenž se skrze příběh dítěte, které způsobilo hrůzný čin, dozvídá také něco sám o sobě, pouhého věcného vypravěče sledující a částěčně i spouštějící příběh.
Jednoduchá scénografie asociuje terapeutickou seanci kombinovanou se stájí. Hracím prostorem jsou jen tři lavičky, ústřední dominantou je fotografie jako „ikonostas“, na níž vidíme koně a dívku Jil. Herci, kteří hrají koně i vedlejší postavy, čekají na svůj výstup pod jevištěm, na něž se nastupuje přes plošinu podobnou těm, po nichž nastupují koně do aut k přepravě. A se zvoleným prostorem si zcela vystačí. Herci nerozehrávají situace psychologicky ani realisticky, spíše je pouze věcně demonstrují, čímž si udržuje inscenace svěží tempo a zvolené výrazové prostředky a režie respektují současné herecké možnosti souboru. Řešení koňů ve stáji, jedna z nejproblematičtějších pasáží mnoha inscenací, je dětsky naivní, (herci hrající koně drží pouze hlavu) asociuje dětský svět, v němž se láska Jil ke koním zrodila. Equus 06 je inscenací promyšlenou, je zajímavým příspěvkem do dosavadního způsobu inscenování této hry. Byla doporučena na národní přehlídku.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':