Databáze českého amatérského divadla

Texty: Svitavy, C, FILCÍK, Štěpán: Loutkářská nadílka 2007 aneb Co přinesly krajské přehlídky. AS 2007, č. 3, s. 63-64.

REGIONÁLNÍ LOUTKÁŘSKÁ PŘEHLÍDKA, DIVADLO JESLIČKY, HRADEC KRÁLOVÉ - 31. 3.–1. 4. 2007
15 soutěžních a 2 nesoutěžní představení
Porota: Anička Duchaňová, Tomáš Žižka, Alena Exnarová
Divadlo DNO/DAMU: LAPOhádky tedy Ladové techno
Několik členů Divadla DNO, někteří z nich již studují DAMU, připravilo insce-naci laponských pohádek. Je to v podstatě laponský pohled na stvoření světa. Insce-nace se vyznačuje silnou imaginací. Pracuje především s výtvarnými metaforami a obrazy. Výrazná je práce se světlem. Základem scény je jakýsi půlkruh z látky na-pnuté mezi dvěma ohnutými a spojenými klacky. Takto vytvořený objekt postaven na bok slouží pro stínohru, přetočen, pak představuje loď. Hraje se živě i malými lout-kami z klacíků či větví. Na zadním prospektu je pak promítací plátno, kde se občas promítají české titulky. Představení je totiž hráno v laponštině – prý. Nemohu posou-dit, do jaké míry jsou vydávané zvuky smysluplné, ale v každém případě je řeč ma-lebná a sugestivní a v podstatě organickou částí výborné hudebně-zvukové složky inscenace, kterou obstarávají manželé Kratochvílovi. Inscenace působí natolik su-gestivně, až se divákovi může stát, že dějovou linku jednotlivých příběhů dobrovolně vypustí a nechá se unášet celkovou atmosférou překrásné země za polárním kru-hem. Především pro její silnou imaginaci se odborná porota rozhodla inscenaci no-minovat na LCH.
Céčko Svitavy, Daniil Charms: Fialový vítr
“Mozaika poskládaná z povídek, divadelních her a hříček, filozofických úvah, básní, anekdot… petrohradského básníka, spisovatele, dramatika, osobitého myslite-le a tajuplného podivína Daniila Charmse (1905-1942)” – tak uvádí Céčko v programu svoji inscenaci. Hraje ve střídmé a v kultivované výpravě Jindry Pevného (základem jsou lepenkou vykryté pojízdné paravány s okny, stůl, židle). Hraje a vy-práví se prostřednictvím malých marionet, náznakem kostýmu, předměty, světlem, zvukem a zpěvem. Atmosféru doby a společnosti výborně vyjadřuje ruská dumka. V první polovině inscenace se pracuje s měkkými světelnými přechody, v druhé části pak se střihy do tmy. To bylo patrně příčinou, proč jsme vnímali několik konců. Ale to je problém, který Céčko jistě dořeší. Rozhodně jde, mimo jiné i ve srovnání s jinými pokusy o interpretaci Charmse na jevišti, o mimořádnou inscenaci – především vysti-žením jazyka a ducha Charmsových satirických veršů, absurdit, černého humoru a nalezením odpovídajících divadelních prostředků pro jeho jevištní interpretaci.
Terka ZUŠ Vamberk, František Hrubín: 1 x 3 pohádky
Terka nebo-li Tereza Schlöglová vyprávěla a zahrála veršované Hrubínovy pohádky O kůzlátkách, Smolíčkovi a Červené Karkulce na malém paravánu, na nějž si postupně stavěla dekorace. Hrála třemi druhy loutek – malinkými na tyčce, většími maňásky a svým vlastním obličejem s dotvořeným znakem. Výtvarné prostředky byly jednoduché a čisté, Terezin projev živý a suverénní, přestože jde o její první insce-naci. Je schopná výrazně pointovat situace, střídat vyprávění s interpretací postav, má smysl pro nadhled. Prostřední pohádce O Smolíčkovi by ještě prospělo výrazněji rozehrát jezinky a Smolíčka atakovat postupně tak, aby byl vývoj pohádky zřetelnější. Přes tuto drobnou připomínku je inscenace výbornou ukázkou dobrého pedagogic-kého vedení interpretky (vedoucí Olga Strnadová) i kvalitní sólové loutkářské produk-ce.
Moje pětka ZUŠ Jaroměř, Gyula Urbán, Jarka Holasová: Bleděmodrý Petr
Inscenace o pejskovi, kterému všichni ubližovali, protože byl jiný než ostatní je velmi aktuální. Jaroměřské děti hrají zaujatě a soustředěně, a tak cítíme, že je to i jejich problém. Hrají hadrovými loutkami, které přímo vodí, ale hrají samy za sebe (například si občas předají nějakou sladkost jako vyjádření přízně). Hrají také s malými autíčky či z papíru složenými loďkami, ale i s opravdovým párkem, jehož ukradení je svedeno na Petříka. Hraje se ve scéně složené z vysokého paravánu a překrytého stolu (či soklu) a okolo nich. Na stole při Petrově putování ubíhá látková silnice. Z paravánu se pak po moři spouštějí papírové loďky. Inscenace je silně emo-tivně působivá, a tak se odborná porota rozhodla doporučit ji k postupu na LCH i s vědomím rizika, které s sebou různá představení téže inscenace dětských souborů svou proměnlivostí přinášejí.
Někdo ZUŠ Jaroměř: O Honzoj (podle japonské pohádky)
Jakub Maksymov si pohádku sám napsal a přenesl ji do naší reality. Než in-scenace začne, vidíme prázdné jeviště s hromádkou odpadků. Pak přijde uklízeč v oranžové vestě, tlačící úklidový vozík (z něj místo násad nářadí trčí vahadla loutek), a z nádražního hlášení se dozvídáme, v jakém prostředí jsme se ocitli. Uklízeč zame-tá a nadává na poplivané odpadky, a poté nabídne, že nám bude vyprávět pohádku o tom, jak jindy nehygienický plivanec jednou pozitivně zasáhl. Z vozíku vytahuje loutky vyrobené nápaditě z odpadků, jen pro stonožku odběhne do zákulisí, kde mu ji pomocník navlékne na koště. Poté, protože mu chybějí ruce, požádá o vodění sto-nožky jednoho z diváků, a pak už pohádka, v níž plivanec zlikvidoval nebezpečnou stonožku, spěje ke zdárnému konci. Jde o inscenaci nápaditou a netuctovou, v níž se jistě zúročilo pedagogické vedení Jarky Holasové. Jen by celku ještě prospělo logič-tější propojení rámce s volbou výrazových prostředků pro odehrání pohádky (tedy nikoliv nadávání, ale radost nad odpadky, které lidi zanechávají a které jsou vhod-ným prostředkem pro výrobu loutek; nadávání pak pouze proto, že je lidi nehygienic-ky poplivou…).
Vlastislav ZUŠ Na Střezině Hradec Králové, Felipo Rio de Chou-Costa: Úplněk nad pampou
V programu soubor uvádí, že představení je zkrácenou rekonstrukcí mexické telenovely, kterou v polovině sedmdesátých let uvedla Yucatánská skupina Artistico manuale v mexických deštných pralesích. Už to samo o sobě nastiňuje charakter inscenace, která je vynalézavou parodií. Na scéně vidíme několik televizních obrazo-vek – dějišť - překrytých oponkami a vždy jedna z nich se zvedne, abychom mohli sledovat hlasatele, děj hraný malými marionetami či živě provedený detailní záběr postavy. Soubor odehraje tři díly mnohadílné (tuším, že dvousetdílné) telenovely (za-čátek, prostředek a závěr) a hlasatelé dovyprávějí, co se událo v dílech mezi tím. Inscenace je vtipná, ale místy přece jen nastává trochu stereotyp, který by potřeboval občas něčím nečekaným ozvláštnit. V každém případě jde tématem i zvolenými vý-razovými prostředky o zajímavou inscenaci a je rozhodně v silách inscenátorů uve-dené problémy odstranit.
Divadlo Jesličky, stálá scéna ZUŠ Na Střezině, Hradec Králové, Edward Lear: Čtyři nové knihy třesků plesků
Soubor uvádí, že jde o kontroverzní poctu Edwardu Learovi, městu Hradec Králové a jeho okolí. Inspirováni Learovou poezií mladí lidé vymysleli spolu se svým vedoucím Janem Dvořákem limericky o dědečcích z různých míst Hradce Králové a okolních vesnic, což v duchu patriotismu završují limerickem o sousedních Pardubi-cích. Rýmy jsou vesměs vynalézavé a limericky až na řídké výjimky vtipné a vypoin-tované, a jak ukázal názor nehradeckých členů poroty, mají vesměs co říci i místních poměrů neznalým divákům. Není to inscenace vysloveně loutková, ale loutkářské prvky a postupy v řadě případů využívá a pracuje s nimi. Takže je předpoklad, že by mohla zaujmout i účastníky LCH.

Související Ročníky přehlídek

Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':