Texty: GARDAVSKÝ, Vladimír: Jana Kubátová rozehrála jiskřivou komedii. Plzeňský deník 22. 5. 2007

Je potěšující, že další člen činohry Divadla J.K. Tyla v Plzni navázal spolupráci s Plzeňskou neprofesionální scénou. Divadelní soubor Dialog po experimentální nonverbální autorské inscenaci Michala Hechta Plakát Dory Gray uvedl v premiéře konverzační komedii Jeana Della a Géralda Sibleyrase Takový malý žertík v režii Jany Kubátové.
Jiskřivá a vůbec ne plytká společenská komedie, která získala i ocenění jako nejlepší francouzská hra roku, v lecčems dokonce připomíná Čechova – prodává se starý rodinný dům a vztahy mazi postavami, které si dosud byly blízké, se pozvolna, ale nezadržitelně rozvolňují. Za vše může malý nevinný žertík. Emancipovaná Klára (Marie „Muška“ Chmelíková) tvoří s poněkud flegmatickým Brunem (Pavel Bárta) již osm let takzvaně ideální pár, ale v obavách, že přestává být dostatečně přitažlivá, ve společnosti oznámí, že se s partnerem rozcházejí. Tato slova je pak už obtížné, ne-li nemožné vzít zpět. Obzvlášť to platí, je-li nablízku sympatický jemný ironik Viktor (Radim Brejcha), přitažlivá a dosud bez závazků a navíc každou situaci vždy s mírným zpožděním chápající Alex (Eva Markvartová) či mile protivný nešťastník Patrik (Petr Vodica). I když se žertík zdá zpočátku Kláře poučný, vynořuje se náhle nežádoucí minulost, dávné prohřešky i neodbytné vzpomínky a všechno je jinak.
Jistě není jednoduché nastudovat celovečerní blýštivou komedii, v níž pět rovnocenných postav je téměř setrvale na jevišti, ale pětice zkušených herců vdechla svým rolím život s grácií a vskutku věrohodně. Režisérka rozehrála veškeré zvraty v jednání osob i pointování humorných situací nadmíru jemně, nenápadně, ale přesně a neobyčejně účinně. A hraje-li se o proměňujících se mezilidských vztazích mezi pěti charakterově odlišnými postavami, jistě si každý divák může vybrat leccos pozoruhodného i pro sebe.