Texty: GALETKOVÁ, Hana: Jaké štěstí býti na Dětské scéně 2008! - Coolparta. AS 2008, č. 4, s. 19.

Do třetice souborů, které inscenovaly vlastní text, dokonce z valné části osobní příběh některých členů, patří soubor Coolparta ze Soukromé ZŠ a MŠ Rozmarýnová Brno. Představení Coolparta začalo divadelně zajímavým obrazem žáků píšících diktát, kdy divák slyšel pouze hlas diktujícího učitele a na jevišti sledoval dění ve třídě. Další scény však s sebou přinášely řadu problémů a otázek. Např.: Proč první odstrčená dívka náhle vyhrává konkurz na člena party a není v partě již dříve, když splňuje všechna její kritéria? Parta má ustálený počet členů? Proč? Proč dříve členové party ovládaní bossem jsou náhle po vyslechnutí hovoru za dveřmi tak sebejistí, odhodlaní a charakterní? A řada dalších. V představení s názvem Coolparta se objevily kromě nevěrohodných motivací k jednání postav i neupřesněné vztahy mezi postavami a nedůslednosti v užití jevištního znaku. Divák se často neorientoval, která postava je která. Jevištní znak byl užíván ledabyle a rekvizity byly někdy reálné, jindy imaginární. Samotný příběh byl plytký a neskýtal mnoho možností pro opodstatněné jevištní jednání. Po zhlédnutí představení visela ve vzduchu otázka: O čem to vlastně bylo? O šikaně? O pokřivených hodnotách mladých lidí? O problémech v partě? O touze někam za každou cenu patřit? O pokrytectví? Tyto otazníky bohužel poukazují k nedůsledně vystavěnému divadelnímu tvaru.