Databáze českého amatérského divadla

Texty: HULEC, Vladimír: Experiment: Území, kde zítra již znamená včera. AS 2008, č. 6, s. 4.

Experiment: Území, kde zítra již znamená včera

Vladimír Hulec, redaktor Divadelních novin, kurátor festivalu ...příští vlna/next wave...

Nebojme se slova experiment a experimentující. Divadlo má nespočetně tváří a forem a jen malá část z nich se pohybuje na uzemí zvaném prázdnota, nejistota, nepředvídatelnost, chaos, nový řád, svoboda. Jen malá část schází z cesty předem určených jistot formy, žánru, textu, diváckého ohlasu. Ale právě tam někde je třeba hledat naplnění podstaty slov experiment a experimentující. Experiment je neustálá, permanentní revoluce. Experiment si neklade nároky na úspěšnost. Dokonce ani na kvalitu a hodnotu. Experiment se vymyká zařazení do škatulek „dobrý“ a „špatný“. Experiment není sám o sobě kvalitou a současně sám o sobě kvalitou je. Neexistuje dobrý a špatný experiment. Je jen experiment. Experiment je paradox života i paradox umění. Je důležitý a životadárný. Přitom je prázdný a bezsmyslný. Vždyť samotný vesmír je experimentem. Přírody, Náhody či Boha, kdoví. Nádherným vzrušujícím, neuchopitelným. Experiment je neustálý a předem prohraný boj. Až po experimentujícím umělci přicházejí tesaři, inženýři a stavitelé, kteří vytvoří z jeho instrumentů a objevů použitelné, zhodnotitelné a do různých stupnic a zákonitostí tříditelné zboží. Bez experimentu bychom žili v jeskyních a pazourkem zabíjeli mamuty. Bez experimentu bychom měli jistotu formy a diktatury jistot. Experimentující umělec je blázen i aristokrat, chuďas i král. Je donem Quijotem nabodávaným mlýnskými lopatkami žánrů, forem, zákonů, propozic a vyhlášek. Je krysou pohybující se v podzemí kanálů, kůrovcem prokousávajícím se dřevem ztepilých stromů Umění, lávou vyvěrající z jícnu sopky. Je kakostem smrdutým. Je to lesní druh, který vyhledává polostín až výsluní a je nenáročný na vodu, roste na čerstvých, slabě kyselých, bohatých, humózních, kyprých, kamenitých nebo hlinitých půdách, rozšířený je od nížin až do hor a najdeme ho ve stinných listnatých i jehličnatých lesích, na pasekách, skalách a zdech. Je to léčivá rostlina, ze které se používá nať i s kořeny. Má typický zápach a hořkou chuť (citováno z Českého herbáře, nakl. Alois Hynek, 1899).
Promiňte mi vášnivý úvod, z předchozích odpovědí v této anketě jsem nabyl dojmu, že je třeba relativismu úvah učinit excitující přítrž. Ovšem otázka zněla experimentující divadlo teď a tady...
Samozřejmě, že experimentující divadlo bylo, je a bude. Teď a tady. Za všech režimů, správních rad a festivalových struktur. Je úplně jedno, zda se v danou chvíli nazývá studiové, mladé, alternativní, otevřené, zavřené, surrealistické, cool, brechtovské, happeningové, performance či dada. Takové či onaké, vždy záleží na době, místě a kontextu, ve kterém umění-experiment vzniká. Co dnes je experimentem, je zítra normou a pozítří přežitkem. Jak říkávali budovatelé světlých zítřků: Kdo chvíli stál, již stojí opodál. Ale protože se lidstvo pohybuje v kruhu (nebo spirále?), co teď je experimentem, klidně mohlo být včera přežitkem a předevčírem normou. A co tady je experimentem, může být jinde dávno přežilé. Experiment je otevírání zavřených dveří a oken, prolamování zdí. Teď a tady. V danou chvíli a na daném místě. Bez nároků na budoucnost, bez jistoty určitelnosti a přenositelnosti, bez zadních dvířek věčnosti. Experimentující divadlo se objevuje v amatérském divadle i profesionálním, v činohře, tanci, výtvarném i hudebním divadle. Všude, kde je člověk zvědavý, zvídavý, nespokojený, odvážný a kreativní. Za sebe bych byl rád, kdyby i empatický, citlivý, chytrý a vzdělaný. To však nebývá časté. Experiment je hra. Někdy nevážná a jindy smrtelně vážná.
Ale abych nezůstal jen u obecností, nabízím pár náhodně vybraných jmen, jež považuju za symboly experimentujících divadelníků tady i ve světě:
1. včera: Motokijo Zeami, Antonin Artaud, Gordon Craig, Bertolt Brecht, Judith Malina a Julian Beck, Peter Schumann, Peter Brook, Tatsumi Hijikata, Ivan Vyskočil, Jan Grossman, Evald Schorm, Milan Knížák, J. A. Pitínský, Petr Lébl...
2. dnes: Min Tanaka, Anton Adasinski (Děrevo), Frank Castorf, Christoph Marthaler, Jan Nebeský, Aleš Janák a Irina Andrejeva (TNF), Pavel Štourač (Continuo), Vladimír Morávek (Husa na provázku Brno), Dušan David Pařízek (Divadlo Komedie Praha), Petr Váša, Petr Nikl, Zdeněk Plachý (Skleněná louka / ND Brno), David Prachař, Viliam Dočolomanský (Farma v jeskyni), Tomáš Žižka...
3. a zítra (které – jak víme – už znamená včera): Jiří Jelínek, Tereza Georgieva, Miroslav Bambušek, Petr Lanta, Petr Macháček, Jan Komárek, Ondřej Pumr... A Triarius... A Krepsko... A Kabaret Caligula... A Jiří Adámek... A Petra Hauerová, David Vrbík a Vladimir 518 (TOW)... A Depresivní děti toužící po penězích... A Spitfire Company... A Jan Frič. A...

Je jich ještě moc a moc
Sláva jim a dobrou noc

Hujaja a hopsajda
Je jich sakra stále víc

Ťululum a bimbimbim
Jinak než takhle to nevidim
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':