Databáze českého amatérského divadla

Texty: Praha-Dolní Chabry, J. Krákorová o ochotnickém divadle v Dolní Chabrech

Ochotnické divadlo

Mám svědomitě, umělecky a mravně řízené divadlo za lepší školu národní,
nežli hromadu pěkně psaných knih a sáhodlouhé řečnění.
Josef Kajetán Tyl

Jak praví výše uvedený klasik, divadlo zaujímalo významné místo v osvětové a kulturní činnosti a to i divadlo ochotnické, které bylo zejména v první polovině 20. století všeobecně oblíbené. Na vsích a v obcích bývalo jednou z mála zábav, kterou si lidé dopřávali po celodenní těžké práci v zemědělství. A divadelním nadšencům šlo hraní většinou náramně dobře a nikdy u něj nechyběla legrace. Zaměstnávalo herce, zpěváky, hudebníky i výtvarníky z řad obyvatel vsi a připravit pěkné úspěšné představení bylo věcí cti. A kdo divadlo hrál? Snad jednodušší by byla otázka, kdo jej nehrál, neboť snad nebylo v obci jediného člověka, který by si během svého života nevyzkoušel stát „na prknech“ a ztvárnil alespoň malou roličku. A kdo neuměl zpívat nebo nebyl zrovna komediálním typem, maloval kulisy nebo připravoval garderóbu. V Chabrech se ochotnickému divadlu věnovala téměř všechna existující sdružení, především Sokolové, Dělnické divadlo, fotbalový klub SK Chabry, hasiči, divadelní spolky i učitelé Obecné školy.
Loutkové divadlo
Jedněmi z prvních herců, kteří pomáhali posilovat ducha v těžkých dobách I. světové války, byly dřevěné loutky učitele Václava Náhlíčka.
Zápis pana učitele z roku 1915: „Aby se něčím přispělo na Červený kříž a děti za milodárky něco měly, rozhodl jsem se postaviti loutkové divadlo s figurkami (tzv. Alšovými) 25 cm vysokými, s dekoracemi i nábytečkem, vyrobeným Svazem přátel loutkového divadla v Praze. Peníze (100 K na dekorace a 32 loutek) zapůjčil mi pan školní rada Dědeček, který zde tráví výměnek (dříve profesor). Jeviště jsem z prken stloukl sám, koupil balík lepenky (36 kg), na kterou pan řídící nalepil koupené dekorace (dle návrhů našich mistrů malířů) a pilkou je pečlivě vyřezal. První květnovou sobotu mělo divadlo své zahajovací představení na něž bylo zváno pozvánkou. Hrála se výborná pimprlová hra, satira K. Horkého Honza na trůně. Několik rodin rolnických usadilo se v hledišti (tj. v místnosti nedávno nově opraveného hostince p. Ant. Procházky Na Kovárně). Ku podivu, jak roztřiďuje se zdejší společnost! Jdou li jedni, nejdou druzí a tak, ovšem nezaviněně, hrálo se napoprvé „pro pány“. Pimprlový kus, kterému předcházel proslov pana řídícího, se svým pohádkovým králem rozesmál netečnou společnost znamenitě a smích se stále stupňoval zásluhou nezbytného Kašpárka. Publikum se náležitě pobavilo (a není to jen chlubná chvála nebo neskromnost pisatele těchto řádků, jehož neštěstím je, že zároveň kronikářem i ředitelem dřevěných amatérů).
5. května odpoledne konalo se první představení pro školní děti. Hrál se rokokový kus Žádost kmotra Jahelky. Na konci představení Kašpárek dával dětem hádanky, které je rozesmály.
Za obě představení bylo vybráno 28.30 K, toť zajisté slušný začátek!“ Časem loutkové divadlo navštěvovalo a rozveselovalo děti i dospělé v sousedních i vzdálenějších vesnicích, např. v Bořanovicích. Repertoár byl značně široký, inteligence, vtip a výřečnost principála zářila prostřednictvím Kašpárka. Touhou Václava Náhlíčka bylo zřídit obecní divadélko s velkými figurami, kde by „vládla poezie a ne komedie s jarmareční češtinou“. Doba však nebyla k těmto snahám příznivá a tak zůstalo jen u hezkých vlasteneckých představ.
Loutky ve staré škole rozehrály svůj kouzelný svět, v němž chytrost nejsou žádné čáry a dobro vítězí nad zlem, znovu v letech nacistické okupace. „Loutková scéna Chabry“ čítala téměř padesát členů a značnou měrou se na ní podíleli místní učitelé, zejména řídící učitel K. Matoušek se synem Přemyslem (později hercem ostravského divadla), R. Přádová, L. Kalíšek a další. Režie a výprava byly v rukou bratrů Chaloupkových, J. Hejčla a R. Šejbla. Hostoval zde dokonce pan Kirschner se synem Milošem (pozdějším ředitelem Divadla Spejbla a Hurvínka).
Chaberští ochotníci
V době První republiky se hrálo ochotnické divadlo zejména na jevišti hostince Na Kovárně. V roce 1925 diváky pobavily hry sehrané členy místního fotbalového klubu, např. V ženě se nevyznáš. Sokolům se velice vydařila hra v režii K. Böhma, Š. Šoltyse Lešetínský kovář uváděná při příležitosti 80. narozenin TGM 7. března 1930. Sbor dobrovolných hasičů sklidil ovace o Vánocích 1937 za legionářskou hru Jízdní hlídka.
V obci rovněž hostovala během času řada kočovných hereckých společností. Vystupovaly v hostinci U Kulhánků, kde probíhala odpoledne představení pro děti a večer pro dospělé. Repertoár byl rozmanitý od pohádek (Princezna Pampeliška) až k dramatům (Pomsta milenčina). Úspěšní divadelníci hráli i obden a měli četnou návštěvnost.
V roce 1937 vznikl v Chabrech spolek divadelních ochotníků „Kajetán Tyl“ a v roce 1942 „Ochotnický kroužek Jindřicha Mošny“, který soustřeďoval především mládež (Jeho předsedou byl V. Prušák a režiséry pp. Svejkovský a Schütz. Členů bylo kolem čtyřiceti a převážně se jednalo o příznivce Sokola, který měl ve válce zakázanou činnost. Spolek uvedl např. hry Noc na Karlštejně, Perské písmo, Benátská maškaráda, Její pastorkyňa, Poslední muž, Očistec atd..). Činnost amatérských herců nuceně ustala jen v letech 1944-1945, kdy ji němečtí okupanti rovněž zakázali. Pak se organizovaly každou středu alespoň tzv. Debatní večírky. „Na těchto večírcích se debatovalo nejen o divadle, ale též o četbě, hudbě, technice a pod. Někteří členové se tak poučili i o těch odvětvích kultury, které jim nebylo dopřáno podrobněji studovati“. Po II. světové válce se oba divadelní spolky sloučily pod názvem „Tylova scéna“ a ochotníci se pustili do nastudování dalších her (např. Voják, Morálka paní Dulské …). Předsedou sloučeného spolu se stal Ant. Vanka a po něm nesnadnou roli převzal Václav Průcha, rovněž režisér. Herecký talent projevili např. Slávek Horejš, Dvořák, Hejčl, Bartůšek, Štefl, Jeřábek, Linková, Němcová, Pajer, a další.
V roce 1947 mnoho členů řady divadelních ochotníků opustilo, postupně však přicházeli noví nadšenci (např. A. Eichler, manželé Rodrovi, V. Volšický…). Hrála se Zorka, Babička, Bivá Bára, Zlý jelen, Hrátky s čertem a představení pro děti. Spolku se podařilo získat starší kulisy a rekvizity, vyřazené z fondu Národního divadla.
Ochotnická představení se po válce odehrávala také v prostorách nově vybudované sokolovny. Zasloužený úspěch zde sklidila např. představení režiséra p. učitele Sejka Broučci nebo Jiráskova Lucerna. V roce 1955 uvedl divadelní odbor JZD veselohru St. Stroupežnického Paní Mincmistrová v režii St. Kalouse.
Na místní divadelní scénu se v 50. letech významně zapsal také Dramatický kroužek při základní škole. Pod zkušeným vedením učitelů, především paní Ludmily Freiové, sehrál několik her, z nichž největší úspěch sklidila komedie Zmoudření ševce Fanfrnocha a pohádka Boženy Němcové Sůl nad zlato. „Tato byla provedena v Čimicích v hostinci U Pospíšilů a pak v Chabrech v sokolovně. Před započetím promluvil ředitel školy pan Ondřej Rožňák. Hra se velice líbila, oba sály byly vyprodané a děti sklidily velký aplaus.“
V letech šedesátých ochotnické divadlo pomalu ztrácelo svůj lesk. Pražská kultura se stávala stále dostupnější, JZD organizovalo zájezdy svých členů do pražských profesionálních divadel a nový žánr nabídla televize. Poslední zápis v obecní kronice týkající se činnosti divadelního spolku pochází z roku 1960, kdy uvedl v chaberské sokolovně hru Pasekáři. Jako všechny předešlé měla i tato u diváků úspěch a hojnou návštěvnost. Přesto aktivity ochotníků z uvedených důvodů v následujících letech ustaly.


KRÁKOROVÁ, Jaroslava: DOLNÍ CHABRY
(ISBN 80-239-7114-X, nákladem MČ Dolní Chabry vyšla v roce 2006)
Str. 96 – 98, fotografie ze sbírek občanů, text z kroniky ochotnického spolku „Kajetán Tyl“ ve vlastnictví rodiny Průchovy a kroniky obce Dolní Chabry, uložené na ÚMČ.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':