Texty: Tejkl Josef, zemřel 2009

Vážení přátelé,
oznamujeme Vám, bohužel smutnou zprávu. Odpoledne, v sobotu 4. dubna 2009, těsně pod vrcholem Kralického Sněžníku, na jednom ze stovek výletů, které urputně podnikal, zastihl našeho kamaráda, Josefa, Pepíka, Pepína, Josku Tejkla, srdeční infarkt, bohužel s nezvratným koncem…
Pepík Tejkl byl, dnes už jen s lítostí můžeme konstatovat, skvělý pedagog, dramatik, spisovatel, amatérský herec a režisér, učitel literárně dramatického oboru ZUŠ Na Střezině, který založil a více než dvacet let jej i vedl. Byl také zakladatelem Divadla Jesličky v Hradci Králové, které se stalo líhní talentů divadelního umění - desítky absolventů jsou dnes profesionálními herci, režiséry či scénografy a podíl Pepíka Tejkla na tomto českém fenoménu je obrovský. Také proto, že dovedl kolem sebe soustředit další mimořádné osobnosti. Už koncem 80. let 20. st. založil dnes už legendární divadelní soubor Obsazeno, jehož název byl kryptogramem politické situace v naší zemi. Dodnes mnozí vzpomínají na inscenace Cesta z hlíny do hlíny, Pozor, chromý pes, které tehdejší dobu groteskně reflektovaly. Pepíkovy autorské dramatické práce nikdy nepostrádaly osobitý, ale odpovědný vztah ke skutečnosti, k životu, ke světu, k umění, k povaze umělecké práce. Byl autorem a režisérem inscenací uvedených na mnoha Jiráskových Hronovech (Pavilon č. 6, Amatéři, Solný sloupy, Bílí andělé pijí tesavelu, Asteroid Bejček), řada jeho režijních opusů s amatérskými soubory byla oceňována i na Šrámkově Písku či Wolkrově Prostějovu. Jeho hry viděli diváci na řadě dalších festivalů, i v Německu, Rakousku a na Slovensku.
Jako dramatik byl čtyřikrát nominován na Cenu Alfréda Radoka v kategorii původní česká hra (1992 Průvan v teráriu, 1995 Kosou na kameni, 2003 Tyrolská elegie, 2007 Země pokladů). Z Divadla Jesličky vytvořil další pravidelnou královéhradeckou scénu. Začátkem devadesátých let byl i u zrodu Volného sdružení východočeských divadelníků a po mnoho let i jeho místopředsedou, jako porotce působil na řadě celostátních přehlídek studentského divadla. Také byl principálem slavných Černých šviháků v Kostelci nad Orlicí pro jejichž osobitou poetiku psal původní hry, v posledním období založil další autorské Divadlo Samohana, v němž se - jako dramatik – vyrovnával s řadou etických problémů, které cítil a zakoušel sám na sobě. Byl, což tvrdí nejen jeho přátelé, bytost pozoruhodná, všestranná, renesanční (byl např. i znalcem barokního umění, především sochařství). Sergej Fedotov, režisér ruského divadla v Permi a jeho přítel, ho nazýval „českým drakem“. Pepa Tejkl napsal knihu Záhada dvojhlavé sopky, k níž čerpal námět ze svých nebezpečných cest po exotických místech.
Mnozí ho poznali jako neúnavného horského vůdce, turistu a horolezce. Celý život byl tulákem milujícím přírodu, hlavně hory. V Čechách snad nebylo stezky, kterou by neprošel. Zúčastnil se i expedic na Pamír, na Ťan-Šan, Cotopaxi i Chimborazo. Měl v povaze touhu zdolávat nemožné - ať to byly úkoly umělecké nebo pedagogické, vrcholy alpských, korsických či kavkazských velikánů či jejich menších příbuzných - třeba právě Kralického Sněžníku z jehož vrcholu se v první dubnovou sobotu odpoledne rozhlédl po svém milovaném světě, s modrým nebem nad hlavou, naposledy. Moc nám bude chybět…

Volné sdružení východočeských divadelníků


(Josef Tejkl, * 8.7.1952 v Těchoníně, 4.4. 2009 na Kralickém Sněžníku)