Texty: SOPROVÁ, Jana: Semináře a dílny 80. Jiráskova Hronova. Amatérská scéna 2010, č. 5, s. 34 - 39.

 
  Semináře a dílny 80. Jiráskova Hronova

Jana Soprová

Není tajemstvím, že během intenzivního týdenního semináře se účastníci mohou dozvědět a naučit více nežli studenti leckteré umělecké školy za celý semestr. Jak je to možné? Funguje tu efekt uzavření se v určité komunitě, kde lidé žijí intenzivně výhradně některou z divadelních disciplin, a zároveň to, že tu neexistuje jiná rušivá lákadla (pomineme-li večery a noci v místních hronovských občerstvovnách). Navíc, vzhledem k tomu minimu času, je motivace silná. A tak nakonec i handicap probdělých nocí lze zužitkovat – účastníci si totiž prověří, co snesou a kolik vydrží. Jedna ze seminaristek to vyjádřila velmi trefně: „Sama sebe jsem překvapila tím, že jsem větší lemra než jsme čekala.“ Zrychlenost celého procesu se projevuje i tím, že se lidé daleko rychleji seznámí (tzv. otevřou) a snaží se stihnout co nejvíce. Důležité je i to, že jednotliví lektoři nikdy neučí výhradně techniku daného elementu, ale zároveň nenásilně prezentují určitou filozofii svého předmětu. V mnohých případech i nezbytnou duševní, tělesnou či hlasovou hygienu. Účastníci mnohých seminářů ze dne na den řeší či plní určité úkoly, ať už jde o to naučit se cosi zpaměti, nebo vyrobit, či zpracovat literárně.
A jako abeceda (Luděk Horký)
Seminář pro všechny, kdo s divadlem začínají, a chtějí se dozvědět vše potřebné – ať už jde o funkce a fungování divadla jako takového, jeho jednotlivých prvků a správné terminologie. K tomu samozřejmě patří i možnost vyzkoušet si všechno na vlastní kůži v praxi, formou pohybových i hlasových her. Od hry se přechází k etudám (např. cvičení na různé proměny nálad, emocí, různé způsoby kontaktu s ostatními). A nechybí ani kapitoly z dějin divadla a jednotlivých žánrů.
D jako Dramaturgie (Miloslav Klíma)
Jeden ze „sedavých“ seminářů. Ukazuje, co vše může obnášet dramaturgie. Mimochodem, takový kurz by měli absolvovat i profesionální divadelníci (jsou mnozí, kteří dramaturgii podceňují, neboť netuší, co to vlastně je). Tento seminář názorně ukazuje, jakým dobrodružstvím může dramaturgie být. Obrazotvornosti se meze nekladou, jde o to, vyrovnat se s textem po svém. Jako základ letos posloužila Andersenova pohádka Pasáček vepřů. Zadání − vytvořit adaptaci, při které je třeba vystačit se dvěma živými osobami (k nimž lze ovšem přidat nejrůznější další prvky jako loutky, využití vlastního těla, hry světel ad. Ukazuje se, jak těžké je udělat příběh akční (ne pouze odvyprávěný a ilustrovaný pohyby postav). Napsat skutečnou situaci je umění. V dalším cvičení si účastníci vyzkoušeli, jak převést příběh do nejrůznějších žánrů, a třeba jej i úplně převrátit naruby. Nakonec došlo i na vlastní tvorbu, zpracování individuálních příběhů. Veškeré nápady jsou okamžitě konfrontovány a hodnoceny ostatními. Lektor radí, inspiruje, a někdy doslova provokuje k většímu rozletu. V teorii nic není nemožné. Občas si ale člověk neuvědomí, že to, co vypadá hezky na papíře, nemusí být v praxi proveditelné, nebo může být nezáživné či nedramatické. Tady si to můžete vyzkoušet nanečisto.
HaD jako Herec a dialog (Aleš Bergman)
Pod různými názvy se objevuje na Hronově tento kurs pravidelně, a všichni už vědí, že se jedná o tzv. tyčový seminář. Protože právě zacházení s tyčí (cca 1m) je základním prvkem komunikace. Postupným zvládnutím této pomůcky si účastníci procvičí postřeh, balanc, proměnlivosti rytmu, vzájemnou souhru, dialogické či skupinové jednání. Frekventanti si ověřují svou schopnost postřehu, přizpůsobivosti, a také fyzické výdrže. Bonusem je teorie a praktické ukázky vycházející z biomechanických cvičení V.E. Mejercholda.
H jako Hudba (Jan Matásek)
Nazvala jsem si tento seminář celotýdenním „jamováním“, je to jedna nepřetržitá melodie, kde hraje velkou roli nejen technická schopnost muzicírování, ale také radost, se kterou to účastníci dělají (a tedy kumulace správné energie). Vše začíná od správného dýchání, které přechází v hlasité vydechování se zpěvnými samohláskami. A pak jsou tu nejrůznější hudební variace á capella, práce s melodií, prolínání jednoduchých či složitějších prvků − kánony jazzové, africké, evropské, dvojhlas i vícehlas, trylkování, voiceband. Aktivní zpívání střídá diskuze o hudební stránce viděných představení, a lehce dávkované teoretické glosy. Ale jsou tu i individuální úkoly, jako zpracovat samostatně či ve skupinách hudební skeč (s použitím beat-boxu, hraní na tělo, zvuky vytvářené vším, co je po ruce).
J jako Jevištní řeč (Regina Szymiková)
Seminář, který většinou vyhledávají ti, kdo chtějí umět zacházet s hlasem profesionálně – tj. hodí se nejen pro potenciální herce, ale vlastně pro všechny, kdo přicházejí ve své práci do kontaktu s jinými lidmi. Účastníci si zde uvědomí, že naše přirozená mluva je ve většině případů nedbalá (přinejmenším) a že na hlase, ať po technické stránce, tak i po stránce správné interpretace, můžeme pracovat prakticky donekonečna. Začíná to od správného dýchání, přes výslovnost samohlásek, souhlásek, přes mrštnost jazyka (jazykolamy, říkadla, básničky). Teorie nesnesou lidé mnoho, a proto je dávkována po troškách a prokládána cvičeními nejen hlasovými, ale i pohybovými. Trénovat, trénovat, trénovat – tak zní banální, ale stále platná rada. Účastníci se naučí znát svůj hlas, rozlišovat různé nuance melodie, tempa, síly. Vedle techniky se tedy třeba řídit tím, abychom věděli co proč komu jak říkáme. Od jednoduchých vět na počátku, které si zkoušející účastníci říkat s různým podtextem či s důrazem na různá slova, čímž se mění obsah sdělení, se přechází k složitějším strukturám, a je možno se dozvědět mj. co to znamená blankvers, alexandrin a získat alespoň ponětí, jak takový verš říkat.
KPR Kurs praktické režie (Milan Schejbal a Kateřina Fixová)
Patří dlouhodobě ke kursům, které mají několik částí, a účastníci absolvují několik na sebe volně navazujících setkání (v tomto případě už šlo o čtvrté setkání frekventantů v jednom roce). Začínalo se dramaturgií – tj. výběrem textu, škrtáním a dramaturgickými úpravami. Důležitá je i teoretická průprava - zahrnuje objasnění druhů a žánrů (účastníci si vyzkouší na konkrétních textech, co obnáší konverzačka, situační komedie, fraška, drama, tragédie) a jaké konkrétní prostředky použít k ztvárnění těchto žánrů. Domácí příprava je nutná – účastníci si připravují dramatické situace, které pak společně s kolegy „stavějí“ přímo na place. Zajímavým prvkem scénické práce je hraní si s prostorem, změna nálady v rámci etudy, objasnění pravidel mizanscény (tj. postavení v prostoru, stronzo v situacích atd.).
M jako Maska (Karel Vostárek)
Materiálem pro tvorbu masek může být cokoli − hromady odstřižků, papírové krabice, látky, odpad z tiskárny, plata od vajíček). Důležitá je fantazie účastníků, kteří tak mohou vytvořit nevídané masky fantastických zvířat a lidských či nelidských postav. Účastníci si vytvoří posmrtnou masku, ale také celotělovou masku, jejíž součástí je nejen pokrývka (obal) hlavy, ale také kostým. Kromě výroby masek jsou tu i pohybová cvičení (rozcvička s maskou, lidé jakou loutky, cvičení s neutrální maskou). Navíc letos měli možnost dotvořit během kursu mexické dřevěné masky.
N jako nonverbální komunikace (Daniela Fischerová)
Nejvyhledávanější a nejtrvalejší seminář. Dokonalý systém teorie a praxe týkající se toho, co a jak děláme tělem, gesty, pohledem, Po týdnu začnete hlídat sami sebe i ostatní, a neustále ověřujete v praxi, co, kdo, kdy a jak udělat se svým tělem. Dozvíte se, co vše může znamenat jakékoli mimovolné gesto, ale také, co všechno na sebe prozradíte, když si např. žmouláte nos, dáte nohu přes nohu, uhnete očima atd. Teorii doprovází spousta historek, legend, příběhů z praxe a vše nese pečeť psychologického a filozofického zázemí lektorky. Je to tak trochu každodenní obřad, kde účastníci např. vzdávají úctu svým jménům, vytvářejí společně obraz nálad. Zkušenosti z tohoto semináře se hodí naprosto všem. Uvědomíte si nejen ostatní, ale i sami sebe vnímáním drobných detailů, které jinak zůstávají nepovšimnuty. Pro herce může fungovat jako nápadník a inspiromat, zvládnutí nonverbální abecedy je velkým pomocníkem pro ztvárnění postav nejrůznějšího typu a jejich přesnou charakterizaci.
O jako Odjinud (Feng-yün Song)
Ojedinělý orientální přístup k fungování těla a hlasu ve vzájemném souladu. Je to čarování s energií ( její správné nasměrování). Účastníci se učí ovládat své emoce, harmonizovat tělo a hlas. Základem je správné dýchání, které formuje naladění jednotlivce a směruje proud energie (jednotlivá cvičení jsou prokládána tzv. upravováním (zklidnění, uvědomělý správný postoj, kdy se soustředíme pouze na správné dýchání). Hlasová cvičení v kruhu – předávání melodie od jednoho k druhému, společná kumulace energie). Zpívání tónů, hlásek, slabik, jednoduchých písniček (cizojazyčných). Vizita (jednotlivec se postaví před ostatní, zpívá, lektorka individuálně pracuje s jednotlivcem, který si tak přesně uvědomuje, co cítí a ostatní sdělují dojmy ze zpěvu jednotlivce). Postupně se k dýchacím a zpěvným cvičením přidává pohyb, společně se improvizuje. Vše postaveno na hravosti, uvolnění a naprostém odevzdání se momentální akci.
PD jako pohybová dílna s maskou (Martin Pacek)
Zaměření na pohybové a fyzické divadlo, ztížené využitím masky (postavy ztrácí výraz a to je nutí vyjadřovat se jiným způsobem). Poznávání možností těla – protažení a uvědomění si fyziognomie, funkce každého jednotlivého svalu a následně „posunování“ vlastních pohybových a vyjadřovacích limitů. Protahování mimických svalů, různé způsoby chůze a gestikulace. „Vyprávění“ příběhu v čtyřčlenné skupině, kde se role vypravěče předává z jednoho člena na dalšího. Ztížená varianta s jednoduchou maskou – tempo se proměňuje, práce s prostorem, který se nám proměňuje, stahuje a roztahuje. Fázované pohyby, proměny tempa, extrémně pomalý pohyb. Etuda, kde simulovaný běh ústí v pád. Příklad domácího úkolu: připravit si ztvárnění kolegy tak, aby ostatní poznali, o koho se jedná.
PF jako poezie a fyzické básnictví (Petr Váša a Renata Vordová)
Na počátku stojí čtyři múzy – Audialita, Vizualita, Verbalita a Motilita. Z toho vycházejí cvičení účastníků - nejprve audiovizuální, pak pohybově slovní. Hlásky se stávají náhradou hudebních nástrojů, účastníci poznávají a vychutnávají každou samohlásku a její energii, barvu, charakter. Vytvářejí umělý jazyk, se kterým si pohrávají. Známá slova získávají nové významy, a vymýšlejí se slova vlastní tak, aby vyjadřovaly chválu či hanu, kontrasty, nálady. Nově se pojmenovávají známé věci, které nás obklopují. Účastníci se učí psát tělem písmena, malovat obrazce. Hledá se harmonie, symetrie. Následuje ztvárnění optických básní, sólové i skupinové výstupy v plenéru.
P jako produkce (Dagmar Brtnická)
Poprvé na Hronově – mnozí z jeho účastníků jsou už aktivní produkční, a tady si doplňovali znalosti a vzájemně konzultovali a předávali ostatním své zkušenosti z praxe. Vzhledem ke složitosti a stále se měnícím podmínkám produkčních aktivit je nutné neustále doplňovat znalosti. Zde se začínalo od základů – např. podrobné probírání tématu jak vytvořit a vést občanské sdružení, co je to fundraising a jak při něm postupovat apod. Teoretická část a vzájemné sdílení informací, diskuze je doplněna přehráváním modelových situací (např. jak jednat s potenciálními sponzory, jak je přesvědčit apod.), jejich hodnocením, poukázáním na chyby a upozorněním na možnosti.
RA jako Recovered Alchemy (Guillermo Horta Betancourt)
Mezinárodní seminář podobně jako loni je komplexním systémem fyzického divadla, které je inspirováno contact pirate of dance, indickým divadlem, japonským tanečním divadlem, ale zároveň jakousi životní filozofií, ve které je tělesný pohyb a duševní harmonie přirozenou součástí života. Začíná se společnou meditací, probuzením těla, načerpáním a uchováním společné energie. Důraz je kladen na disciplinu a soustředění, na rychlou regeneraci. Trénink je velmi náročný – od jednotlivých prvků a jejich mnohonásobné opakování (mj. propojení pohybu s hlasem, např. odříkávání textu ve stoje na hlavě) se skládají taneční a pohybové sekvence (od sólových po skupinové) a postupně se směřuje k pohybově-zvukové partituře a celé „skladbě“).
S jako scénografie (Marcela Kokošková-Jeřábková)
S novou lektorkou vstoupil na hronovský seminář nový pohled na scénografii. Nejen soustředění na vytvoření konkrétního scénického návrhu, ale propojení scény s dalšími disciplinami (především textem, hereckou akcí, zapojení různých elementů, správné vnímání a využití prostoru ad.). Na počátku si účastníci vylosovali situaci, kterou pak ztvárnili scénicky (manželská krize, konflikt s bohem, zkáza), dalším úkolem bylo ztvárnění proměny situace v modelu scény (proměna nálady, kontrast, zhroucení apod.). Dalším úkolem bylo vytvoření komiksu na určité téma. Následovala práce ve skupinách na ztvárnění příběhu (podle zadání se muselo vejít do jedné krabice), vyráběla se nejen scéna, ale i loutky. Prezentace (obhajoba) projektu, včetně odehrání příběhu, je podrobena kritice ostatních. Součástí semináře byl inspirativní výlet na Kuks, a jím inspirovaná veřejná prezentace v parku, kde účastníci z dostupných materiálů (např. co se našlo na smetišti) ztvárnili symbolicky jednotlivé Ctnosti a Neřesti. Důraz byl kladen na vtipnou myšlenku, funkční a nápadité využití prostoru, jeho energie a dynamiky.
ZAP jako základy akrobacie a pantomimy (Michal Hecht)
Znovu seminář, který se v různých variacích na Hronov vrací. Někdy je více zaměřen na pantomimu, jindy na náročné technické akrobatické prvky (loni byl tento seminář mezinárodní a byl ukončen veřejnou produkcí). Letos se účastníci soustředili spíše na zvládnutí jednotlivých prvků, a nesměřovali k výslednému tvaru, který by chtěli předvést na veřejnosti (vědomí, že na konci musí frekventanti něco předvést, je svým způsobem stresující). Každodenní rytmus začínal vzájemnou masáží a rozhýbáním a protažením svalů, pak následoval nácvik a trénink akrobatických prvků (kotouly, parakotouly, přemety, cviky na trampolíně). V souvislosti s pantomimou se cvičila chůze – např. proměna z žebráků na krále apod. Kontrastně k silovým, pohybově náročným akrobatickým prvkům se účastníci soustředili také na jemnější pohybové variace pantomimické.
Ž jako žonglování (Adéla Kratochvílová)
Schází se tu jak ti, které fascinuje žonglování, ale dosud byli jen okouzlenými diváky, ale i ti, kdo už leccos dokázali, a chtějí zde nalézt inspiraci a pomoc při náročnějších technikách. Začíná se výrobou vlastních míčků (tím si účastníci vytvářejí vztah k tomu, co vlastníma rukama stvořili), následují jednoduché prvky žonglování (všichni by měli zvládnout mistrně alespoň základní prvek „kaskádu“, nejjednodušší žonglování s třemi míčky). Důležitou roli hraje nejen šikovnost a koordinace rukou, ale všech končetin, smysl pro rytmus a jeho vyladění. Pro ty zkušenější účastníky je tu kouzelný kufr, plný pomůcek na žonglování (diabolo, flowerstick, talíře na tyči, kruhy, šátky, kužely), ale je možno si vyzkoušet i osvojit např. prolet na jednokolce či kontaktní žonglování (kutálení předmětů po těle).
Rozborový seminář SČDO (Rudolf Felzmann)
Klasický rozborový seminář, soustředěný na konkrétní viděné inscenace. Úkoly jsou rozděleny tak, že vybraný účastník si za domácí úkol připraví informaci o autorovi a textu, včetně přečtení odehraného textu, formou referátu informuje ostatní. Poté následuje diskuze k jednotlivým prvkům inscenace (např. hledání hlavního tématu inscenace, kdo je hlavní postava – nemusí to být nutně ta, která logicky vyplývá z psaného textu, ale záleží na režijní koncepci a interpretaci textu). Jednotlivci glosují, kladou otázky a snaží se hledat odpovědi. Na závěr každého bloku se hodnotí systémem hvězdiček, event. se vytvoří i písemný záznam, shrnující důležité body diskuze).
DK jako Diskuzní klub (Václav Špirit)
Přístupný všem účastníkům, pořádá se vždy po posledním představení. Záleží na atraktivnosti viděného představení, počet účastníků se liší (někdy přijde 10 lidí, ale jindy i 40). Lektor jen velmi lehce usměrňuje diskuzi. Jde především o to, aby účastníci našli odvahu vystoupit (dobrá praxe pro začínající diskutéry). Všichni mají možnost vystoupit se samostatným názorem, nebo hodit do pléna otázku, příp. se zeptat na nejasnosti členů souboru (ale jejich přítomnost nebývá častá). Jde o zcela volné povídání, téma není předem dáno, vynoří se až na místě. Délka diskuzí se výrazně liší, někdy je krátká, ale stává se, že přesáhne i dvě hodiny. Vše záleží na iniciativě přítomných diskutujících, kteří mohou volně přicházet i odcházet.
MDF jako Mezinárodní diskuzní fórum (Danute Vaigauskaite, Roman Černík, Luděk Richter)
Diskuzní klub vedený v angličtině byl speciálním bonusem jubilejního JH. Většinou se odehrával v komorním složení cca 5-6 lidí, postupně se nabalilo více zahraničních účastníků, převážně přítomných členů vedení AITA/IATA. Pro účastníky JH mohlo být zajímavé diskutování české ve srovnání s názory zahraničních hostů. Čeští účastníci JH však této možnosti využili minimálně. Otázkou je, zda to bylo nedostatkem propagace, nezájmem či nedostatkem času (MDF probíhalo v době oběda).
PC jako Problémový club (Prof. PhDr. Jan Císař, Csc., Mgr. Petr Christov, Ph.D., Prof. PhDr. Vladimír Štefko, CSc., Prof. Mgr. Ján Zavarský, Mgr. Alena Zemančíková)
Systém PC je již několik let předmětem diskuzí. Mnozí z posluchačů mají pocit, že je příliš zaměřen jen na promluvy „moudrých“ a že lidé z pléna nemají šanci do diskuze vstoupit. To se však patrně ani nepředpokládá. Jde spíše o to, aby tým lektorů upozornil na některý zajímavý fenomén, spojený s určitým žánrem, problematikou, novinkou, výrazným příp. kontroverzním divadelním počinem. Hovoří se sice i ke konkrétním představením, ale nikoli detailně. Jde spíše o rozvíjení konkrétního tématu, které uvede první řečník a o konfrontaci názorů jednotlivých lektorů. Svého druhu nejde ani tak o seminář, ale spíše o jakési minipřednášky informativního charakteru.
Pro účastníky JH by tedy bylo patrně nejzajímavější zúčastnit se všech tří klubů. Vzhledem k nabitému programu to ale většinou není v lidských silách. Nicméně, jak se ukazuje, přes připomínky je stále dost zájemců. V sále je prakticky vždy plno.
 
 

Související Ročníky přehlídek

 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':