Databáze českého amatérského divadla

Osobnosti: VIK, Karel, Turnov, LD

Datum narození: 4.11.1883
Místo narození: Hořice (okr. Jičín)
Datum úmrtí: 8.10.1964
Místo úmrtí: Turnov
Vystudoval tkalcovskou školu v Lomnici nad Popelkou,
v letech 1902- 08 studoval na pražské Akademii výtvarných umění. Věnoval se malbě krajin, zátiší i portrétů, od roku 1916 se zabýval černobílým a barevným dřevorytem oslavujícím krásu české a také slovenské krajiny.
Byl přítelem básníka Viktora Dyka, který za svého prázdninového pobytu v Navarově v roce 1910 napsal rozmarnou maňáskovou komedii Švejdy Navarovského sláva a pád. Dyk ve hře pro pobavení svých hostů parodoval sebe i své přátele. Postava malíře představovala právě K. Vika. Komedie byla Dykem a Zdenkou Háskovou sehrána v místním hostinci. Vik vytvořil dekorace a z brambor vyřezal hlavičky maňásků. Loutkovému divadlu se věnoval i později.

1923 vstoupil do ochotnického loutkového divadla Sokola Turnov, které vzniklo v roce 1922. Z jeho iniciativy byla zhotovena větší scéna, pro kterou zhotovil proscénium a byly pořízeny nové loutky od semilského řezbáře Jana Dolenského. Vik se stal \"duší divadla\". Věnoval se nejen scénografii, ale také režii a dramaturgii. Od zahajovacího Fausta uvedlo divadlo řadu her K. Drimla, A. Suchardové, F. Pocciho, L. Tesařové, J. Průchy ad. Významným počinem bylo uvedení Jiráskovy Lucerny a Tylova Strakonického dudáka ve Vikově výpravě, jimiž Vik uskutečňoval svou představu loutkového divadla, orientovaného na kvalitní dramatické texty české klasiky. Ve výpravě zdůrazňoval tvarovou jednoduchost scény s dostatečným hracím prostorem, bez zbytečných nefunkčních detailů a ušlechtilou barevnost, působící harmonizujícím dojmem na estetické cítění publika, zejména dětí. Turnovské divadlo získalo pověst výborně vedené scény a Vikovy scénografické návrhy byly oceněny na loutkářských výstavách v roce 1924 a 1929 v Praze.
Svým odpovědným přístupem k loutkovému divadlu Vik ovlivnil řadu dalších amatérských loutkářů. Patřil do řady významných výtvarných umělců, kteří v první pol. 20. století svou vysokou profesionalitu postavili do služeb českého ochotnického loutkářství.
Bibliografie:
Autorské práce:

Jak jsem se dostal k loutkám a naše praktiky. Loutkář 1925/26, s. 129.

Loutkové divadlo. Loutkář 1925/26, s. 125-128.

Mateřídouška 1941.


Životopisné:

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s.139, 142.

DUBSKÁ, Alice: Heslo pro Databázi ČAD. Rkp. 2005.

KNÍŽÁK, Milan: Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950, Praha 2005, s. 1067

POLÁK, A.: Turnovští loutkáři Karlu Vikovi. Československý loutkář 1954, s. 30-32.

TOMAN, P.: Nový slovník československých výtvarných umělců II. Praha 1950, s. 650-651.

Související Organizace

Související Obrázky

Scéna z Fausta, kresba Karla Vika


Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':