Databáze českého amatérského divadla

Soubory: Berounské ochot. divadlo, počátek SDO

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1827
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1870
Působení: 182x, 183x, 184x, 185x, 186x
1827 na náměstí v čp. 47 regenschori Ant. Skružný, bývalý učitel, výtečný hudebník, sehrál se svými bývalými žáky 4 představení ve prospěch hudební školy,
např. Vděčný syn (Thámův překlad z němčiny), skromné dekorace maloval Pešina.
Národně buditelské divadlo podporoval děkan J. A. Seydl.

Rokem 1827 bývá v pramenech i na plakátech SDO datován vznik Spolku divadelních ochotníků (viz), který byl ofic. ustaven 1870, ale toto byl jeho faktický počátek (pozn. zprac.)

1831 nový pokus kupce J. E. Nechanického a učitele J. Hudce, později ředitele kůru.

1832 ředitel hudební školy Jan Hudec žádal, aby žáci za spoluúčasti ochotníků mohli hrát divadlo ve prospěch chudých, neuspěl se zdůvodněním, že činná účast školních dětí na divadelním představení je podle platných předpisů zakázána.

1833 další pokus J. E. Nechanického a J. Hudce se zdůvodněním, že nejde o děti, ale o dospělé měšťanské synky.
Divadelní představení - Wolf (překlad P. Šedivý): Noční můra aneb Zamilovaná strašidla, sehráno na prostrannějším jevišti v hostinci U Veselého,
s dekoracemi malovanými ochotníkem Fr. Amortem. Účastnili se ochotníci Cecile Seydlová, provd. Smolenopová, Anna Pokorná, Jan Ev. Nechanický, obuvník Špott, uč. pomocník Epimach.
Po úspěchu následovaly hry - Kotzebue: Kvakeři, Štěpánek: Kuliferda.
Přistoupili i mladí odchovanci Skružného, uvedeny hry - Kotzebue: Roztržitý (fraška), Štěpánek: Berounské koláče, Bauerle: Přítel v nouzi, Cosmar: "směšnohra" 777 , P. Šedivý: Živé hodiny.
Ochotníci museli zastavit činnost U Veselého, který potřeboval sál k jiným účelům.

Ve městě byl velmi vážený kněz P. Korn. Bělecký, který pomohl a ochotníkům poskytl útulek ve staré škole, kde do konce roku 1833 sehráli ještě 7 představení, mj. Loupežníci na Chlumu, Klicpera: Divotvorný klobouk, Zschoke: Abelino velký zbojník (největší příjem).

1834 povoleno 7 her - např. Stařec v dřínovém lese, Vyhrané panství, Nebezpečné sousedství, Abelina ad.
Sehráno 11 představení.

1835 16 představení, m. j. k narozeninám J. V. císaře, kdy byly sehrány hry Roztržitý a Klicpera: Dobré jitro. "Oběma těmto hrám předcházely živé obrazy s transparenty, bengály a hudbou, provázející hymnu císařskou."

1836 V. Thám: Václav Nábožný, vévoda český.
Koncem roku se z rodinných důvodů vzdal vedení divadla J. E. Nechanický, který pečlivě vedl divadelní záznamy a uchovával památky (také překládal divadelní hry, opisoval úlohy apod.).
Po odstoupení Nechanického ujal se vedení divadla J. Přibík.

1833-1842 ochotníci nuceni hrát opět i v němčině.
Dle Almanachu z roku 1866 dál vedl divadlo učitel učitel a překladatel J. P. Přibík,
mimo jiné uvedl např. Tylovu hru Nalezenec a po celou dobu svého působení se snažil o kvalitu uváděných kusů.
Hru pro zdejší ochotníky napsal i K. J. Erben.

1844 ochotníci sehráli hru Husité u Naumburku. (Plakát viz Obrázky)

Do 1865 časté změny ředitelů divadla i míst, kde se hrálo - Na Plzence, poté střídavě v sále U zeleného stromu a U českého dvora.

1866 se ujal divadla Fr. Hendl a ochotnické divadlo začalo vzkvétat.
Uvedl mj. hry Bankrotář, Muka chudé ženy, Dareba, Kolárovu Moniku a též Magelonu, následoval Štěpánkův Čech a Němec, Mosenthalova Debora, Birch-Pfeifferové: Diblík, šotek z hor, Raupach: Duch času, Schiller: Ouklady a láska, J. M. Boleslavský: Katovo poslední dílo, fraška Manžel bez ženy...

1868 namaloval pro ochotníky oponu malíř Hugo Ullik.

1869 opereta Josefa Illnera Kvas krále Vondry.
Z iniciativy E. Hojky ve spolupráci se studenty uvedena hra F. Hoppa Doktora Fausta domácí čepička.
V té době hráli až 6x ročně Na Plzeňce a U Novotných,
až do 1870, kdy založili Spolek divadelních ochotníků, viz.
Bibliografie:
DĚJINY českého divadla II. díl. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1968, s. 181, 185, 290, 298.

HISTORIE ochotnického divadla na Berounsku. Red. Josef Mencl. Beroun, OKS 1989.

J. B.: Z Berouna, Česká Thalia 1, 1867, s. 15.

LETOPISY ochotnických divadel v Čechách a na Moravě, kap. ex Divadelní almanach. Praha: Mikuláš & Knapp, 1869, s.37 - 39. Orig. text viz Obrázky

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 61–63.

nesign: V Berouně, Česká Thalia 1, 1867, s. 48.

KAZDA, Karel (red.): Sto let Spolku divadelních ochotníků v Berouně 1827-1927. Beroun, SDO 1927, 40 s. (celý text viz Související alba).

TÁBORSKÝ, Vojta Š.: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého. Praha, ÚMDOČ 1931, s. 237-241.

TVAROCHOVÁ, Kateřina: Divadelní spolky na Berounsku (Beroun - Žebrák - Hořovice). Minulostí Berounska 1998, č. 1, 30 s. kART.

VONDRÁČEK, Jan: Dějiny českého divadla 1824-1846. Praha, Orbis, s. 117-118, 249-250.
Archivy:
Národní muzeum, divadelní odd.: sbírka plakátů - P-6-B-290-98948.

Související Obrázky

Beroun, Berounské divadlo, Zmatek nad zmatek, návěští, 1838  (leták)
Beroun, ODi, Husisté u Naumburku - rkp. plakát, 1844
Kazda Karel, Sto let SDO v Berouně, s. 4, 5
Letopisy, s. 037, Beroun, vývoj do 1868
Letopisy, s. 038, Beroun, vývoj do 1868
Letopisy, s. 039, Beroun, vývoj do 1868


Mapa působení souboru - Berounské ochot. divadlo, počátek SDO

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
Beroun, ODi, Husisté u Naumburku - rkp. plakát, 1844