Databáze českého amatérského divadla

Texty: Přibyslav, Excerpce pro MČAD 1998-2002

PŘIBYSLAV, viz též ČESKÁ JABLONNÁ, o.Havlíčkův Brod
CČAD s. 223
Iniciativa k založení ochotnického divadla náleží místnímu buditeli, Havlíčkovu příteli A.B.Čeplovi. 1857 /1858?/ zahájili v čp. 6O. Hráli Doktora Fausta domácí čepička, Hadrník pařížský, Galejní otroci, Lakomec. Původně soubor tvořilo 18 osob, po 1863 okolo 40. V tu dobu se přestěhovali na náměstí /později hotel Dělnický dům, a to takřka na dalších 100 let. Čepl divadlo hospodářsky podporoval, vedl a také režíroval. 1863 byl spoluzakladatelem Čtenářského a zpěváckého spolku Beseda /součástí byl později i instrumentální soubor/ a byl činný i v Polné a v Německém Brodě. V programu měli Tyla, Macháčka, Kotzebue, Sabinu. Okolo 1874 se ochotníci stali součástí Besedy. Zájem veřejnosti byl značný, o repertoáru nejsou zprávy /Mlynář a jeho dítě, 1889, Paličova dcera, 1896, Jiříkovo vidění, 1900/. 1895 zahájila představení Jednota katolických tovaryšů Strakonickým dudákem, hráli U Nápravníků, U Hocků, v Katolickém domě. 1898 začátky loutkového divadla. 1903 zal. Všeodborový spolek dělnický Lidomil. Zahájili drobnými výstupy, jednoaktovkami. Hráli ve vinárně na náměstí, později v Poříčí u Hintnausových, po úspěchu Dramatu čtyř chudých stěn si pronajali jeviště ochotníků. S nimi se později sloučili v jeden kolektiv. Po 1903 ochotnická činnost prochází krizí, přispívá k tomu i hostovaní kočovných společností, hrajících i operetky. 1905 si sál ochotníků zapůjčil pro divadlo Sokol. 1906 se divadelní odbor Besedy osamostatňuje. Téhož roku provedli Revizora. Pokračující vnitřní krizi dovršil velký požár na náměstí, který zničil i ochotnické divadlo. 1910 uvedli hru Tažní ptáci. 1910 se ochotníci osamostatnili v Jednotě divadelních ochotníků. 1912 má spolek 59 členů, z toho 46 činných. 1914 - 1918 se hraje velmi zřídka. V prvních letech republiky hrají spíše zábavný repertoár, včetně operety, 1924 Žižkovu smrt, Paní Marjánku, u hradu Ronova v přírodě Jánošíka /1929/, ve třicátých letech v místě hostují ochotníci z okolních míst. 1937 se pokusili formou odborných kurzů získat pro divadlo mladší generace. 1939 byla 200. představením Lucerna. Během německé okupace hrají ochotníci vybraný český repertoár, hostuje zde Deyl st. a dosti pravidelně divadelní scéna z Jihlavy a Horácké divadlo. Loutkové divadlo hrálo v tu dobu zřídka. 1942 se uvažovalo o postavení nové divadelní budovy, námět se realizoval až 1969. Řada ochotníků se účastnila partyzánského odboje, divadelní plakáty, což je zcela ojedinělé, tiskli pouze v češtině. Po skončení války oživila činnost loutkového divadla, pořizovali si vlastní loutky. Po smrti loutkaře Rydla nastala v tomto souboru dlouhá pauza, loutky údajně předány do Chotěboře, neznámo kam. Vnitřní krize v souboru po 1945 postupně narůstala, nedařilo se získat pro aktivní činnost mladší generaci a tak 1951 Jednota divadelních ochotníků ukončila činnost a majetek předala ČSM. Některé dílčí pokusy divadlo obnovit byly úspěšné až 1958, kdy vznikl dramatický odbor TJ Sokol. Úroveň dramaturgie se postupně zvyšovala, hrály se tehdy obvyklé hry - Princezna se zlatou hvězdou, Mistr ostrého meče, Zkoušky čerta Belínka, Romeo, Julie a tma, Hrátky s čertem. Dietlovou hrou Pohleďte, pokušení se zúčastnili Klicperova Chlumce 1961, v příštím roce zde hostovali s Arbuzovem, na přehlídce v Havlíčkově Brodě hráli Chudáka manžela. 1969 zahájilo pravidelnou činnost dětské divadlo Sluníčko, hrající ještě i koncem 90. let. 1969 zahajuje nový Kulturní dům se Zvíkovským raráškem v provedení divadla z Kolína, ochotníci pak Lucernou, Našimi furianty a 1970 Strakonickým dudákem. Od 1971 se v místě pořádaly přehlídky amatérských divadelních souborů havlíčkobrodského okresu. 1977 oslavili ochotníci 120 let činnosti Fidlovačkou. Poté soubor pokračoval v divadelních aktivitách bez přerušení i v 90. letech 20.st. Vlastnil bohatoou sbírku dokumentů od konce 19. st., včetně historické knihovny 200 divadelních her. 1980 znovu zahájilo loutkové divadlo, hrálo pro školní družinu. 1989 přemístilo do Kulturního domu. Ještě koncem 90. let hrálo pro místní diváky a děti z mateřské školy, obvykle 6 - 8 pohádek ročně. Celé vybavení si soubor pořizoval sám. (JM)
AUGUSTIN, Jan: 120 let ochotnického divadla v Přibyslavi. 1857-1977.
Přibyslav, b.n. /1977/. 25 s., obr.příl. kART OA Havlíčkův BrodŠMÍDOVÁ, E.: Informace o ochotnickém divadle Loutkovém divadle a dětském divadle Sluníčko. Kulturní dům Přibyslav, 1997. Rkp., kART
DČD II.: 30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
JELÍNEK, Karel: Divadelní vzpomínky od r.1858 až 1908. Záznam z kroniky města. Kopie kART
JELÍNEK, Karel: Jak povstalo Loutkové divadlo v Přibyslavi. Záznam z kroniky města. Kopie kART
Koncem 19.stol.SDOVYDRA,Václav: Má pouť životem i uměním. Praha, Melantrich 1958. s.103
Adresář 93: Divadelní soubor, Loutkářský soubor
Loutkářský amatérský soubor i na Havlíčkobrodsku oslavuje v r. 1998 100 let své existence. Současný soubor se ustavil před 10 lety, má 20 členů a snaží se lx měsíčně uvádět představení pro nejmenší.
Noviny Vysočiny, 20.10.1998
DS, název není znám (Dotazník ÚLK 1999.)
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':