Databáze českého amatérského divadla

Texty: Recenze na Kouzelnou lampu Aladinovu. Popelka Rakovník 2005.

Kouzelná lampa Aladinova
(Divadelní spolek J. K. Tyla Brodek u Přerova)
Saša Lichý napsal svou Kouzelnou lampu Aladinovu, pohádku vytvořenou
z motivů proslulých arabských Pohádek tisíce a jedné noci,
v 50. letech a text do jisté míry nese stopy doby svého vzniku. Je to vidět
zejména na místy až neúnosné mnohomluvnosti a popisnosti textu, který
není ovšem prost ani problému fabulačních (např. příběh startující motiv,
Bázimova snaha opustit kavárnu a varovat Sultána před intrikou, která se
na něj chystá, posléze, když má skutečně možnost tak učinit, zcela „vyšumí“).
Soubor z Brodku u Přerova a jeho režisérka Eva Procházková našli
však nakonec odvahu do textu razantně „sáhnout“ a podařilo se jim to,
že nejsme unavováni přílišným „kecáním“ a inscenace má potřebný rytmus
a spád, nutný pro divácky zajímavé vyprávění příběhu.

Právě důsledné vyprávění smysluplného,
jasného a zřetelného příběhu,
který nepostrádá patřičný humor a disponuje
výrazným, identifikaci dětského
publika umožňujícím hrdinou, to je záměr
brodecké inscenace, která jej také na slušné
úrovni naplňuje. Je laděna důsledně
naivistickým způsobem – až po půvabné
břišní tanečnice, přesně zapadající do
přiznané „české hry na Orient“ a jednoduchou,
orientální metodiku hravě evokující
hudbu. Má samozřejmě své chyby
– poněkud herecky váznoucí první scénu,
malý akcent na stav neustálého smrtelného
ohrožení,v němž se Aladin ocitá (jako
by se nebezpečí nebralo až tak vážně),
nevysvětlený přesun flétny od Princezny
k Aladinovi (chybí už v textu, ale režie
tento problém nedokázala vyřešit) i třeba
nedostatečný akcent na některé klíčové
momenty, jakým je kupříkladu Háršahinovo
oznámení o úspěšné výstavbě zámku
atd. Ale znovu opakuji – je to stále rozhodně
slušná inscenace.
Herecké výkony jsou také na dobré
úrovni, nad níž se pozvedly především
výkony představitelů Háršahina a Matky,
především kvůli důsledné práci s mírou
odstupu od postavy (ostatní postavy přece
jen občas upadnou do ilustrativního psychologizování).
Otázkou je do jisté míry
také pojetí postavy Aladina (byť se v zásadě
jedná o velmi poctivý výkon, schopný
„táhnout“ inscenaci), který se z předpokládaného
myšlenkově mrštného filuty, aktivně
tvořícího situaci, posunul spíše do polohy
dobrosrdečného českého Honzy, kterému
se (občas až náhodou) podaří z nastalé
situace vykličkovat.
V naivním řádu inscenace funguje
výtečně také technicky dobře vymyšlená
scéna (vytvořená na principu knihy,
jíž postupně listujeme), která jako dobře
vymyšlený princip řešení prostoru napomáhá
dobře i rytmizaci a tempu přestaveb.
Mimo tento princip stojí ovšem jinak zdařilé
kostýmy, které se vyznačují příliš realistickou,
„televizní“ doslovností.
Sečteno a podrženo: brodecký soubor
v rámci svých (dobře odhadnutých)
možností zdařile a srozumitelně publiku
prezentoval klasický pohádkový příběh.
Můžeme namítnout, že si tak tato inscenace
neklade příliš vysoké ambice. Ovšem to,
čeho dosáhla, není v amatérském divadle
pro děti jevem vůbec běžným (zato však
vysoce potřebným). šotek
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':